|
|
Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavě
Lepíková, Dagmar ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
Dagmar Lepíková Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. výstavba, devastace a znovuobnovení (diplomová práce) Resumé V diplomové práci se zabývám kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. Jedná se o stavbu Giovanniho Pietra Tencally, která byla postavena na významném poutním místě u nás. Ve své práci si všímám nejen způsobu tvorby tohoto významného barokního architekta na Moravě, ale také jeho zaměstnavatelem biskupem Karlem z Liechteinsteina-Castelcornu. Jejich vzájemné ovlivňování v otázkách možného vzhledu staveb mohlo do jisté míry ovlivnit i podobu starovodského chrámu. Kromě architektonického rozboru je zde také zmíněna malířská výzdoba chrámu a popis jednotlivých oltářů. Poutní místo bylo po mnoho staletí cílem poutníků. Poměrně tvrdý zásah do jeho existence nastává ve 20. století. Vlivem poválečných událostí dochází k jeho postupnému izolování od společnosti. Je to způsobeno zejména tím, že na jeho území byl zřízen Vojenský výcvikový prostor Libavá. Kostel začíná chátrat, jsou zcela zastaveny poutě, dochází k jeho úmyslnému poškozování a dokonce k jeho existencionálnímu zpochybnění. Snahy jednotlivých státních orgánů o jeho zničení nebo naopak záchranu jsou zde také podrobně popsány. Práci uzavírají kapitoly zabývající se obnovou...
|
|
|
Kostel Panny Marie na Karlštejně
Lepíková, Dagmar ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé V bakalářské práci se zabývám tématem: Kostel Panny Marie na hradě Karlštejně. Jedná se o konsekrovaný prostor v samotném jádru hradu, který vznikl na základě rozhodnutí Karla IV. až dodatečně. Vznik tohoto prostoru způsobil i změnu vnitřní dispozice hradu a jeho výtvarného doprovodu. Kostel Panny Marie se nachází v druhém patře Mariánské věže. V této práci si všímám postupné přeměny původně obyvatelné místnosti na kostel a řešení jednotlivých architektonických úprav až do 20. století. Zejména ve 20. století byly opravy Josefa Mockera velmi kritizovány. Podstatnou část práce tvoří ikonografický rozbor kostela. Zabývám se velmi podrobně detailním rozebíráním jednotlivých vyobrazení Apokalypsy. Všímám si jejího vlivu na tehdejší středověkou společnost a vztahu samotného Karla IV. k apokalypse. Apokalypsa byla jakousi reakci na tehdejší dobu, a to se v ní bezesporu velmi odrazilo. Ve vyobrazení Apokalypsy se odráží duchovní i světská tvář Karla IV. Také zde popisuji aktuální stav maleb, jak se zachovaly do dnešních dnů. Ostatkové scény zobrazené na jižní zdi na nás mohou působit jako jakási reportáž. Jde zde o zachycení skutečných výjevů z Karlova života. Zřejmě nás překvapí prostorová reálnost vyobrazení či portrétní věrohodnost. V této práci si kladu otázku, jak moc důležité byly pro Karla IV....
|
|
|
Kostel Panny Marie na Karlštejně
Lepíková, Dagmar ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé V bakalářské práci se zabývám tématem: Kostel Panny Marie na hradě Karlštejně. Jedná se o konsekrovaný prostor v samotném jádru hradu, který vznikl na základě rozhodnutí Karla IV. až dodatečně. Vznik tohoto prostoru způsobil i změnu vnitřní dispozice hradu a jeho výtvarného doprovodu. Kostel Panny Marie se nachází v druhém patře Mariánské věže. V této práci si všímám postupné přeměny původně obyvatelné místnosti na kostel a řešení jednotlivých architektonických úprav až do 20. století. Zejména ve 20. století byly opravy Josefa Mockera velmi kritizovány. Podstatnou část práce tvoří ikonografický rozbor kostela. Zabývám se velmi podrobně detailním rozebíráním jednotlivých vyobrazení Apokalypsy. Všímám si jejího vlivu na tehdejší středověkou společnost a vztahu samotného Karla IV. k apokalypse. Apokalypsa byla jakousi reakci na tehdejší dobu, a to se v ní bezesporu velmi odrazilo. Ve vyobrazení Apokalypsy se odráží duchovní i světská tvář Karla IV. Také zde popisuji aktuální stav maleb, jak se zachovaly do dnešních dnů. Ostatkové scény zobrazené na jižní zdi na nás mohou působit jako jakási reportáž. Jde zde o zachycení skutečných výjevů z Karlova života. Zřejmě nás překvapí prostorová reálnost vyobrazení či portrétní věrohodnost. V této práci si kladu otázku, jak moc důležité byly pro Karla IV....
|
|
|
Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavě
Lepíková, Dagmar ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
Dagmar Lepíková Giovanni Pietro Tencalla - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. výstavba, devastace a znovuobnovení (diplomová práce) Resumé V diplomové práci se zabývám kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. Jedná se o stavbu Giovanniho Pietra Tencally, která byla postavena na významném poutním místě u nás. Ve své práci si všímám nejen způsobu tvorby tohoto významného barokního architekta na Moravě, ale také jeho zaměstnavatelem biskupem Karlem z Liechteinsteina-Castelcornu. Jejich vzájemné ovlivňování v otázkách možného vzhledu staveb mohlo do jisté míry ovlivnit i podobu starovodského chrámu. Kromě architektonického rozboru je zde také zmíněna malířská výzdoba chrámu a popis jednotlivých oltářů. Poutní místo bylo po mnoho staletí cílem poutníků. Poměrně tvrdý zásah do jeho existence nastává ve 20. století. Vlivem poválečných událostí dochází k jeho postupnému izolování od společnosti. Je to způsobeno zejména tím, že na jeho území byl zřízen Vojenský výcvikový prostor Libavá. Kostel začíná chátrat, jsou zcela zastaveny poutě, dochází k jeho úmyslnému poškozování a dokonce k jeho existencionálnímu zpochybnění. Snahy jednotlivých státních orgánů o jeho zničení nebo naopak záchranu jsou zde také podrobně popsány. Práci uzavírají kapitoly zabývající se obnovou...
|
host ::
RSS.