|
| |
|
|
Novel Thérese Raquin by Émile Zola and it's literary inspiration
Raatzová, Tereza ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Anotační list Název diplomové práce: Thérèse Raquin dʼÉmile Zola et ses sources littéraires Klíčová slova: naturalismus, realismus, milostný trojúhelník, ženská hrdinka, žárlivost, vražda, femme destructrice, Tereza Raquinová, Magdalena Feratová, LʼAmoureuse comédie, Germinie Lacerteux, La Vénus de Gordes, Lʼassassinat du Pont-Rouge, Un mariage dʼamour, La Bête humaine, Émile Zola, frères de Goncourt, Charles Barbara, Adolphe Belot, Ernest Daudet, Abstrakt: Diplomová práce je především literárně komparační studií, zabývající se analýzou několika literárních děl, jež jsou předobrazem pro Zolův román Tereza Raquinová. Právě na jejich základě získal Zola základní námět svého pozdějšího románu. Rovněž je kladen důraz na analýzu následného vlivu románu Tereza Raquinová na další Zolovu literární produkci. Samotné komparaci románů předchází celkové zařazení Zolovy tvorby do literárně- historického kontextu doby. Cílem práce je především odhalení a přiblížení Zolovy fascinace ústředním tématem a hlavní hrdinkou románu Tereza Raquinová.
|
|
|
Dědictví filosofického behaviorismu: pojem mysli bez myslí
Soutor, Milan ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Práce se v nuje epistemologickému problému jednoty na pozadí vývoje filosofie Bertranda Russella. Nejprve se zabývám naivním realismem, který Russell p ijal od G. E. Moora, kde krom argument proti idealismu p edstavuji p edevším doktrínu objektivní jednoty propozice. V druhé kapitole rozebírám d vody, které Russella dovedly k opušt ní naivn realistického východiska a vypracování mnohorela ní teorie soudu. Tuto teorii Wittgenstein ale ukázal jako neschopnou vy ešit problém syntetické jednoty soudu. Podle interpretace, kterou hájím, tato okolnost p im la Russella k radikálnímu odvratu od tradi ního epistemologického paradigmatu, podle kterého je esenciálním rysem mentálního fenoménu ítomnost v domí jako entity. Russellovým obratem k naturalismu se zabývám v poslední kapitole. Zvláštní pozornost v nuji regresivnímu argumentu, který p edložili v r zných verzích Moore, L. Wittgenstein a G. Ryle. Klí ová slova realismus, neutrální monismus, behaviorismus, jednota soudu, v domí
|
|
|
Jazyk a styl českých překladů románů Émila Zoly
Houbová, Pavlína ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Cílem této práce je srovnávací analýza českých překladů vybraných románů Émila Zoly. První kapitola pojednává o naturalismu a hlavních francouzských osobnostech, které jsou s naturalismem spojovány. Druhá kapitola podává shrnutí teoretických poznatků o překladu, přičemž čerpá primárně z teorií českých a slovenských. Třetí kapitola poskytuje analýzu českých překladů a pokouší se podat kritický pohled na užitá překladatelská řešení. V závěru následuje shrnutí poznatků získaných při analýze a jejich kritické zhodnocení.
|
|
|
Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století)
Jeřábková, Zlatina ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
1 Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století) resumé Klíčová slova: bulharská literatura, expresionismus, avantgarda, diabolismus , fantastika hrůzy, zázračno, podivuhodno, karnevalový menippský diskurs, romantismus, naturalismus, individualismus Svetoslav Minkov (1902-1966), Vladimir Poljanov (1899-1988), Georgi Rajčev (1882 - 1947), Čavdar Mutafov (1889-1954) Přes svůj novátorský potenciál pro bulharskou literaturu zůstal jev, označovaný jako bulharský diabolismus, na dlouhá desetiletí na okraji literárního diskursu. Novodobý zájem postmodernistických spisovatelů i kritiky vede k vyzdvižení některých dílčích aspektů tvorby Svetoslava Minkova, Vladimira Poljanova, Georgiho Rajčeva a Čavdara Mutafova. S výjimkou monografie Thomase Martina Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934, která vyšla v roce 1993, však chybí práce, které by ozřejmovaly podstatu tohoto jevu v bulharské literatuře. Synkretická díla bulharských diabolistů, v rámci jejichž zpravidla expresionistického základu se prolínají doznívající individualistické modernistické tendence s prvky romantické fantastiky hrůzy, byla ve své novosti a nečistotě pro své současníky nesnadno zařaditelným jevem. Nedostatek studií, které by se tématu...
|
|
| |
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
|
Otázka původu hodnoty v naturalistické filozofii Irvinga Singera
Hlávka, Jan ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Hodnotová teorie filozofa Irvinga Singera se otevřeně hlásí k tradici amerického naturalismu a pragmatismu. Deklarativně odmítá metafyzickou spekulaci ve prospěch empirismu, zdůrazňuje procesuální charakter zkušenosti a zkoumá její imaginativně-afektivní složku jako doposud upozaďovaný protipól složky racionální. Na základě svých poznatků mluví Singer o dvojím typu hodnocení: ocenění předmětu jako nástroje vzhledem k dané funkci; a spontánním obdaření předmětu hodnotou na základě jeho kvalit - za vzniku personální afektivní vazby. Ve zdravém organismu musejí být oba mody hodnocení v součinnosti - jen tak lze dosáhnout opravdu plného života ve světě. Jejich harmonizace je dle Singera zásadně estetickým problémem, jehož modelovými případy jsou harmonizace v lásce a v uměleckém díle. Předkládaná práce přináší kritiku Singerovy teorie také z pozic amerického naturalismu. V první kapitole se snaží o bližší charakteristiku Singerova východiska a jeho vřazení do historické tradice. Načrtává také podstatu sporu o intrinzní hodnotu, v jehož rámci Singerův projekt chápe. Následující dvě kapitoly jsou věnovány kritice základních konceptů Singerova systému: ocenění a obdaření, imaginace a idealizace. Komparací s učením Johna Deweyho, George Santayany i křesťanské situační etiky je odhalován eklektický...
|
|
|
Kronika jako literární žánr
Pašková, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování vývoje žánru románové kroniky, který vznikl koncem 19. století na průsečíku staré podoby kroniky a románu. Východiskem k charakteristice žánru a k zmapování jeho vývoje se staly "nová kronika" Aloise Jiráska U nás, "kronika moravské dědiny" bratří Mrštíků Rok na vsi a generační kronika Rozkvět, jejímž autorem je František Xaver Svoboda. Tyto tři románové kroniky jsou si blízké dobou vzniku a mají několik společných rysů, jež jsou spjaty zejména s jejich žánrovým určením (dominace času a prostoru nad postavami a dějem, zpomalování dynamiky času, uzavřenost prostoru, důraz na poetiku konkrétního). Jejich autoři však materiálově čerpali z různých regionů (severovýchodní Čechy, střední Čechy, pomezí Slovácka a Hané) a zobrazili rozdílná sociální prostředí. Kroniky se zároveň liší i časem, kdy se odehrávají, a způsobem zpracování výchozí látky. Všechny patří k dílům realistickým, každá však z hlediska tematického i z hlediska místa děje reprezentuje jiný typ realismu (historický, městský, venkovský). Jako základní a výchozí metody byly zvoleny analýza textů a jejich následná interpretace, jádro práce pak tvoří komparace děl.
|
|
|
Vyprávění v obrazech
Husák, Jiří ; Dvořák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Práce pojednává o historii, metodách a postupech narace ve výtvarném umění od počátků dějin k dnešku. Problematiku příběhu v obraze dělí do dvou kategorií, roviny vnitřního a roviny vnějšího příběhu. Každá z těchto narativních rovin pracuje s jinými postupy, mezi něž patří kompozice, dynamika, rytmus, užití symbolů, indexů a ikonů, ale také míra stylizace a naturalismu. Vedle historických metod sekvenčního obrazového vyprávění se předmětem analýzy stává soudobá progresivní výtvarná forma, komiks. Práce si všímá způsobu komponování, práce s časem a využití tzv. škarpy, nedílné součásti juxtaponované sekvence. Poznatky z analýzy shrnuje vlastní autorská tvorba a didaktické zhodnocení některých narativních principů.
|
host ::
RSS.