|
|
Kulturní a společenský život Vsetína za první republiky
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kulturním a sociálním životě Vsetína mezi lety 1918 a 1938. Nejprve předkládá historicko-geografická fakta a interpretuje sociální, dopravní i stavební vývoj města. Poté akcentuje vztah města k prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Přibližuje průběhem oslav státních svátků a jiných významných dnů první republiky. Zabývá se též divadelní produkcí, koncerty, přednáškami, založením muzea a veřejné knihovny i sportovními aktivitami města. V poslední kapitole přináší zprávu o stavu zdejšího školství s důrazem na nakonec úspěšné snahy o vybudování střední školy. Všechna tato dílčí témata mají poskytnout celkový pohled na charakter města před druhou světovou válkou.
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Okresní soud Hradec Králové a jeho činnost v době první Československé republiky (1918-1938)
Tichá, Lucie ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje činnosti Okresního soudu v Hradci Králové v období 1918 - 1938 se začleněním do kontextu celkového vývoje soudní organizace v českých zemích a historického vývoje královéhradeckého regionu. Úvodní část se zabývá legislativou prvorepublikového soudnictví tak, jak se utvářela od druhé poloviny 19. století. Následuje přehled vývoje organizace soudní správy v českých zemích v letech 1848 - 1938 a kapitola věnující se historii Královéhradecka. Druhé část diplomové práce je zaměřena konkrétně na působnost Okresního soudu v Hradci Králové v meziválečném období, na průběh soudního jednání, strukturu soudu, okruhy působnosti a rozdělení soudní agendy s rozborem příslušných modelových kauz. Klíčová slova: civilní proces, Hradec Králové, legislativa, nesporné řízení, okresní soud, první Československá republika, přestupky, regionální historie, soudní organizace, soudní správa
|
|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
|
Metodika pro obnovu vilové zahrady první republiky
Zámečník, Roman ; Šimek, Pavel
Cílem metodiky je vytvoření uceleného postupu zaměřeného na obnovu vilových zahrad, které byly zakládány mezi světovými válkami 20. století. Východiskem při tvorbě metodiky byla snaha analyzovat, interpretovat a upozornit na tento specifický segment národního kulturního bohatství, kterému nebyla doposud v odborných kruzích věnována větší pozornost. Jako doklad vývoje zahradního umění českých zemí představuje prvorepubliková tvorba, zejména pak její segment – vilová zahrada, jeden z nejzranitelnějších dokladů vyspělosti naší kultury.
Plný text:  PDF
|
|
|
Antonín Švehla a čeští katolíci v období první republiky
DĚDOVÁ, Miroslava
Tato diplomová práce se zabývá vztahem agrárního politika Antonína Švehly a katolického tábora v době první Československé republiky. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je Úvod, v níž se seznamujeme s cílem této práce a s nejdůležitějšími zdroji, které byly při psaní použity. Druhá kapitola je strukturována do dalších pěti podkapitol a nazývá se Osobnost Antonína Švehly. Je v ní představen život tohoto významného agrárníka, dále jeho politické působení, charakteristika všech tří vlád, ve kterých byl premiérem a vítězství jeho strany v parlamentních volbách roku 1925. Třetí kapitola, s názvem Vztah Antonína Švehly ke katolicizmu, je rozdělena do čtyř podkapitol. Jádrem této kapitoly je analýza Švehlových názorů na náboženství, jeho vztahu k politickému katolicizmu, katolickým osobnostem a Šrámkově Československé straně lidové. Poslední kapitolu tvoří Závěr, jenž shrnuje hlavní přínos diplomové práce.
|
|
|
Osobnost rakouského vyslance Ferdinanda Marka v Československu a profil jeho politických relací ve 20. a 30. letech 20. století
KLOFÁČOVÁ, Michaela
Studie se zabývá osobností rakouského vyslance a diplomata Ferdinanda Marka v Praze a proměnami jeho osobnosti v souvislosti s politickými relacemi v období 20. a 30. let 20. století v kontextu mezinárodně-politického vývoje meziválečného Československa. Cílem práce je nejen analýza a popis činností rakouského vyslance v Praze, s ohledem na charakter diplomatických a osobních zpráv své mateřské instituci - Státnímu úřadu pro zahraničí ve Vídni, ale také rozbor historického kontextu tohoto období na území střední Evropy včetně Československa. Práce vychází z dosud nepublikovaných pramenů Rakouského státního archivu ve Vídni (Österreichisches Staatsarchiv Wien) a četné německé, rakouské a české literatury. Práce je vypracována v českém jazyce.
|
|
|
Parlamentní volby v roce 1925
DĚDOVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce se zabývá volbami do parlamentu Československé republiky v roce 1925. Jedná se o druhé volby v nově vzniklé republice. Práce je strukturována do jednotlivých kapitol. První kapitolou je Úvod, ve kterém se seznamujeme s cílem práce a její celkovou strukturou. Následující kapitola se nazývá Situace v Československu před parlamentními volbami v roce 1925, v jednotlivých podkapitolách je rozebrán vznik republiky, analýza prvních parlamentních voleb v roce 1920, následována popisem situace před druhými parlamentními volbami a přehledem vlád do roku 1925. Ve třetí kapitole, Parlamentní volby 1925, jsou analyzovány samotné parlamentní volby v roce 1925. Předposlední kapitola, Československo po volbách 1925, popisuje atmosféru po volbách. Poslední kapitolou je Závěr.
|
|
|
Život Alice Garrigue Masarykové a její přínos v oblasti sociální práce
ŠKODOVÁ, Eliška
Práce pojednává o životě a sociálních aktivitách dr. Alice Garrigue Masarykové a jejím působení ve funkci první předsedkyně Československého Červeného kříže. V první části je popisován vývoj sociální práce na našem území, vznik mezinárodní humanitární organizace Červeného kříže a počátky Československého Červeného kříže. V druhé části je uveden životopis Alice Masarykové a její aktivity na poli sociální práce, které vyvrcholily jejím předsednictvím v ČSČK. V závěru práce je poskytnut nástin hodnocení Aliciny práce a jejího přínosu pro vývoj sociální práce v Československu z pohledu jejích současníků, pozdějších autorů a dnešní organizace Českého Červeného kříže.
|
|
|
Bankovní ústav ministerstva financí v letech 1919-1926. Příspěvek k dějinám měnové politiky tzv. První republiky
Ritterová, Zuzana ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce je věnována tématu Bankovního úřadu při Ministerstvu financí. Zabývá se vznikem a funkcí Bankovního úřadu a snaží se odpovědět na otázku, proč byla v Československu založena cedulová banka až v roce 1926. Na základě studia nevydaných pramenů a nejnovější odborné literatury jsem dospěla k závěru, že existují tři možná vysvětlení. Faktor, který ovlivnil dobu odkladu aktivace centrální banky nejvíce, byl požadavek stability měny. Nejzásadnějším objevem je ovšem to, že dobu působení Bankovního úřadu do jisté míry prodlužovala také politika ministrů financí. Ti se snažili zvýšit hodnotu měny dříve, než bude stabilizována a její správa bude předána bance.
|
host ::
RSS.