Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30,529 záznamů.  začátekpředchozí30510 - 30519další  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.73 vteřin. 

Management rizik v intraoperační ošetřovatelské péči
KUDRLIČKOVÁ, Dagmar
Současný stav: Management rizik představuje strategii nasměrovanou k dobré pověsti zdravotnického zařízení, k ochraně majetku, pacientů a zaměstnanců před případnými škodami na zdraví. Management rizik se skládá ze čtyř navzájem propojených fází: identifikace, ohodnocení, zmírnění a monitoringu. Prevence rizik a bezpečnost pacienta a zdravotnického personálu vyžaduje zapojení všech členů multidisciplinárního týmu (Pokojová, 2011; Škrla a Škrlová, 2003). Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat rizika při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období a zmapovat zabudování preventivních mechanizmů do rizikových procesů při poskytování ošetřovatelské péče v tomto období. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat probíhala pomocí nestandardizovaného (hloubkového) rozhovoru se sestrami. Spoluúčast na rozhovorech byla dobrovolná a anonymní. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány. Na začátku rozhovorů byla zjišťována objektivní data týkající se věku, délky praxe ve zdravotnictví a nejvyššího dosaženého vzdělání sester. První část rozhovorů byla zaměřená na otázky týkající se identifikace rizik ošetřovatelské péče v intraoperačním období. Následovala část s otázkami, které se vztahovaly k zmapování preventivních mechanismů do rizikových procesů v intraoperačním období.Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl zaměřen na výzkumný problém. Soubor byl tvořen sestrami Nemocnice Písek, a.s. Osloveno bylo šest sester. Tři sestry pracovaly jako perioperační sestry a další tři jako anesteziologické sestry. Rozhovory a výzkumné otázky byly zaměřeny na rizika ošetřovatelské péče v intraoperačním období z pohledu anesteziologických a perioperačních sester. Místem konání rozhovorů bylo sesterské zázemí centrálních operačních sálů. Ke kritériím výběru sester patřilo: odlišná délka praxe, odlišné vzdělání a různá věková kategorie sester. Všechny sestry splňovaly také kritérium v poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období.Výsledky: Anesteziologické a perioperační sestry jsou při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperarčním období ohroženy riziky, které mají souvislost s jejich pracovním prostředím na operačních sálech. K těmto pracovním rizikům patří fyzikální (ionizující záření), chemické (riziko inhalace anestetik), biologické (riziko infekce) a psychologické zátěžové faktory (stres). Pacient je intraoperačním období ohrožen riziky, které mají souvislost s podáváním anestézie (obtížná intubace), s operačním výkonem (riziko popálení) a s celkovým pobytem pacienta na operačním sále (klimatizované prostředí). Jako možné způsoby předcházení a řešení rizik pracovního prostředí sester lze uvést dostatečnou komunikaci v multidisciplinárním týmu, používání jednorázových ochranných pomůcek, dostatek volna po náročných službách a dodržování směrnic, standardů a platné legislativy. V prevenci vybraných rizik, které ohrožují pacienta v intraoperačním období, lze jako možné eventuality prevence doporučit: během podávání anestézie (kontrolu anesteziologické techniky, léků a pomůcek), během operačního výkonu (dodržování aseptických postupů) a v průběhu celého pobytu pacienta na operačním sále lze doporučit (pravidelné audity intraoperační péče a zdravotnické dokumentace spolu s dodržováním směrnic a standardů ošetřovatelské péči).Závěry: Intraoperační ošetřovatelská péče patří k nejrizikovější části celé hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V tomto období je podstatná monitorace a předcházení rizikům, které bezprostředně pacienta ohrožují.

Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2014
Čadová, Naděžda
V září 2014 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se českého školství a vzdělávání. Otázky mimo jiné zjišťovaly názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a na to, co by měla žákům škola poskytovat, aby její úroveň vzdělávání hodnotili jako dobrou.

Tvorba metafor žáků 8. tříd
Kurincová, Taťána ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce)
Sochy, obrazy, básně, převratné objevy a teorie, toto vše nás od pradávna fascinuje a nutí se zamýšlet nad neuvěřitelnými schopnostmi jejich tvůrců. Pokládáme si stále dokola otázky, jak je možné, že někteří lidé jsou obdařeni takovým darem, talentem či dokonce géniem. Zejména psychologie je již ze své podstaty přímo "živnou půdou" takovýchto otázek a úvah. Kdo jiný než psychologové, zkoumající lidskou duši, by se měl pokusit objasnit otázky spojené s talentem, tvůrčím nadáním, imaginací a dalšími schopnostmi provázejícími tvůrčí úsilí. Přesto, i po mnoha desetiletích výzkumů a bádání, právě v této oblasti panuje značná neshoda a nejasnost. Řekla bych, že až symbolicky se různí názory jednotlivých psychologů, tak jako se různí výtvory jednotlivých vědců a umělců. I přes tuto myšlenkovou a ideovou rozmanitost vnesly jejich studie v průběhu 20. století, především v jeho druhé polovině, do problematiky tvořivosti mnoho poznatků, a nových zjištění. Přispěl k tomu bezpochyby i fakt, že začali zkoumat tvořivost již u malých dětí a nejen u dospělých, "prokazatelně kreativních jedinců". Mnozí psychologové, pedagogové a další odborníci se v současné době shodují, že zkoumat tvořivost u dětí je stejné, jako bychom měli možnost ji zkoumat v její "krystalické podobě."

Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů
MAŠÍKOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce je Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je věnována problematice poskytování ošetřovatelské péče pacientům s nádorem močového měchýře, kteří podstupují pravidelné cystoskopické kontroly. Je zde popsána charakteristika zhoubného onemocnění močového měchýře a jeho léčba, systém cystoskopických kontrol, informovanost a ošetřovatelská péče o tyto pacienty. Stanovili jsme šest cílů práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o cystoskopickém vyšetření. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o délce trvání cystoskopické dispenzarizace. Třetím cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu pacienta. Čtvrtým cílem bylo zmapovat ošetřovatelské postupy sester v péči o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Pátým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Posledním cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. V empirické části jsme stanovili tři hypotézy a tři výzkumné otázky. První hypotéza zněla, že pacienti mají informace o cystoskopickém vyšetření. Druhou hypotézou bylo, že pacienti mají informace o délce cystoskopické dispenzarizace. Třetí hypotéza tvrdila, že pacienti udávají jako nejčastější komplikaci po cystoskopickém vyšetření dysurické potíže. První výzkumná otázka zněla, jaké jsou ošetřovatelské postupy sester v péči o cystoskopicky dispenzarizované pacienty na vybraných pracovištích. Druhá výzkumná otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty z pohledu sestry. Třetí výzkumná otázka zněla, jaké jsou nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. Na základě vyhodnocení anonymního dotazníku se první, druhá i třetí hypotéza potvrdila a všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny na základě rozhovorů se sestrami. Pro získání informací od pacientů, kteří jsou trvale cystoskopicky dispenzarizováni na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s., byla použita metoda kvantitativního sběru dat formou anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 25 uzavřených a polootevřených otázek. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z nichž bylo pro konečné výzkumné šetření použito 82. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami. Získávání informací od sester probíhalo prostřednictvím hloubkového rozhovoru a bylo uskutečněno podle předem připravených otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 8 sester pracujících na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s. Rozhovory se sestrami byly pro přehlednost sepsány do kasuistik. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. Výstupem bakalářské práce je informační brožura pro trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty.

Názory české veřejnosti na sociální zabezpečení – listopad 2016
Pilecká, Jarmila
V listopadu 2016 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky. Otázky zjišťovaly názorové rozložení české veřejnosti ve vztahu k zapojení státu a samotných občanů do financování sféry sociální politiky. Další otázky se soustředili na to, zda je současné rozložení této odpovědnosti rozděleno rovnoměrně či nadměrně zatěžuje stát či naopak občana samotného. V neposlední řadě nás zajímal i názor na spravedlivé rozdělování dávek a zneužívání systému sociálního zabezpečení.

Společenské vnímání myslivosti s důrazem na sociální skupinu zabývající se ornitologií
Menclová, Barbora ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na zhodnocení stanoviska ornitologické komunity k myslivosti s ohledem na problematické vztahy mezi těmito dvěma skupinami. Jejím cílem je zmapování konkrétních oblastí sporů jak v rámci legislativy, tak prospěšnosti a morálních aspektů. Snahou je také nastínění realizace případné spolupráce. Pomocí dotazníku rozeslaného členům České společnosti ornitologické a jejích krajských poboček odpovídali respondenti na 20 otázek a tyto výsledky byly následně statisticky vyhodnoceny. Z výsledků vyplývá, že myslivost jako činnost je vnímána poněkud odlišně od samotných myslivců. Je hodnocena spíše jako prospěšná, zatímco myslivci jako jedinci vyvolávají mezi dotazovanými spíše negativní pocity. To může být způsobeno subjektivními zkušenostmi, které dále ovlivňují i pohled na celou mysliveckou komunitu. Nejčastějším problémem se zdá být legislativa, a to její porušování v rámci například nelegálního lovu či nedostatečné požadavky pro získání loveckého lístku a zbrojního průkazu. Ornitologové by také uvítali změny, co se týče seznamu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Problémem jsou také jednoznačně neuspokojivé znalosti myslivců v oblasti ornitologie a ekologie, které by mohly být řešeny zpřísněním podmínek pro získání oprávnění k lovu zvěře. Z předložených návrhů ke zlepšení vzájemných vztahů by dotazovaní volili zejména diskuzi - společnou, pravidelnou, na odborné úrovni, kde by bylo možné řešit aktuální otázky týkající se jak myslivosti, tak ornitologie.

Vliv výživy na výskyt obezity u dětí ve věku 10 - 15 let.
Svobodová, Hana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Markéta , Markéta (oponent)
Cílem práce bylo zjistit stav výživy u dětí ve věku 10 až 15 let s ohledem na výskyt nadváhy a obezity a také zhodnotit kvalitativní a kvantitativní stránky stravování, jídelní chování a pravidelnost stravy vzhledem k tělesným parametrům. Výzkum se zabývá i frekvencí a typem provozované pohybové aktivity, která je rovněž nedílnou součástí zdravého životního stylu. Výzkum probíhal na dětském oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi v přítomnosti osoby, která tento výzkum prováděla. Sběr dat byl uskutečněn vyplněním dotazníků a vlastním měřením tělesných parametrů nebo použitím dat naměřených v ordinaci lékaře. Získaná antropometrická data byla vyhodnocena pomocí percentilových grafů, otázky týkající se stravování a pohybové aktivity byly vyhodnoceny zvlášť. Z 80 zkoumaných jedinců byla zjištěna nadváha u 16,25 % osob a obezita u 22,50 % osob. Bylo zjištěno, že dosažené BMI a následné zařazení do percentilových grafů dobře koreluje s hodnotami obvodu pasu. Spojitost mezi stravováním a výskytem nadváhy nebo obezity prokázána nebyla. Nejčastěji konzumovanou nevhodnou složkou výživy jsou slazené nápoje. Pohybové aktivitě minimálně 3krát týdně se věnuje 50 % jedinců. Hypotéza H1, která předpokládala výskyt obezity u zkoumaných jedinců vyšší než 13 %, byla potvrzena. Rovněž byla potvrzena i hypotéza H3, ve které se předpokládalo, že slazené nápoje denně pije méně než třetina respondentů. Ostatní hypotézy H2 a H4 prokázány nebyly. Výzkum potvrdil současný trend stoupající prevalence ve výskytu nadváhy a obezity. Současně byly shledány nedostatky ve kvalitě přijímané stravy i ve frekvenci provozování pohybové aktivity. Ukázalo se, že ačkoliv výživa a dodržování zásad zdravého stravování mají na rozvoj nadváhy a obezity velký podíl, nelze je považovat za jedinou příčinu tohoto problému.

Dotační podpora alternativních zdrojů energie
Gábelová, Barbora ; Munzi, Tomáš (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou alternativních zdrojů energie, jejich využitím, srovnáním s tradičními zdroji energie a rozvojem alternativních zdrojů především formou dotačních programů. Nedílnou součástí práce je také porovnání efektivity a kapitálové náročnosti. Dále v praktické části následuje výčet požadavků a úkonů, nutných k úspěšnému a řádnému čerpání dotací. Cílem této práce je poukázat na vliv výroby energie na světovou hospodářsko-politickou situaci, a to především v kontextu porovnání tradičních a alternativních zdrojů. Za splnění cíle považuji zodpovězení otázky: "Je v současné době možné začlenit alternativní zdroje energie do trvalého oběhu fungování bez dotačních programů?"

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015
Tuček, Milan
V září 2015 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se českého školství a vzdělávání. Otázky mimo jiné zjišťovaly názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, jak respondenti hodnotí příspěvek škol k jejich nejen profesnímu životu a jak se vzdělávacímu systému daří pěstovat a rozvíjet určité schopnosti žáků a studentů (bez rozlišení stupně škol).