Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Přenosové parametry optických přístupových sítí
Ježek, Jaroslav ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Havelka, Dušan (vedoucí práce)
Podstatou této bakalářské práce je poznání teoretický základů pro měření na optických vláknech, prvcích a také optických trasách. Práce popisuje metody měření a zjišťování parametrů těchto sítí. Následná aplikace získaných znalostí na dvou laboratorních úlohách. První úloha spočívá ve využití metody vložených ztrát pro změření útlumu vlákna a následné využití metody OTDR pro lokalizaci závady. Druhá úloha se zabývá měřením útlumu na pasivním optickém prvku pouze metodou vložených ztrát. Laboratorní úlohy byly popsány a z každé z ní byl vyvozen patřičný závěr a poznatky.
Dálkové řízení zapínání informačních systémů - část I
Prečan, David ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá dálkovou komunikací prostřednictvím rozhraní Ethernet. Po stručné rešerši stávajících řešení je v práci navrženo dálkové měření teploty s přenosem dat prostřednictvím sítě Ethernet. Řešení je podrobně popsáno včetně konkrétního návrhu (HW i SW) zařízení pro přenos a vyhodnocení dat, využívající procesor ATmega 162/30. Zařízení dálkově komunikuje s PC, na kterém je zobrazována měřená teplota. Je popsán funkční vzorek, kterým byla ověřena správnost návrhu.
Výzkum vhodnosti různých aplikací multimediální kabeláže
Tichý, Ondřej ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
V této práci se může čtenář seznámit se shrnutím kompletního vývoje v oblasti metalické strukturované kabeláže. To znamená, že je popsán vývoj kabeláže, normy, které je třeba při instalování kabeláže splnit. Dále jsou zde uvedeny veškeré typy kabeláží a některých konektorů. Jednotlivé druhy kabeláží jsou v závěru této části stručně shrnuty v tabulce. V další části jsou pak představeny některé aplikace, jež mohou být provozované na strukturované kabeláži. Následující část podrobně popisuje testy, které jsou prováděny pro to, aby daná kabeláž splňovala normy na ni kladené. Nejdůležitější část této práce pak představují samotné testy. Nejprve byly vybraní zástupci jednotlivých druhů kabelů. Byl vybrán: standardní datový kabel (Kategorie 6), kabel S/STP a kabel MediaTwist. Tyto testované kabely podstoupily standardní testy, které jsou zmíněny výše, a jejich výsledek je uveden na přiloženém CD. V poslední části již následují vlastní testy vhodnosti jednotlivých kabelů pro multimediální přenosy. Záměrně byly vybírány různé testy, které se běžně neprovádí, ale na druhé straně tyto testy představují možnosti, ve kterých by se takové kabely mohly použít. Proto mohou být zajímavé minimálně pro osoby, které s těmito kabely přichází do styku. Cílem této práce tedy bylo zjistit různé parametry, vzájemně je porovnat a vyvodit z nich závěr, který z daných kabelů je pro tento účel nejvhodnější. Po provedení těchto testů vyplynul jednoznačný závěr. Jako nejvhodnějším typem kabelu pro tyto účely je kabel MediaTwist, protože i na velké vzdálenosti dokáže multimediální signál přenést tak, že je ho možné na výstupu správně vyhodnotit a dále zpracovávat. Podrobnější informace nejen o tomto kabelu a testech lze nalézt v této práci, proto pokud Vás toto téma zajímá, pokračujte v četbě.
Stanovení chybovosti optovláknového spoje
Joch, Antonín ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Kyselák, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá fyzikálními příčinami polarizace světla a problémy spojenými se vznikem polarizační vidové disperze (PMD). Tyto problémy se vyskytují zejména u vysokorychlostních systémů na optických kabelových trasách. Práce pojednává o působení této disperze na přenášený signál vlivem mezisymbolových interferencí a také o metodách měření a kompenzace tohoto jevu. Jako výsledky měření jsou v textu uvedená data, která byla poskytnuta společností EXFO Electro-Optical Engineering Inc. Podstatnou část práce tvoří bitová chybovost optovláknového spoje (BER), se kterou souvisí poměr výkonu signálu k výkonu šumu (SNR) a kvalita signálu (Q-faktor). Dále je možné se dočíst o tzv. diagramu oka, což je zobrazení, které umožňuje získat základní informace o vlivu komunikačního kanálu na tvar přenášeného signálu. S tímto diagramem souvisí další diagram, nazývaný konstelační diagram, který popisuje druh modulace a umožňuje zakreslit rozptýlení signálových bodů kolem jejich nominálních hodnot. Ve spojení s tzv. trajektoriemi tvoří vektorový diagram. Praktická část zahrnuje vykreslení těchto diagramů ve vývojovém prostředí MATLAB.
Plánování přístupových sítí UMTS
Spěváček, Jiří ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na mobilní síť 3. generace - UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). Nejprve je popsán vývoj mobilních sítí a struktura UMTS. Druhá, hlavní část popisuje plánování přístupové sítě. Nejprve je vysvětlen obecný postup a poté následuje konkrétní návrh pokrytí území v okolí města Pelhřimova. Závěr tvoří laboratorní úloha s přiloženým návodem.
Návrh LAN pro ÚTKO
Kučera, Filip ; Minarčík, Martin (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a správou počítačové sítě typu Ethernet pro Ústav telekomunikaci na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií se sídlem v Brně. V první části práce jsou popsány jednotlivé typy sdělovacích vedení používané v počítačových sítích LAN. U těchto sdělovacích vedení jsou uvedeny jejich výhody a nevýhody. Dále je zde zachycena stávající situace počítačové sítě LAN na třetím a čtvrtém podlaží Ústavu telekomunikaci včetně výkresové dokumentace a použitých komponent. Stávající počítačová síť obsahuje menší nedostatky, k nimž bylo přihlédnuto při novém návrhu. Pro nově navrženou síť na třetím a čtvrtém podlaží je zde kompletně vypracovaná dokumentace, která obsahuje detailní rozmístění a osazení jednotlivých komponent včetně jejich popisu. Tato dokumentace by měla později výrazně přispět k efektivnější správě této sítě. Správa počítačové sítě není jen správou serveru, tiskáren nebo pracovních stanic. Je nutné dbát i o části sítě, které nejsou na první pohled pro běžného uživatele tak postřehnutelné, tím jsou myšleny jednotlivé segmenty počítačové sítě. Pro efektivní správu sítě se tato práce zabývá návrhem webové aplikace, která bude sloužit k evidenci jednotlivých částí sítě. Veškeré informace o sítí jsou ukládány do databáze, odkud mohou být později získány a dále využity k analýze vyskytnutého problému.
Optimalizace digitálních spojovacích polí
Mikéska, Marek ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám popisem vlastností elektronických spínačů pro digitální spojovací pole, dále pak návrhem programu pro optimální výpočet spínacích bodů a určení počtu spínačů v digitálních spojovacích polích. V první části jsou popsány vlastnosti, druhy elektronických spínačů, které se používají pro časové oddělení okruhů a jsou základem digitálních spojovacích polí. Základní spínače pro digitální spojovací pole jsou v principu dva, spínač S a spínač T. Spínač S umožňuje propojit pouze stejné kanálové intervaly z příchozího vedení na libovolné vedení odchozí. Spínač S se používá ve vícečlánkových spojovacích polích s kombinací se spínači T, protože samostatně nelze využít. Spínač T umožňuje změnit časovou polohu příchozího vedení do jiné časové polohy odchozího vedení, podle potřeby spojení. Časový spínač může v určitém pracovním režimu zastupovat i spínač prostorový. V praxi se využívá časový spínač s řízeným čtením a s řízeným zápisem. Další část diplomové práce je zaměřena na návrhy a výpočty optimálních spínacích bodů digitálního spojovacího pole, které je výkonnou částí spojovacích systémů. Tyto systémy spojují přímo signály digitálních multiplexů a vytvářejí tak základní předpoklady pro integraci telekomunikačních sítí. Digitálním spojovacím polem se tedy rozumí zařízení schopné spojovat kanály digitálních multiplexů nesoucích informaci v zakódovaném tvaru. Jsou to nejčastěji multiplexy pulsně kódové modulace nebo adaptivní delta modulace. Digitální spojovací pole se dělí na časové a prostorové. Spojovací pole digitálních spojovacích systémů se dají realizovat buď použitím časového spojovacího pole T, které lze realizovat pouze do určité kapacity, nebo spojením ve vícečlánková pole. Jednotlivé články, které jsou řazeny za sebou, jsou tvořeny spínači T a S. Samostatné prostorové pole S neumožňuje vytvoření digitálního spojovacího pole ústředny. Součástí diplomové práce je program, který ze zadaného počtu vstupů určí možné návrhy spojovacích polí a vypočítá optimální počet spínacích bodů a počet spínačů.
Návrh animace digitálního spojovacího pole
Kučerka, Daniel ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na rozdělení a popis druhů a vlastností pamětí používaných ve sdělovací technice. Paměť je zařízení, které je schopno zaznamenat určitou informaci a uchovat ji po určitou dobu. Paměť se používá v počítačích, v měřících přístrojích, ve spotřební elektronice atd. Hlavními vlastnostmi paměti je kapacita, rychlost toku dat, cena za bit, doba cyklu paměti. Paměti jsou rozdělovány na vnější a vnitřní. Vnější paměti jsou realizovány jako výměnná média v podobě disků či magnetofonových pásek. Slouží pro dlouhodobé uchování informací a zálohování dat. Vnitřní paměti jsou osazené většinou na základní desce. Bývají realizovány pomocí polovodičových součástek. Rozdělujeme je na RAM (random access memory) a ROM (read only memory). Dále se paměti dělí podle závislosti na napájení vzhledem k uchování informací a na různé typy pamětí používané v ústřednách. V další části této práce je popsán návrh T spínače pro první úroveň evropské PDH E1. Mezi spínače používané v digitálních ústřednách patří prostorový spínač S a časový spínač T. Podrobněji jsou rozebrány vlastnosti T spínače a popsány způsoby jeho řízení. Podle metody řízení spínače je rozdělujeme na spínače s řízeným čtením TR a s řízeným zápisem TW. Dále jsou vypočteny velikosti paměti hovorů a paměti řízení u hierarchie E1 a E2, a doba čtení a zápisu paměti u T spínače pro hierarchii E1 i E2 Výsledkem práce je návrh animace digitálního spojovacího pole, které je složeno ze čtyř T spínačů. V animaci jsou ukázány všechny úkony, které se provádějí při sestavování spojování v digitálním spojovacím poli.
Spojovací systémy založené na IP telefonii
Zimek, Josef ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zabýval návrhem a realizací komunikační sítě, která umožňuje dvěma nezávislým sítím využívat hlasové služby skrze šifrovaný kanál. Řešení je postaveno na routerech, které jsou tvořeny staršími PC s operačním systémem FreeBSD. Mezi routery je vytvořen statický šifrovaný tunel s využitím protokolu IPSec. Hlasové služby zajišťuje paketově orientovaná pobočková ústředna Asterisk s podporou signalizačního protokolu SIP. Toto řešení může sloužit např. pro připojení vzdálené pobočky k centrále firmy, které tak může využívat sdílené prostředky. K centrále se rovněž mohou připojit zaměstnanci z domova nebo na cestách. V tom případě se k autentizaci využívá SSL certifikátů. Tento způsob připojení je v dnešní době velmi žádánn.

Viz též: podobná jména autorů
2 Kapoun, Vladislav
2 Kapoun, Vítězslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.