|
Bakalářská práce: Problematika šíření psárky polní (Alopecurus myosuroides Huds.) na orné půdě a možnosti její regulace
JUSKO, Vladimír
Tato bakalářská práce se zaměřuje na jednoletý plevel psárku polní a možnosti její regulace, který se stal významným lokálním plevelem a je nutné zabránit dalšímu šíření. V některých oblastech je jeho výskyt zvlášť vysoký jako například v Žimuticích v okrese České Budějovice. Tento plevel se vyskytuje v ozimých obilninách, porostech řepky, nezapojených jarních obilninách ale také v porostech jetele. V této práci je popsán výskyt psárky polní v jarním ječmeni a jsou zde popsány různé metody regulace. Byly provedeny pokusy na vybraných stanovištích, kde se sledoval vliv působení herbicidů na regulaci zaplevelení.
|
|
Způsoby regulace výskytu violky rolní (Viola arvensis Murray) na orné půdě
MACHÁČEK, Václav
Vlivem stále opakujících se plodin v osevních postupech došlo k úbytku plevelných druhů na orné půdě, ale za to se vyselektovalo malé množství druhů, které hrají z hlediska četnosti na obdělávané půdě zásadní roli. V současné době patří mezi tyto plevelné druhy i violka rolní, která se vyskytuje ve všech pěstovaných plodinách, zvláště v obilninách a olejninách. Význam tohoto středně škodlivého plevele výrazně stoupá. Byl založen pokus v zemědělském podniku DZV Nova Bystřice. Cílem tohoto pokusu je regulace violky rolní (Viola arvensis Murray) na orné půdě.
|
|
Metody regulace plevelů na trvalých travních porostech
ONDRÁK, Aleš
Regulace vytrvalých plevelných druhů na trvalých travních porostech je pro zemědělce stále větším problémem. Jejich regulace je velmi obtížná a také ekonomicky nákladná. Zemědělci by se měli zaměřit především na to, jak předcházet nadměrnému zaplevelení pozemků a najít levná a výhodná regulační opatření na vytrvalé plevele. Cílem práce je přispět k rozšíření poznatků o možnostech využití nejvhodnějších regulačních opatření z hlediska výskytu vytrvalých plevelů. Na trvalých travních porostech ZD Třebelovice byly sledovány nejvíce zastoupené plevelné druhy. V největším měřítku se na pozemcích vyskytovala Taraxacum officinale L. a Rumex obtusifolius L. Dále byl sledován vliv jednotlivých sečí na výskyt vytrvalých plevelných druhů a také vliv aplikace vybraných herbicidních přípravků.
|
|
Metody regulace pýru plazivého \kur{Elytrigia repens} (L.) Desv. na orné půdě
KOCEK, Václav
Problematika zaplevelení orné půdy vytrvalými plevely je v současné době zvláště aktuální. Velmi nebezpečným druhem vyskytujícím se ve všech pěstovaných plodinách, a to nejen na orné půdě, je pýr plazivý. Jeho šíření podporuje zejména pokles úrovně zpracování půdy, minimalizace agrotechnických opatření a osevní sledy plodin s vysokým zastoupením obilnin a řepky ozimé. Cílem diplomové práce je rozšířit poznatky a navrhnout další možnosti řešení z hlediska regulace výskytu pýru plazivého (Elytrigia repens L.) na orné půdě. Proto byl založen herbicidní pokus v pšenici ozimé (Triticum aestivum), se zaměřením na chemickou regulaci tohoto plevele, kde byly v jednotlivých variantách použity 3 herbicidní přípravky. Používání herbicidů snižuje výskyt plevelných druhů. (The use of the herbicides affects the incidence of these weed species.)
|
| |
| |
|
Studium a ochrana dřevin: Monitoring zdravotního stavu dřevin a sledování příčinných souvislostí šíření významných patogenů pro zlepšení ekologické stability a druhové diverzity s ohledem na klimatické a antropogenní vlivy
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Zamarská, Sylva ; Vágnerová, Irena ; Štajerová, Radka ; Mračanská, Eva ; Motrjlová, Petra ; Kunce, Petr ; Hausvaterová, Svatava ; Fišarová, Eva ; Petruš, Josef ; Koželuhová, Kamila ; Mertelík, Josef ; Červenka, Michal ; Strnadová, Veronika ; Švecová, Anna ; Černý, Karel ; Holub, Vladimír ; Gregorová, Božena
Ve zprávě jsou modelově zpracovány výsledky změn zdravotního stavu dřevin za období posledních devíti let na jedné z dlouhodobě monitorovaných lokalit. No všech modelových lokalitách byla provedena revize četnosti dřevin jednotlivých taxonů a vyhodnoceny změny v jejich početním a druhovém zastoupení. Byla ukončena 1. etapa výběru modelových lokalit na území celé ČR k monitorování zdravotního stavu dřevin a biomonitoringu závažných chorob a patogenů, s důrazem na výskyt a šíření onemocnění, která způsobují hromadná hynutí dřevin. Výzkum byl orientován na hynutí olší, topolů a dalších významných dřevin a výskyt nebezpečných parazitických mikroorganismů. Průběžně je prováděna syntéza klimatických faktorů ve vztahu k modelovým lokalitám. Z antropogenních negativních vlivů bylo hodnoceno poškození dřevin herbicidy a ořezem
|
| |
|
Toxicita vybraných látek pro raka pruhovaného
MAHOVSKÁ, Ivana
Bakalářská práce zkoumala toxicitu vybraných látek pro raka pruhovaného (Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách. Testována byla akutní toxicita insekticidu Diazinon 60 EC a herbicidu Roundup Biaktiv. K testům byla vybrána ráčata raka pruhovaného (Orconectes limosus) a juvenilní a adultní jedinci raka signálního ( Pacifastacus leniusculus). Tyto druhy raků byly vybrány jako snadno dostupný modelový organismus. Oba druhy raků se invazně šíří a v Evropě jsou nepůvodní. Práce se zaměřila na zjištěný toxicity výše uvedených látek na raka pruhovaného a raka signálního a na nároky raků na kvalitu prostředí.
|
|
Biologie a regulace svízele přítuly
VONDRUŠKA, Jakub
S velmi omezeným spektrem plodin, které zajišťují lidskou výživu, se časem selektovalo malé množství plevelných druhů, které ovšem z hlediska četnosti a nebezpečnosti hrají velmi významnou roli. Mezi tyto druhy na našem území jednoznačně patří i svízel přítula (Galium aparine L.). I proto byl založen herbicidní pokus v pšenici ozimé (Triticum aestivum subsp. aestivum L.), se zaměřením na chemickou regulaci toho plevele, kde bylo v jednotlivých 26 půlhektarových variantách použito celkem 21 herbicidních přípravků a jejich kombinací a to vše v náročných podmínkách minimalizace zpracování půdy a na pozemku s vysokou četností svízele přítuly. Většina přípravků účinkovala velmi dobře z hlediska aktuální eradikace, u některých však došlo dříve či později k následnému obrůstání svízele a vytvoření generativních rozmnožovacích orgánů. Tato semena - byť vytvořena v redukované míře - doplňují zásobu v půdní bance. V literární rešerši pak byl zpracován přehled o biologii svízele přítuly, jeho škodlivosti a možných metodách regulace.
|