|
|
Australská imigrační politika jako inspirace pro Evropskou unii v době migrační krize?
Šimák, Radim ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá komparací rozdílných imigračních politik Evropské unie na vzorku vybraných členských zemí: Německa, Belgie, Švédska, Itálie, České republiky a Austrálie. Předmětem teoretické části jsou základní pojmy pojící se s migrací jako teorie a metodologie migrace. V teoretické časti je dále představena společná přistěhovalecké, azylová a vízová politika Evropské unie a její historický vývoj. Práce dochází k závěru, že Evropská unie se může v dobách migrační krize v určitých aspektech inspirovat od australského přístupu k migraci. Cílem bylo vyhodnocení rozdílných přístupů a následných dopadů. Z dopadů na ekonomické ukazatele vychází, že přiblížením se k australskému modelu je možné dosahovat lepších výsledků v oblasti zaměstnanosti a menšího zatížení veřejných rozpočtů. S ohledem na zjištěné poznatky práce stanovuje doporučení vlastních návrhů řešení.
|
|
|
Hospodářsko-politické dopady imigrační politiky Itálie v letech 2011 - 2015
Holomková, Anna ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Cílem práce je zhodnocení imigrační politiky Itálie po arabském jaru. Práce se soustředí na vliv přílivu imigrantů ze zemí mimo Evropskou unii v letech 2011 až 2015. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy migrace, její typologie a jednotlivé migrační teorie. Následně je uveden historický vývoj migrace v Itálii. Praktická část se zaměřuje na rozdělení populace cizinců mimo EU. Zkoumá imigrační politiku, především azyl a boj s nelegálními imigranty. V další části se řeší postavení imigrantů na trhu práce. Dále se práce zabývá integrací imigrantů v oblasti vzdělání nebo bydlení. V poslední části jsou uvedeny navrhované změny imigrační politiky a možné scénáře budoucího vývoje. Práce dokázala, že po arabském jaru došlo v imigrační politice ke změnám. Stát se neustále snaží o přizpůsobení imigrační politiky zesilujícím migračním tokům. Narůstající příliv imigrantů ovlivňuje populaci cizinců tím, že populaci navyšuje a vytváří pestřejší národnostní složení. Od roku 2011 provádí italská vláda legislativní změny v oblasti imigrační politiky, například zavedla Integrační dohodu, která usnadňuje integraci imigrantů do společnosti. Prvním přínosem práce je sepsání vlastních doporučení týkající se imigrační a integrační politiky, která by mohla situaci v zemi zlepšit. Druhým přínosem je uvedení několika scénářů budoucího vývoje migrační politiky Itálie, ale i celé Evropské unie.
|
|
| |
|
|
Immigration Policy of the European Union: Legal Status of Third-Country Residents
Krivenkaya, Yana ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem imigrační politiky Evropské Unie a prohlubováním práva příslušníků třetích zemí, jež jsou legálními imigranty na území EU, s tímto vývojem spojeným. Hlavním cílem práce je rekonstrukce klíčových dokumentů evropské legislativy - a to jak primárních, tak i sekundárních - které vedly k rozšíření právního statutu příslušníků třetich zemí, ale zároveň shrnutí legálního postavení těchto příslušníků vymezeného evropskou legislativou a legislativou jednotlivých členských států (a sice Německa a České republiky). V první části práce je vymezen historický kontext vývoje imigrační politiky, jsou popsány klíčové milníky ve vývoji evropské legislativy a je poskytnuta kategorizace příslušníků třetích zemí pobývajících na území legálně v rámci vytčených evropským právem kategorií. V druhé části práce je provedena analýza transpozice evropské legislativy do legislativ národních, a sice německého a českého imigračního zákonu. V druhé části práce je taktéž vymezena hranice dodržování evropského práva a jsou popsány podmínky, které členské státy zavedly dodatečně opatřením směrnic EU. V rámci této diplomové práce byla použita deskriptivní obsahová analýza v kombinaci s případovou studií zaměřenou na detailní rozbor jednotlivých právních dokumentů.
|
|
|
Imigrační politika Davida Camerona v letech 2010 až 2015
Paulíková, Veronika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Imigrace se během posledních několika let stala ústředním tématem mnoha politických debat v západních státech. Práce se zaměřuje na imigrační politiku Spojeného království, kde imigranti představují 12,7 % z celkové populace země. Konkrétně se zabývá imigrační politikou vlády Davida Camerona v letech 2010 až 2015. Téma je poměrně aktuální, a tudíž nebylo ještě dostatečně prozkoumané. Větší pozornost je navíc věnována spíše integrační politice a proto by diplomová práce mohla přinést nové poznatky o současné imigrační politice Spojeného království. Práce zjišťuje, jaké konkrétní změny v imigrační politice byly zavedeny vládou Davida Camerona. Imigrační politiku analyzuje na základě nového imigračního zákona a dokumentů, které zákon doplňují, dále pak podle reformních opatření ve vízové politice. Hlavním cílem analýzy je zmapovat imigrační politiku Camerona a odhalit tak specifické kroky, jež vláda podnikla. Práce na zavedených změnách v imigrační politice rovněž zkoumá, zdali se změny vztahují na všechny imigranty ze třetích zemí nebo pouze na určitý typ imigrantů. Zároveň hodnotí dosažení stanovených cílů Konzervativní strany, které prezentovala ve svém volebním programu.
|
|
|
Norská imigrační politika po roce 2011
Vostřáková, Marcela ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce "Norská imigrační politika po roce 2011" se zabývá norskou imigrační politikou, konkrétně změnami, které v této politice od roku 2011 proběhly. V červenci tohoto roku se odehrály útoky Andrese Breivika v centru Oslo a na ostrově Utøya. V následujících letech se norská imigrační politika začala měnit, nejdříve zvolna, poté změny nabraly rychlejší tempo, neboť se po parlamentních volbách na podzim 2013 ujala vlády koalice Konzervativní strany a Strany Pokroku. Cílem této diplomové práce je představit změny v norské imigrační politice, které se po roce 2011 uskutečnily a zjistit, co tyto změny vyvolalo a bylo tak jejich příčinou. V práci jsou užity teoretické koncepty vysvětlující změnu politiky, Teorie přerušovaných rovnováh a Advokátní koaliční rámec. První koncept vysvětluje změnu politiky obdobím nerovnováhy, které je vyvoláno kritickou událostí. Druhý teoretický koncept pak říká, že změny politiky jsou možné díky spolupráci politické elity. Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce tedy je, jak se změnila norská imigrační politika od roku 2011. Hypotézou pak je, že se norská imigrační politika v posledních čtyřech letech změnila, nejen díky příhodným podmínkám, ale rovněž v důsledku koordinované aktivity politické elity. Diplomová práce s využitím Teorie přerušovaných rovnováh...
|
|
|
No Way, You Will Not Make Australia Home! Comparative analysis of immigration policies: case of Australia and New Zealand
Mocková, Eliška ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčinu rozdílného přístupu Austrálie a Nového Zélandu k imigraci. Sledovány jsou roky 2001 až 2015 s občasnými přesahy k nejnovějším událostem i do doby předchozí. Byla zde aplikována teorie scapegoatingu, jehož spouštěčem měly být změny v ekonomické situaci. Tato teorie vychází z předpokladu, že se společnost v těžších obdobích (např. v důsledku ekonomické krize) uchyluje k vyhledávání tzv. obětních beránků. Těmi jsou zpravidla skupiny, jež nejsou schopny se většinové společnosti bránit. Na ně je pak společností přesouvána vina za tyto i jiné, často domnělé problémy. Účelem je, aby se daná společnost zbavila vzniklé frustrace/agrese a zároveň si zachovala zdání morální čistoty. Dalším motivem scapegoatingu je také touha většinové společnosti zvýšit svou moc na úkor těchto skupin. Imigranti jsou ze své podstaty ideální skupinou pro scapegoating, zejména kvůli své zranitelnosti a odlišnosti. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tento mechanismus se v Austrálii často spouští a ovlivňuje imigrační politiku země. Toto převážně neplatí pro Nový Zéland, jehož imigrační politika je racionální, motivována zisky a náklady. Nicméně, ekonomická situace se jako spouštěč scapegoatingu v Austrálii nepotvrdila, proto je třeba nadále zkoumat příčiny tohoto chování, které mohou...
|
|
|
Česká imigrace do Chile v 1. polovině 20. století.
Klímová, Jana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Ačkoli je česká imigrace do Latinské Ameriky ve 20. století relativně dobře zdokumentovaný fenomén, naskýtají se zde stále oblasti, které vybízejí k podrobnějšímu prozkoumání. Jednou z nich je české vystěhovalectví do Chile v 1. polovině 20. století. Díky odlehlosti Chile se české přistěhovalectví rozvinulo později oproti tradičním přistěhovaleckým zemím, jako byly zejména Argentina a Brazílie. Jedná se tedy o marginální oblast české migrace, avšak i zde můžeme nalézt zajímavé osudy Čechů, kteří se rozhodli zkusit štěstí v daleké Jižní Americe. Tato diplomová práce si klade za cíl představit hlavní etapy české imigrace do Chile v 1. polovině 20. století a popsat také osudy Čechů, kteří zanechali výraznou stopu v chilské společnosti. Autor se chce dále zaměřit na motivy výběru Chile jako koncové destinace, migrační politiku v jednotlivých etapách a také rozvoj krajanské činnosti v oblastech koncentrace českých občanů. K dané problematice bohužel neexistuje mnoho literatury, a proto bude autor vycházet především z archivních pramenů chilského a československého původu (Archiv českého ministerstva zahraničních věcí, Fond Českého ústavu zahraničního a Národní archív v Santiago de Chile s fondem imigračního úřadu) i z relací emigrantů a jejich rodinných příslušníků (zejména z kontaktu s rodinou...
|
|
|
Migrace jako tmelící nebo rozdělující prvek v mexických médiích? Reforma americké imigrační politiky z pohledu mexického tisku
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Migrace jako tmelící nebo rozdělující prvek v mexických médiích? Reforma americké imigrační politiky z pohledu mexického tisku" se zabývá odrazem protestů na podporu přijetí reformy imigračních zákonů USA, které proběhly na konci roku 2013 ve Spojených Státech. Nejdříve jsou charakterizovány změny migračních toků a obrazu migranta, které se od konce studené války v Mexiku udály. Důležitý je i význam mediálního diskurzu v podněcování všeobecné společenské diskuze o zmíněné problematice. Práce zmiňuje historicky komplikovaný pohled na migranta z perspektivy země jeho původu a diskutuje možné rozdíly v interpretaci problematiky v důsledku odlišného ideologického zaměření deníků. Hlavní důraz je kladen na reflexi protestů hispánské menšiny za přijetí imigrační reformy USA, které jsou analyzovány na základě poznatků ze sekundární literatury. V závěru je komplexně zhodnocen mediální diskurz zkoumaných periodik v daném časovém rozsahu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
VÝVOJ IMIGRAČNÍ POLITIKY A IMIGRACE V AUSTRÁLII
Žáková, Samantha ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Pavelková, Lenka (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je popsat vývoj imigrační politiky a imigrace v Austrálii od doby prvního osidlování země po současnost. Analyzovány jsou jednotlivé vlny od roku 1778, tedy od kolonizace britskými usedlíky, přes imigraci spojenou se zlatou horečkou k mimo-britskému přistěhovalectví po druhé světové válce. Popisován je přechod od diskriminační politiky bílé Austrálie, od které se ustupovalo zejména po vzniku zákona o migraci v roce 1958, k multikulturní police. Multikulturalismus měl 2 odlišné přístupy, během padesátých let se jednalo o asimilaci imigrantů a následně v šedesátých letech o integraci přistěhovalců. Vláda Gaugha Whitlama definitivně zrušila politiku bílé Austrálie v roce 1973, multikulturní politika nahradila oba předchozí postoje. Probírány jsou vlády jednotlivých premiérů a změny jejich přístupů v rámci multikulturní politiky od sedmdesátých let 20. století do současnosti. Současný migrační a humanitární program, spolu s fungováním speciálního ministerstva pro imigraci a systémem víz jsou také součástí této práce.
|
host ::
RSS.