|
|
Plasticita cirkadiánních rytmů štěnice domácí
Čejková, Lada ; Balvín, Ondřej (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent)
Cirkadiánní rytmy jsou přítomné u všech organismů od prokaryot přes rostliny až po živočichy. Jsou značně plastické, schopné se adaptovat na okolní klimatické podmínky a na aktuální dostupnost potravy, takové rozdíly v podmínkách vedly i ke vzniku vnitrodruhových polymorfismů cirkadiánních rytmů. Tato práce shrnuje známá data o plasticitě cirkadiánních rytmů, mechanismech, kterými jsou cirkadiánní rytmy řízené, a jejich vzájemnou závislost. Cirkadiánní rytmy byly u ektoparazita člověka štěnice domácí (Cimex lectularius) studovány pouze sporadicky, obrácení rytmu je možné docílit pouhou změnou osvitu. Se znalostmi o plasticitě cirkadiánních rytmů bude možné přesně zjistit, jaké změny v mechanismech řízení cirkadiánních rytmů se u štěnice dějí. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, štěnice domácí, plasticita cirkadiánních rytmů, polymorfismus cirkadiánních rytmů
|
|
|
Zkoumání vybraných cirkadiánních determinant u tělesně postižených
JANKOVSKÁ, Alena
Cirkadiánní rytmy jsou rytmické změny, které lze pozorovat v řadě funkcí lidského organismu na úrovni buněčného i orgánové. Příkladem je spánek a bdění, tělesná teplota, uvolňování hormonů a další. Tato bakalářská práce pojednává o cirkadiánních determinantech klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby, kteří mají tělesné postižení. Praktická část byla zhotovena pomocí standardizovaného dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada & Krejčí (2010), který vyplnilo 77 klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou podmínky ke kvalitnímu spánku v Rehabilitačním ústavu Kladruby a zdali má tělesné postižení vliv na kvalitu spánku. Vyhodnocením výsledků bylo prokázáno, že klienti Rehabilitačního ústavu Kladruby mají pouze zřídka problémy s usínáním. Většina z dotazovaných usne do patnácti minut od ulehnutí do postele. Problémy nastávají během noci, kdy se více než třikrát probudí 26 % mužů a 41,3 % žen.
|
|
|
Modulace cirkadiánního rytmu v produkci melatoninu člověka navozenými experimentálními světelnými podmínkami
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Cirkadiánní systém řídí načasování většiny fyziologických funkcí a chování s periodou přibližně 24 hodin. Střídání světla/tmy seřizuje cirkadiánní rytmus s přesnou délkou slunečního dne. Informace o světle jsou přenášeny přes ipRGC v sítnici, které majímaximální citlivost na modrou část světla (vlnová délka 460-480 nm). Zachycené informace pokračují k hlavním cirkadiánním hodinám nacházejícím se v suprachiazmatických jádrech. Tyto hodiny regulují syntézu neurohormonu melatoninu v epifýze, jehož vysokou noční hladinu lze v noci rychle potlačit světlem. Hlavním cílem této studie bylo ověřit účinnost emitátorů modrého a zeleného světla potenciálně využitelných v klinické praxi na potlačení hladiny melatoninu v noci, a poskytnout tak základní informaci o tom, jak tato zařízení ovlivňují cirkadiánní systém. Výsledky ukazují, že světlo vyzařované emitátorem má potenciál snížit hladinu melatoninu u většiny subjektů s vyšší účinností v modrém rozsahu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmus, melatonin, světelný pulz, oční víčka, modré a zelené světlo
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Mechanismy mateřské synchronizace fetálních cirkadiánních hodin
Černá, Barbora ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balaštík, Martin (oponent)
Naše tělo je vystavené velkému množství cyklických změn ve svém okolí, jako je například střídání dne a noci nebo ročních období. Aby mohl organismus tyto změny předvídat a včas na ně reagovat, je vybaven vnitřními hodinami, které rytmicky ovlivňují fyziologické procesy, jako jsou spánek nebo metabolické rytmy. Vzhledem k tomu, že narušení naší vnitřní rytmicity na molekulární i behaviorální úrovni přispívá k mnoha závažným onemocněním, je nezbytné, aby byly všechny mechanismy těchto vnitřních hodin správně vyvinuty a seřízeny. Za prvotní nastavení našich cirkadiánních hodin je odpovědná matka, která za pomoci nejrůznějších signálů předává embryu rytmickou informaci o střídání dne a noci. Ačkoliv je tato synchronizace mezi matkou a mládětem tématem, kterému se věnuje čím dál více pozornosti, dosud není znám její přesný mechanismus. Tato práce si klade za cíl přispět k aktuálnímu poznání této problematiky. Experimenty, realizované v této práci, se týkají zkoumání schopnosti mateřských signálů synchronizovat centrální cirkadiánní hodiny embrya s okolními podmínkami. Březím samicím bylo manipulováno se světelným i potravním režimem a následně byl pozorován efekt těchto změn na neuronální aktivitu v suprachiasmatických jádrech 19ti denních embryí, měřený pomocí exprese genu c-fos.
|
|
|
Interaction between circadian clock and macrophages in the adipose tissue
Honzlová, Petra ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Horáková, Olga (oponent)
Dobře fungující cirkadiánní systém je důležitou součástí zdravého organismu a jeho narušení může vést k ovlivnění metabolických funkcí a následným rozvojem obezity a diabetu mellitu 2.typu. Obezita je obecně doprovázena zvýšenou migrací pro-zánětlivě polarizovaných makrofágů (M1) do tukové tkáně. V této práci jsme ukázali, že interakce makrofágů tohoto typu s tukovou tkání má významný vliv na rytmickou expresi hodinových genů v adipocytech. Dále jsme zkoumali efekt vysokotuké diety a diety obohacené o omega-3 mastné kyseliny na cirkadiánní oscilace v bílé tukové tkáni a různě polarizovaných makrofázích. Tato dieta ovlivnila chod hodin v tukové tkáni a v M0 a M2 polarizovaných makrofázích. Tyto výsledky podporují předchozí objevy týkající se efektu omega-3 mastných kyselin na metabolismus a naznačují jejich efekt na cirkadiánní systém. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, tuková tkáň, makrofágy, omega-3 mastné kyseliny, high fat diet
|
|
|
Intervence sester v souvislosti s prevencí spánkové deprivace pacientů na jednotkách intenzivní péče
Růžičková, Martina ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
V odborné literatuře lze najít celou řadu studií zabývajících se problematikou spánku v souvislosti s výkonem práce ve směnném provozu. Naopak málo studií se věnuje podmínkám pro kvalitní odpočinek a spánek pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Nedostatečný nebo nekvalitní spánek a odpočinek patří k nejčastějším problémům, které uvádějí pacienti po proběhnuté hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče (JIP). Spánek patří mezi základní biologické potřeby člověka. Nedostatek spánku však může vést jak k fyziologické tak psychické dysfunkci, což má za následek ovlivnění procesu hojení. Diplomová práce se věnuje problematice spánku pacientů hospitalizovaných především na jednotkách intenzivní péče. Cílem práce je zjistit názory sester pracujících na jednotkách intenzivní péče ohledně uspokojování potřeb v souvislosti se spánkem a odpočinkem u hospitalizovaných pacientů a zmapování, jakých opatření využívají pro zabránění výskytu obtíží v této oblasti. Teoretická část práce popisuje nejprve fyziologii spánku a biologických rytmů, následně poruchy spánku, dále pak faktory ovlivňující spánek spolu s důsledky jeho nedostatku a nakonec ošetřovatelský proces u pacientů s poruchou spánku. Empirická část práce prezentuje výsledky dotazníkového šetření a následně provedené statistické...
|
|
|
Cirkadiánní regulace proteinu STAT3 v SCN a vliv leptinu na jeho aktivaci v SCN, v jiných částech hypotalamu a epifýze
Moníková, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Signální dráha JAK/STAT je jedna z nejlépe prostudovaných intracelulárních kaskád přenášejících signály z extracelulárního prostředí do buněčného jádra s cílem ovlivnit expresi cílových genů. Cirkadiánní hodiny lokalizované v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu jsou citlivé zejména ke světlu, mohou však reagovat na nesvětelné signály jako jsou růstové faktory, opioidy, cytokiny a leptin, u kterých bylo prokázáno, že vykonávají svoji funkci prostřednictvím JAK/STAT signální dráhy. Nedávné výsledky naší laboratoře ukázaly, že protein STAT3 je silně produkován SCN potkana. Naše experimenty měly primárně za cíl otestovat cirkadiánní regulaci produkce STAT3 v SCN a popsat vliv exogenně podaného leptinu na fosforylaci STAT3 v SCN, epifýze a strukturách hypotalamu zodpovědných za regulaci potravního chování a energetický metabolismus. Protože aktivace leptinových receptorů může stimulovat i řadu jiných signálních kaskád, zvolili jsme fosforylované formy kináz ERK1/2 a GSK-3β jako další markery intracelulárních změn po aplikaci leptinu ve studovaných strukturách. Naše výsledky prokázaly rytmickou produkci proteinu STAT3 v SCN potkana a naznačily cirkadiánní regulaci citlivosti hypotalamických struktur k leptinu. Získaná data také naznačila, že aktivita buněk SCN a epifýzy měřená zvolenými markery...
|
|
|
Vliv endotoxinu lipopolysacharidu na cirkadiánní systém
Štěrbová, Petra ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Biologické hodiny jsou zodpovědné za řízení cirkadiánních rytmů v řadě fyziologických a behaviorálních funkcí, včetně aktivity imunitního systému. U savců jsou tyto hodiny uloženy v suprachiasmatických jádrech hypothalamu a vyskytují se také na periferii. Hlavní oscilátor v SCN synchronizuje fáze periferních oscilátorů v tkáních a jiných částech mozku, a řídí také syntézu melatoninu v epifýze. Jeho vnitřní perioda Tau (τ) je v přirozených podmínkách synchonizována s vnějším 24hodinovým dnem, zejména střídáním světla a tmy během dne a noci, ale také nesvětelnými stimuly. Narušení přirozených vnitřních podmínek organismu podáním endotoxinu způsobuje aktivaci imunitní odpovědi, behaviorální změny a fázové změny cirkadiánních rytmů. Tato práce zkoumá vliv akutně podaného endotoxinu lipopolysacharidu na buněčné signální kaskády v buňkách suprachiasmatických jader a epifýzy. Naše výsledky ukazují, že hladiny fosforylovaných forem kináz GSK3β, a ERK1/2, a hladiny fosforylovaných forem transkripčních faktorů STAT3 jsou po podání LPS výrazně modifikovány jak v suprachiasmatických jádrech, tak zejména v epifýze potkana. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodinové geny v cirkadiánním pacemakeru savců
Cimerová, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Chování savců a jejich fyziologické procesy jsou závislé na denních rytmech. Ty jsou řízeny endogenními cirkadiánními hodinami, které reagují na cykly světla a tmy prostředí. U savců jsou cirkadiánní hodiny uspořádány hierarchicky a pracují téměř ve všech buňkách a tkáních. Suprachiasmatické jádra (SCN) v hypotalamu jsou na vrcholu této hierarchie a pracují jako hlavní cirkadiánní pacemaker. Tato práce představuje jednotlivé geny, které byly za posledních dvacet let v SCN savců objeveny. První kapitola se zaměřuje na obecný mechanismus cirkadiánních rytmů a strukturu SCN. V druhé kapitole jsou popsány transkripčně-translační zpětnovazebné smyčky, které jsou nezbytnou součástí správné funkce cirkadiánních hodin, a stručně je v této kapitole představena funkce jednotlivých genů. Následující kapitoly patří již chronologické charakterizaci Clock, Bmal1, Period a Cryptochrom genů, tak jak byly objeveny. Pokud je známá i jiná funkce hodinových genů než v molekulárním mechanismu cirkadiánních oscilací, je uvedena v závěrečném odstavci každé kapitoly. Závěrečné kapitoly se zabývají dalšími molekulami, kasein kinázami, ROR a REV- ERB receptory, které svojí funkcí ovlivňují expresi a degradaci jednotlivých cirkadiánních genů v SCN. Klíčová slova: suprachiasmatické jádro, cirkadiánní rytmy, Clock, Bmal1,...
|
host ::
RSS.