|
|
Lidská přirozenost u svatého Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce se věnuje Augustinovu pojmu lidské přirozenosti z antropologického hlediska a v jeho vztahu k Boží milosti. Staví na zevrubném popisu období, ve kterém sv. Augustin žil, a to jak z hlediska myšlenkových směrů vzdělanější vrstvy obyvatelstva, tak z hlediska obecných poměrů mezi lidmi doby. Lépe vynikne tato záležitost v polemice s jinými soudobými představami o spáse člověka.
|
|
|
Schopenhauerův pohled na člověka
Najman, Jiří ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem práce bylo objasnit postavení člověka v Schopenhauerově filosofickém systému. Tohoto cíle mohlo být dosaženo pouze za pomoci vysvětlení metafyzické Intelekt, jak bylo vysvětleno, je primárně pouhým nástrojem vůle určen k dodávání motivů. Z tohoto důvodu většina lidí různými způsoby neustále slepě ukájí své chtění, tudíž téměř každý stojí na stanovisko přitakání vůli. Lidé neustále podléhají klamu vůle, kterým se ukázal být egoismus. Z tohoto důvodu to, co se pro většinu z nás jeví jako nejvyšší dobro, je ve skutečnosti dobrem pouze pro vůli. Vůle tak s námi hraje podvodnou a skutečně zvrácenou hru, kterou většina z nás nikdy nemůže vyhrát. Ukázal jsem však, že existují jedinci, kteří byli přírodou obdařeni nadměrně vyvinutou silou intelektu. Jedině tato, paradoxně téměř až nepřirozeně vyvinutá síla intelektu, může vést k poznání, že vůle ve své partii s lidmi hraje nečestně. Hovořil jsem o třech skupinách lidí, které jsou zmíněného poznání schopny. První skupinou jsou lidé geniální, kteří se mohou ponořit do stavu čisté kontemplace a na chvíli tak zapomenout, že hrají onu zvrácenou hru. Tím, kdo dále prohlédne nečistá pravidla hry je Schopenhauerův světec, který, přestože je stále ještě zčásti zapojen do partie, soucitně pomáhá lidem, jelikož poznal, že celá hra se netýká pouze jednotlivců,...
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
| |
|
|
Metafyzické základy filozofie Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Hogenová, Anna (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Práce je věnována rozboru metafyzických základů filozofie českého spisovatele a myslitele Ladislava Klímy. Zachycuje jeho polemiku se starší filozofickou tradicí a vlastními inspiračními zdroji a odhaluje zásadní kontradikce výsledného celku - egosolismu. Těžiště práce leží v analýze přechodu jistého metafyzického vidění světa ve specifický etický apel a s tím související kritikou křesťanské víry tak, jak ji Klíma vnímal. Ta je mnohem více emocionální, než racionální, tato emotivita je ilustrována ukázkami z Klímovy beletristické tvorby. Z nich je rovněž dovozováno ulpívání na hlediscích tradiční metafyziky. V závěru práce jsou shrnuta východiska Klímova filozofování, z nichž popsané kontradikce nutně vyplývají. Je ovšem navržen takový způsob čtení Klímova díla, který je vůči myšlenkové nesoudržnosti výsledného intelektuálního konstruktu indiferentní.
|
|
|
Problém přirozenosti ženy
Průšková, Adéla ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je ženská přirozenost. Naší snahou je zachytit podstatu ženství v celku světa. Je rozdíl mezi žitou zkušeností ženy a světem kolem ní. Musíme proto klást otázky, jak je nastavený celý svět kolem nás, co je přirozenost sama o sobě, jak je viděna žena a jak se vidí žena sama. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části se zabýváme přirozeností z pohledu dvou nejvýznamnějších myslitelů starověku, Platóna a Aristotela. V druhé části rozebíráme přirozenost ženy a podstatu ženství z pohledu francouzské filosofky Simone de Beauvoir. V závěrečné části se zamýšlíme nad dílčími fenomény souvisejícími s problematikou ženství v dnešní době jako je tělesnost, důstojnost, kultivace člověka a odpovědnost. V celé práci se jako základní ukazuje požadavek na svobodu člověka v uskutečňování sebe sama, potřeba spolupráce žen a mužů při ustavování základních pravidel světa, který společně obývají tak, aby žena mohla svobodně uskutečňovat sebe sama v souladu se svou žitou zkušeností se světem. Klíčová slova žena, přirozenost, fysis, svoboda, celek světa, mužský svět, ženský svět, transcendence
|
|
| |
|
|
Volní vlastnosti a sebevýchova u studentů
Kačena, Petr ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Práce se věnuje vůli, volní vlastnostem a sebevýchově u studentů. Vychází ze současného pojetí vůle jako syntetické funkce osobnosti, vývojově nejvyšší schopnosti seberegulace a omezeného kognitivního zdroje. Volní vlastnosti jsou chápany jako vnější projev vůle, sebevýchova se na však základě rešerše literatury jeví jako zastaralý termín, který byl nahrazen novými termíny a oblastmi zkoumání (e.g.: prokrastinace). Z předloženého představení různých pojetí vůle a seberegulace vyplývá podobnost mezi existujícími modely: na jedné straně stojí emocionální, pudový systém (thymos, id, horký systém), který stojí v opozici k racionálnímu systému (logos, ego, studený systém), a úspěšná seberegulace člověka stojí na schopnosti se nenechávat strhnout emocionálním, horkým systémem. Dále se práce věnuje specifikům sebevýchovy u studentů a základním proměnným, které ji ovlivňují (individuální rysy osobnosti, motivy, čas a stres, role učitele a kolektivu), a představuje jednotlivé metody sebevýchovy: sebepoznání, správné formulování cíle, předběžný závazek, implementační záměr, tvorbu zvyku, dosahování "flow". Empirická část obsahuje návrh kombinovaného výzkumného projektu, který se jednak zaměřuje na zjištění rozdílů a porovnání osobnostních rysů u různého typu studentů VŠ, a jednak na testování intervenčního...
|
|
|
Vývoj českého dědického práva s ohledem na omezení autonomie vůle zůstavitele
Novák, David ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
R e s u m é Cílem této práce je rozebrat možnosti projevů autonomie vůle zůstavitele v historickém vývoji českého dědického práva. Text je rozdělen do devíti kapitol, včetně úvodu a závěru. V úvodu je vymezen předmět práce. V první kapitole najdou čtenáři rozbor pojmu dědického práva z různých úhlů pohledu a v rozdílných významech. Dále jsou zmíněny základní zásady dědického práva s ohledem na dané téma. Následuje stručná rekapitulace pramenů dědického práva na území nynější České republiky od roku 1811 do současnosti, a to v posledním dílu této kapitoly. Nejzásadnější možné způsoby, jak může zůstavitel vyjádřit svou vůli, jsou obecně popsány a definovány v kapitole druhé. Zmíněny jsou zde právní i konkrétní nástroje projevu zůstavitelovy vůle, zejména závěť, odkaz, dědická smlouva, dědická substituce, darování pro případ smrti, vydědění, podmínky, příkazy atd. Principy a podstata shora uvedených právních institutů je rozebrána rovněž, ale nejvíce v dalších kapitolách, kde je popsána právní úprava jednotlivých právních nástrojů v dějinném kontextu. Následujících pět kapitol podává kompletní informaci o tom, jak byl upraven každý z institutů důležitých pro možnosti projevu vůle zůstavitele v každém jednotlivém období vývoje českého právního řádu. Třetí kapitola je zaměřena na současnou právní úpravu. Čtvrtá...
|
|
|
Protagonist in Gabriele D'Annunzio's Rose Trilogy
Richterová, Daniela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
V tejto práci sa zameriame na D'Annunziov románový cyklus ruže, na charakteristiku a analýzu jeho protagonistov vo svetle interpretácie spoločensko-historického obdobia Fin de siècle. Po oboznámení sa so životom a tvorbou autora prevedieme rozbory troch románov ruže za pomoci vybraných literárnych kritikov, vytýčime hlavné témy i špecifické charakteristiky románov komparatívne nahliadané v perspektíve zmyslu autorovej tvorby v súdobej talianskej a európskej literatúre. Na záver sa zamyslíme nad možnosťou alternatívnych riešení pre dekadenciu D'Annunziovych hrdinov, čím vsadíme význam autorovho diela do kontextu filozofického diskurzu ohľadom krízy tradičnej európskej racionality a problematiky rozpadu identity subjektu.
|
host ::
RSS.