Název:
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v azylových domech pro matky s dětmi
Překlad názvu:
Burn-out syndrome by social workers in asylum houses for mothers with children
Autoři:
LENDLEROVÁ, Denisa Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Bakalářská práce obsahuje teoretické poznatky vztahující se k problematice syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v azylových domech pro matky s dětmi a výzkumnou část.Stav duševního, emočního a fyzického vyčerpání, jak je syndrom vyhoření definován dnes, byl popsán už v době starověkého Řecka. Poprvé termín syndrom vyhoření (v angl. jazyce burnout) použil Freundenberger, který také odstartoval na přelomu 70. a 80. let minulého století obrovskou vlnu zájmu o tuto problematiku hlavně v západních zemích. K nám se tento termín a vlna zájmu dostává až koncem 20. století. U syndromu vyhoření jsou známé dvě skupiny rizikových faktorů vzniku, vnější faktory a vnitřní faktory. V nynější době, přestože syndrom vyhoření není definován jako onemocnění, má svůj průběh, fáze, příznaky i léčbu. Fáze syndromu jsou nejčastěji popisovány dle Eldewicha a Brodského. Léčba syndromu vyhoření se u každého člověka liší, někdy stačí změna zaměstnání, někdy je zapotřebí zásahu odborníka (psycholog, psychiatr, psychoterapeut). Kvůli negativním důsledkům syndromu vyhoření se v současné době klade důraz na prevenci, kde jednou z možností je supervize. Cílem této práce bylo popsat hlavní faktory vzniku syndromu vyhoření u sociálních pracovníků a zjistit, jestli jsou sociální pracovníci ohroženější syndromem vyhoření, než pracovníci v sociálních službách v azylových domech pro matky s dětmi. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. S ohledem na cílovou skupinu byla použita kvalitativní strategie. V rámci této strategie byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a technika dotazování. Výzkumným souborem byly pracovnice (sociální pracovnice a pracovnice v sociálních službách) z azylového zařízení ve Znojmě a pracovnice z Azylového domu pro matky s dětmi v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu jsou seřazeny podle okruhů, které vznikly na základě tří výzkumných otázek. Výsledky prvního okruhu otázek ukázaly, že problematika syndromu vyhoření je známá jak mezi sociálními pracovnicemi tak i pracovnicemi v sociálních službách. Analýza výsledků také ukázala rozdílnost ve znalostech, co se týče průběhu syndromu vyhoření. Přesné fáze i literaturu dokázala uvést pouze jedna sociální pracovnice. Výsledky druhého okruhu otázek směřovaly k zodpovězení výzkumné otázky: "Jak se liší faktory rizika vzniku syndromu vyhoření u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách?" a ukázalo se, že faktory, které mají vliv na vznik syndromu vyhoření u sociálních pracovnic, se týkaly spíše osobnosti daného jedince a u pracovnic v sociálních službách šlo spíš o vnější faktory jako neochota uživatelů spolupracovat nebo opětovná návratnost klientů. U výsledků ze třetího okruhu otázek bylo zřejmé, že jako prevenci syndromu vyhoření sociální pracovnice i pracovnice v sociálních službách vnímají konzultování problémů na pracovišti s kolegy, ale přestože všechny mají možnost se v zařízení využívat supervizi, tak ji jako prevenci nevnímají. Diskuze k první výzkumné otázce řešila rozsah teoretických znalostí syndromu vyhoření u sociálních pracovnic a u pracovnic v sociálních službách. U druhé výzkumné otázky jsou porovnávány faktory vzniku syndromu vyhoření. Na konci diskuze se otevírá prostor pro supervizi a to, jak je vnímána sociálními pracovnicemi. Závěr práce hodnotí cíle, které nebyly zcela naplněny, a znovu předkládá zodpovězené výzkumné otázky. V úplném závěru je popsán přínos bakalářské práce pro supervizory a účastníky supervize, pro všeobecnou informovanost o problematice syndromu vyhoření v azylových zařízeních ve Znojmě a v Českých Budějovicích a v neposlední řadě přínos pro samotné sociální pracovnice i pracovnice v sociálních službách. This bachelor thesis deals with theoretical and practical knowledge related to the problem of burnout among social workers in shelters for mothers and children. The burnout is defined as a state of mental, emotional and physical exhaustion. The term was defined in Ancient Greece but it was used by Freundenberger for the first time. In the 70s and 80s, Freundenberger initiated a huge wave of interest in this issue, especially in Western countries. At the end of the 20th century, the Czech countries started to deal with the phenomenon of burnout as well. Burnout originates in two groups of risk factors - external factors and internal factors. Even though the burnout is not particularly defined as an illness it consists of phases, symptoms and treatment. Eldewich and Brodsky described the most common phases of burnout. Each phase is defined by specific symptoms which can be divided into three levels: mental, physical and social. The treatment of burnout differs person to person. Sometimes a change of job is enough; sometimes it is necessary to see a doctor (psychologist, psychiatrist, and psychotherapist). Supervision can be an effective way of prevention. The highest risk of burnout threats employees in shelters for mothers and children, doctors or policemen. This thesis aims to describe the main risk factors of burnout among social workers and find out whether they are more susceptible to burnout than workers in social services in shelters for mothers and children. Regarding the target group, the qualitative strategy with semi-structured interview and interrogation technique was used in this thesis. The research group were workers (social workers and workers in social services) from the asylum facility in Znojmo and workers from the Shelter for Mothers and Children in České Budějovice. The research results are sorted by the areas based on three research questions. The first set of results showed up social workers and workers in social services are familiar with the burnout issue, however the level of their knowledge significantly differs. There was only one social worker able to describe the exact phases and give some examples from literature. The second set of questions revealed burnout originates in internal factors among social workers while workers in social services are rather influenced by external factors including unwillingness of clients to cooperate. Lastly, social workers and workers in social services see the prevention in sharing their experience with colleagues. They do not consider supervision as an effective way of prevention even though they all have an opportunity to use it. The first question deals with the scope of theoretical knowledge of burnout among social workers and workers in social services. The second research question compares the factors of burnout. Lastly, the question focuses on supervision as a tool of prevention. The conclusion evaluates the targets and presents the research questions. This thesis also describes its contribution for supervisors and supervised; for general knowledge of burnout in asylum facilities in Znojmo and in České Budějovice and for social workers and workers in social services.
Klíčová slova:
sociální pracovníci; sociální práce azylové domy pro matky s dětmi; syndrom vyhoření; Burnout; Shelters for mothers and children; Social work; Social workers Citace: LENDLEROVÁ, Denisa. Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v azylových domech pro matky s dětmi. České Budějovice, 2015. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/42806