|
|
Válka s terorismem a strategie zadržování
Etčer, Tomáš ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povahou boje proti terorismu administrativy Baracka Obamy. Cílem práce je ověřit hlavní hypotézu, jež zní: "proměna války s terorismem po nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států má znaky strategie zadržování v pojetí Iana Shapira". Ověření bude probíhat srovnáním moderní strategie zadržování dle pojetí Iana Shapira s americkou strategií války s terorismem, uplatňovanou administrativou Baracka Obamy v období od jeho nástupu do prezidentské funkce v lednu 2009. V Obamově strategii války proti terorismu bude tato práce hledat rysy moderní doktríny zadržování a následně hodnotit Obamovu strategii a celkové pojetí národní bezpečnosti z této pozice.
|
|
|
Role Střední Evropy v americké zahraniční politice po studené válce
Jireš, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kořan, Michal (oponent) ; Ellinger, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat americké pohledy na postavení Střední Evropy v americké zahraniční politice v období od skončení studené války. Její ambicí je systematizovat tu výseč amerického myšlení, jež se dotýká Střední Evropy a vztahů USA s tímto regionem, a porozumět tomu, jak jednotlivé americké myšlenkové směry a tradice na tuto tematiku pohlížely a pohlížejí. Za tímto účelem využívá dvě existující typologizace amerického zahraničněpolitického myšlení a následně se pokouší formulovat typologizaci vlastní, jež by byla vhodnější pro postižení spektra amerických pohledů na Střední Evropu. Práce nepopisuje, co se ve středoevropsko-amerických vztazích skutečně stalo, ale snaží se přispět k porozumění americkému zahraničněpolitickému myšlení, respektive jeho jedné tematické součásti: té, jež se týká středoevropsko-amerických vztahů a postavení Střední Evropy v mezinárodní politice. Prostředkem, jenž k tomuto účelu práce využívá, je analýza amerického diskursu o Střední Evropě po skončení studené války, přičemž práce nepředpokládá přímý kauzální vztah mezi touto diskusí a reálnou podobou americké zahraniční politiky. Předpokládá nicméně, že praktická podoba americké zahraniční politiky vůči Střední Evropě je touto diskusí ovlivňována, respektive že postoje, názory a návrhy v ní vyjádřené...
|
|
|
Evropská integrace: Plán USA na obranu západní Evropy před komunismem
Brach, Radim ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Po druhé světové válce se Evropa nacházela v situaci, kdy se nemohla postarat o svou prosperitu vlastními silami. V tu chvíli bylo třeba se rozhodnout pro jednu z dominantních zemí - USA nebo SSSR. Díky bližšímu politickému a ekonomickému systému se západní Evropa přiklonila na stranu Spojených států, které neprodleně začaly formulovat svou politiku vůči poraženému Německu, expanzivnímu Sovětskému svazu a zdevastované Evropě. Výsledkem tohoto úsilí byla politika zadržování, které byla rozvinuta Trumanovou doktrínou a Marshallovým plánem. V prvních poválečných letech to byla zejména ekonomická pomoc, která byla hlavním nástrojem Spojených států ke stabilizaci Evropy. Rozvoj ekonomik však nebyl možný bez aktivní spolupráce mezi evropskými státy, a proto vyvíjely Spojené státy a zejména kongres velký tlak na integraci na hospodářském poli. To mělo zajistit lepší propojení evropských ekonomik a také možnost jednodušší expanze amerického zboží na evropský trh. Na začátku 50. let se důraz přesunul od ekonomické integrace ke spolupráci obranné, zejména díky začínající válce v Koreji. Všechny tyto snahy o ulehčení americké pozice a rozvoj Evropy vedly k nastartování procesu evropské integrace.
|
|
|
Bilance zahraniční a bezpečnostní politiky 43. amerického prezidenta
Pospíšil, Tomáš ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Lacina, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je provést bilanci americké zahraniční a bezpečnostní politiky v letech 2001 -- 2008 z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Bezpečnostní a strategická kultura (BSK) jsou relativně novými koncepty v oboru mezinárodních vztahů, avšak mezi akademiky se těší stále větší oblibě. Z nejrůznějších přístupů k BSK byla vybrána poststrukturalistická koncepce, která velice dobře umožňuje práci s bezpečnostním a strategickým diskurzem. V disertační práci jsou koncepty BSK na rovině teoretické šířeji ukotveny a odděleny. Na praktické rovině je zkoumáno, jakým způsobem ovlivňovala BSK klíčová rozhodnutí v daném období a jakou roli sehrály bezpečnostní a strategické elity při změnách BSK. Na bilanční úrovni je pak zkoumáno, jakým způsobem se změny BSK, které byly identifikovány na rovině praktické, promítly do americké zahraniční a bezpečnostní politiky a základních doktrinálních dokumentů. Pozornost je věnována především útokům z 11. září 2001, které zcela zásadně ovlivnily toto turbulentní období, válkám v Afghánistánu a Iráku, které byly vedeny v reakci na výše zmíněné útoky, a proměny zahraniční a bezpečnostní politiky USA v reakci na neúspěch globální války proti terorismu (GWOT).
|
|
|
Současná americká zahraniční politika v mírovém procesu na Blízkém východě
Šteflová, Tereza ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou v izraelsko-palestinském konfliktu s důrazem na současný vývoj. V první kapitole jsou shrnuty dějiny zahraniční politiky Spojených států a zdůrazněny nejdůležitější mezníky americko-izraelských vztahů. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na tzv. výjimečný vztah mezi Izraelem a Spojenými státy, včetně nejrůznějších forem americké zahraniční pomoci. Třetí kapitola se soustředí na administrativu Baracka Obamy, jeho ambice, shrnutí výsledků jeho politky za první dva roky jeho mandátu a naděje na řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
|
|
|
Proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století
Pospíšil, Tomáš ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Diplomová práce identifikuje a analyzuje proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století. Cílem práce je zároveň i analyzovat, zda Spojené státy americké vstoupily spolu s útoky 9/11 do nové éry a zda byla tzv. Bushova doktrína vhodnou odpovědí na globální terorismus. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje americké zahraniční bezpečnostní strategie od konce 2. světové války. Druhá kapitola analyzuje zahraniční politiku George W. Bushe a její proměnu oproti politikám předchozím. Poslední kapitola zpracovává zahraničněpolitickou koncepci Baracka Obamy a její rozdílnost oproti Bushově doktríně.
|
|
|
Americká zahraniční politika v období Madeleine K. Albrightové
Koblihová, Romana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na Madeleine K. Albrightovou jakožto na významnou osobu mezinárodních vztahů. Cílem práce je odpovědět na dvě otázky a to jakou roli hrála Albrightová v rámci dvou Clintonových administrativ a jak její osobní životní zkušenosti ovlivnily její vnímání světa a názory na mezinárodní politiku. Práce je rozdělena do tří kapitol - první se věnuje aktérům americké zahraniční politiky, konkrétně prezidentovi, ministerstvu zahraničí a NSC, druhá se věnuje faktorům v životě MKA a třetí mapuje její počínání na poli americké zahraniční politiky.
|
|
|
Zahraniční politika USA v období 2. Bushovy administrativy
Matoušková, Hana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována americké zahraniční politice během druhého volebního období prezidenta Bushe ml., kterou zasazuje do širšího mezinárodněpolitického rámce. Počáteční kapitola shrnuje mezníky prvního funkčního období, druhá kapitola popisuje oficiální cíle zachycené v dokumentu amerického ministerstva zahraničí Strategic Plan 2007-2012. Hlavní důraz je kladen na reálné kroky Bushovy administrativy v zahraničněpolitické oblasti od charakteristiky bilaterálních vztahů s významnými státy až po vyjednávání v krizových oblastech. Jsou zde také uvedeny globální trendy pro rok 2025 a pravděpodobné postavení USA na mezinárodní scéně v budoucnosti. Závěrečná kapitola reflektuje nástup demokratického prezidenta Baracka Obamy do úřadu a nastiňuje, do jaké míry si nová vláda zachová kontinuitu s tou předchozí ve vedení americké zahraniční politiky.
|
|
|
Causes of Failure of Nation - Building in South Vietnam
Košťálová, Zuzana ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Program budování státu v Jižním Vietname (JV) začali USA v roce 1954 po Ženevských dohodách. Cílem USA bylo vybudovat funkční stát, který by sloužil jako obranný val proti šíření komunistické expanze do dalších zemí v Asii. Tento pokus se skončil neúspěchem a vyvrcholil kapitulaci jihovietnamské vlády po příchode severovietnamských vojsk do Saigonu v roce 1975. V příštím roce byl Jižní Vietnam oficiálně sjednocený se Severním Vietnamem a vznikla Vietnamská socialistická republika (VDR). Cílem této bakalářské práce je snaha identifikovat faktory, které se podíleli na neúspěchu budování státu ve JV. Příčiny neúspěchu budování státu jsem se pokoušela rozdělit do několika hlavních rovin, do kterých jsem zařadila americkou politiku ve JV, Jižní Vietnam a externí faktory jako VDR, SSSR a Čína.
|
|
|
The Clinton's administration in the Middle East peace process
Maťašovský, Jozef ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Cílem práce je zhodnotit úlohu Clintonovy administrativy v blízkovýchodním mírovém procesu a její přínos. První kapitola nastiňuje historii americké angažovanosti v arabsko-izraelském konfliktu během studené války. Druhá kapitola je zaměřena na samotnou Clintonovu administrativu a výčet aktivit, které během obou volebních období amerického prezidenta na Blízkém východě podnikla. Třetí kapitola je věnována zhodnocení jednotlivých období Clintona ve funkci prezidenta,jejich vzájemné komparaci a celkové analýze úlohy Clintonovy administrativy v mírových jednáních.
|
host ::
RSS.