|
| |
|
|
Zvládnutí adaptační fáze partnerského soužití jako základ funkční rodiny
Zeisková, Eliška ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Tato práce pojednává o jednom z klíčových období partner- ského soužití či manželství, které je určující pro další utváření vztahu, potažmo budování rodiny, jedné z velkých cílových skupin a témat sociální práce. Zabývám se v ní souvislostí mezi zdravým partnerským vztahem a funkční rodinou, popisem partnerského vztahu a jeho forem a faktory ovlivňujícími výběr partnera včetně nej- častějších chyb, ke kterým dle odborníků při volbě partnera ne- zřídka dochází. Dále popisuji možnosti přípravy na společné soužití. Nakonec se věnuji samotné adaptační fázi soužití, jejím cha- rakteristickým znakům, typickým obtížím, se kterými se v ní můžeme setkat, a způsoby, jak je úspěšně zvládnout. Cílem práce je prozkoumat téma adaptační fáze soužití v od- borné literatuře a shrnout a porovnat zjištěné poznatky.
|
|
|
Důsledky hraní Massively Multiplayer Online Games v partnerském vztahu
Očadlíková, Zuzana ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vondráčková, Petra (oponent)
Východiska: Díky technologickému vývoji se Massively Multiplayer Online hry stávají oblíbenou zábavou lidí nejrůznějšího věku a to od dětí až po dospělé hráče ve středních letech. I přesto, že hraní počítačových her není oficiálně zařazeno jako porucha v MKN-10, vykazuje patrné znaky behaviorálních závislostí. Navzdory velkému počtu výzkumů v této oblasti, postrádá tato problematika jednotnou definici a diagnostiku. Zároveň, i přes množství realizovaných výzkumů, nabízí tato oblast mnoho dalších možností prozkoumávání. Jednou z takových oblastí je dopad hraní těchto her na partnerský vztah. Cíl výzkumu: Hlavním cílem výzkumu této práce je popsat a zmapovat důsledky hraní Massively Multiplayer Online her v partnerském vztahu. Dále se práce bude okrajově věnovat tomu, jakou roli hraje hraní MMO her v partnerském vztahu a mapování dopadů hraní Massively Multiplayer Online her ve společném sociálním životě partnerů. Metody a výzkumný soubor: V rámci této práce byl zvolen kvalitativní výzkum, při kterém byla data získávána pomocí polostrukturovaného rozhovoru a ty následně zpracována metodou zakotvené teorie. Výběrový soubor byl vybrán na základě online dotazníku, kterého se účastnilo 733 respondentů, a tvořilo ho 5 hráčů a 4 partnerky. Partnerka jednoho hráče se odmítla zúčastnit. Výsledky: Důsledky...
|
|
| |
|
| |
|
|
Blízké vztahy v pěstounských rodinách
SMÍŠKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá mapováním blízkých vztahů v pěstounské rodině. Především se snaží přiblížit prožívání uvnitř pěstounské rodiny z pohledu matky pěstounky. Cílem praktické části je zjistit, jak matky pěstounky vnímají a prožívají vztahy v rodině. Tedy přiblíží motivaci pěstounů, příchod dítěte do nové rodiny a jeho adaptaci v ní, mapuje sourozenecké vztahy a vztah partnerský a s tím související výchovu dětí. Pro výzkum bylo zvoleno kvalitativní šetření, kdy za pomocí polostrukturovaných rozhovorů jsou získávány informace od pěstounek, které vykonávají buď krátkodobou pěstounskou péči nebo dlouhodobou, která zahrnuje i příbuzenskou pěstounskou péči. Následně jsou vytvořeny kazuistiky jednotlivých pěstounských rodin a získaná data jsou zpracována pomocí metody vyložení karet. Výsledky šetření ukazují dva typy prožívání vůči přijatému dítěti uvnitř rodiny, se kterým pak souvisí motivace, partnerský vztah, sourozenecký vztah i výchova dítěte. První typ rodin přijímá rodičovskou identitu vůči dítěti a druhý ji nepřijímá. Výsledky potvrzují stabilnější partnerský vztah po příchodu přijatého dítěte, také motivaci pomoct dítěti doplněnou o další potřeby jednotlivých rodin a starostlivost a péči ze strany získaných sourozenců.
|
|
| |
|
|
Obtížný temperament v raném dětství
BAJGAROVÁ, Zdeňka
Disertační práce se skládá z kvantitativní a kvalitativní části. V kvantitativní části práce byl řešen vztah mezi polymorfismy v genech pro MAO-A, COMT a serotoninový transportér, stresovou reakcí novorozence na odběr krve z patičky (měřenou stanovením salivárního kortizolu ve třech časových bodech) a temperamentem ve třech měsících zjišťovaným pomocí Rothbart Infant Behavior Questionnaire-Revised na vzorku 84 kojenců. Sledované polymorfismy měly souvislost jak s průběhem stresové reakce, tak s tříměsíčním temperamentem. Krátká alela genu pro serotoninový transportér souvisela s vyšší mírou negativního afektu a nižší seberegulací. Homozygoti pro více aktivní alelu MAOA polymorfismu měli nejnižší úroveň negativních emocí oproti oběma zbylým skupinám, oproti heterozygotům HL byli také více extravertní a seberegulovaní a měli větší pokles kortizolu při odeznění stresové reakce. Přítomnost méně aktivní L alely MAOA souvisela s větší mírou negativních emocí a nižší seberegulací; homozygoti LL měli také nejvyšší nárůst kortizolu po odběru krve z patičky. Met alela v COMT Val158Met polymorfismu byla spojena s vyšší extraverzí a seberegulací a větším poklesem kortizolu. Všechny tři sekundární škály IBQ-R u tříměsíčních dětí bylo možno predikovat z jejich stresové reakce po odběru krve z patičky tři dny po porodu. Vyšší nárůst a nižší pokles kortizolu předpovídal úroveň Negativní emocionality, větší pokles kortizolu pak určoval úroveň Extraverze a Pozornosti/regulace. Velikost poklesu kortizolu částečně mediovala vliv COMT Val158Met polymorfismu na sekundární škálu Extraverze. Kvalitativní část práce je multikazuistickou studií šesti párů rodičů malých dětí s obtížným temperamentem založenou na polostrukturovaných rozhovorech analyzovaných v souladu s kvalitativními postupy. Jako nejnáročnější se jevil neutišitelný pláč v prvním půlroce dítěte a dále raná nespavost a eskalace spánkových obtíží později ve vývoji. Matky v podstatě nenalezly efektivní strategii pro redukci pláče, některým se ale podařilo ovlivnit své prožívání tohoto fenoménu. Jako nejpodstatnější se ukázalo, zda byly schopné se nějakým způsobem zbavit pocitu selhávání v rodičovské roli. Největším dilematem ohledně managementu spánku bylo (ne)využití ignorování nočního pláče dítěte. Rodičovství dítěte s obtížným temperamentem bylo pro některé rodiče příležitostí ke změně svého pohledu na rodičovstvi i sebe sama směrem k širšímu chápání obojího. Péče o dítě s obtížným temperamentem byla výjimečnou zátěží pro partnerský vztah; čtyři páry prožily v této souvislosti partnerskou krizi. Jako nejdůležitější se v souvislosti se spokojeností v manželství jevila angažovanost otce v péči o dítě. Nedostatečná angažovanost otce vyvolávala nespokojenost matky a způsob, kterým matka tuto nespokojenost projevovala, dále ovlivňoval partnerský vztah.
|
|
|
Spokojenost v partnerských vztazích
Kalousová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou spokojenosti v partnerských vztazích. Doposud bylo napsáno mnoho o nespokojených vztazích, manželských krizích a úskalích rozvodu. Tato práce jde opačným směrem. Jejím cílem je popsat proměnné, které činí dlouhodobý partnerský vztah spokojený. V teoretické části je uveden přehled literatury a výzkumů, které byly na toto téma zpracovány. V empirické části této práce je popsáno kvalitativní šetření, jehož cílem bylo podat svědectví o spokojených párech v ČR. K analýze materiálů z rozhovorů s 22 respondenty žijícími v dlouhodobě spokojeném vztahu byla použita technika zakotvené teorie. Výsledkem je deset kategorií reprezentujících různé oblasti, které přispívaly spokojenosti ve vztazích respondentů této studie: soulad, bezpečí, dobrá volba partnera/ky, stabilní ekonomická situace, rodina, překonání rozdílů a překážek, společné aktivity, komunikace, vytrvalost a neřešit vše.
|
|
|
Vlastní próza s autorským komentářem
Bodenbergerová, Eliška ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Vlastní próza s autorským komentářem se skládá ze dvou částí. První částí je autorská próza, jež nese název Rezavá láska. Jedná se o psychologickou povídku, která popisuje partnerský vztah dvou lidí - bezejmenné hlavní hrdinky a jejího přítele Filipa. Filip má kladný vztah k alkoholu, často se více napije a není schopen samostatného návratu domů. Jeho partnerka ho proto zachraňuje, pomáhá mu s chůzí, někdy ho musí doslova táhnout. Tyto Filipovy stavy ji dohánějí k šílenství a mají na soužití partnerů velký vliv, avšak tato skutečnost není jedinou trhlinou celého partnerského vztahu. Hlavní hrdinka týden co týden odjíždí za prací do Jihlavy, tudíž se s přítelem vídají pouze o víkendu, navíc chce být soběstačná a nezávislá, což se do jisté míry neslučuje s partnerovou představou o svatbě, dětech a společném životě. Hlavní hrdinka se nakonec rozhodne být svobodná a celý jejich příběh končí rozchodem. Ve druhé části diplomové práce jsou reflektovány okolnosti vzniku povídky. Kromě charakteristiky postav, základní dějové linie, variant závěru a smyslu díla se tato část věnuje také zkušenosti z prvního literárního pokusu, kde autorka mimo jiné hodnotí svůj literární výtvor. Druhá část této práce rovněž obsahuje dvě literární kritiky, k nimž se autorka poté vyjadřuje. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
host ::
RSS.