Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,486 záznamů.  začátekpředchozí2476 - 2485další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.35 vteřin. 

Spektroskopické studium dohasínajících výbojů v dusíku a jeho směsích
Mazánková, Věra ; Kapička, Vratislav (oponent) ; Hrachová,, Věra (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Cílem disertační práce je studium kinetických procesů v dohasínajícím plazmatu dusíku s příměsí kyslíku a dusíku ve směsi s argonem. Výsledky měření předložené v této práci jsou získány z optické emisní spektroskopie dohasínajícího plazmatu. Ve všech měřeních byl dobře identifikovatelný jev tzv. pink afterlow (maximální intenzita vyzařování) a vliv příměsí na tento jev. Pro měření byl vzhledem k našim experimentálním možnostem zvolen stejnosměrný výboj v proudícím režimu, kdy je možno dosáhnout časového rozlišení v řádově ms, což je pro studované jevy dostatečné. Měření bylo provedeno v rozsahu vlnových délek 300-800 nm. V naměřených spektrech byly identifikovány první pozitivní, druhy pozitivní a první negativní spektrální systémy dusíku a systémy NO beta a NO gama.Experimenty byly provedeny ve dvou konfiguracích aparatury, pro měření dohasínajícího plazmatu dusíku s příměsí kyslíku a pro měření dohasínajícího plazmatu ve směsi dusíku s argonem. V případě měření dusíku s příměsí kyslíku (koncentrace kyslíku do 0,2 %) byly k dispozici dvě výbojové trubice z různých materiálů – sklo PYREX a sklo QUARTZ. Aby bylo možno posoudit vliv teploty na procesy probíhající během dohasínání, byly provedeny dva typy měření za různých teplotních podmínek. Pro obě trubice bylo měření provedeno pro laboratorní teplotu 300 K a pro chlazení tekutým dusíkem (77 K) v místě spektroskopického měření. Celkový tlak byl při těchto experimentech 1 000 Pa a proud 200 mA. V naměřených spektrálních systémech byly identifikovány jednotlivé spektrální přechody a byly sestrojeny závislosti jejich intenzit na čase dohasínání. Dále byly vypočteny relativní vibrační populace jednotlivých stavů v závislosti na koncentraci kyslíku. Z relativních populací byla sestrojena i vibrační rozdělení pro jednotlivé stavy dusíku. Z výsledků obecně vyplývá, že s rostoucí koncentrací kyslíku lze pozorovat mírný nárůst populací molekulárního dusíku, ale koncentrace molekulárního iontu dusíku rapidně klesá. Při snížené teplotě se posouvá do pozdějších časů dohasínání. V trubici za skla QUARTZ lze pozorovat vymizení jevu pink afterglow už při velmi nízkých koncentracích kyslíku. Naopak dochází k nárůstu populací v pozdějším čase dohasínání. V případě směsi dusík-argon bylo měření provedeno pouze ve výbojové trubici ze skla PYREX a za teploty stěny 300 K. Konstantní byl udržován celkový výkon aktivního výboje na hodnotě 290 kW. Byl ale měněn celkový tlak v rozmezí 500-5 000 Pa a koncentrace argonu (0%-83%). Při nízkém tlaku 500 Pa je jev pink afterglow poměrně úzký a s rostoucím tlakem se jeho trvání podstatně prodlužuje. Současně se i maximum vyzařování posouvá k pozdějším časům. V závislosti na tlaku se podstatně mění i celková intenzita emise záření během dohasínání. Časový posun maxima intenzity vyzařování je v podstatě nezávislý na tlaku a maximum se nachází v pozdějším čase než v čistém dusíku. Celková intenzita vyzařování během dohasínání je ve směsi obsahující převážně argon podstatně nižší než v případě dohasínání čistého dusíku. Z dlouhodobějšího hlediska pak bude zajímavé porovnání experimentálně získaných výsledků s výsledky numerického modelování, jímž se zabývají spolupracující pracoviště na univerzitách v Portugalsku.

Studium vazebnosti dvou bifunkčních chelátů značených In-111 na bílkoviny plazmy
Drymlová, Petra ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Distribuce mnohých léčiv v organizmu je výrazně ovlivněna jejich vazbou na bílkoviny krevní plazmy. Stanovení míry plazmatické vazebnosti je proto nezbytné pro předpovědění farmakokinetiky dané látky po podání do organizmu. V této diplomové práci byla stanovena plazmatická vazebnost nově syntetizovaného bifunkčního chelatačního činidla DTPA-oxn značeného 111 In na bílkoviny krevní plazmy člověka a tří živočišných druhů a byla porovnána s vazebností v praxi běžně užívaného radiofarmaka 111 In-DTPA. Pro měření byla použita metoda rovnovážné dialýzy při 37řC. Výsledky ukázaly, že vazebnost kompexu 111 In-DTPA-oxn na bílkoviny lidské, hovězí, králičí a potkaní plazmy je stejně jako u porovnávaného radiofarmaka 111 In-DTPA velmi malá, metodou rovnovážné dialýzy nekvantifikovatelná a z farmakokinetického hlediska bezvýznamná. U obou komplexů byla před samotným měřením plazmatické vazebnosti stanovena radiochemická čistota pomocí tenkovrstvé chromatografie na ITLC-SG. Její naměřená hodnota byla u obou sloučenin vyšší než 98%. Abstrakt: Distribuce mnohých léčiv v organizmu je výrazně ovlivněna jejich vazbou na bílkoviny krevní plazmy. Stanovení míry plazmatické vazebnosti je proto nezbytné pro předpovědění farmakokinetiky dané látky po podání do organizmu. V této diplomové práci byla stanovena plazmatická...

Studium úlohy pyridoxal isonikotinoyl hydrazonu při intoxikaci isoniazidem s využitím HPLC
Gladziszová, Marcela ; Kovaříková, Petra (vedoucí práce) ; Kučera, Radim (oponent)
Vysokoúčinná kapalinová chromatografie patří v současné době mezi nejvíce využívané analytické metody ve všech oblastech analýzy léčiv. Umožňuje jak kvalitativní tak kvantitativní hodnocení. Isoniazid je užíván k léčbě a prevenci tuberkulózy. Patří mezi antituberkulotika první volby. Mezi nejzávažnější projevy toxicity v souvislosti s jeho podáváním patří neurotoxicita, která je spojena s nedostatkem vitamínu B6. Neurotoxicita pravděpodobně souvisí s tvorbou hydrazonových kondenzačních produktů isoniazidu a pyridoxinu - jako je pyridoxal isonikotinoyl hydrazonu (PIH). Konkrétní důkazy o probíhajících mechanismech a dějích týkajících se této problematiky nejsou dostupné. Cílem této práce bylo optimalizovat podmínky chromatografické separace 8 analytů (isoniazidu, acetylisoniazidu, pyridoxalu, pyridoxolu, pyridoxaminu, pyridoxal-5-fosfátu, PIHu a vnitřního standardu o-108). Následně byly potřeba optimalizovat podmínky úpravy vzorku plasmy precipitací. Pro chromatografickou analýzu byla zvolena chromatografická kolona LiChroCART 250 × 4 mm I.D.,náplň Lichrospher 100 RP-18, 5 µm, s předkolonou Purospher RP-18, 5µm. Jako mobilní fáze A byl použit vodný roztok NaH2PO4 (0,01 mol/l), s přídavkem EDTA (0,001 mol/l) a kyseliny heptansulfonové (0,005 mol/l) s upraveným pH mobilní fáze pomocí H3PO4 na hodnotu...

Studium ledvinného transportu léčiv in vitro
Loužecká, Jana ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
1 ABSTRAKT 2 Zjištění zvýšené exprese určitých typů receptorů pro regulační peptidy v některých nádorech vedlo ke zkoumání analogů regulačních peptidů jako potencionálních receptorově-specifických radiofarmak pro zobrazování a cílenou terapii nádorů. Jednou z perspektivních skupin těchto peptidů jsou analogy gastrinu a cholecystokininu. Avšak kumulace radiopeptidů v ledvinné tkáni může způsobit radiotoxické poškození ledvin a limitovat jejich klinické využití. Studium ledvinných mechanismů je tedy základním předpokladem dalšího vývoje v této skupině. Cílem této práce bylo sledovat in vitro míru akumulace derivátů gastrinu - DOTA-minigastrinů (DOTA-MG) značených indiem-111 a zkoumat mechanismus jejich uptake v ledvinných buňkách. Za využití ledvinného buněčného modelu byla hodnocena akumulace tří sloučenin - 111 In-DOTA-MG11, 111 In-DOTA-MG45 a 111 In- DOTA-MG46. Experimenty byly prováděny za použití izolovaných ledvinných buněk potkana získaných z nativní ledvinné tkáně. Ledvinné buňky byly využity ke sledování míry akumulace 111 In-minigastrinů. Pro posouzení podílu aktivních a pasivních transportních mechanismů na ledvinném uptake byla stanovena akumulace za fyziologické a za snížené teploty. Pro posouzení kvantity akumulace 111 In-DOTA-minigastrinů byla jako srovnávací látka použita 99m...


Studium membránových receptorů pomocí vazby radioligandů
Rejhová, Alexandra ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Závislost na drogách, resp. opioidech, je celospolečenským problémem, jehož závažnost je v současné době na vzestupu. Se zneužíváním návykových látek je spojen také fenomén tolerance ke zvyšující se dávce a abstinenční syndrom způsobený vysazením drogy a bažení po droze (tzv. craving). Receptory pro opioidy patří do velké skupiny receptorů spřažených s G-proteiny (GPCR), jejichž vlastnosti lze zkoumat metodou agonistou-stimulovanou vazbou [35 S]GTPγS. Mnoho extracelulárních signálů je zprostředkováno do buňky prostřednictvím GPCR. Agonisté opioidních receptorů inhibují aktivitu adenylylcyklasy a jsou spřaženy s G-proteiny skupiny Gi/Go. Tato práce je věnována studiu změn izolovaných plasmatických membrán obsahujících opioidní receptory z předního mozku potkanů zdravých jedinců s plasmatickými membránami získanými z jedinců, kterým bylo dlouhodobě podáváno morfium ve zvyšujících se dávkách tak, aby vznikla závislost. Srovnávání je prováděno jednak pomocí vazby [3 H]ouabainu na Na,K-ATPasu, která se projeví jako negativní standard změn, jednak pomocí vazby [35 S]GTPγS na G-protein, čímž je stanovena funkční aktivita G-proteinu při stimulaci vazby agonistou δ-opioidních receptorů DADLE nebo agonistou µ-opioidních receptorů DAMGO. Dále byl zkoumán vliv prostaglandinu E1 na vazbu [35 S]GTPγS po...

Studium lisovatelnosti a vlastností tablet z nového směsného suchého pojiva na bázi škrobu
Eimerová, Irena ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Práce se zabývá studiem energetických poměrů při lisování a vlastností tablet ze směsné pomocné látky na bázi škrobu s názvem StarCap 1500® . Látka je v práci srovnávána s látkou Starch 1500® . Dále jsou studovány směsi StarCap 1500® s granulovanou přímo lisovatelnou laktosou s názvem Pharmatosa DCL® 15. Tablety byly lisovány na materiálovém testovacím stroji T1-FRO 50 Th.A1K Zwick/Roell, energetické hodnocení se provádělo ze záznamu "síla-dráha". Testovanými vlastnostmi tablet byla pevnost v tahu a doba rozpadu, sledované v závislosti na lisovací síle a také 0,4% přídavku stearanu hořečnatého. Z výsledků vyplynula lepší lisovatelnost látky StarCap 1500® oproti Starch 1500® , nižší elastická složka energie, tablety byly pevnější, rychleji se rozpadaly, ale látka vykazovala vyšší citlivost na přídavek mazadla než Starch 1500® . S rostoucím podílem StarCap 1500® ve směsích s látkou Pharmatosa DCL® 15 stoupala pevnost tablet, doba rozpadu i citlivost na přídavek mazadla. Z energetického hlediska klesala energie na tření, stoupala energie akumulovaná tabletou při lisování a elastická složka energie.

Studium antimykotické aktivity nově syntetizovaných sloučenin
Pašková, Barbora ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Mgr. Barbora Pašková Studium antimykotické aktivity nově syntetizovaných látek Rigorózní práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl práce: Cílem této rigorózní práce bylo stanovit antimykotickou aktivitu 77 vzorků látek syntetizovaných na Katedře anorganické a organické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze. Metody: K testování byla použita kvantitativní mikrodiluční bujónová metoda a všechny látky byly testovány na osmi kmenech kvasinek a vláknitých hub. 77 testovaných látek bylo rozděleno podle chemické struktury do pěti skupin na salicylanilidové karbamáty, sulfonamidové močoviny - deriváty sulfamethoxazolu, sulfonamidové imidazolidintriony - deriváty sulfamethoxazolu, deriváty isoniazidu a látky s nejednotnou strukturou. Výsledky: Jako nejvíce účinná se projevila skupina salicylanilidových karbamátů, ze které bylo otestováno 28 vzorků, z nichž 18 prokázalo antimykotickou aktivitu. Naopak žádnou antimykotickou aktivitu neprokázala skupina isoniazidu. Nejcitlivějším kmenem byl Trichophyton mentagrophytes a nejrezistentnějším kmenem byl Aspergillus fumigatus. Závěry: Aby bylo možné použít tyto nové syntetizované látky v klinické praxi, bude zapotřebí provést další testy a klinické studie. Klíčová slova:...

Preparation of Nanocomposites TiOx /Plasma Polymer and Study of Their Properties
Drábik, Martin ; Biederman, Hynek (vedoucí práce) ; Čech, Vladimír (oponent) ; Špatenka, Petr (oponent)
Název práce: Příprava nanokompozitů TiOx/plazmový polymer a studium jeho vlastností Autor: Mgr. Martin Drábik Katedra: Katedra makromolekulární fyziky Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Hynek Biederman, DrSc. e-mail vedoucího: bieder@kmf.troja.mff.cuni.cz Abstrakt: Práca sa zaoberá štúdiom nanokompozitných vrstiev TiOx/plazmový polymér pripravených rôznymi depozičnými technikami z rôznych prekurzorov. Procesy prípravy tenkých vrstiev bol diagnostikované in-situ pomocou optickej emisnej spektroskopie a meraním depozičnej rýchlosti metódou kmitajúceho kremenného kryštálu. Vlastnosti nakompozitných vrstiev boli charakterizované rôznymi technikami. Morfólogia nanokompozitných vrstiev bola študovaná pomocou AFM, TEM a SEM. Prvková analýza a chemické zloženie tenkých vrstiev bolo študované pomocou XPS, RBS, SIMS a FTIR. Kryštalická štruktúra TiO2 tenkých vrstiev bola identifikovaná pomocou XRD. Charakterizácia optických vlastností pripravených vrstiev bola vykonaná pomocou UV-Vis spektroskopie. Elektrické vlasnosti vrstiev boli vyhodnotené z V-A a SPV charakteristík. Nakoniec boli prostredníctvom chemických postupov pripravené TiO2 nanoštruktúry a organické tenké vrstvy pre porovnanie s vákuovými depozičnými technikami a kompozitnými vrstvami založenými na plazmových polyméroch. Klíčová slova: nanokompozitná...

Studium transportu látek v pórovitých materiálech metodou PFG NMR
Peksa, Mikuláš ; Lang, Jan (vedoucí práce) ; Hof, Martin (oponent)
Název práce: Studium transportu látek v pórovitých materiálech Autor: Mikuláš Peksa Katedra fyziky nízkých teplot Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jan Lang, Ph.D. Konzultant: RNDr. Milan Kočiřík, CSc. (ÚFCH JH AV ČR) Abstrakt: Hlavní náplní práce je určení transportně-strukturních parametrů, tedy porosity, tortuosity a poměru mezi povrchem a objemem pórů, v loži skleněných kuliček. Tyto parametry jsou určeny pro 5 vzorků s různými distribucemi velikostí. Dále práce ověřuje možnost použití stejného přístupu k popisu samodifúze vodného roztoku LiCl ve dvou porézních materiálech na bázi Al2O3 resp. skla. Poslední částí práce je měření samodifúze vody v mezoporézním geopolymerním materiálu s účelem prověřit možnost transportu na dlouhé vzdálenosti. Hlavní experimentální metodikou práce je měření zdánlivých samodifúzních koeficientů pomocí spektroskopie NMR s využitím pulzních gradientů magnetického pole. Klíčová slova: pórovitý materiál, porosita, tortuosita, samodifúze, NMR