Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Radost v myšlení Friedricha Nietzscheho
Chmel, Patrik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce si klade za úkol odhalit pojetí radosti, které má plynout ze závěrů v dílech Friedricha Nietzscheho. Pokusí se nastínit, jakou roli vzhledem k ní hraje Bůh, svět i utrpení. Na začátku práce vyložíme takzvanou smrt Boha, pokusíme se ji zasadit do tehdejšího dobového kontextu a použijeme ji jako odrazový můstek pro pochopení dalších myslitelových stanovisek. Budeme se vymezovat i vůči tradičnímu křesťanskému vnímání člověka, světa a štěstí a do kontrastu proti tomu položíme Nietzscheho radostnou zvěst. Dále pro nás bude důležité zaměřit se na korelaci mezi myšlenkami nadčlověka a věčného návratu téhož, které sebou přinášejí každá zcela jinačí druh radostného života. Avšak mělo by se ukázat, že jedna nemůže existovat bez druhé. Klíčová slova Nietzsche, radost, Ježíš, Dionýsos, vůle k moci, nadčlověk, poslední člověk, věčný návrat téhož, utrpení, křesťanství, Bůh, smrt, svět.
Moc zlého slova a jeho negativní projev a důsledky z pohledu Nového zákona
Svatek, Martin ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
V knihách Nového zákona se můžeme setkat s mnoha projevy moci slova. Ve většině případů je tato moc vázána k osobě Ježíše z Nazareta a je pozitivní. Ježíš svým slovem ale nejen uzdravuje, vymítá démony či křísí mrtvé, ale také proklíná. Tomu, co o prokletí, kletbách a mnoha dalších negativních podobách slova a projevech jeho moci, vypovídá Nový zákon, pojednává tato práce. Diplomová práce představuje souhrnný přehled pasáží a jejich komentářů Nového zákona, které jsou blízké zvolenému tématu. V prvé části se práce věnuje pojmu a významu "slova" a "lidské řeči" pro člověka a jeho vztah s Bohem či člověkem. V části druhé se pak zabývá problematikou kleteb a proklínání. Část třetí je věnována slibům a přísahám. Část čtvrtá je pak zaměřena na hněv a jeho slovní projevy v textech Nového zákona, jež se k zvolené problematice vztahují jejich komentářům. Cílem práce je především představení, dle mého názoru opomíjené, problematiky dopadu negativních slov na lidský život a seznámení s dostupnými výklady vybraných částí a jejich zhodnocení.
Etická hlediska Lukášova evangelia
Heinrichová, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickou stránkou Lukášova evangelia. Soustředí se na Ježíše, který je vyobrazen jako vzor etického života, a základní prvky jeho morálního učení, kterými jsou pokání, správné užívání majetku, milování bližních, následovnictví, modlitba a obrácení osudu, kterém se stane ve prospěch chudých. Zaměřuje se na také na Boží království a etické důsledky, které s sebou přináší. Ježíšovo morální učení je obsahem velké části celého evangelia i proto, že Lukáš představuje Ježíše jako kazatele na velké cestě. Druhá část práce se věnuje rozboru Kázání na rovině a podobenství O milosrdném Samaritánovi, které názorně ilustrují morální příkazy, a jejich praktickou aplikaci v životě. Vybrané texty jsou analyzovány v rámci samotných veršů, v návaznosti na celek, do něhož jsou tyto verše zasazeny, i v kontextu celého díla. Práce je koncipována popisnou metodou a analýzou textů.
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
Ježíš v Getsemanské zahradě Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu
Týfa, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ježíš v Getsemanské zahradě: Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu Předkládaná práce se zabývá tématem Ježíšovy modlitby v Getsemanské zahradě a jejím významem v rámci pašijového příběhu. Porovnává důrazy jednotlivých evangelistů a vysvětluje úryvek se zaměřením na konečný smysl události. Práce má formu exegeze, sleduje díla významných českých i zahraničních autorů, kteří se tématem hlouběji zabývají a snaží se hledat styčné body a rozdíly v jejich teologických pohledech. Práce ukazuje a rozvíjí důležitá témata, která se v příběhu objevují. Jedná se zejména o vztah Ježíše a učedníků, kteří selhávají, pokud mají svému Mistru poskytnout podporu, rovněž tak o motiv úzkosti a strachu, který Ježíš v osamění zažívá. Neméně důležitým námětem je i vztah ducha a těla. Práce vyzdvihuje dvojí smysl události - historický a eschatologický, v daném rámci pak pojednává o motivu hodiny, kalichu či pokušení. Práce dále upozorňuje na četné odkazy na modlitbu Páně, rovněž tak na téma bdění učedníků, a to ve smyslu jejich připravenosti k duchovnímu boji. Závěrem se práce pokouší přinést aktualizaci daného tématu pro současnou dobu.
Antithese a jejich funkce v Kázání na hoře
Janovská, Kristýna ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlík, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Antithese a jejich funkce v Kázání na hoře" se zabývá rozborem šesti Ježíšových antithesí, které jsou součástí Kázání na hoře v Matoušově evangeliu. Cílem práce bylo provést analýzu těchto antithesí v souvislosti zasazení do kontextu židokřesťanské obce, která se po roce 70 n. l. nacházela v jisté existenciální krizi. Evangelista Matouš byl s největší pravděpodobností křesťan z Židů než z pohanů, což vedlo k jeho snaze na Ježíši jako Židu ukázat vztah k Zákonu, který nepomíjí a je stále aktuální. Každá antithese je započata odkazem na starozákonní přikázání či ustanovení, po kterém následuje Ježíšova interpretace, kterou potvrzuje svou autoritu Bohem povolaného Mesiáše, který vyvádí lid z otroctví hříchu. Ježíš je novým Mojžíšem, který starozákonní ustanovení či přikázání staví do světla větší spravedlnosti. Mými zásadami pro rozbor těchto antithesí bylo užití metod a poznatků moderního bádání společně s narativní metodou. Mou snahou bylo ukázat Ježíše ve světle toho, jenž zachovává Zákon a naplňuje, co bylo řečeno ústy proroků.
Mariánská spiritualita Benedikta XVI.
Benda, Václav ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Práce ve své úvodní části seznamuje se základními body mariánské spirituality. Ukazuje její prameny ve Starém i Novém zákoně. V následující části jsou představena a analyzována její teologická východiska a zároveň porovnány jednotlivé naukové pravdy učení o Panně Marii pohledem vybraných světců, významných teologických osobností s postoji Josefa Ratzingera - Benedikta XVI. Ve druhé polovině práce je ukázán způsob, jak on sám žil a chápal mariánskou spiritualitu v době svého pontifikátu. Závěrečná část uvede Benediktovy myšlenky, kterými jsou rozvíjeny jednotlivé prvky mariánské úcty.
Boží království v multidimenzionálním pochopení
Očenášová, Jaroslava ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem i cílem této práce je pochopení Božího království v multidimenzionálním modelu skutečnosti, který představil ve své knize "Glaube und Denken" (Víra a myšlení) Karl Heim. Východiskem této práce je radostná biblická zvěst Boží ho království. Autorka se v její první části pokouší alespoň o částečnou analýzu chápání této zvěsti v průběhu dějin a v další části pak o syntézu jejích výkladů v rámci multidimenzionality, kterou se snaží také vysvětlit. Hypotézou této práce je, že jednotlivé výklady Božího království nelze chápat odděleně, nýbrž současně v celku, a to ve světle nejvyšší dimenze, ve světle Pravdy, která je u Boha. Tuto hypotézu v závěru z větší části potvrzuje výklady některých teologů v 20. století.
Ztracené a nalezené jako obraz Boží lásky: Lk 15
Zemanová, Radka ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Tato bakalářská práce "Ztracené a nalezené jako obraz Boží lásky: Lk 15" obsahuje výklad 15. kapitoly Lukášova evangelia, tj. podobenství o ztracené ovci, ztracené minci a o marnotratném synu. Snaží se na základě těchto tří podobenství nahlédnout podstatu Boží lásky. První část uvádí obecné informace o Lukášově evangeliu, druhá vysvětluje, co je to podobenství, třetí část uvádí rámec všech tří podobenství a další části se jimi zabývají jednotlivě. Největší prostor je věnován podobenství o marnotratném synu, které je rozděleno do tří částí podle postav. Následuje shrnutí všech tří podobenství, aktualizace do dnešní doby a závěr. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.