|
Tizian, antická mytologie a Ovidius
Vorlová, Magdalena ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání antické tematiky v dílech Tiziana. Autorka se soustředí na uzavřený soubor děl s antickou tematikou (témata antické mytologie), vytvořený pro španělského krále Filipa II. a zabývá se otázkou možných literárních, eventuálně materiálních předloh, které mohl mít umělec k dispozici nebo kterými se inspiroval. Díla spojuje tematika Ovidiových Metamorfóz, otázkou však zůstává, zda vycházel Tizian z klasické antické nebo některé renesanční překladové, upravené či komentované verze nebo zda se dokonce inspiroval i jinými klasickými autory.
|
|
Filmový efekt v prozaických vyprávěních Karla Hynka Máchy
Koten, Jiří
Studie se zabývá obecnou charakteristikou Máchových prozaických vyprávění. Vychází z obecně známé analýzy Jana Mukařovského, který ve studii Genetika smyslu v Máchově poezii (1938) tvrdí, že Máchova díla vyvolávají dojem "filmového efektu". Mukařovský tento termín používá v souvislosti s líčením statických scén, v nichž vypravěč zastavuje vyprávěný čas, a také v souvislosti se syžetovou výstavbou, kterou přirovnává k montáži a charakterizuje ji jako řazení působivých obrazů. Autor této studie považuje pojem "filmovosti" v kontextu Máchových próz za výstižný, protože odpovídá i dalším charakteristikám Máchovy prózy: dramatické povaze vyprávění a faktu, že události tvořící dějovou linii zároveň slouží jako indicie vyvolávající působivou atmosféru. Přestože Mácha užívá polohy autorského vypravěče, fokalizace je převážně externí a motivace fikční mysli nejsou průhledné. Vyprávěcí situace se blíží technice známé jako oko kamery.
|
|
Jean Baptiste P. Moliére: Misantrop - kostýmní výprava
Kopecká, Tereza ; ZBOŘILOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ZÁBRODSKÁ, Dana (oponent)
Tématem mé magisterské práce je divadelní hra Misantrop, která byla napsána okolo roku 1666 ve Francii v Paříži Jeanem-Baptiste Poquelinem zvaným Moliére.
Práce je dělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. V té teoretické se částečně zabývám životopisem Moliéra s nahlédnutím do kulturně-historického pozadí doby, snažím se tak vystihnout podstatu dramatikovy inspirace a tím zdůvodnit formu jeho her. Tato část práce slouží převážně pro mé vlastní porozumění Moliérova života a díla, studium historických okolností dané epochy mi dovoluje lépe pochopit samotnou hru Misantrop. Součástí tohoto studia byla také návštěva Paříže, jež jsem mohla díky DAMU podniknout.
Dále na základě překladu Vladimíra Mikeše analyzuji podrobným popisem děje dílo Misantrop. Druhá polovina této části je věnována studiu a analýzám realizací hry Misantrop v Čechách i v zahraničí, díky kterým si uvědomuji a objasňuji svůj vlastní přístup k danému tématu. Analýzy jsou doplněné o ilustrační fotografie.
V praktické části pak odůvodňuji výběr inspiračních zdrojů a popisuji výtvarné řešení kostýmů na základě rozboru jednotlivých dramatických postav. Součástí praktické části jsou i kostýmní návrhy.
|
|
Transformations and permanent aspects of the conflict between fathers and sons in twentieth- and twenty-first century German literature
Jansová, Kristina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Těžiště mé diplomové práce spočívá v literární analýze motivu vztahu otce a syna v německy psané literatuře 20. a 21. století. Cílem bylo prozkoumat na vybraných textech důvody a formy periodické aktualizace starého literárního motivu v různých fázích duchovního a společenského vývoje posledního století. Výchozí texty byly vybírány na základě reprezentativnosti pro dané téma a z hlediska časového pro jednu generaci. Jedná se o díla Das Urteil, Die Verwandlung Franze Kafky, Der Sohn Waltera Hasenclevera, Nicht der Mörder, der Ermordete ist schuldig Franze Werfela, Vatermord Arnolta Bronnena, Hamlet oder die lange Nacht nimmt ein Ende Alfreda Döblina, Der Schwarze Schwan od Martina Walsera, Das Buch des Vaters Urse Widmera a Am Seil Thomase Langa. Z důvodů velké různorodosti zpracování problematiky, vyplývající jak z individuálního charakteru tohoto vztahu, tak jeho proměn v průběhu minulého století, byly formulovány konstanty vztahu otce a syna. Tyto konstanty pak tvořily kostru práce a byly hlavním kritériem pro analýzu zkoumaných literárních děl. V první řadě byl zohledněn charakter otce a jeho vliv na výchovu a vztah k synovi, dále pak reakce syna a zvláště jeho schopnost iniciace, respektive emancipace od primární rodiny a jedna kapitola byla věnována vlivu matky na vývoj tohoto vztahu. Protože je hlavní...
|
|
Vlastivědný atlas České republiky
Břichňáčová, Eliška ; Opatřilová, Irena (oponent) ; Plánka, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem koncepce vyhotovení vlastivědného atlasu České republiky. Atlas má být určen pro žáky 1. - 2. ročníku základních škol a sloužit při výuce v hodinách prvouky. Pomocí této školní pomůcky by žáci měli získat základní znalosti o České republice a její návaznosti na Evropu a svět. První část diplomové práce se zabývá teoretickým postupem tvorby kartografického díla. Část druhá popisuje jeho praktické vyhotovení. Na závěr byla ověřena funkčnost atlasu mezi dětmi na Základní škole v Běrunicích.
|
|
Gellner - básník současnosti
Melichar, Dominik ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem této práce bylo v šíři básnického díla Františka Gellnera postihnout určité jevy, které by bylo možné uplatnit pro další bádání v oblasti přesahu jeho poezie do současného literárního, ale i obecně kulturního života. Zejména si kladla za cíl porovnat dobovou kritiku nejen v rámci Gellnerova díla, ale i kritiky a recenze dalších autorů, již byli k samotnému básníkovi v různých vztazích, ať už se jednalo o jeho předchůdce zejména z řad májovců, nebo členy jeho generace. Největší pozornost je věnována první Gellnerově otištěné básni Patnáct lahví koňaku, jež dosud stála jaksi v ústraní pozornosti literární kritiky; na jejím rozboru jsou postihnuty nejdůležitější prostředky Gellnerovy poetiky, které jsou posléze demonstrovány na básních všech třech sbírek, přičemž se postupuje chronologicky. Práce je tedy takto strukturována i s ohledem na životní peripetie samotného básníka. Výsledkem by měla být určitá materiální základna pro další studium Gellnerova odkazu.
|
|
"Ne-sociologie": pojetí modernosti Bruno Latoura
Mareš, Jakub ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "»Ne-sociologie«: pojetí modernosti Bruno Latoura" je prací teoretického rázu, jejímž hlavním cílem je deskripce pojetí modernosti francouzského sociologa, filosofa a antropologa Bruno Latoura. Tato deskripce je zasazena do širšího rámce Latourova díla a slouží k formulaci otázek a výzev, které Latourovo pojetí modernosti klade sociální teorii, politice a etice. Jelikož Latourovo pojetí modernosti zpochybňuje představu společnosti jako seskupení lidských aktérů a vyzdvihuje důležitost tzv. ne-lidských aktérů, je zvláštní pozornost věnována Latourovu zájmu o vědy a techniky, kde tito ne-lidští aktéři z velké části vznikají.
|
|
Sergej Prokofjev - klavírní dílo pro malé i velké pianisty
Hubková, Terezie ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Kopecká, Věra (oponent)
Výklad čehokoliv, tím spíše uměleckého díla, je vždy poznamenán subjektivním názorem jednotlivce, existuje proto nekonečná řada možností, jak určité dílo uchopit a vyložit. Nejinak je tomu i v této práci, která je ovlivněna mými osobními zkušenostmi a poznatky, které jsem získávala během hlubšího studia Prokoljevova klavírního díla, kdy mně jeho tvorba ještě více přirostla srdci a stala se mně bližší. Věřím, že nabyté znalosti uplatním ve své vlastní pedagogické praxi a dokážu pro Prokoljevovu hudbu nadchnout i své malé pianisty. Zároveň bych byla ráda, kdyby se moje práce stala alespoň malou inspirací i pro čtenáře.
|
|
Vladimír Nabokov - překladatel svých vlastních děl
Srpová, Kateřina ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat Vladimíru Nabokovovi z pohledu jeho překladatelské práce. Konkrétně se zaměřím na román Камера обскура (1933) přeložený Nabokovem do angličtiny pod názvem Laughter in the Dark( 1938). Jako autor bilingvní (nebo dokonce multilingvní) zaujímá Nabokov v oblasti překladu velice nezvyklé místo. Nabokov dokonale ovládal ruský a anglický jazyk, kromě toho hovořil plynně francouzsky, a ze všech těchto jazyků byl schopen překládat. Zajímavou kapitolu v tvorbě Nabokova pak zaujímají překlady jeho vlastních děl. Nabokov se totiž při zpětném překládání svých původně ruských, respektive anglicky psaných románů, dopouštěl různých změn. V následujících kapitolách se proto nejprve budu věnovat Nabokovovi v kontextu jeho jazykového původu; poté se soustředím na některá díla jiných autorů, která Nabokov během svého života přeložil; a na závěr se zaměřím na romány Vladimíra Nabokova, jež autor později sám přeložil do angličtiny, respektive do ruštiny. Největší prostor dostane překlad ruského románu Kamera obskura do angličtiny; autor totiž anglickou verzi v mnohém poupravil. Podrobně se těmto změnám věnuji v komparativní analýze ruské a anglické verze tohoto díla, kterou čtenář nalezne v poslední kapitole této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
host ::
