|
Dějiny Akademie křesťanské 1875-1952
Babička, Vácslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Resumé Dějiny Akademie křesťanské 1875 - 1952 Vácslav Babička Akademie křesťanská byl spolek katolické inteligence založený v roce 1875. Hlavním iniciátorem spolku byl vyšehradský kanovník Mikuláš Karlach, který se opíral o vyšehradskou kapitulu a o Svatováclavskou záložnu. Činnost spolku se rozdělila do čtyř odborů: vědeckého, hudebního, uměleckého a archeologického (poslední dva se brzy spojily do jednoho odboru). Prvním starostou spolku se stal bývalý ministr kultu a vyučování dr. Josef Jireček. Vědecký odbor se zabýval vydáváním teologických spisů, pořádáním přednášek a správou odborné knihovny. Vydával Časopis katolického duchovenstva a pro německé členy Christliche Akademie. Prvním předsedou vědeckého odboru byl dr. Klement Borový. Hudební odbor usiloval o reformu liturgické hudby a zpěvu, propagoval gregoriánský chorál a polyfonii, pořádal koncerty a varhanické kursy a vydával časopis Cecilie, později přejmenovaný na Cyrill. Prvním předsedou hudebního odboru byl Ferdinand Lehner. Umělecký odbor vydával posudky na stavby a rekonstrukce kostelů a jejich vnitřního vybavení, navrhoval předlohy pro liturgické předměty a paramenta, pořádal výstavy křesťanského umění a založil dílnu šiček a vyšívaček nazvanou Paramentní ústav, který zhotovoval ornáty, pluviály, vela, antependia a další chrámové textilie a z...
|
|
Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavě
Lepíková, Dagmar ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
Dagmar Lepíková Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. výstavba, devastace a znovuobnovení (diplomová práce) Resumé V diplomové práci se zabývám kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. Jedná se o stavbu Giovanniho Pietra Tencally, která byla postavena na významném poutním místě u nás. Ve své práci si všímám nejen způsobu tvorby tohoto významného barokního architekta na Moravě, ale také jeho zaměstnavatelem biskupem Karlem z Liechteinsteina-Castelcornu. Jejich vzájemné ovlivňování v otázkách možného vzhledu staveb mohlo do jisté míry ovlivnit i podobu starovodského chrámu. Kromě architektonického rozboru je zde také zmíněna malířská výzdoba chrámu a popis jednotlivých oltářů. Poutní místo bylo po mnoho staletí cílem poutníků. Poměrně tvrdý zásah do jeho existence nastává ve 20. století. Vlivem poválečných událostí dochází k jeho postupnému izolování od společnosti. Je to způsobeno zejména tím, že na jeho území byl zřízen Vojenský výcvikový prostor Libavá. Kostel začíná chátrat, jsou zcela zastaveny poutě, dochází k jeho úmyslnému poškozování a dokonce k jeho existencionálnímu zpochybnění. Snahy jednotlivých státních orgánů o jeho zničení nebo naopak záchranu jsou zde také podrobně popsány. Práci uzavírají kapitoly zabývající se obnovou...
|
|
Významné kulturní památky Řep v kontextu regionální historie
Borlová, Simona ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce Významné kulturní památky Řep v kontextu regionální historie se snaží čtenáři přiblížit kulturní hodnotu městské části Řepy. Nezaměřuje se na historii obce, ale jejím hlavním cílem je představit méně známé, přesto umělecky hodnotné stavby nacházející se na území obce. Při svém vzniku byly tyto historické památky určeny k službě bohu, ale velké historické události českých dějin byly příčinou častých společenských změn, které zasáhly i řepské sakrální budovy. V některých historických etapách nebyly tyto stavby využívány je svému původnímu účelu. Práce je rozčleněna do pěti částí. První z nich uvádí čtenáře do historického a společenského kontextu. V následujících kapitolách jsou představeny jednotlivé památky z historického, architektonického a ikonografického pohledu. První zmíněnou památkou je kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, jehož historie je úzce spojena s významnou bitvou, která se na tomto místě odehrála.V třetí kapitole se čtenář seznámí s historickou stavbou Velké hospody na Bílé Hoře, která měla původně sloužit jako řeholní dům servitů. V následující kapitole je popsán Domov sv. Karla Boromejského, jenž je místem neobvyklého spojení světa seniorů, vězeňkyň a řeholnic. Pátá kapitola zavádí čtenáře do samotného srdce obce, kde se nachází původně románský kostel sv. Martina. Tato...
|
|
Školská právnická osoba
Šípová, Adéla ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
41 7. ZÁVĚR Ačkoli odborná veřejnost v pedagogických kruzích nepřijímá tuto novou právní formu s nadšením, dá se konstatovat, že je to nová možnost, neboť se nejedná o povinnou právní formu ( s výjimkou církevních zřizovatelů ). Výhodná se jeví zejména pro soukromé zřizovatele. Je na zřizovateli, kterou z právních forem si vybere. Tuto snahu zákonodárce vyjít soukromým zřizovatelům vstříc považuji za velmi vhodnou, zejména v oblasti školství, které v minulosti a bohužel i v současnosti bylo a je ve většině odkázáno zejména na veřejné zřizovatele. V poslední době je jistě patrný trend posilování občanské společnosti, kdy soukromé iniciativy (a nejen církevní) rádi a s nadšením u veřejných škol nevídaným na sebe berou odpovědnost v této oblasti a zpestřují nabídku škol a školských zařízení. Soukromé školy a školská zařízení zpravidla dokážou pružněji reagovat na nové trendy ve vzdělávání, často nabízejí kvalitnější služby dětem a rodinám a v neposlední řadě jsou také ekonomicky výhodnější pro stát, kdy na sebe přebírají starosti, jež často řeší rychleji a lépe. Je v zájmu státu podporovat větší rozmanitost škol a školských zařízení, neboť je právem rodičů vybrat si školu pro své děti, musí být však také z čeho vybírat. V současné době "babyboomu" je situace taková, že rodiče jsou rádi, podaří-li se jim své...
|
|
Proces postupné emancipace českého tisku v letech 1966 - 1968 na příkladu brněnské Rovnosti
Hruban, Martin ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Proces postupné emancipace českého tisku v letech 1966 - 1968 na příkladu brněnské Rovnosti" se zabývá analýzou deníku Jihomoravského KV KSČ Rovnost v letech 1966 - 1968. Základní časové vymezení tématu diplomové práce je ohraničeno lednem 1966 až lednem 1968. V tomto období, které předcházelo krátkodobému osvobození médií a žurnalistické práce od cenzury a direktivního řízení v roce 1968, lze vysledovat zárodky procesu, jenž vyvrcholil v několika měsících během tzv. Pražského jara. Obnovující se žánrová pestrost a důraz na informační roli tisku, oslabování ideologie, hledání vlastní grafické tváře, spolu se stále stoupajícím významem ekonomické stránky výroby novin, to všechno byly jevy, které provázely postupné osvobozování sdělovacích prostředků ze schematismu a postavení pouhého poslušného nástroje a vykonavatele vůle vládnoucí komunistické strany. Sonda do obsahu a fungování krajského deníku KSČ Rovnost, může rovněž tvořit zajímavé regionální doplnění historického bádání věnujícího se procesům předcházejícím československým událostem roku 1968.
|
|
Jan Antonín Reichenauer - chrámová tvorba se zřetelem k litaniím
Semerád, Vojtěch ; Stříteská, Leona (oponent) ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce)
7. Resumé Jan Antonín Reichenauer byl významným pražským skladatelem první třetiny 18. století. I když chrámová tvorba zaujímá v jeho díle zásadní postavení, byl znám také jako skladatel instrumentálních skladeb. Chrámová díla, mše, moteta, offertoria, duchovní árie, litanie a nešpory byly často označovány nepřesným jménem skladatele (Reichenaur, Reichenau) a hrály se na pražských i mimopražských chrámových kůrech. Mimo české hudební sbírky a archivy (Archiv Pražského hradu, Hudební sbírka Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, skladby z fondů klášterů, soustředěné v Českém muzeu hudby) se mnoho instrumentálních skladeb dochovalo v Drážďanech, ve Wiesentheidu, Darmstadtu a ve Vratislavi. Reichenauerovo dílo bylo ovlivněno neapolskou školou z 1. poloviny 18. století, zvláště díly F. Duranta a D. Sarra. O jeho životě existují jen kusé zprávy. Mnoho informací jsem našel v křestních a úmrtních matrikách malostranských kostelů. Z doby kolem roku 1723 pocházejí záznamy o jeho působení v Praze v šlechtické kapele hraběte Václava Morzinajakožto skladatele instrumentálních i chrámových skladeb. Současně s jeho postavením skladatele ve šlechtické kapele můžeme předpokládat, že s největší pravděpodobností působil i jako regenschori v jednom z pražských kostelů, protože se dochovalo množství jeho chrámových...
|
|
Útěky z reality v českém polistopadovém dramatu (motivy iracionality a šílenství v dílech generačně spřízněných dramatiků narozených v letech 1960-1970)
Erml, Jiří ; Herman, Josef (oponent) ; Just, Vladimír (vedoucí práce)
V českých hrách napsaných po roce 1989 se velmi často objevují situace, v nichž se postavy chovají iracionálně až bláznivě. Vnímají svět, ať už ten velký - město, celou planetu - nebo ten soukromý, jimž může být domova rodinné vztahy či dokonce ten nejintimnější - jejich ,já" jako nehostinné, nepříjemné místo, v kterém neumí či nechtějí existovat. Není to jistě rys, který by byl vlastní pouze současné české hře. Iracionálno, projevy bláznivosti či šílenství, to, co se vymyká "normálnosti", je součástí dramatu už od jeho počátků, avšak s rozdílnou intenzitou. Ačkoliv dosud v dějinách umění toto téma nebylo žánrově kategorizováno (nemluvíme o "dramatu šílenství" nebo "dramatu iracionálna") existuje celá řada děl, které toto téma obsahují do takové míry, že by bylo možné tvrdit, že takový žánr skutečně existuje. Jestliže v nejstarších dějinách dramatu by do tohoto žánru "zapadl" Euripidův Héraklés, v dějinách dramatu 20. století by jedním z nejvýraznějších děl tohoto "žánru" mohla být - vedle mnoha jiných - například Weissova hra Marat/Sade. A například hra Psychóza ve 4.48, kterou britská autorka Sarah Kaneové napsala krátce před sebevraždou (t1999), má dokonce "šílenství" a reflexi světa skrze "duševní nemoc" za své nejdůležitější téma.
|
| |
|
Specifika financování a účtování neziskových organizací na příkladu církevní právnické osoby
Gorylová, Daniela ; Takáčová, Hana (vedoucí práce) ; Nováková, Štěpánka (oponent)
Tato diplomová práce popisuje specifika nevládních neziskových organizací. Zaměřuje se zejména na církevní právnické osoby, nadace a nadační fondy, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a vysoké školy. Velká část práce se věnuje finančnímu řízení organizace a jeho odlišnostem -- plánování, fundraisingu, samotnému hospodaření a závěrečnému hodnocení. Z právního hlediska popisuje způsob zřízení, vzniku, zrušení, zániku a hospodaření organizace. Z daňového pohledu řeší zvýhodnění pro nevládní neziskové organizace v rámci daně z příjmu, silniční daně, daně z nemovitosti a daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti. V další části jsou zmíněny odlišnosti v účetní problematice. Cílem praktické části je analýza hospodaření evidované právnické osoby, která je zřízena církevní právnickou osobou - Arcidiecézní charitu Praha. Analýza se zaměřuje jak na obsah, tak na vývoj nákladů a výnosů v letech 2005 až 2007.
|
|
Výuka náboženství na ZŠ a SŠ. Postoj veřejnosti k tomuto problému.
Ondrejková, Kateřina ; Strašíková, Blanka (oponent) ; Liguš, Ján (vedoucí práce)
Tato práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji náboženské výuce a výchově v průběhu dějin, zabývám se osobností učitele náboženství (předpoklady a hlavní požadavky na osobnost učitele náboženství) a v neposlední řadě také postavením náboženství, církevních škol a církví v současném právním řádu České republiky. V praktické části jsem se zaměřila na konkrétní názory tří zkoumaných skupin - rodičů, žáků a pedagogů jedné pražské základní školy. Na jejich postoje k náboženství obecně, postoje ke křesťanství a jiným náboženstvím. Zjišťovala jsem jejich názor na možnost výuky náboženství na školách. Pokusila jsem se zjistit, jaké vidí dnešní rodiče důvody pro a proti výuce náboženství.
|
host ::
