|
Aktivní látky v solární kosmetice
Jochimová, Eva ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Aktivní látky v solární kosmetice jsou dány množstvím a charakterem UV-filtrů, které absorbují paprsky v UVA nebo v UVB oblasti. Ve Spojených státech amerických jsou považovány za léčiva, avšak u nás jsou legislativně zařazeny mezi kosmetické prostředky. Jejich užívání je velice důležité, protože sluneční záření může být hodně nebezpečné. Riziko výskytu negativních účinků se zvyšuje hlavně vlivem zhoršení naší atmosféry a především zvětšováním ozonové díry. Paprsky oblasti UVB i UVA pronikají do kůže, kde mohou být příčinou různých onemocnění. Způsobují lehké až těžce léčitelné fotodermatózy, stárnutí kůže a v horším případě karcinom kůže.
|
|
Analýza vybraných aktivních látek v různých druzích výrobků z rýže
Valentová, Radka ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na analýzu vybraných aktivních látek v různých druzích loupaných a neloupaných rýží. V daných rýžích byly analyzovány fenolické látky, antioxidační aktivita, obsah sacharidů a obsah vitaminu C. Aktivní látky a sacharidy byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP-HPLC-UV/VIS. Obsah fenolických látek a sacharidů byl vždy proměřen před a po kyselé hydrolýze, kdy se obsah těchto látek až několikanásobně zvyšoval z důvodu uvolňování aktivních látek z glykosidů. Součástí diplomové práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník. Nejvyšší hodnota antioxidační aktivity byla naměřena u rýže indiánské. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a flavonoidů před hydrolýzou byl naměřen u rýže červené Natural, po hydrolýze byl nejvyšší obsah naměřen v rýži indiánské. Nejvyšší obsah individuálních flavonoidů, fenolických kyselin a katechinů byly naměřeny v rýži indiánské, rýži Tří barev a v rýžích parboiled. Obsah celkových a redukujích sacharidů před hydrolýzou byl nejvyšší v rýži indiánské, kdežto po kyselé hydrolýze se obsah sacharidů pohyboval u většiny vzorků ve velmi podobných hodnotách. Množství individuálních monosacharidů se po kyselé hydrolýze vždy zvyšovalo, naopak množství disacharidů se snižovalo. Nejvyšší koncentrace jednoduchých sacharidů byla naměřena v rýžích parboiled a indiánské. Obsah vitaminu C byl detekován pouze ve čtyřech druzích rýže, a to ve dvou rýžích parboiled, rýži Tří barev a v rýži indiánské.
|
|
Elektroencefalografické změny v animálním serotonergním modelu psychózy-studium EEG konektivity mozku ve vztahu k chování
Tylš, Filip ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent) ; Chvátal, Alexandr (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá elektrofyziologickými a behaviorálními koreláty účinku serotonergních psychedelik v rámci animálního modelu psychózy. V obecné části je popsána fenomenologie a neurobiologie psychotických onemocnění a změněných stavů vědomí způsobených intoxikací serotonergními psychedeliky. Dále se práce věnuje přehledu farmakologických modelů akutní psychózy se zaměřením na serotonergní látky, zejména pak aktivní látky z halucinogenních hub - indolamin psilocybin a jeho aktivní metabolit psilocin. Ve stručnosti je přiblížena je metoda kvantitativní elektrofyziologie (QEEG) a shrnuty hlavní nálezy v QEEG u zvířat i lidí způsobených intoxikací serotonergními psycheliky. Vlastní experimentální část práce popisuje farmakokinetiku psilocinu, jeho vliv na behaviorální vzorec, lokomoci a senzorimotorické zpracování informace a také pohlavní rozdíly v behaviorální odpovědi. Psilocin vedl k atypickým behaviorálním figurám, snížení lokomoce a narušení sezorimotorického zpracování informace ve střední dávce, přičemž samice byli k těmto účinkům rezistentnější. Dále se zaměřuje na dynamiku QEEG změn v čase (EEG absolutní výkonová spektra a EEG koherence) snímané z kůry mozku volně se pohybujícího laboratorního potkana v průběhu behaviorální inaktivity vyvolané intoxikací psilocinem a dalšími...
|
| |
| |
| |
|
Biologicky aktivní látky v medu
Strejčková, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá biologicky aktivními látkami v medu. První část se věnuje charakteristice medu, jeho vzniku a jeho složení. Dále se zabývá polyfenoly a významem medu na zdraví člověka. Polyfenoly jsou předmětem mnoha studií a byly proto vybrány jako hlavní zástupci biologicky aktivních látek. Je popsána jejich charakteristika a zastoupení v medu. Druhá část práce se zabývá stanovením polyfenolů. Pro tento účel bylo vybráno 14 sloučenin, které se stanovovaly v 8 druzích medu. Analýza byla provedena pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS). Extrakce byla prováděna pomocí extrakce z kapaliny do kapaliny a extrakce pevnou fází za použití dvou rozpouštědel diethyletheru a ethylacetátu. Tyto metody byly následně statisticky porovnány. Výsledky ukazují, že nejvyšší průměrný obsah fenolových kyselin byl v medu medovicovém borovicovém a medovicovém smíšeném. Obecně obsahovaly medy nejvíce kyseliny p-kumarové.
|
|
Využití nižších organizmů pro testování biologické aktivity
Váňová, Hana ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Velikým problémem v dnešní době se stal fakt, že celá řada látek vyprodukovaných průmyslem, metabolizovaných a vyloučených zvířaty a lidmi se dostávají do životního prostředí, kde mohou negativně působit na celou řadu zvířat v různých úrovních a zpětně i na člověka. Do popředí se dostaly především látky porušující endokrinní systém (EDC), které mají řadu nežádoucích účinků. Narušují reprodukci a správný vývoj živočichů, zasahují do endokrinního systému lidí (působí kancerogenně a snižují kvalitu spermatu). Proto je třeba tyto látky testovat. Testování na nižších organizmech je důležité ze dvou důvodů. Jednak vlivem tlaku legislativy a regulačních orgánů se jim při testování dává přednost (tzv. alternativní metody testování) a dále z důvodu výskytu v životním prostředí (protože se jejich výskyt v přírodě snižuje což má důsledky na celý ekosystém). Mojí snahou bylo objasnit jak EDC zasahují do nižších organismů, najít jejich praktické použití pro testování a konkrétní druhy používané do experimentů, zařadit endokrinně aktivní látky a ohodnotit vliv léčiv na životní prostředí.
|
| |
|
Sledování vlivu kvasinek na chemické a senzorické vlastnosti vyráběného vína
Petrášová, Ludmila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním vlivu kvasinek na chemické a senzorické vlastnosti vyráběného vína. Cílem experimentální části bylo pomocí metody SPME-GC-MS identifikovat aromaticky aktivní látky v kvasícím moštu a víně odrůdy Hibernal a ve víně Rulandské bílé. U obou odrůd byla při výrobě využita autochtonní kvasinka izolovaná v naší laboratoři z povrchu bobulí odrůdy Hibernal. Bylo zjištěno, že obě vyráběná vína mají při použití naší kvasinky podobný aromatický profil. K dalším cílům patřilo sledování změn chemických parametrů u těchto vzorků s využitím spektrofotometrických metod a metod HPLC. Posledním cílem byla izolace a identifikace kvasinek z vína Rulandské bílé metodou PCR-RFLP a porovnání těchto kvasinek s kvasinkami izolovanými z moštu odrůdy Hibernal. Identifikace byla provedena amplifikací 5,8S-ITS úseků DNA pomocí primerů ITS1 a ITS4 a pro restrikční analýzu byly využity restrikční endonukleázy HaeIII, HinfI, HhaI a TaqI.
|
host ::
