|
|
Russian Identity: Minority Schools in Contemporary Estonia
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce Ruská identita: Menšinové školství v současném Estonsku pojednává o ruském středním školství v Estonsku v období od rozpadu Sovětského svazu do roku 2012. Zaměřuje se na dvě oblasti, které významně ovlivňují formování národní identity ruských studentů žijících v Estonsku: na vyučovací jazyk a výuku dějepisu. Co se týče první oblasti, cílem práce je ukázat, jak estonská vláda implementuje reformu požadující 60 % výuky v estonštině a jak je tato reforma přijímána ruskými studenty a jejich učiteli. Co se týče druhé oblasti, práce zkoumá vnímání sovětského období ruskými studenty v kontrastu s "oficiální" interpretací tohoto období, kterou zastává Ministerstvo školství. První část práce se zaměřuje na integrační proces Rusů do estonské společnosti, zdůrazňujíc jeho úskalí a implikace týkající se národní identity Rusů žijících v Estonsku. Druhá část práce už se věnuje konkrétním problémům (vyučovacímu jazyku a výuce dějepisu) na základě dostupných psaných materiálů, zatímco závěrečná a zároveň klíčová část práce analyzuje tyto problémy na základě terénního výzkumu na ruských školách v Estonsku.
|
|
|
NATO's Challenge: Exploring the Persistence of the Alliance's Military Capabilities Gap
Schwarzenberg, Carly Eileen ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mezerami ve vojenských schopnostech mezi USA a evropskými členskými státy NATO. Klade si za cíl odpovědět na otázku, proč trvají mezery ve vojenských schopnostech mezi USA a Evropou, navzdory zřejmé shodě spojenců na strategické cíle vojenských schopností a kooperativní řešení. Nejdříve práce prokazuje nutnost silné a samostatné evropské bezpečnostní a obranné identity v NATO, zejména po poslední vojenské misi NATO v Libyi. Dále práce definuje a vysvětluje mezeru ve vojenských schopnostech uvnitř NATO, včetně jejího rozsahu, historie, a snahy nalézt společně vyřešení. Analýza ukazuje, že ač existuje konsensus na vojenské potřeby NATO i na způsoby jejich dosažení, mezera trvá a roste od konce Studené války. Práce používá dvoustupňovou teorii her, aby vysvětlila existenci takového rozporu mezi záměrem a provedením. Proces obranného plánování v NATO se analyzuje v rámci dvoustupňové hry, jejímž prostřednictvím kterého je možné spojit nadnárodní plánování NATO a plnění plánů členskými státy, jež však zaleží na dostatečném rozpočtu. Fiskální nedostatky jsou běžně citovány jako příčina menších obranných rozpočtů pro všechny státy, ačkoliv nevysvětlují rozdíly mezi rozpočty spojenců. Například obranný rozpočet Estonska, měřeno procentem HDP, je dvakrát vyšší než Lotyšský,...
|
|
|
Dynamika naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku v letech 1995 až 2005
Márová, Tereza ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
V roce 1991 Lotyšsko s Estonskem (společně s Litvou) obnovily svou nezávislost. Předchozí období sovětské okupace však zanechalo neblahé, a do značné míry i trvalé, změny v etnické skladbě obyvatelstva. Změny byly primárním důvodem, proč obě země přijaly výrazně restriktivní podmínky při obnově občanského statusu - občanství bylo uděleno pouze předválečným občanům a jejich přímým potomkům. Bakalářská práce se formou komparační analýzy snaží nalézt hlavní rozdíly a podobnosti v dynamice naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku. Dynamika bude studovaná v letech 1995 až 2005. V roce 1995 započal lotyšský naturalizační proces. Pro rok 2005 je charakteristická razantní změna preferencí ne-občanů, která pravděpodobně nastala po vstupu obou zemí do Evropské unie. V první části práce budou vysvětleny základní pojmy problematiky. Pak následuje představení obou zemí na začátku 90. let minulého století. Zbytek práce je věnován samotné komparační analýze. Naturalizace je analyzovaná podle znaků, o kterých se domnívám, že měly jednoznačný vliv na dynamiku procesu - zákon o občanství (a jeho dodatky), jazykový zákon a jazyková otázka, období vstupu obou zemí do EU a ekonomické souvislosti. Klíčová slova Sovětský svaz, Lotyšsko, Estonsko, naturalizace, občanství, ne-občan
|
|
|
Kybernetická válka o bronzového vojáka. Analýza počítačových útoků na Estonsko na jaře roku 2007
Plaček, Zdeněk ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Na konci dubna roku 2007 došlo k vážné politické krizi mezi Estonskem a Ruskou federací v souvislosti s přemístěním válečného památníku z centra Tallinnu na vojenský hřbitov na okraji města. Bezprostředně po přemístění bronzového vojáka - jak je památník označován - došlo k poměrně nezvyklým událostem, kdy řada serverů vládních úřadů, zpravodajských portálů a estonských bank začala být po síti napadána anonymními útočníky. Tento stav trval po dobu zhruba tří týdnů a byl mnohými označován za jakousi kybernetickou válku. Tato práce se formou případové studie snaží obsáhnout incident v jeho historických, politických i společenských aspektech a na základě získaných poznatků hledat odpověď nakolik je používání termínu "kybernetická válka" v takovém případě opodstatněné. V závěru se přikláním k názoru, že události byly spíše jen dalším z projevů nacionálně orientovaných protestů a sporů o dějiny, které si pouze našly nový prostor k vyjádření. Přes řadu nepříjemností, které výpadky elektronických služeb způsobily obyvatelům Estonska, je používání válečné terminologie v tomto případně přehnané.
|
|
|
Hospodářská krize 2008-2010 v pobaltských státech
Nedvěd, Petr ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Kracík, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je popsat příčiny, průběh a důsledky hospodářské krize let 2008-2010 v pobaltských zemích. Největší důraz je kladen na vývoj ve finančním a realitním sektoru a na trhu práce. Pozornost je upřena také na razantní řešení krize, které je často dáváno za příkladný postup v krizovém období. Práce rovněž obsahuje stručný popis hospodářské historie regionu a vývoj hospodářské krize 2008-2010 ve světě. Hlavní kapitola se zaměřuje na krizový vývoj v Pobaltí, včetně základních příčin ekonomického propadu. Závěrečné kapitoly popisují aktuální hospodářskou situaci v Pobaltí, přináší porovnání s vybranými evropskými státy a nastiňují krátkodobý výhled dalšího vývoje Estonska, Lotyšska a Litvy. Přínosem práce je především to, že ukazuje možné efektivní řešení ekonomických problémů. Příkladu pobaltských zemí, které dokázaly po hlubokém propadu relativně brzo nastartovat opětovný vysoký růst svých ekonomik, by měly věnovat pozornost především tzv. země PIIGS, které se stále nacházejí v krizi a nutně potřebují obnovit svoji konkurenceschopnost a důvěru finančních trhů.
|
|
|
Vzájemná reflexe pobaltských zemí ve společenském životě po roce 1991
Kaucká, Šárka ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou vzájemnou reflexí pobaltských zemí. Na základě charakteristiky regionu, kapitol z dějinného vývoje prostoru, na jehož území se nynější státy vyskytují, a uvedením některých určujících kulturních reálií zemí, nacházíme společné a odlišné rysy Lotyšska, Estonska a Litvy a národů, které je obývají. Bakalářská práce pak na této stupnici podobnosti a odlišnosti uvádí některé vzájemné stereotypní představy a automatické asociace Estonců, Lotyšů a Litevců o státech, ve kterých žijí, a jistá vnímání o sobě navzájem a pobaltské vzájemnosti. Práce se také dotýká orientace států na jiné regiony a vnímání blízkosti či odlišnosti k jiným regionům a národům.
|
|
|
A comparative study: Electoral systems of the Baltic states
Čavojec, Jakub ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto práce bola komparácia volebných systémov Estónska, Lotyšska a Litvy z hľadiska vplyvu na výsledok volieb a na reprezentáciu politických strán v parlamente. Opísaný bol aj vývoj jednotlivých volebných systémov od doby, kedy krajiny získali samostatnosť. Bolo zistené, že Estónsky volebný systém produkuje najproporčnejšie volebné výsledky. Určená bola aj hranica medzi nadreprezentáciou a podreprezentáciou parlamentných strán. Estónsko vykazovalo najvyššiu stabilitu straníckeho systému. Pomocou výpočtu výšky prirodzených prahov nebolo možné určiť, v ktorej krajine majú politické strany jednoduchší prístup k prvému mandátu.
|
|
|
Sovětská anexe a okupace Estonska
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
SVOBODNÁ, Šárka. Sovětská anexe a okupace Estonska. Praha, 2011. 59 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. Abstrakt Práce Sovětská anexe a okupace Estonska pojednává o rozdílném chápání a výkladu událostí, které se týkají období kolem ztráty suverenity Estonska v roce 1940 a po něm. Cílem práce je ukázat, jak různě se na společnou minulost dívají dva kdysi oficiálně "spřátelené" národy a jak se v jejich vztazích i dnes mnohdy objevuje zatížení odlišným výkladem minulosti. Cílem není pouze popsat dané události, ale spíše upozornit na rozdílnost prací, které tyto události již popisují, s ohledem na původ práce. V první části se text zaměřuje na analýzu textů zabývajících se daným tématem - jedná se o texty sovětských, estonských i současných ruských autorů. Následující část je věnována zejména kolektivní paměti a specifikům estonské a sovětské/ruské interpretace daných událostí. V případě estonské interpretace je kladen důraz na idealizaci chování národních hrdinů, v případě sovětské/ruské na její vývoj v čase. V závěru práce je popsán konkrétní případ projevu střetu interpretací historických událostí - srážky Estonců a Rusů žijících v Estonsku kvůli významu pomníku osvobození Tallinnu, které...
|
|
|
Osoby bez státní příslušnosti - případ Estonska
Brabcová, Olga ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce Osoby bez státní p íslu nosti p ípad Estonska se zabývá postavením skupiny obyvatel, která nemá ádné ob anství. Postavení t chto lidí zkoumá pomocí chronologické analýzy estonského zákonodárství a analýzy jejich socioekonomického postavení. Tito lidé p i li do Estonska po druhé sv tové válce z r zných republik SSSR, ale po obnovení estonské nezávislosti byli nuceni adaptovat se na nové podmínky, co se ne v em da í. Nezískali automaticky nárok na estonské ob anství, proto e Estonsko se ídilo doktrínou státní kontinuity. Imigranti tedy museli projít naturaliza ním procesem, který zahrnoval zkou ku ze státního jazyka a minimální dobu trvalého pobytu. Estonské zákony v ak dávají lidem bez státní p íslu nosti skoro stejná práva jako estonským ob an m výjimkou je aktivní a pasivní volební právo u voleb do parlamentu a pasivní právo u voleb do místní samosprávy. Od roku 2006 mají lidé bez státní p íslu nosti navíc výhodu oproti estonským ob an m, proto e mohou cestovat do Ruska bez víz. Tito lidé nejsou diskriminováni ani ekonomicky, problém je spí e v dopadech rozd lení spole nosti p evzatého je t z dob SSSR. Lidé bez státní p íslu nosti také umí relativn málo estonsky, co je t zhor uje jejich pozici na trhu práce. Diskriminace na základ ob anství se skoro nevyskytuje. V t ím problémem je...
|
|
|
Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si
klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci
České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů
jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text
soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových,
etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy
novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve
specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou
analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine
Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
|
host ::
RSS.