|
|
Současná péče o sociální pracovníky v ČR: Její způsoby, podoba a možnosti se zaměřením na roli sdružujících organizací
Vošahlíková, Radka ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Suda, Radek (oponent)
Bakalářská práce "Současná péče o sociální pracovníky: Její způsoby, podoba a možnosti se zaměřením na roli sdružujících organizací" se zabývá otázkou péče o sociální pracovníky, současně se však zaměřuje i na organizace sdružující sociální pracovníky a jejich roli v této oblasti. V práci je srovnáván systém péče o pracovníky u hasičů, záchranářů a sociálních pracovníků se zaměřením na pracovníky tzv. "první linie". Nejdříve je zde popsána péče o pracovníky v teoretické rovině z hlediska personalistiky či řízení lidských zdrojů, posléze jsou charakterizovány zaměstnanecké výhody u zvolených třech skupin povolání. Praktická část práce obsahuje sondu, která je pouze prvním krokem v této oblasti a která si klade za cíl zjistit, jak se v oblasti péče o sociální pracovníky angažují různé organizace sdružující sociální pracovníky, jak péči o sociální pracovníky pojímají a jaké jsou jejich plány do budoucna, co se týče péče o sociální pracovníky.
|
|
|
Problémy náhradní rodinné péče v České republice
Horáková, Petra ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá popisem náhradní rodinné péče a jejích forem. Na začátku je zdůrazněna důležitost rodinné péče pro vývoj dítěte. Dále je popsána legislativa týkající se náhradní rodinné péče a také podmínky nutné pro její zprostředkování. V teoretické části je též popsána historie náhradní rodinné péče u nás i ve vybraných státech a dále některé slabé stránky daného systému. Druhou částí práce je empirický výzkum mezi několika vybranými sociálními pracovníky pracujícími v oboru náhradní rodinné péče. Cílem tohoto výzkumu je zjištění názoru respondentů na jejich vzdělávání a potřebné osobnostní předpoklady pro dobré vykonávání jejich profese.
|
|
|
Přístup zaměřený na klienta v sociální práci s klienty s mentálním postižením
PRACHAŘOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám přístupem zaměřeným na klienta v sociální práci s klienty s mentálním postižením. Kromě teoretických poznatků mapuji i používání a znalost tohoto přístupu u sociálních pracovníků v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Cílem a smyslem vypracování celé práce bylo informovat veřejnost, studenty sociální práce a přidružených oborů o možnostech přístupů, které se využívají v sociálních službách s klienty s mentálním postižením. Cílem praktické části bylo popsat přístup zaměřený na klienta a jeho využívání při práci s klienty s mentálním postižením v organizacích poskytujících sociální služby. Pro zjištění tohoto cíle byly vymezeny dvě výzkumné otázky: 1. V jaké míře využívají sociální pracovníci přístup zaměřený na klienta u jedinců s mentálním postižením v organizacích poskytujících sociální služby v Jihočeském a Jihomoravském kraji? 2. Jaké jsou hlavní charakteristiky přístupu zaměřeného na klienta při využívání u práce s klienty s mentálním postižením? V práci jsem se zaměřila na porozumění a aplikaci přístupu používaného sociálními pracovníky v kraji Jihomoravském a Jihočeském. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo šest sociálních pracovníků z Jihočeského kraje a sedm sociálních pracovníků z kraje Jihomoravského z organizací, které pracují s lidmi s mentálním postižením. Z oslovené organizace jsem vždy vybrala pouze jednoho sociálního pracovníka. Sesbíraná data byla analyzována metodou vytváření trsů. Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci v ojedinělých případech vycházejí z přístupu zaměřeného na klienta při práci s lidmi s mentálním postižením. Ukázalo se,že celkem deset informantů aplikuje při své práci s klienty nějaký teoretický přístup sociální práce. Avšak z přístupu zaměřeného na klienta vychází pouze tři komunikační partneři a to z Jihočeského kraje. Z výpovědí jsem zaznamenala, že se lépe v používání teoretického přístupu orientují informanti z Jihočeského kraje. V druhém kraji, Jihomoravském, sociální pracovníci spíše vycházeli z praxe s cílovou skupinou mentálně postižených, než z některého teoretického přístupu. Také jsem se zaměřila na zmapování informovanosti o přístupech Carla Rogerse, především o přístupu zaměřeného na klienta dotazováni byli informanti, kteří přístupy Carla Rogerse nepoužívají. Osm z osmi dotazovaných zná jméno Carl Rogers a jeho přístup zaměřený na klienta nebo jej někdy slyšeli. Poté jsem zjišťovala, zda informanti znají významné pojmy přístupu. Zmapovala jsem, že osm z osmi informantů zná empatii a používá ji při své práci. Avšak kongruenci zná pouze jeden z osmi oslovených a to informant z Jihočeského kraje, který ji v praxi nevyužívá. Bezpodmínečné pozitivní přijetí znalo všech jedenáct oslovených, při své práci ji aplikují tři ze sedmi z Jihomoravského kraje a čtyři ze čtyř z kraje Jihočeského. Vypracovaná bakalářská práce může být použita jako informační materiál pro laickou veřejnost i studenty sociální práce a přidružených oborů. Přístup zaměřený na klienta je známý, ale málo využívaný v sociálních službách při práci s lidmi s mentálním postižením, proto tato práce může být použita jako iniciativa sloužící k většímu zájmu budoucích sociálních pracovníků o tento přístup.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v azylových domech pro matky s dětmi
LENDLEROVÁ, Denisa
Bakalářská práce obsahuje teoretické poznatky vztahující se k problematice syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v azylových domech pro matky s dětmi a výzkumnou část.Stav duševního, emočního a fyzického vyčerpání, jak je syndrom vyhoření definován dnes, byl popsán už v době starověkého Řecka. Poprvé termín syndrom vyhoření (v angl. jazyce burnout) použil Freundenberger, který také odstartoval na přelomu 70. a 80. let minulého století obrovskou vlnu zájmu o tuto problematiku hlavně v západních zemích. K nám se tento termín a vlna zájmu dostává až koncem 20. století. U syndromu vyhoření jsou známé dvě skupiny rizikových faktorů vzniku, vnější faktory a vnitřní faktory. V nynější době, přestože syndrom vyhoření není definován jako onemocnění, má svůj průběh, fáze, příznaky i léčbu. Fáze syndromu jsou nejčastěji popisovány dle Eldewicha a Brodského. Léčba syndromu vyhoření se u každého člověka liší, někdy stačí změna zaměstnání, někdy je zapotřebí zásahu odborníka (psycholog, psychiatr, psychoterapeut). Kvůli negativním důsledkům syndromu vyhoření se v současné době klade důraz na prevenci, kde jednou z možností je supervize. Cílem této práce bylo popsat hlavní faktory vzniku syndromu vyhoření u sociálních pracovníků a zjistit, jestli jsou sociální pracovníci ohroženější syndromem vyhoření, než pracovníci v sociálních službách v azylových domech pro matky s dětmi. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. S ohledem na cílovou skupinu byla použita kvalitativní strategie. V rámci této strategie byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a technika dotazování. Výzkumným souborem byly pracovnice (sociální pracovnice a pracovnice v sociálních službách) z azylového zařízení ve Znojmě a pracovnice z Azylového domu pro matky s dětmi v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu jsou seřazeny podle okruhů, které vznikly na základě tří výzkumných otázek. Výsledky prvního okruhu otázek ukázaly, že problematika syndromu vyhoření je známá jak mezi sociálními pracovnicemi tak i pracovnicemi v sociálních službách. Analýza výsledků také ukázala rozdílnost ve znalostech, co se týče průběhu syndromu vyhoření. Přesné fáze i literaturu dokázala uvést pouze jedna sociální pracovnice. Výsledky druhého okruhu otázek směřovaly k zodpovězení výzkumné otázky: "Jak se liší faktory rizika vzniku syndromu vyhoření u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách?" a ukázalo se, že faktory, které mají vliv na vznik syndromu vyhoření u sociálních pracovnic, se týkaly spíše osobnosti daného jedince a u pracovnic v sociálních službách šlo spíš o vnější faktory jako neochota uživatelů spolupracovat nebo opětovná návratnost klientů. U výsledků ze třetího okruhu otázek bylo zřejmé, že jako prevenci syndromu vyhoření sociální pracovnice i pracovnice v sociálních službách vnímají konzultování problémů na pracovišti s kolegy, ale přestože všechny mají možnost se v zařízení využívat supervizi, tak ji jako prevenci nevnímají. Diskuze k první výzkumné otázce řešila rozsah teoretických znalostí syndromu vyhoření u sociálních pracovnic a u pracovnic v sociálních službách. U druhé výzkumné otázky jsou porovnávány faktory vzniku syndromu vyhoření. Na konci diskuze se otevírá prostor pro supervizi a to, jak je vnímána sociálními pracovnicemi. Závěr práce hodnotí cíle, které nebyly zcela naplněny, a znovu předkládá zodpovězené výzkumné otázky. V úplném závěru je popsán přínos bakalářské práce pro supervizory a účastníky supervize, pro všeobecnou informovanost o problematice syndromu vyhoření v azylových zařízeních ve Znojmě a v Českých Budějovicích a v neposlední řadě přínos pro samotné sociální pracovnice i pracovnice v sociálních službách.
|
|
|
Interpretace a přístup sociálních pracovníků k standardům kvality sociálních služeb
SKALOVÁ, Anna
Práce zjišťuje interpretaci a přístup sociálních pracovníků k standardům kvality sociálních služeb, jak z hlediska žité praxe, tak z hlediska individuálního pojetí a chápání samotnými pracovníky, zejména s ohledem na jejich praxi v konkrétní organizaci. Práce se věnuje také interpretaci a přístupu sociálních pracovníků k ochraně základních lidských práv a svobod uživatelů ve standardech kvality. Práce teoreticky mapuje a zachycuje současnou situaci v oblasti standardů kvality a chystané změny. Interpretace a přístup ke standardům kvality je zjišťován analýzou rozhovorů se sociálními pracovníky na toto téma. Práce se věnuje ochraně lidských práv v sociálních službách a jejich garanci formou vybraných standardů kvality, a zkoumá standardy kvality z hlediska hodnot, práv a svobod klientů, které jsou jimi chráněny. Práce popisuje, zda a jak sociální pracovníci vnímají hodnoty, lidská práva a svobody, které jsou skryté za standardy kvality sociálních služeb a jak je interpretují a využívají ve své praxi, což je doloženo názory sociálních pracovníků. Standardy kvality sociálních služeb jsou zkoumány také z hlediska etického, především práce eticky hodnotí a rozebírá přístup sociálních pracovníků ke standardům kvality.
|
|
|
Informovanost o canisterapii v Jindřichově Hradci
FRAŇKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce byla sepsána za účelem zjištění informovanosti o problematice canisterapie v Jindřichově Hradci. Canisterapie je založena na interakcích mezi člověkem a psem, proto se v teoretické části autorka zabývá krátce i historií tohoto vztahu. Dále již přechází k historii zooterapie a vymezení pojmů užívaných při zooterapii. Následující kapitoly objasňují praktikování zooterapie, čili jaká zvířata se při této metodě používají, jaké metody jsou uplatňovány a dále jakých forem je možno při praktikování zooterapie využívat. Neméně důležitou kapitolou je pak kapitola, která se zabývá organizacemi, které zooterapii zastřešují. Následuje kapitola, kde autorka vymezuje zooterapii i v legislativě a shrnuje důležité zákony, které se k práci se zvířaty vztahují. Další část bakalářské práce je vymezena pro canisterapii. Je zde vysvětlen vznik pojmu, přiblížena historie canisterapie a její vývoj na území České republiky. Autorka se zde zaměřuje také na podmínky praktikování canisterapie v České republice a to jak podmínky ze strany psa, tak i terapeuta, zařízení a klienta. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu metod a technik výzkumu. Pro realizaci výzkumu bakalářské práce je zvolen kvantitativní výzkum a technika dotazování. Ve výsledcích je použita popisná statistika a výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny o grafy. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak jsou informováni o canisterapii pedagogové středních škol v Jindřichově Hradci a pracovníci (sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách) ze zařízení sociálních služeb taktéž v Jindřichově Hradci. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: Informovanost o canisterapii je u pracovníků v zařízeních sociálních služeb vyšší než u pedagogů středních škol v Jindřichově Hradci. Hypotéza 2: Respondenti, kteří vlastní psa, jsou více informováni o canisterapii než ti, kteří ho nevlastní. Pro potvrzení či jejich vyvrácení byly hypotézy otestovány statistickým testem významnosti (T-test) a výsledkem byly dosažené hladiny významnosti. Pro potřebu výpočtu T-testu byly stanoveny nulové hypotézy. H0 (1): Informovanost o canisterapii je u pracovníků v zařízeních sociálních služeb stejná jako u pedagogů středních škol v Jindřichově Hradci. H0 (2): Informovanost o canisterapii je u respondentů, kteří vlastní psa, stejná jako u těch, kteří psa nevlastní. U otázek souvisejících s hypotézami byly stanoveny body a každému respondentovi tak připadlo půrměrné skóre. Toto průměrné skóre mohlo T-test potvrdit, či vyvrátit. Celkem se výzkumu zúčastnilo 100 respondentů. Dotazníkového šetření se účastnilo 60 pedagogů středních škol a 40 pracovníků ze zařízení sociálních služeb. Výsledky výzkumu ukázaly, že 88 % respondentů se s touto podpůrnou metodou, i když jen na teoretické úrovni, již v životě setkalo. Respondenti tudíž dokázali správně odpovědět na otázku, co canisterapie je, přičemž tuto otázku autorka hodnotí jako klíčovou. Dotazník obsahoval další otázky vztahující se k problematice canisterapie a jak výsledky ukázaly, respondenti jsou informováni o podpůrné metodě dostatečně. Jak ukázal statistický výpočet, potvrdily se obě hypotézy. Tedy pracovníci ze zařízení sociálních služeb jsou informováni o canisterapii více, než pedagogové středních škol a respondenti, kteří vlastní psa nebo si jej plánují pořídit, jsou taktéž informováni více než ti, kteří psa nevlastní. Nutno ale podotknout, že rozdíly mezi těmito skupinami testovaných respondentů nejsou tak markantní a dotazovaní byli schopni na otázky z dotazníku odpovědět správně. Autorka by práci doporučovala pro zařízení sociálních služeb, kde canisterapie neprobíhá, aby měla možnost se o této terapii informovat a případně rozšířit o canisterapii své služby.
|
|
|
Křesťanské principy v sociální práci
JENŠOVSKÝ, Jiří
JENŠOVSKÝ, JIŘÍ. Bakalářská práce s názvem ? Křesťanské principy v sociální práci? Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Dr. Ing. Křišťan Alois, Th.D. První část práce se zaměřuje na možnosti snížení stresových vlivů, které na klienta působí po příchodu do pobytového sociálního zařízení. Nabízí možnosti, věřícím i nevěřícím pracovníkům zařízení jak najít cestu ke klientovy, rozpoznat jeho potřeby a pokusit se je naplnit. V druhé části práce se zaměřuji na aktivity, jako je bazální stimulace, smyslová aktivizace a ergoterapie. Tyto aktivity v práci podávám jako další možnosti zjištění inrormací o klientovi a rozvíjení vztahů pracovníka v sociálních službách či školeného terapeuta s klientem. Ve třetí části zkoumám zúčastněným pozorováním vývoj vztahu dvou věřících klientů k věřícímu a nevěřícímu sociálnímu pracovníkovi. Výzkum se zabývá reakcemi klientů v konkrétních denních situacích na pracovníka v sociálních službách (věřícího a nevěřícího). Výzkum zachycuje jednání pozorovaných klientů v různých náladách, při zdravotních obtížích, depresích nebo i v dobré náladě. Snaží se podat co nejrealističtější obraz jednání pozorovaných klientů v kontaktu s vírou a nevírou sociálního pracovníka.
|
|
|
Identita sociální práce a sociálních pracovníků
HANTOVÁ, Libuše
Diplomová práce se zabývá identitou sociální práce a sociálních pracovníků. Cílem diplomové práce je popsat současný stav vnímání identity sociální práce a sociálních pracovníků v České republice sociálními pracovníky a laickou veřejností. Obsahem diplomové práce je tudíž reflexe současného stavu této identity, také zmínění různých vlivů, které na ni působí, stejně jako dopadů, které z dané situace vyplývají. V souvislosti s touto problematikou jsou poté uvedeny i základní dokumenty a instituce důležité pro sociální práci a sociální pracovníky, dále významné současné osobnosti české sociální práce či typologie sociálních pracovníků. Součástí diplomové práce je i výzkum, jehož cílem je rovněž popsat současný stav vnímání identity sociální práce a sociálních pracovníků, a to opět jak sociálními pracovníky, tak laickou veřejností, což následně umožňuje i srovnání těchto dvou pohledů.
|
|
|
Další vzdělávání pracovníků v zařízení pro seniory
LOUKOTOVÁ, Eva
Ve své bakalářské práci se zabývám dalším vzdělávání zaměstnanců v zařízení pro seniory. Zjišťuji, zda a jakým způsobem se zaměstnanci v domovech pro seniory na území Prahy vzdělávají, co pro ně další vzdělávání znamená a jak je pro ně důležité. Zkoumám motivaci k dalšímu vzdělávání a využívání možných nabídek. V teoretické části se zabývám personálním zajištěním v domovech pro seniory a současným stavem celoživotního vzdělávání a jeho dělením. Stěžejním tématem bylo pro mě další vzdělávání a jeho místo v akreditovaných vzdělávacích institucí. Praktická část je založená na vyhodnocení dotazníkového šetření. Dotazníky byly sestaveny na základě stanovených hypotéz. Dotazníky byly rozdány v 5 domovech pro seniory na území hlavního města Prahy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 zaměstnanců a 5 zaměstnavatelů. Cílem práce bylo zjistit realizované další vzdělávání v zařízení pro seniory za období dvou let a porovnat je s možnostmi (nabídkami) vzdělávacích institucí. Pro zjištění tohoto cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. V závěru práce jsem vypíchla největší problémy dalšího vzdělávání, což je špatné legislativní zakotvení a velká finanční zátěž, tudíž malá podpora ze strany státu.
|
|
|
Etika v sociální práci s lidmi se schizofrenním onemocněním
MLÁTILÍKOVÁ KRIŠTOFOVÁ, Marie
Práce se zabývá etikou sociální práce s lidmi se schizofrenním onemocněním. Teoretická část charakterizuje etiku a profesní etiku, etická dilemata a jejich způsoby řešení. Dále popisuje schizofrenní onemocnění a způsoby léčení. Zabývá se sociální práci, jejími hodnotami a rolemi sociálního pracovníka. Zároveň se věnuje i sociálním sluţbám, které jsou poskytovány lidem se schizofrenním onemocněním. Empirická část je zaměřena na výzkum, který má za cíl zjistit, jaká dilemata řeší sociální pracovníci pracující ve sluţbách pro lidi se schizofrenním onemocněním, jak tyto dilemata řeší. Data byly získány prostřednictvím realizace focusové skupiny. Na základě analýzy a interpretace dat jsou ve výzkumné části práce stanovena i doporučení, které mohou zvýšit připravenost sociálních pracovníků vhodně řešit etická dilemata. Na konci empirické části jsou stanoveny hypotézy, které lze pouţít pro další výzkum.
|
host ::
RSS.