|
Ikonografie v utrakvistické teologii
Bílková, Milena ; Holeton, David Ralph (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Milena Bílková Ikonografie v utrakvistické teologii Utrakvismus, český náboženský proud 15. a 16. století, se vyznačoval teologickými specifiky, která se odrazila také v umění utrakvistické církve. Existuje několik specifických námětů, které opravňují k užití pojmu utrakvistická ikonografie. Jedná se především o zobrazení Jana Husa jako světce. Jeho atributem se spolu s popravčí hranicí stala i (původně degradující) kacířská čepice. Laický kalich, hlavní teologický rys utrakvismu, byl zobrazován v různých kontextech a na různých místech, ačkoli jeho zdůraznění nebylo pravidlem. Dalšími tématy utrakvistické ikonografie jsou přijímání pod obojí dospělými i dětmi, smrt Jeronýma Pražského a kutnohorských mučedníků, obrazy Žižky a obrazové antiteze.
|
|
Historické interpretačně-metodické prameny pro cembalo 18. století
Dlabačová, Olga ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Spurný, Vojtěch (oponent)
Má magisterská práce je zaměřena na teoretické historické interpretačně-metodické prameny hry na cembalo vzniklé ve 20. - 60. letech 18. století ve Francii a Německu. Tématicky navazuje na mou bakalářskou práci (2008), která pojednávala o hlavních pramenech hry na cembalo 17. a 18. století ve Francii: Les Principes duClavecin (1702), Monsieur de Saint Lambert (cca. 1700), L´Art de toucher le Clavecin (1716, 1717), Francois Couperin (1668-1733) a De la mechanique des doigts sur le clavessin (1724), Jean Philippe Rameau (1683-1764). Obsah práce je rozdělen do pěti velkých kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a obrazovými přílohami na konci práce. První kapitola popisuje společensko-politickou situaci ve Francii a německu a její odraz do hudební praxe, dále základní rysy hudební řeči se zřetelem ke klávesovým nástrojům. Druhá a třetí kapitola probírá podrobně obsah francouzských a německých interpretačně-metodických spisů cembalové hry 20. - 60. let 18. století. Zaměřuje se na metodiku hry na cembalo, hudební teorii a řeší interpretační otázky prstokladu, ornamentiky, přednesu a dynamiky, buď ze všeobecného pohledu, nebo jako návod k interpretaci určitých skladeb. Čtvrtá kapitola podává základní informace o interpretaci generálbasového doprovodu na základě kapitol velkých cembalových škol zpracovaných v předešlých dvou kapitolách. Pátá kapitola shrnuje a zobecňuje všechny informace z probraných pramenů, čímž se zdůrazní znaky metodického postupu při výuce hry na cembalo a interpretace cembalových skladeb v 18. století ve Francii a Německu.
|
|
Zahraniční studijní pobyty 1. generace Gollovy školy
Fapšo, Marek ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá tématem tzv. Gollovy školy. Konkrétně mapuje zahraniční studijní cesty některých Gollových studentů (Josef Pekař, Josef Vítězslav Šimák, Jaroslav Bidlo a Ladislav Hofman), jež zasazuje do širšího kontextu dlouhého 19. století. Cílem bylo podat několik možných náhledů na koncept Gollovy školy, která nemusí být vnímána jen jako metodologické uskupení, ale může být nahlíženy i z mimovědeckých pozic. Do popředí zde vyvstává osobnost Jaroslava Golla jako svébytného učitele, jeho organizační schopnosti, sociální síť osobních vztahů apod. To všechno se podílelo na konstituování skupiny kolem Jaroslava Golla, jež vešla do dějin dějepisectví pod názvem Gollova škola.
|
|
Nová pravidla portugalského pravopisu a jejich používání v praxi
Adamcová, Noemi ; Hricsina, Jan (oponent) ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je přehledně zmapovat jazykovou situaci v portugalsky mluvících zemích z hlediska pravidel pravopisu. Práce je členěna do několika hlavních kapitol. První část se zaměřuje na popis procesu šíření portugalské kultury během námořní expanze v průběhu 16. a 17.století. Je zde popsán proces přijímání evropské kultury v kolonizovaných zemích a v následující subkapitole je popsána i dnešní situace v lusofonních zemích. Hlavní důraz je přitom kladen na situaci v Brazílii, která je hlavní představitelkou odlišné pravopisné normy portugalského pravopisu. Je zde v hlavních rysech popsána aktuální podoba brazilské varianty portugalštiny s důrazem na odlišnosti od normy evropské. V menší míře se práce věnuje popisu situace v afrických a asijských portugalsky mluvících zemích. Následující kapitola je zaměřena na popis vzniku portugalštiny od dob vulgární latiny až po začátek 20. století. Stěžejní přínos této kapitoly spočívá ve zmapování všech pokusů o reformy a sjednocení portugalštiny, které proběhly v průběhu celého století. Největší důraz je pak kladen na popis aktuálně probíhajícího pokusu o pravopisné sjednocení započatý v roce 1990. Nemalý prostor je věnován diskuzi, kterou tento pokus o reformu pravopisu vyvolal. Je zde nastíněno jak hledisko proti reformě, tak hledisko, které zastupuje...
|
|
Historické kořeny indického federalismu (1905-1956)
Holman, Jaroslav ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Strnad, Jaroslav (oponent) ; Baar, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá historickými základy indického federalismu. Zaměřuje se přitom na vývoj v prvních šesti desetiletích dvacátého století. Na začátku tohoto období byla Indie koloniální říší, "Indickým císařstvím", složeným z provincií Britské Indie na straně jedné a z "knížecích států" na straně druhé. Na konci tohoto období byla Indie, byť zmenšená o území, jež připadla Pákistánu, nezávislou federativní republikou sestávající ze svazových států, jejichž hranice byly v převažující míře vymezeny podle jazykového principu. Rok 1905, uvedený v názvu práce jako počáteční mezník, přinesl administrativní rozdělení Bengálska (politicky nejvýznamnější provincie), které vyvolalo negativní odezvu i v jiných částech země a vedlo k celkovému posunu aspirací indického nacionalismu do radikálnější polohy. Zároveň přispělo i k zesílení autonomistických tendencí, a poskytlo tak silný podnět úvahám o federalizaci země. Koncový mezník chronologického výkladu předkládané studie, rok 1956, je dán přijetím zákona o rozsáhlé reorganizaci svazových států, kterým bylo ve všech základních rysech dotvořeno formování indického federativního systému, jenž se od té doby z institucionálního hlediska v ničem podstatném nezměnil. Indie se přijetím tohoto zákona stala plnohodnotnou "etnofederací" či "etnofederálním státem". Podle...
|
|
Josef Karel Šlejhar - Pokus o monografickou studii
Kopečná, Marta ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Diplomová práce se snaží připomenout život a dílo Josefa Karla Šlejhara významného prozaika přelomu 19. a 20. století, který je současnou čtenářskou i literární veřejností značně opomíjen. Východiskem práce je ukázat autora jako pozoruhodnou osobnost, která svá díla poznamenala množstvím autobiografických rysů a která české písemnictví obohatila o originální a myšlenkově hluboká díla. Autorův život je mapován na základě pozůstalosti uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, Přílohy přináší naskenované originály některých Šlejharových osobních dokladů. Autentická výpověď autora je přinášena v podobě extraktů z jeho deníků a korespondence, popř. odkazujeme k cenným svědectvím literátových přátel. Značná pozornost je také věnována problematice zařazení Šlejharova díla do kontextu jedné stylové tendence, v rámci reflexe díla v 20. a 21. století jsou připomínány nejvýznamnější interpretace autorových děl, stejně jako množství dobových ohlasů. 97
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
Zbraslavský renesační oltář. Kmen Jesse - rodokmen Ježíše Krista
Valentová, Klára ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Klára Valentová Zbraslavský renesanční oltář Bakalářská práce Resume V první polovině 16. století byl cisterciáky objednán pro zbraslavský klášterní kostel sv.Jakuba oltář zasvěcený sv. Jakubu. Je to patrně jedno z prvních řezbářských děl tohoto typu na našem území, vykazující již znaky renesance spolu s doznívající gotikou. Jedná se o dílo zcela mimořádné jak svým provedením, tak ikonografickým obsahem. Zhotoveno je ve stylu starých arch jako plochá prolamovaná řezba převážně z lipového dřeva, po celé ploše pokryto barevnou polychromií, zlacením a stříbřením. Oltář se skládá z predelly stojící na kamenné mense, tří oltářních nástavců a je vysoký přibližně sedm metrů. Predella je přeložena architrávem nesoucím první oltářní nástavec se čtyřmi sloupy. Na vnitřních dvou vyšších sloupech je čtvercový nástavec o dvou menších sloupech a na něm nejvyšší nástavec půlkruhový. V hlavním plánu oltáře je kmen vyrůstající z hrudi Jesseho, vinoucí se zdola nahoru mezi oltářní architekturou a nesoucí plody Davidova rodu. Bylo vybráno osm židovských králů, čtyři předexiloví a dva poexiloví. Rodokmen vrcholí sv.Josefem a Pannou Marií a celý oltář pak "Trůnem milosti", symboly čtyř evangelistů, Ježíšem dítětem a holubicí. Panna Maria stojí v centru oltáře jako Assumpta a po bocích má apoštoly, bratry Zebedeovy, po levém...
|
|
Srovnávací cytogenetika štěnice Cimex lectularius (Heteroptera: Cimicidae)
Sadílek, David ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Ráb, Petr (oponent)
Srovnávací cytogenetika štěnice Cimex lectularius (Heteroptera: Cimicidae) Štěnice domácí, Cimex lectularius, se v posledních deseti letech začíná významně šířit ve všech vyspělých zemích mírného pásu, kde byla do poloviny sedmdesátých let téměř eradikována pomocí aplikace DDT. Tento temporální hematofágní ektoparazit se vyskytuje hlavně u netopýrů a synantropně v lidských obydlích. Zástupci C. lectularius se vyznačují pro druhy řádu Heteroptera běžnou, ale z pohledu ostatních organismů neobvyklou skladbou cytogenetických znaků jako jsou: Holokinetické chromosomy, achiasmatická meiosa, postredukční (invertovaná) meiosa pohlavních chromosomů a vnitrodruhová variabilita počtu pohlavních chromosomů X unikátního rozsahu. V předkládané práci byl revidován variabilní počet chromosomů štěnic ze 43 populací z České republiky a 27 sběrů z dalších evropských států. Za použití metodiky "hotplate spreading" a konvenčního barvení Giemsovým barvivem bylo celkem zjištěno 10 početních variant samčích karyotypů 2n = 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 42 a 47 chromosomů a dva karyotypy samic s lichým počtem pohlavních chromosomů X 2n = 33 a 43. U všech studovaných samců byl prokázán stabilní počet 2n = 26 autosomů, ale počet gonosomů se pohyboval od základního stavu X1X2Y až k 20XY. Populace s pravděpodobně...
|
|
English back-formation in the 20th and the early 21st century
Stašková, Naděžda ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Kavka, Tomáš (oponent) ; Pípalová, Renata (oponent)
(Naděžda Stašková) The subject of the present study is a description and analysis of English back- formation in the 20th and the beginning of the 21st century. The work mainly focuses on the last part of the given period and aims at highlighting the most typical features of this morphological process today, resulting from its development over the whole century. Based on the analysis of the contemporary situation and on the results of the research of neologisms involved in the process of back-formation, prevailing tendencies for the nearest future have been drawn and possible subjects for further research have been suggested. Investigation of an overall sample of 768 back-formed units has resulted in the following conclusions: Productivity of back-formation remains on the same level as it was in the first half of the 20th century. The most productive process is formation of verbs from action nouns, which has grown significantly. Back-formation of verbs from agent nouns has decreased, formation of verbs from adjectives almost disappeared. Adjectives can be seen as a minor source of back- formed nouns, probably decreasing in productivity. There is a growth in involvement of compounds in this process. The most frequent subtracted suffixes are -ing, -ion/-ation and -er, all of them being involved in the...
|
host ::
