|
|
Životní příběh Věry Skálové Selnerové
Šraier, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála si také v několika filmech (Advokát chudých, Muži nestárnou, aj.). Po válce svou uměleckou kariéru přerušila a provdala se za generála Jaroslava Selnera, který bojoval na západní a východní frontě. Po únoru 1948 byla spolu s manželem perzekvována a odešla z Prahy. Živila se jako úřednice a učitelka. V 60. letech se vrátila do Prahy a začala pracovat pro Pragokoncert, odkud musel odejít po roce 1968 pro své politické názory. Její manžel zemřel v roce 1973. Po roce 1989 byli oba rehabilitováni. Předkládaná práce využívá orálně-historické rozhovory, archivní materiály a odbornou a memoárovou literaturu. Klíčová slova: Věra Skálová Selnerová, divadlo, film, Protektorát, komunismus, pronásledování, každodenní život. 1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála...
|
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe židovské tématiky za Protektorátu Čechy a Morava v literatuře
Drahorádová, Ivana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl srovnání přístupů židovské menšiny v Protektorátu Čechy a Morava v krásné literatuře k rasové diskriminaci. Na základě komparace čtyř vybraných titulů z české beletrie se budu zabývat tím, jak se Židé ve vybraných dílech stavěli k uvádění rasové politiky do praxe, jak se hlavní postavy vyrovnávaly s perzekucí a jaké bylo jejich vnitřní prožívání válečných událostí. Bakalářská práce bude vycházet z uvedené primární literatury, která byla záměrně vybrána tak, aby názorně ilustrovala odlišné postoje Židů. V práci se zaměřím i na styčné body a na to, co všechny hlavní hrdiny z vybraných titulů spojuje a na to, v čem jsou jiní, jak se každý jinak a po svém s obtížnou situací vyrovnává.
|
|
|
Nacistická propaganda s židovskou tématikou v Národní politice v letech 1939-1941
Blichová, Larisa ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá nacistickou propagandou a její kvalitativní analýzou v deníku Národní politika v letech 1939-1941, tedy v prvních třech letech války, které byly zásadní pro formování spolupráce médií a okupační moci. Zaměřena je konkrétně na antisemitskou propagandu a její vývoj a prostředky v průběhu těchto tří let v jednom z nejčtenějších deníků na území Protektorátu Čechy a Morava. Na příkladu několika vybraných článků či inzerátů je vždy tato propaganda ilustrována na konkrétních bodech a texty jsou podrobně analyzovány, aby byl rozkryt jejich pravý význam a skuteční autoři a adresáti. Skutečnými autory jsou myšleni nacisté a tehdejší okupační politika, jelikož ve sledovaném období je drtivá většina textů v deníku bez autorské signatury. Texty jsou voleny z různých období roku a různých rubrik, jsou mezi nimi články i inzerce. Každá kapitola obsahuje také stručný historický kontext. V závěru práce je shrnutí použitých prostředků ve sledovaném období a měnící se trendy v komunikaci protektorátní moci a zobrazení židovského obyvatelstva.
|
|
|
Literární venkov v protektorátní kinematografii
Svěcená, Dobroslava ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Tato práce sleduje počátky národně-emancipačních a vlasteneckých projevů, které se v průběhu devatenáctého století staly součástí české venkovské prózy a ve dvacátém století se prostřednictvím filmových adaptací těchto děl promítly jako národně-obranné tendence v české protektorátní kinematografii. Z práce by mělo vyplynout historické provázání obou sledovaných období. V klasické české venkovské próze i ve filmu se z politických a společenských důvodů ve zvýšené míře objevovaly obrozenecké ideály venkovského národního života, které vycházely z toposu "chaloupky" ("idylického místa"), z národních historických tradic a kultů přírody a venkova. V průběhu utváření českého novodobého národa od počátku devatenáctého století až do první světové války se tyto prvky staly součástí představ Čechů o sobě samých a se zvýšenou intenzitou vyvstaly v éře národního ohrožení za protektorátu. V poslední části práce jsou na příkladě spisovatelky Boženy Němcové a její Babičky ukázány konkrétní projevy těchto ideálů, které se v průběhu desetiletí staly součástí jejího kultu.
|
|
|
Generační střety na stránkách protektorátního kolaborantského tisku
Nezdařil, Petr ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je postihnout variabilitu protektorátní tiskové propagandy vzhledem ke generační a sociální příslušnosti cílové skupiny čtenářů. Tato byla zkoumána prostřednictvím analýzy tří kolaborantských listů - Arijského boje, Zteče a Přítomnosti. Propagandistické obrazy byly rekonstruovány na základě analýzy tří velkých tematických okruhů, a sice zobrazování protektorátní vrstvy inteligence, mládeže a konečně příslušníků židovské minority. Cílem se krom postižení specifických propagandistických technik stala také snaha zhodnotit perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany protektorátní společnosti a vysvětlit, proč se tyto míjely účinkem. Vzhledem k primárním pramenům, které byly při tvorbě využity, postihuje předkládaná práce především období mezi léty 1942 a 1945.
|
|
|
Český svaz válečníků
Václavík, Robert ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Český svaz válečníků (ČSV) byl v období Protektorátu Čechy a Morava organizací kolaburující s okupační mocí. Zakladatel ČSV plukovník četnictva ve výslužbě Otto Bláha, který byl v roce 1940 povýšen do generálské hodnosti, se snažil dosáhnout rozpuštění dosud existujících vojenských spolků s cílem vytvořit jednotnou organizaci válečných veteránů. Jedním z pilířů ČSV byl Český svaz pro spolupráci s Němci, v němž byl Bláha pověřen intervenční činností u německých úřadů. Druhým pilířem vznikajícího ČSV byl Svaz vojáků z fronty. Bláha převzal vedení tohoto spolku a od okupačních orgánů získal souhlas s vytvořením jednotné organizce pod vedenm nově se tvořícího ČSV. I přes dlouhotrvající snahu ČSV k tomu nakonec nedošlo. Stanovy ČSV byly schváleny v roce 1914 a ústředním vedoucím zvolen Bláha. ČSV udržoval čilou korespondenci s orgány protektorátní i okupační správy a podával řadu návrhů týkajících se zapojení ČSV do veřejného a politického života. Požadoval např. rozhodující slovo při mimoškolní výchově mládeže či navrhoval bojové nasazení českých dobrovolnich jednotek po boku německé armády. Žádný z návrhů ČSV však nakonec nebyl realizován.
|
|
|
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
|
|
|
Jiřina Hauková - publicistka
Tregerová, Dana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá publicistickou činností české básnířky Jiřiny Haukové v denících Obzor a Lidové noviny (a časopise Eva) z období 1935-1942, skládá se proto ze dvou částí, z nichž se každá věnuje převážně obsahové stránce článků. Formální roviny článků se dotýká pouze první část práce, a to hlavně u recenzí, u ostatních novinářských textů pouze výjimečně. Vedle recenzí je pozornost věnována výhradně žánrům literárně-publicistickým. Ve druhé části popisuji názorové ukotvení Jiřiny Haukové v otázkách chování moderní ženy a všímám si dalších specifických rysů, které charakterizují žurnalistickou činnost Jiřiny Haukové v Lidových novinách.
|
host ::
RSS.