Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kontaminace viničních pud mědí
Kovářová, Lucie ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o kontaminaci viničních půd mědí, která je způsobena převážně dlouhodobou aplikací fungicidů na bázi mědi, užívaných jako obrana proti onemocnění vinné révy (Vitis vinifera) způsobené plísní révovou (Plasmopara vitocola). Zmíněny jsou také přirozené obsahy mědi v půdách a v zemské kůře a role mědi jako stopového prvku v životním prostředí. Práce má kompilační charakter a čerpá převážně ze světových vědeckých článků zabývajících se touto problematikou. Snaží se komplexně nahlédnout na otázku kontaminace viničních půd mědí (dále Cu), počínaje jejím antropogenním vstupem do půdy, její interakcí s půdními komponenty a s tím spojenou tvorbou mobilních či imobilních forem, následným chováním těchto forem a faktory, které je ovlivňují, až po možné environmentální dopady z toho vyplývající, např. fytotoxicita, kontaminace podzemních vod nebo kontaminace říčních sedimentů. Porovnávány byly také průměrné obsahy Cu v půdách hlavních evropských a světových vinařských oblastí se zákonem stanovenými evropskými a světovými limity pro obsahy Cu v zemědělských půdách. Koncentrace Cu ve vinařských regionech v mnohých případech převyšují legislativní směrnice a při dalším využití takto kontaminovaných půd by byla nutná další analýza. Klíčová slova:...
Transformace popílku z metalurgie Pb v půdách
Valigurová, Radka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent)
Popílek ze sekundární metalurgie Pb byl vložen do dvou odlišných půd za účelem zjištění kinetiky loužení (v časovém horizontu 504 h) a mobility uvolňujících se kovů/polokovů do půdních roztoků a do půdy. Nekontaminované půdy použité pro experimenty byly dvě: acidifikovaná lesní půda N a zemědělsky využívaná půda H. V experimentu byl vložen do nádoby s 200 g půdy sáček s 0,5 g popílku, následně byla půda promývána deionizovanou vodou a udržována na 60 % nasycení vodou. Pomocí vzorkovačů Rhizon byl pravidelně odebírán půdní roztok, jež byl dále analyzován. Analýza půdních roztoků byla doplněna geochemickým modelováním pomocí programu PHREEQC-2 a studiem mineralogie pevných vzorků. Pro prvky jako Cd, Zn a As mělo v čase uvolňování do půdního roztoku podobný průběh: během prvních cca 96 hodin experimentu koncentrace kontaminantů rostla do maximálních hodnot a následně pozvolna klesala až do konce pokusu. Kontaminanty Cu, Pb a Sb tento trend v půdním roztoku nevykazovaly, vázaly se buď přímo na nově vznikající sekundární fáze popílku nebo na půdní částice, případně se z popílku téměř neuvolňovaly. Úbytek hmotnosti popílku po experimentu byl v obou půdách cca 60 %, indikující jeho snadné rozpouštění. Uvolňování kovů do půdního roztoku bylo ovládáno různými mechanismy. Měď byla mobilizována pomocí DOC a...
Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice
Zuna, Milan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent) ; Soudek, Petr (oponent)
1 Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice Milan Zuna, 2012 Abstrakt Znečištění životního prostředí toxickými kovy patří v současné době mezi aktuální témata studovaná v mnoha zemích. Toxické kovy a jejich formy jsou studovány především kvůli jejich negativnímu dopadu na životní prostředí, ale i na lidské zdraví. Na území České republiky jsou přímá měření koncentrací těžkých kovů dostupná pouze za omezenou dobu. Z tohoto důvodu využíváme k určení historického zatížení prostředí studovanými kovy nepřímé metody např. geochemické archívy. Pro studium historického znečištění olovem (Pb) byly na vybraných lokalitách v České republice studovány rašelinné profily a dřevní letokruhy. Celkem bylo zkoumáno 12 rašelinných profilů a 33 dřevních jader (Picea abies) odebraných z okrajových oblastí České republiky s rozdílným historickým zatížením (Krušné hory - Novodomské rašeliniště-ND, Jizerské hory - Bílá Smědá-BS, Šumava - Jezerní slať-JS) a z historicky zatížené oblasti zpracováním Pb-Ag rud (Příbram-Brdy). V blízkosti Příbrami byly sledovány jak oblasti v okolí hřebene Brd (9 km východně od Pb metalurgické huti), tak i v těsné blízkosti metalurgické huti. Pro posouzení možného zdroje kontaminace bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb. Datování rašelinných...
Kontaminace viničních pud mědí
Kovářová, Lucie ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o kontaminaci viničních půd mědí, která je způsobena převážně dlouhodobou aplikací fungicidů na bázi mědi, užívaných jako obrana proti onemocnění vinné révy (Vitis vinifera) způsobené plísní révovou (Plasmopara vitocola). Zmíněny jsou také přirozené obsahy mědi v půdách a v zemské kůře a role mědi jako stopového prvku v životním prostředí. Práce má kompilační charakter a čerpá převážně ze světových vědeckých článků zabývajících se touto problematikou. Snaží se komplexně nahlédnout na otázku kontaminace viničních půd mědí (dále Cu), počínaje jejím antropogenním vstupem do půdy, její interakcí s půdními komponenty a s tím spojenou tvorbou mobilních či imobilních forem, následným chováním těchto forem a faktory, které je ovlivňují, až po možné environmentální dopady z toho vyplývající, např. fytotoxicita, kontaminace podzemních vod nebo kontaminace říčních sedimentů. Porovnávány byly také průměrné obsahy Cu v půdách hlavních evropských a světových vinařských oblastí se zákonem stanovenými evropskými a světovými limity pro obsahy Cu v zemědělských půdách. Koncentrace Cu ve vinařských regionech v mnohých případech převyšují legislativní směrnice a při dalším využití takto kontaminovaných půd by byla nutná další analýza. Klíčová slova:...
Transformace popílku z metalurgie Pb v půdách
Valigurová, Radka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent)
Popílek ze sekundární metalurgie Pb byl vložen do dvou odlišných půd za účelem zjištění kinetiky loužení (v časovém horizontu 504 h) a mobility uvolňujících se kovů/polokovů do půdních roztoků a do půdy. Nekontaminované půdy použité pro experimenty byly dvě: acidifikovaná lesní půda N a zemědělsky využívaná půda H. V experimentu byl vložen do nádoby s 200 g půdy sáček s 0,5 g popílku, následně byla půda promývána deionizovanou vodou a udržována na 60 % nasycení vodou. Pomocí vzorkovačů Rhizon byl pravidelně odebírán půdní roztok, jež byl dále analyzován. Analýza půdních roztoků byla doplněna geochemickým modelováním pomocí programu PHREEQC-2 a studiem mineralogie pevných vzorků. Pro prvky jako Cd, Zn a As mělo v čase uvolňování do půdního roztoku podobný průběh: během prvních cca 96 hodin experimentu koncentrace kontaminantů rostla do maximálních hodnot a následně pozvolna klesala až do konce pokusu. Kontaminanty Cu, Pb a Sb tento trend v půdním roztoku nevykazovaly, vázaly se buď přímo na nově vznikající sekundární fáze popílku nebo na půdní částice, případně se z popílku téměř neuvolňovaly. Úbytek hmotnosti popílku po experimentu byl v obou půdách cca 60 %, indikující jeho snadné rozpouštění. Uvolňování kovů do půdního roztoku bylo ovládáno různými mechanismy. Měď byla mobilizována pomocí DOC a...
Využití (nano)oxidů pro stabilizaci kovů a metaloidů v kontaminovaných půdách
Michálková, Zuzana ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Luke, Luke (oponent)
Hlavním cílem předkládané dizertační práce bylo zhodnocení potenciálu vybraných (nano)oxidů Fe a Mn pro stabilizaci kovů a polokovů v kontaminovaných půdách. Výzkum byl zaměřen především na tři materiály - komerční nanomaghemit (Fe III) a nanomagnetit (Fe II,III) a nově syntetizovaný amorfní oxid Mn (AMO). Hlavním cílem práce bylo poskytnout komplexní pohled na vybraná stabilizační činidla, přičemž důraz nebyl kladen pouze na jejich přímý vliv na mobilitu kontaminantů, ale též na jejich stabilitu a transformace v půdním prostředí, spolu s vlivem na půdní mikroorganismy a vyšší rostliny. Nejprve byly u testovaných materiálů zjištěny jejich adsorpční vlastnosti. V tomto případě se jako nejúčinnější ukázal AMO, který za daných experimentálních podmínek vykazoval o 1 až 2 řády vyšší adsorpční kapacity než Fe III a Fe II,III. Míra adsorpce As(V) na AMO se zvyšovala se zvyšujícím pH, což je v případě AMO způsobeno jeho vysokým pHzpc (8,1) a vyšší rozpustností při nižších hodnotách pH. Dále byl sledován vliv aplikace (nano)oxidů na mobilitu kovů a polokovů v půdě a další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zde se AMO opět prokázal jako nejúčinnější činidlo pro snížení mobilní frakce Cd, Cu, Pb, Zn a As. Aplikace činidel Fe III a Fe II,III měla naproti tomu jen minimální či žádný efekt. Aplikace AMO dále vedla ke zvýšení půdního pH spojeného s rozpouštěním samotného materiálu a nežádoucí degradací půdní organické hmoty. Při studiu transformací (nano)oxidů v půdním prostředí byl na povrchu AMO identifikován nově vzniklý MnCO3, zatímco na povrchu Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. Vzhledem k tomu, že pozorovaná formace MnCO3 byla spojená se vzrůstem stability AMO, byly uměle připraveny částice AMO pokryté vrstvou MnCO3 (SM-AMO). Přestože SM-AMO prokázal v půdě menší hmotnostní ztrátu než AMO, stabilizační účinnost byla u obou materiálů téměř stejná. Rozdíly ve složení povrchů u obou materiálů v čase klesaly, neboť na povrchu AMO docházelo k precipitaci MnCO3, zatímco povlak na SM-AMO se postupně rozpouštěl. Při zjišťování vlivu na půdní organismy AMO účinně podpořil půdní mikrobiální aktivitu, zatímco v případě Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. AMO byl též schopen snížit koncentrace Cd, Pb a Zn přijaté slunečnicí (Helianthus annuus L.), eliminovat symptomy fytotoxicity Zn a zvýšit výnos biomasy. Na druhou stranu byly ve tkáních slunečnice zaznamenány toxické koncentrace Mn uvolněného z aplikovaného AMO. V závislosti na výsledcích této práce tedy doporučujeme aplikace AMO do kontaminovaných neutrálních až alkalických půd. Dále byly před nedávnem připraveny různé typy kompozitních sorbentů na bázi AMO a biocharu a v současné době je v přípravě polní experiment zaměřený na stabilizaci Cd, Pb, Zn a As v kontaminované půdě pomocí studovaných stabilizačních činidel. Výsledky této práce vyzdvihují důležitost použití komplexního experimentálního přístupu zahrnujícího všechny složky půdního systému při studiu nových stabilizačních činidel.
Teorie a praxe migračních zkoušek v ochraně životního prostředí
Šimek, Pavel ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Úspěšná predikce chování a šíření látek v podzemním prostředí je závislá na dostupnosti spolehlivých transportních parametrů. Pro predikci šíření látek v podzemní vodě jsou vhodná analytická řešení advekčně-disperzní rovnice. V disertační práci jsou popsány analytická řešení dostupná v literatuře popisující jednorozměrný transport v ustáleném hydrodynamickém poli. Tato řešení jsou použita pro vyhodnocení migračních zkoušek. Migrační zkoušky jsou všeobecně považovány za nejspolehlivější metodu pro získání parametrů hydrogeologického prostředí. Součástí práce je uživatelsky orientovaný program Mipar 2.0, který slouží k vyhodnocování dat získaných z migračních zkoušek. Metody použité pro vyhodnocování dat jsou založeny na popsaných analytických řešeních. Funkčnost programu byla ověřena na vlastních terénních datech, a na datech z literatury.

Viz též: podobná jména autorů
1 Komárek, M.
4 Komárek, Marek
3 Komárek, Martin
2 Komárek, Matěj
4 Komárek, Michal
1 Komárek, Milan
4 Komárek, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.