|
|
Květen 1945 optikou deníku Mladá fronta v časové spirále 65 let
Stoszková, Šárka ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Květen 1945 optikou deníku Mladá fronta v časové spirále 65 let" zpracovává téma osvobození Československa v květnu 1945 pomocí kvalitativní obsahové analýzy vybraných dostupných textů publikovaných v deníku Mladá fronta (Mladá fronta DNES) v průběhu 65 let od jeho založení. V práci bude hodnocen vývoj periodika od jeho založení po současnost, analýza se věnuje vývoji postojů, názorů, způsobu žurnalistického sdělení a proměny mediálního obsahu stejné události ve stejném médiu na půdorysu metamorfózy doby. Hlavním cílem práce je získat odpověď na otázku, zda může být stejná (a z historického pohledu do značné míry konstantní) událost ve stejném mediálním produktu popisována v různých časových periodách stejně a jaké faktory to ovlivňují.
|
|
|
Vznik Organizace spojených národů a jeho reflexe v českém dobovém tisku
Jelínková, Vladislava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou vzniku Organizace Spojených národů v roce 1945 a jeho reflexí v československém dobovém tisku. Nejprve seznámí s fakty o předchůdcích OSN, popíše proces vzniku nové organizace a průběh její zakládající konference v San Francisku (25. 4. - 26. 6. 1945). Diskutuje postoj československého ministra zahraničí Jana Masaryka, který před druhou světovou válkou a během ní vystupoval jako velmi prozápadní politik, na konferenci však často vystupoval v rozporu se svými dřívějšími názory a postavil se za zájmy Sovětského svazu (např. v otázce uznání polské vlády). Práce také nastíní vnitropolitickou situaci, která ovlivňovala vystupování J. Masaryka a ostatních československých zástupců na konferenci. V první části textu je taktéž zahrnut text preambule Charty Spojených národů. Druhá část práce se věnuje článkům v dobovém československém tisku, které se vzniku OSN týkaly. Vybrala jsem si tyto deníky: Lidová demokracie, Mladá fronta, Právo lidu, Rudé právo a Svobodné slovo, protože tyto deníky byly celostátní, česky psané, vycházely v období červen-prosinec 1945 a byly vydávány stranami zastoupenými v Národní frontě (kromě deníku Mladá fronta, který vydával Svaz české mládeže, velmi levicová, prokomunisticky orientovaná organizace).
|
|
|
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
|
|
|
Posun v žánrové skladbě českého zpravodajství v letech 1989-1995 a vytváření nových novinářských standardů v tištěných médiích pod vlivem nových technologií v deníku Mladá fronta Dnes.
Svobodová, Tereza ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Technologie spolu s tzv. novými médii jsou jedním z nejdůležitějších témat současných mediálních studií a teorie masové komunikace. Mnoho odborníků se zabývá jejich vlivem. Snaží se odhalit a popsat jejich dopady a účinky na publikum, obsah, práci novinářů, žurnalistické postupy apod. V souvislosti s novými technologiemi a především s ohledem na vznik zcela nového on-line média se objevila také otázka, jak se s nynějším rychlým vývojem v oblasti médií vyrovnávají žurnalistické žánry. Ty se totiž v průběhu času mohou měnit, což může být způsobeno mnoha činiteli. Nové technologie, inovace a právě nové médium se na takovém procesu mohou podílet. Tato práce se zaměřuje na posun v žánrové skladbě českého zpravodajství a vytváření novinářských standardů v tisku vlivem nových technologií, které byly do mediální produkce zaváděny v letech 1989-1995. Přitom však neopomíjí dobový kontext a celospolečenské změny po roce 1989, v jejichž důsledku se změnila role a postavení médií. Ostatně právě tyto proměny a přechod k liberálně demokratickému modelu fungování médií měly zásadní vliv na tvorbu zpráv stejně jako na pronikání technologických inovací a modernizaci redakcí. Jednotlivé metamorfózy žánru jsou popsány na příkladu tištěného deníku Mladá fronta Dnes.
|
|
|
Obraz Afroamerického hnutí za lidská práva v českých tištěných médiích v letech 1956 a 1963
Krobová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží popsat, jakým způsobem československá tištěná média referovala o černošském hnutí ve Spojených státech amerických. Soustřeďuje na dva nejvýznamnější mezníky moderního černošského hnutí: na autobusový bojkot v Montgomery v roce 1956, který znamenal počátek masového hnutí, a vrchol hnutí - pochod na Washington v roce 1963 s následným projevem Martina Luthera Kinga, hlavního představitele hnutí s názvem "I Have a dream". V této souvislosti si práce klade za cíl popsat způsob, jakým zobrazovala právě Kinga. Tato práce si všímá vazeb černošského hnutí a komunismu a analyzuje je, zároveň zkoumá, zda tato skutečnost ovlivnila československé deníky. K tomuto účelu byly vybrány tři deníky, na jejichž příkladě se pokouší vztah médií k hnutí obecně popsat, konkrétně v Rudém právu, Mladé frontě a Lidové demokracii. Jejím úkolem je demonstrovat právě na příkladu černošského hnutí vztah českých médií ke Spojeným státům americkým, najít znaky tendenčního referování i tehdejší propagandistické zatíženosti. Analyzován je vždy rok, ve kterém událost probíhala.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.
|
|
|
Reflexe letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru v dobových periodikách
Švrkala, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit, jak české dobová periodika (Rudé právo, Mladá fronta, Svět v obrazech) informovala o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru a zda jej využila k propagandě komunistického režimu. Práce se zaměřuje na příspěvky zabývající se kosmonautikou a zejména letem Vladimíra Remka týden před samotným startem kosmické rakety v březnu roku 1978, pokrývá jeho průběh a úspěšný návrat na Zemi. Analýza pokračuje až do triumfálního návratu kosmonauta do Československa a oslav Prvního máje, kterých se delegace kosmonautů účastnila. Práce zjišťuje, jaký obraz si pomocí vybraného dobového československého tisku vytvořil běžný československý občan, a jakou měrou se tato představa lišila od objektivního vylíčení historických událostí, které nastiňuji pomocí knih a odborných příspěvků. Předpokládám, že zmíněná periodika byla nucena kosmonautův let využít k propagandě komunistické ideologie a spolupráce Československa se Sovětským svazem. Snažím se zjistit, do jaké míry bylo pokrytí události seriózní a jakým způsobem bylo využito k propagandě vládnoucího režimu.
|
|
|
Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990
Trojanová, Monika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990" analyzuje denní tisk, jak prezentoval pražské metro v dobách normalizace a krátce po sametové revoluci v roce 1989. Jako výchozí prameny si autorka vybrala Lidovou demokracii, Mladou frontu, Rudé právo a Večerní Prahu. V této práci se konkrétně zabývá lety 1974, 1978 a 1985, během niž byly v Praze postupně zprovozněny linky C, A a B, a pro srovnání dále i rokem 1990, kdy byla prodloužena linka A. Tato práce popisuje také historii metra v Československu a objasňuje dobový a politický kontext.
|
|
|
Proměna společnosti a jazyka ve dvou politických obdobích (1945 - 2011)
NESTÁVALOVÁ, Petra
Diplomová práce je zaměřena na publicistické texty deníků Rudé právo / Právo, Lidové noviny a Mladá fronta / Mladá fronta DNES dvou politických období (1945 ? 1989; 1989 ? 2011). Pozornost je kladena na strukturu deníků, jejich schéma, rubriky a způsob, jakým informace podávaly. Systematicky je sledována změna podoby deníků v průběhu desetiletí, jejich jazyk a události v porovnání s hodnocením současné historiografie. Teoretická kapitola stručně pojednává o publicistickém stylu ? jeho historii, funkci, vnitřním žánrovém dělení a jednotlivých útvarech. Praktická část popisuje strukturu jednotlivých deníků, jejich rubriky a uvádí příklady žurnalistických sdělení. Dále uvádí ukázky publicistických textů z titulních stran novin. Další kapitola diplomové práce se věnuje jazykové stránce deníků, užité jazykové prostředky jsou nejprve stručně charakterizovány v teoretické rovině, poté jsou uvedeny příklady z jednotlivých deníků. Cílem práce je postihnout jazykové, společenské a politické změny prezentované žurnalistikou totalitního typu v porovnání s její současnou demokratickou podobou.
|
host ::
RSS.