|
|
Židé v poválečném Československu
Sušilová, Radana ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Diplomová práce Židé v poválečném Československu se zabývá situací českých a moravských Židů po druhé světové válce. Práce se zaměřuje na Židy, osvobozené v koncentračních táborech, na průběh jejich repatriace do vlasti a problémy s jejich adaptací do společnosti v poválečném Českolovensku. Práce sleduje fungování československých repatriačních orgánů a zahraničních židovských institucí, které pomáhaly Židům s návratem do společnosti. Hlavní jádro práce spočívá v popsání rozporů mezi židovskými obcemi a českými úřady, ke kterým docházelo v průběhu návratu Židů a jejich začlenění do společnosti. V neposlední řadě se také zabývá Židy původem z Podkarpatské Rusi a Židy německými, jejichž podmínky byly mnohem horší.
|
|
|
Holokaust- příčiny, důsledky, jak zabránit opakování ( Poselství lidí, kteří přežili holokaust novým generacím)
Weisskopf, Zuzana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Diplomová práce "Poselství lidí, co přežili Holokaust, svědectví a varování, aby se nic podobného neopakovalo". Svědectví účastníků holokaustu z druhé světové války, těch co mají židovský původ a byli transportem posláni do koncentračních táborů. Jejich život před válkou a po II. světové válce. Srovnání s názory historiků a specialistů na Blízký východ Holokaust: Příčiny Důsledky Jak zabránit opakování Poselství lidí, kteří přežili. Diplomová práce "Poselství lidí, co přežili Holokaust, svědectví a varování, aby se nic podobného neopakovalo". Svědectví účastníků holokaustu z druhé světové války, těch co mají židovský původ a byli transportem posláni do koncentračních táborů. Jejich život před válkou a po II. světové válce. Srovnání s názory historiků a specialistů na Blízký východ Holokaust: Příčiny Důsledky Jak zabránit opakování Poselství lidí, kteří přežili.
|
|
|
Deníky z terezínského ghetta ve výuce
Jordánová, Helena ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím deníků z terezínského ghetta ve výuce. Zaměřuje se na jejich propojení s odbornými publikacemi o daném tématu a jejich praktické využití ve výuce. Dokazuje, že deníky jsou vhodným pramenem pro poznání každodenního života v Terezíně, pro výuku přinášejí nové možnosti práce v hodině i širší pohled na probíranou problematiku.
|
|
|
Friedl Dicker - Brandeisová - didaktické odkazy
Kučerová, Petra ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Základní údaje: Kučerová, Petra: FRIEDL DICKER-BRANDEISOVÁ - DIDAKTICKÉ ODKAZY (diplomová práce) Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Obsah: Teoretická část se zabývá pozůstalostí Friedl Dicker-Brandeisové v souvislostech jednotlivých životních etap. Sledován je umělecký vývoj Brandeisové, principy Bauhausu a didaktika Johannese Ittena. Na základě dochovaných pozůstalostí a historických pramenů je specifikována a doložena podstata metodiky aplikované v Terezíně. Sledovány jsou obsahové souvislosti se současnou didaktikou výtvarné výchovy a možné inspirativní metody. Didaktická část se věnuje otázce současných výchovných a sociálních zařízení, v nichž byla realizována pedagogická praxe a vznikaly v nich fotografie pro výtvarnou část diplomové práce. Klíčová slova: Friedl Dicker - Brandeisová, Johannes Itten, přípravný kurz, Terezín, vzpomínky, volná tvorba, studie, diktát
|
|
|
Popularizace historie na příkladu Lidic a Terezína
Knotková, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit způsoby prezentace a popularizace historie v Památníku Lidice a Památníku Terezín. V teoretické části je nastíněno především téma kolektivní paměti s jejími základními formami. Dále se zaměřuje na produkty kolektivní paměti, jako je kolektivní trauma či politika paměti. Samostatná kapitola je pak věnována nositelům paměti, mezi které se řadí muzea, památníky, knihy, filmy a internet. Poslední část je věnována historickému kontextu. Cílem praktické části je aplikace teoretických východisek na zmíněné památníky a rozbor jejich aktivit, které vedou k popularizaci historie. Práce prezentuje formu a vzhled jednotlivých památníků, jejich projekty, vzdělávací činnosti a filmovou a knižní tvorbu.
|
|
|
Utrpení a teror v koncentračních táborech
ŠIMIC, Martin
Hlavním tématem mé práce bylo popsat jednotlivé koncentrační tábory, kde vězni denně bojovali o život. V následujících kapitolách by si měl čtenář uvědomit, jakými hrůzami si lidé v táborech procházeli. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části popisuji židovské obyvatelstvo, které během války zažívalo neskutečný teror. Následuje popis vybraných koncentračních táborů, které jsou pilířem mé práce. Teoretickou část uzavírají dvě osobnosti nacismu, které v Osvětimi platili za největší zlo Rudolf Höss a Josef Mengele. Praktická část představuje rozhovory s pamětníky, kteří mi ochotně vyprávěli svůj příběh. Dále je zde rozbor otázek, které jsem volil tak, aby mi podaly ucelený obraz o daném tématu. Samotné rozhovory se nachází v přílohách.
|
|
|
Antisemitismus v Protektorátu Čechy a Morava
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce na téma Antisemitismus v Protektorátu se na základě historických událostí zabývá vývojem řešení židovské otázky v okupovaných českých zemích v průběhu druhé světové války. V první kapitole se autorka věnuje hlavním událostem a předělům v životě židovské menšiny za protektorátu. Židé ztratili všechna práva a diskriminace v tomto ohledu byla téměř nesnesitelná. Německý nacismus vypracoval a zároveň uskutečnil "konečné řešení" židovské otázky. Tento termín byl eufemistickým označením pro fyzickou likvidaci židovského národa. Druhá kapitola se věnuje analýze dobového tisku. Tato nejdůležitější část celé diplomové práce pokládá vedle sebe tři autorkou vybraná kolaborantská periodika vycházející v období Protektorátu Čechy a Morava. Jsou jimi časopisy Zteč, Árijský boj a poslední Národní politika. Výstavbou koncentračního tábora Terezín a následný život v něm popisuje poslední, a to třetí kapitola. Toto ghetto je důležitou součástí celé židovské otázky a jejího řešení. Přestože odsud probíhaly transporty do východních oblastí, kde docházelo k vyhlazování v plynových komorách, i tak si někteří židé pomocí kulturního vyžití a ilegálních vzdělávacích aktivit zařídili lepší život. Jedním ze specifik Terezína byla také role, které toto město sehrálo v nacistické propagandě.
|
|
|
Význam časopisu Vedem v terezínském ghettu
ŠVECOVÁ, Lenka
Vedem je název českého literárního časopisu, který byl tajně vydáván v letech 1942-1944 v terezínském koncentračním táboře. Vznikl na popud učitele Valtra Eisingera, jenž měl na starost židovské chlapce žijící v {\clq}qDomově`` č.1 tzv. bloku L417 a podporoval jejich kulturní rozvoj a tvůrčí schopnosti. Chlapci ve věku od čtrnácti do šestnácti let se ujali tajného vydávání časopisu, který vycházel každý pátek po dobu zhruba dvou let. Obsah tvořily stálé rubriky, básně, povídky, ale též filozofické eseje či literární kritiky. Svou ucelenou formou se časopis Vedem snažil co nejvíce přiblížit skutečnému periodiku, o čemž svědčí i žertem uvedená částka na titulní straně. K nejvýznamnějším osobnostem časopisu patřil beze sporu jeho hlavní šéfredaktor Petr Ginz, který roku 1944 zahynul v plynové komoře v Osvětimi, či talentovaný Hanuš Hachenburg, jenž do časopisu přispíval svou básnickou tvorbou. Celkem osmi set stránkový časopis se dochoval v úkrytu terezínského ghetta a po jeho osvobození byl v květnu 1945 převezen do Prahy. Nově nastupující režim bývalého Československa zamítl snahu o jeho vydání, a tak se s jeho existencí poprvé setkáváme ve zkrácené samizdatové verzi až koncem osmdesátých let.
|
|
|
Arteterapie v Terezíně 1942-1944
KABÍČEK, Jakub
Práce pojednává o arteterapeutickém působení Friedly Dicker-Brandejsové v terezínském ghettu v letech 1942-1944 a analýzou dětských obrázků a koláží, které pod jejím vedením vznikly. Pro pohled na obrázky používám hlediska Rožnovské arteterapie. Dále se práce zabývá vývojem a formováním Friedly Dicker Brandejsové jako výtvarnice, pedagožky a artetrerapeutky a jak se setkání a spolupráce s osobnostmi, jakými byli např. Johannes Itten, Paul Klee nebo Viktor Lowenfeld, odrazila v její práci v terezínském ghettu.
|
|
|
Mikrosvět dozorců a vězňů v Terezíně
Dušková, Lucie ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Hlavním úkolem mé bakalářské práce je prozkoumat vztah mezi vězněnými a dozorci v Terezíně. Vzhledem ke složité hierarchii dozorců v terezínském ghettu se zaměřím především na četníky, kteří byli s vězni v každodenním kontaktu. Byly podmínky "obyvatel" ghetta bez výjimky opravdu tak drastické nebo existoval někdo, kdo jim byl ochoten pomáhat? Proč muselo tolik lidí zemřít, zatímco jiných se táborová pravidla příliš nedotkla nebo jen minimálně? Klíčovou úlohu v rozdílných životních podmínkách pro Nucené společenství, jak terezínské vězně nazývá H. G. Adler, sehráli právě četníci, kteří se stanou spolu s vězněnými dominantou mé práce. Jako významný zdroj informací použiji výpovědi pamětníků holocaustu uložené v Židovském muzeu v Praze, dále se ve své práci budu opírat o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
host ::
RSS.