|
Změny půdních znaků po změně využívání půdy
Stehlík, Martin ; Janderková, Jana (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Práce se zabývá změnami vybraných půdních znaků a vlastností na plochách bývalé orné půdy přeměněné v lesní plochy ve středočeském Plutonu v dolním povodí řeky Sázavy. Jsou zkoumány časová období 8, 15, 25 - 35, 50 - 55, 100, 160 a 235 let od ukončení zemědělské činnosti. V práci jsou dále hodnoceny dostupné zdroje pro sledování změn v krajině a analyzovány jejich přínosy. Výsledky vykazují pokles hodnot pH ve všech studovaných hloubkách půdního profilu a růst mocnosti humusového lesního horizontu. Podíl půdní organické hmoty (SOM) postupně narůstá v čase v hloubce 3 - 5cm oproti ostatním hloubkám. Znaky dřívější zemědělské činnosti jsou znatelné až 100 let po jejich ukončení. Klíčová slova: Land use, historická geografie, zalesňování na orné půdě, pH, půdní organická hmota (SOM), barva, středočeský Pluton, dolní povodí Sázavy Abstract The thesis concerns with changes of soil features and characteristics on the areas of former arable land transformed to the forest area. The research took place in the region of central-Bohemian pluton in lower basin of the Sázava river. Time periods of 8, 15, 25-35, 50- 55, 106, 160 and 235 years since the abandonment of farming (agricultural activity) are explored. Furthermore, available sources for monitoring of landscape changes and their contribution are also...
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov
Hrubanová, Barbora ; Zelinka, Vít (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Název této práce je Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov. Dané území bylo vybráno proto, že zde v jisté míře ještě funguje zemědělství, i když už ne tolik jako před lety. Lze tedy předpokládat, že na daném území postupem času docházelo k určitým změnám v krajině. Práce se zabývá vývojem krajiny a krajinnými změnami. První část pojednává obecně o krajině, její struktuře, kontrastu apod. V druhé části práce jsou uvedeny konkrétní změny krajiny ve vybraném zájmovém území. Hlavními podklady pro sledování jsou ortofotomapa z 50. let 20. století a ortofotomapa z roku 2014, dále statistické dostupné údaje a kvalitativní šetření s respondenty. Tyto podklady jsou mezi sebou porovnány a poskytují tak ucelený obraz vývoje krajinných změn v Horním Bezděkově.
|
|
Produkce biomasy z travních porostů pro energetické využití a vliv hnojení digestátem na travní porosty
HAŠKOVCOVÁ, Michaela
Trvalé travní porosty představují v zemědělské krajině důležité postavení z hlediska biodiverzity. Stávají se biotopem ohrožených rostlinných druhů, jsou bohaté na kvetoucí rostliny a dále poskytují zimoviště a teritoria mnoha živočichům. Cílem této práce je posoudit produkci biomasy z TTP pro energetické využití, vhodné způsoby využití travní biomasy a vliv digestátu na druhovou skladbu a produktivitu TTP. Pokus byl prováděn na pozemcích v oblasti obce Dmýštice, okrese Písek a pozemek hnojený digestátem se nachází u obce Novosedly, okres Strakonice. Na těchto pozemcích byly sledovány ekologické podmínky travních porostů, termíny a intenzita využívání, botanická skladba, druhová diverzita a produkce biomasy. Dále pak způsoby konzervace sklizené biomasy a porovnání hnojených a nehnojených pozemků. Získaná data byla použita pro výpočet Simpsonova indexu druhové diverzity, výživného a vodního režimu stanoviště. Hodnoty byly dále statisticky zpracovány.
|
|
Degradační procesy u strojů pro zpracování půdy
Kubík, Petr
Diplomová práce je zaměřena na degradační procesy u strojů pro zpracování půdy. Hlavním záměrem práce je sledování a porovnání abrazivního opotřebení současných technických materiálů. Opotřebení je vyhodnoceno pomocí hmotnostního úbytku při provozní a laboratorní zkoušce. V teoretické části je zpracováno základní rozdělení strojů pro zpracování půdy, popis jednotlivých degradační procesů se zaměřením na abrazivní opotřebení zemědělských strojů. Praktická část je zaměřena na charakteristiku jednotlivých technických materiálů. Je zde popsána výroba zkušebních vzorků a jejich tepelné zpracování. Následují provozní a laboratorní zkoušky. Ze získaných výsledků lze doporučit vhodný materiál, který nejlépe odolá abrazivnímu opotřebení a zajistí funkčnost v podobě optimálně ostré řezné hrany.
|
|
Interakce mobilních pracovních strojů a pojížděného podloží
Pokorný, Jan ; Hrabovský, Leopold (oponent) ; Červinka, Jan (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vzájemnou interakcí jedoucího mobilního pracovního stroje s pojížděným podložím se zaměřením na chování stroje a jeho konstrukčních celků při jízdě po povrchu, přičemž v práci jsou zahrnuty i pracovní stroje, které současně s jízdou mění stav povrchu, které mění podmínky nejen pro jízdu, ale i práci stroje. Interakce pracovního stroje a pojížděného povrchu je v této práci kategorizována a na základě těchto kategorií je navržen postup a metody k řešení jednotlivých úloh. V této práci jsou uvedeny tři případové studie. Vzhledem ke značnému využití simulačních programů je v práci uvedena také použitá metodika při vytváření simulačních modelů. V práci uvedené tři případové studie zahrnují komplexní řešení hydraulického pohonu budiče vibrací vibračního válce, dále příklad jedoucího malého přívěsu s pracovním zařízením se zaměřením na sledování zatěžovacích účinků na rám podvozku. Třetím příkladem je řešení rámu podvozku zemědělského vozu. Tato případová studie je nejrozsáhlejší kapitolou práce díky zahrnutí průzkumu trhu na počátku vývoje i verifikace nasimulovaných dat pomocí měření na reálném prototypu na konci vývoje rámu podvozku.
|
|
Sledování norfloxacinu, ciprofloxacinu a enrofloxacinu pomocí HPLC-FD ve vzorcích odpadních vod a jejich vliv na životní prostředí
Spurná, Marie ; Solich, Petr (vedoucí práce) ; Chocholouš, Petr (oponent)
8 SOUHRN Znalost koncentrace léčiv v životním prostredí je velice důležitá. Hlavním důvodem je to, že jsou to látky s účinkem na živý organismus a jejich fyzikálně- chemické vlastnosti jsou často podobné škodlivým xenobiotikům. Antibiotika patří mezi nejčastěji předepisovaná léčiva. Fluorochinolonová antibiotika jsou používána k terapii i k profylaxi lidských i zvířecích onemocnění. Především k léčbě širokého spektra respiračních a enterických infekcí a infekcí močových cest. Kromě toho jsou také v subterapeutický dávkých užívány ke stimulaci růstu hospodářských zvířat. Podstatou účinku fluorochinolonů je inhibice DNA-gyrazy. Jsou účinné proti gram- negativním i gram-pozitivním bakteriím. Účinek fluorochinolonů je závislý na jejich chemické struktuře, nezbytná je přítomnost volné karboxylové skupiny v poloze 3 a oxoskupiny v poloze 4. Prostřednictvím těchto skupin dochází k vazbě na DNA-gyrázu. Karboxylová skupina a amino skupina určují jejich acidobazické vlastnosti. Jejich aktivita je tedy také významně závislá na pH prostředí. 25-75% podaných antibiotik je z organismu vyloučeno v nezměněné formě. Metabolismem vznikají sloučeniny, které mohou být méně nebo více učinné než původní látka. Část těchto sloučenin je odstraněno v čistírnách odpadních vod. Určitý podíl ale ve vodě zůstává. Tak se fluorochinolony...
|
|
Příspěvek k rozvoji neenergetických aplikací lignitu
Macháčková, Mirka ; Sedláček, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných aspektů neenergetického využití lignitu. Jednou možností je jeho použití jako sorbentu. Byla sledována schopnost sorpce chloridových a sodných iontů z roztoku na přírodním jihomoravském lignitu, na lignitu vymytém deionizovanou vodou a lignitu obohaceném o vápenaté kationty. Při experimentech bylo sledováno pH, elektrická vodivost, množství sodných a chloridových iontů v připravených vzorcích. V další části byla stanovena chemická spotřeba kyslíku ve výluhu z lignitu. Toto měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 83 0540-8 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod: Stanovení oxidovatelnosti dichromanem. Pro použití v zemědělství byly zkoumány možnosti přípravy huminových hydrokoloidů pomocí ponorného dispergátoru a planetárního mlýnu. Byl hledán ideální poměr lignitu a vody a nejpoužitelnější způsob přípravy. Mechanochemickou aktivací lignitu byly připraveny tekuté a polotuhé huminové hydrokoloidy. Ty byly dále charakterizovány – velikost částic, UV-VIS spektroskopie získaného extraktu a sedimentace.
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
Biochemické parametry vína a jejich změny během stárnutí
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
2. Abstrakt Jednotlivé odrůdy bílých i červených vín se liší různým chemickým složením. Stejné značky vína stejného ročníku se mezi sebou mohou lišit i visuálně, například barvou. Tyto rozdíly mohou být dány také odlišným zastoupením jednotlivých složek ve víně, přitom i "stejná" vína, ale mohou být ve skutečnosti poněkud odlišné směsi vín různých odrůd. Použitím sady činidel (Malá vinařská laboratoř, Vinařské závody Velké Bílovice) a dalšími metodami byly stanoveny základní parametry ve dvou vzorcích bílého vína shodně označeného, ale s odlišným vzhledem a z jiných šarží. Pro srovnání byl stejně zkoumán i jeden vzorek červeného vína. Byly sledovány změny těchto charakteristik během stárnutí vína, tedy od otevření lahve po dobu čtrnácti dnů (při uložení v chladu) a při krátkodobém vystavení vyšší teplotě. Naše laboratorní výsledky byly doplněny ještě podrobnějšími údaji o zastoupení jednotlivých antioxidantů a fenolických látek, získanými na specializovaném pracovišti Mendelovy zemědělské univerzity v Brně.
|
|
Transformace popílku z metalurgie Pb v půdách
Valigurová, Radka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent)
Popílek ze sekundární metalurgie Pb byl vložen do dvou odlišných půd za účelem zjištění kinetiky loužení (v časovém horizontu 504 h) a mobility uvolňujících se kovů/polokovů do půdních roztoků a do půdy. Nekontaminované půdy použité pro experimenty byly dvě: acidifikovaná lesní půda N a zemědělsky využívaná půda H. V experimentu byl vložen do nádoby s 200 g půdy sáček s 0,5 g popílku, následně byla půda promývána deionizovanou vodou a udržována na 60 % nasycení vodou. Pomocí vzorkovačů Rhizon byl pravidelně odebírán půdní roztok, jež byl dále analyzován. Analýza půdních roztoků byla doplněna geochemickým modelováním pomocí programu PHREEQC-2 a studiem mineralogie pevných vzorků. Pro prvky jako Cd, Zn a As mělo v čase uvolňování do půdního roztoku podobný průběh: během prvních cca 96 hodin experimentu koncentrace kontaminantů rostla do maximálních hodnot a následně pozvolna klesala až do konce pokusu. Kontaminanty Cu, Pb a Sb tento trend v půdním roztoku nevykazovaly, vázaly se buď přímo na nově vznikající sekundární fáze popílku nebo na půdní částice, případně se z popílku téměř neuvolňovaly. Úbytek hmotnosti popílku po experimentu byl v obou půdách cca 60 %, indikující jeho snadné rozpouštění. Uvolňování kovů do půdního roztoku bylo ovládáno různými mechanismy. Měď byla mobilizována pomocí DOC a...
|
host ::
