|
|
Společenské vnímání myslivosti s důrazem na sociální skupinu zabývající se ornitologií
Menclová, Barbora ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na zhodnocení stanoviska ornitologické komunity k myslivosti s ohledem na problematické vztahy mezi těmito dvěma skupinami. Jejím cílem je zmapování konkrétních oblastí sporů jak v rámci legislativy, tak prospěšnosti a morálních aspektů. Snahou je také nastínění realizace případné spolupráce. Pomocí dotazníku rozeslaného členům České společnosti ornitologické a jejích krajských poboček odpovídali respondenti na 20 otázek a tyto výsledky byly následně statisticky vyhodnoceny.
Z výsledků vyplývá, že myslivost jako činnost je vnímána poněkud odlišně od samotných myslivců. Je hodnocena spíše jako prospěšná, zatímco myslivci jako jedinci vyvolávají mezi dotazovanými spíše negativní pocity. To může být způsobeno subjektivními zkušenostmi, které dále ovlivňují i pohled na celou mysliveckou komunitu. Nejčastějším problémem se zdá být legislativa, a to její porušování v rámci například nelegálního lovu či nedostatečné požadavky pro získání loveckého lístku a zbrojního průkazu. Ornitologové by také uvítali změny, co se týče seznamu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Problémem jsou také jednoznačně neuspokojivé znalosti myslivců v oblasti ornitologie a ekologie, které by mohly být řešeny zpřísněním podmínek pro získání oprávnění k lovu zvěře.
Z předložených návrhů ke zlepšení vzájemných vztahů by dotazovaní volili zejména diskuzi - společnou, pravidelnou, na odborné úrovni, kde by bylo možné řešit aktuální otázky týkající se jak myslivosti, tak ornitologie.
|
|
|
Vyhodnocení aktivity jezevce lesního (Meles meles) v okolí své nory
Jeřábek, František ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Obleser, Petr (oponent)
Diplomová práce popisuje aktivitu jezevce lesního (Meles meles) v k.ú. Horní Studenec. Aktivita byla monitorována v závislosti na klimatických podmínkách, času východu a západu slunce a fázi měsíce v jednotlivých ročních obdobích. Práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena formou literární rešerše. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení vlastních dat získaných u vybraného jezevčího hradu pomocí monitoringu fotopastí a vlastního sledování. Výsledkem práce bylo zjištění, že na chování jezevce mají vliv lunární fáze měsíce, minimální denní teplota a vliv změny vnějšího prostředí způsobené zásahem člověka.
|
|
|
Útěkové chování srnčí zvěře
Waignerová, Pavla ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Práce se zabývá způsobem života naší nejběžnější zvěře, srnčí zvěře a to především útěkovým chováním a strategií útěku. Pozorování bylo zaměřeno na vnímání magnetického pole Země srnčí zvěří. Což se v této práci kvůli nedostatku dat neprokázalo. Další pozorování se zabývalo reakcí na příchozího člověka v souvislosti s vnímáním barev a intenzitou osvětlení. Útěková i reakční vzdálenost se ukázaly jako závislé na barvě oblečení i na intenzitě osvětlení, reakce i útěk přišli dříve, když byl pozorovatel oblečen v červeném oblečení, než když se pohyboval v zeleném. A při vyšší intenzitě denního světla reagovala zvěř dříve, než když byla světelná intenzita nižší. Výsledky experimentální části práce nepotvrdily hypotézy obdobných vědeckých prací zabývajících se magnetorecepcí a zrakovým vnímání srnčí zvěře.
|
|
|
Vliv loveckého tlaku na aktivitu jelena evropského
Rohla, Jan ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Obleser, Petr (oponent)
V této práci jsem se zabýval vlivem loveckého tlaku na aktivitu jelena evropského (Cervus elaphus) v Doupovských horách. Cílem bylo zjistit, zdali intenzivní odstřel změní aktivitu jak jelenů, tak i laní. Vyhodnocená data by měla být použitelná ke snažší redukci této zvěře, a to nejen v oblasti Doupovských hor. Stavy jelení zvěře jsou v posledních letech vysoké a bylo by potřeba dosáhnout efektivnější redukce, která by vedla ke snížení populace na únosnou hranici. To by mělo přispět ke snížení škod zvěří, na lesních porostech, ale i na zemědělských plodinách. Snížení stavů jelení zvěře by mělo vést i ke zvýšení kvality této zvěře a to nejen z pohledu trofejí, ale také celkového fyzického stavu.
Ukázalo se, že se aktivita výrazně snížila v době lovu. Snížení aktivity začalo v podstatě s východem slunce a končilo se západem slunce. U většiny jedinců se naopak aktivita zvýšila v nočních hodinách. V červenci i srpnu se ukázalo, že je výrazný rozdíl v aktivitě jak mezi dnem a západem slunce tak i mezi dnem a nocí, přičemž nejnižší aktivita byla ve dne a při západu se výrazně zvýšila. Nejvyšší aktivita byla v podstatě se soumrakem.
Z těchto výsledků lze usoudit, že při porovnání těchto dvou období, je v době lovu výrazná aktivita převážně ve večerních a nočních hodinách.
|
|
|
Společenské vnímání myslivosti z pohledu myslivců samotných
Fojtíková, Aneta ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce řeší aktuální problematiku týkající se vztahů myslivců k veřejnosti. Šetření je provedeno formou dotazníku vyplňovaného osobami vykonávajícími právo myslivosti. Dotazník se dostal do rukou třem stovkám myslivců, kteří pocházejí ze všech koutů České republiky. Respondenti byli též různého věku a vzdělání.
Smyslem bakalářské práce je najít slabiny v komunikaci mezi myslivci a samozřejmě také mezi myslivci a laickou veřejností, potažmo nimrody a médii. Cílem je také zjistit, proč jsou myslivci negativně vnímáni veřejností, zda si dokáží uvědomit co je příčinou a zároveň navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení obrazu české myslivosti.
|
|
|
Rekognice varovného signálu sojky obecné (Garrulus glandarius) u srnce obecného (Capreolus capreolus)
Pacáková, Alena ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá bioakustickými interakcemi mezi u nás žijícím srncem obecným (Capreolus capreolus), na kterého je kladen vysoký lovecký tlak a sojkou obecnou (Garrulus glandarius), která dle zažitých zkušeností a lidových pověr dokáže svým voláním heterospecificky varovat před predátorem.
Na území České republiky se jedná jednak o jednoho z nejrozšířenějších sudokopytníků, a také o jednoho z nejběžnějších ptáků. Akustická komunikace hraje v dorozumívání obou druhů velmi významnou roli, avšak jejímu výzkumu byla věnována jen nepatrná pozornost.
Tato práce se zabývá schopností rekognice srnce obecného na varovný signál sojky obecné. Celkem bylo získáno 39 záznamů srnčí zvěře s reakcí na sojčí křik. Celé nahrávání probíhalo v okolí pražského Radotína. Pomocí aparatury byly přehrávány kontrolní signály straky obecné a následně varovné volání sojky obecné. Vyhodnocováno bylo jak pohlaví, kryt, vzdálenost, tak i velikost tlupy a samozřejmě vliv doby lovu.
Výsledky nám napomohli blíže pochopit život srnčí zvěře a její chování na varovné signály. Analýzou bylo zjištěno, že srnčí zvěř reaguje stejně na varovná signál sojky jako na kontrolní signál straky. Z dalších výsledků je třeba zmínit neprokázanou korelaci u vnímání signálů mezi pohlavím a stářím kusu. Domníváme se, že behaviorální projevy na varovné signály úzce souvisí se zkušeností daného jedince.
|
host ::
RSS.