|
|
Perception of criminal activities by patients of Ordered protective treatment
Nichtová, Andrea ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Duševná porucha a trestná činnosť je neustále aktuálna téma vďaka vysokej medializácii trestných činov pacientov, ktorá podporuje ich stigmatizáciu. Cieľom práce bolo zmapovanie pohľadu pacienta na svoju trestnú činnosť. Popísali sme proces trestnoprávneho konania s duševne chorých páchateľom a ochranné opatrenia. Venovali sme sa vybraným aspektom vnímania trestnej činnosti - motivácii, atribúcii viny, sebaobrazu a trestu. Popísali sme duševné poruchy v psychiatrickej ochrannej liečbe a ich forenzný význam. Pre účely výskumu sme využili kvalitatívnu analýzu pološtruktúrovaného rozhovoru, metódu koláča viny, zdravotné záznamy a súdnoznalecké posudky. Vzorku tvorilo 16 pacientov nariadenej psychiatrickej ochrannej liečby v Psychiatrickej nemocnici Bohnice, Praha, Česká republika. Získané výsledky sú rôznorodé a zodpovedajú vysokej heterogenite výskumného súboru. Za najdôležitejšie výsledky práce považujeme potvrdenie názoru, že nielen duševná porucha, ale aj ďalšie faktory ako osobnosť, užitie návykových látok alebo nízka kontrola impulzov, sa podieľajú na vzniku trestnej činnosti a pacienti si toho sú vedomí a nevysvetľujú svoju trestnú činnosť len v rámci duševnej poruchy. Práca poukazuje na využívanie množstva obranných mechanizmov u pacientov s cieľom vyrovnať sa s pocitmi viny a zachovania...
|
|
|
Práce s odsouzenými páchající sexuální trestnou činnost na dětech
Bartošek, Pavel ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou zacházení s odsouzenými, kteří se dopustili sexuálních a násilných trestných činů na dětských obětech. Konkrétně se zaměřuje na výsledky plnění edukačního programu zacházení jednotlivými respondenty, v rámci standardizovaného programu ve věznici, pro pachatele odsouzené za násilné trestné činy na dětech, GREPP (z angličtiny zkratka GREPP - Reedukační psychologický program zaměřený na práci s vinou). Většina pachatelů této trestné činnosti z počátku svojí vinu nechce přijímat a zastírá ji. Ze zkušeností vyplívá, že se v průběhu programu mohou postoje odsouzených ke svým trestným činům měnit. Výzkumný vzorek kvalitativní části studie byl sebrán v letech 2014 do roku 2016. Byl složen ze tří reprezentativních kazuistik z řad absolventů programu GREPP ve Věznici Nové Sedlo. Práce formou narativní studie zjišťuje, zda jsou účastníci během programu schopni konkrétně měnit svůj postoj a náhled na svojí trestnou činnost. Jedním z cílů je využití závěrů práce k vytvoření doporučení pro odsouzené absolventy programu, které by bylo využitelné pro jejich další výkon trestu. Také doporučení pro zaměstnance Vězeňské služby České republiky, které by mohli závěry využít pro svoji práci. Vybrané kazuistiky odsouzených charakterizují jednotlivé skupiny účastníků. Tyto skupiny se dělí na...
|
|
| |
|
|
Vina a odpuštění
Borovanská, Johana ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Práce se zabývá tématy viny a odpuštění na základě rozboru textů Karla Jasperse (Otázka viny: Příspěvek k německé otázce), Anthonyho J. Steinbocka (Moral Emotions: Reclaiming the Evidence of the Heart) a Vladimira Jankélévitche (Odpuštění). Uvedená témata jsou doplněna analýzou lítosti, která je s oběma úzce spjata. První část práce pojednává o klasifikaci viny, kterou předkládá Karl Jaspers, tzn. jsou probrány jednotlivé druhy viny: kriminální, politická, morální a metafyzická vina. Následně je probráno téma kolektivní viny a otázky s ní související. Na Jaspersovu klasifikaci navazuji Steinbockovou analýzou zkušenosti viny. Steinbock se na rozdíl od Jasperse soustředí především na strukturní rysy viny pojímané jako zkušenosti, což přináší vhodné doplnění k Jaspersově pojetí viny, který se těmito otázkami nezabývá, případně se jim věnuje pouze okrajově. Následně je představeno téma lítosti, jak je pojímá Steinbock. Lítost je možným následkem viny a s vinou sdílí některé základní rysy, zároveň je předpokladem možnosti odpuštění. V závěru této části dochází k propojení koncepcí obou autorů, jehož cílem je nejen zdůraznit rozdíly či společné rysy daných koncepcí, nýbrž na základě studovaných textů stanovit, ke kterému druhu viny (v Jaspersově pojetí) se vztahuje lítost, a následně i možné odpuštění...
|
|
| |
|
|
Violence, Guilt and Punishment in Selected Works of Nathaniel Hawthorne
Gemrichová, Marie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vybraná díla Nathaniela Hawthorna, který se ve svých dílech věnoval mnohým tématům sahajícím od přírody, přes složité vztahy postav a jejich komunit až po biblické aluze. Některá z významných námětů, která mohou být prozkoumána v jeho románech (např. Šarlatové písmeno [The Scarlet Letter], Dům se sedmi štíty [The House of the Seven Gables] a Fanshawe) jsou témata násilí, viny a trestu. Tyto vybrané motivy slouží jako témata, která jsou zpracována jednotlivě v každém románu. Posléze jsou romány porovnány. Práce se nejprve zaměřuje na zkoumání tématu násilí, do jaké míry se objevuje v románech, které postavy jsou obětmi a viníky a k čemu dále násilí vede. Současně zkoumá pocit viny u Hawthornových postav a zda se u postav objevuje po vykonaném násilném aktu, stejně jako důsledky, které přicházejí v podobě trestu pro provinilce. Konkrétně se věnuji vztahu Hester Prynne s Arthurem Dimmesdalem a Rogerem Chillingworthem (Šarlatové písmeno), původním dvěma rodinám Pyncheonů a Maulů a vlivu předků na jejich dědice (Dům se sedmi štíty) a skutkům tajemného "rybáře" v porovnání s činy jednotlivců okolo Vysoké školy Harley (Fanshawe). Proč je v některých románech čtenář konfrontován s pocity viny u postav po vykonání násilí, zatímco v jiných pracích jsou jednoduše vynechané? Proč...
|
|
|
The crisis of everyday life in the novels A Rose of Flesh by Jan Wolkers and Seize the Day by Saul Bellow
Vítek, Lukáš ; Sedláčková, Lucie (vedoucí práce) ; Gielen, Albertus Josephus Dominicus (oponent)
(česky) Tato práce si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem Wolkers ve svém románu Růže z masa a Bellow v románu Ani den! ztvárňují fenomén psychické krize. Aby bylo zřejmé, že krize představuje výjimečnou, bolestivou a zároveň potenciálně přínosnou fázi lidského života, je tento pojem kontrastován s "každodenním životem". V konkrétní podobě porovnává autor této práce dopad úzkostných psychických stavů, jež hrdinové obou románů zažívají, na dodržování jejich denních rituálů a zvyklostí. Práce nabízí v teoretické rovině ucelený výklad příčin, projevů a důsledků existenciální krize, včetně s ní související tematizací úzkosti a viny. Za tímto výkladem následuje interpretace obou románů, s ohledem na napětí mezi všedním a nevšedním. Skrze ni se ukazuje, že vystavení se bolesti nemusí být v krizi trvalé a může vést k nalezení nových východisek. Ukazuje se tak, aniž by byl vidět konec černého tunelu. Klíčová slova: psychická krize, každodenní život, existenciální problémy, utrpení, úzkost, vina, panická porucha, minulost, krize středního věku
|
|
|
Vina a provinění: problém zodpovědnosti
Pacovská, Kamila ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Kohák, Erazim (oponent) ; Cowley, Christopher (oponent)
(česky) Disertační práce se zabývá pojmem viny a provinění v kontextu současné anglosaské etiky. Navazuje přitom na vývoj od 50. let 20. století, kdy došlo k systematické kritice jednostranného zájmu dosavadní tradice o epizodické jednání a jeho správnost či zavrženíhodnost. Během následného rozvoje etiky ctností a rozšíření předmětu etiky na charakter a život člověka byla současně rehabilitována oblast morální psychologie, a tím i oblast nahodilých aspektů morální zkušenosti. Tento vývoj v etice představuje první kapitola, zatímco kapitola druhá se zabývá otázkou, jaký dopad má rozšíření předmětu etiky na pojetí morálního soudu a zodpovědnosti. Uvidíme, že pojem zodpovědnosti se rozdvojuje na zodpovědnost za (vnitřní) chybu jednajícího, jíž se zabývá zbytek druhé kapitoly, a zodpovědnost za provinění samotné. Právě na pojetí zodpovědnosti za provinění a na problémy vznikající kvůli komplexnímu vztahu tohoto pojmu k náhodě a nahodilosti se zaměřuje zbytek práce. Prvním problémem je vztah člověka k jeho vině. Vina vzniká skrze zavrženíhodné jednání, za které člověka můžeme činit zodpovědným, tj. kdy můžeme přenést hodnocení z činu na jednajícího. Tento přenos je možný pouze u dobrovolného jednání, jehož podmínky definujeme ve třetí kapitole. Viníkovi však vyčítáme kromě vnitřní chyby - dobrovolného...
|
|
|
Problém viny u Martina Bubera a Karla Jasperse
Dudek, Petr ; Jandejsek, Petr (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
Ve své bakalárské práci se zabývám problematikou viny z pohledu Martina Bubera a Karla Jasperse. Nejdríve ve své práci predkládám životopisy obou význacných existenciálních filosofu, ponevadž práve životní osudy sehrály významnou roli v procesu formování jejich názoru k problematice viny. Následne pak pristupuji k popisu možných zpusobu vyrovnávání se s vinou v živote cloveka jak z pohledu Martina Bubera, tak z pohledu Karla Jasperse.Záverem také uvádím srovnání obou filosofických náhledu na problém viny.
|
|
|
Kierkegaard's philosophy of existence
Šimeček, Andrej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Ústredná téma tejto prace je existenciálny pohyb ako ho nachádzame vo filozofii Sorena Kierkegaarda. V tejto oblasti nachadzame relativne malo sekundárnej literatúry, a preto je to téma hodná výskumu. Medzi skúmané texty patria Kierkegaardove ‚psychologické' knihy, konkrétne Concept of Anxiety a Sickness unto Death. Tieto knihy nam poskitujú doležite koncepty ako nevinnost, vina, zúfalstvo, úzkosť, existencia a duch. Z tradičnejších filozofických textov boli použité: Philosophical Fragments, Concluding Unscientific Postscript to Philosophical Fragments a Johannes Climacus. Tieto texty informujú prácu predovšetkým o význame pojmov ako pohyb, pochybovanie, rozpor a absolútny paradox. Ďalej táto práca čerpá z takzvaných lyrických textov, konkrétne Fear and Trembling a Repetition. Kombinované čítanie týchto textov nám poskitne obraz existenciálneho pohybu ako nám ho prezentuje Kierkegaard. Práca sa snaží zachitiť a vykresliť takzvané stávanie sa subjektívnym, ktoré je centrálne v Kierkegaardovom myslení, cez rekonštrukciu existenciálnych štádíí. Ďalej si práca dáva za ciel (v procese) objasniť oblasti Kierkegaardovho myslenia ktoré ostávajú zväčša nepovšimnuté. Medzi tieto oblasti patria napríklad: problematika ‚skoku hriechu', nejasné postavenie estetického existenciálneho štádia a často nepovšimnutej...
|
host ::
RSS.