|
|
Vliv německých aktivistických stran na československou politickou scénu v letech 1918 - 1938
Král, Matyáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Autor v práci zmapoval vývoj německé aktivistické politiky v první Československé republice. Tento směr německé politiky chtěl dosáhnout cíle národnostního vyrovnání sudetoněmeckého obyvatelstva spoluprací s československou politikou. Práce se zaměřuje na vliv německých aktivistických stran na československou politickou scénu v letech 1918- 1938. Ústředním tématem práce je období první účasti německých stran v československé vládě v letech 1926-1929. Dále autor zkoumá kritické momenty působení německého aktivismu na československém území a důvody, které vedly k jeho konci.
|
|
|
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění
Kulas, Jan ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění Anotace: Na československých válečných plánech měli do roku 1925 hlavní podíl členové zahraničních vojenských misí (nejprve italské a především francouzské), proto vznikaly v souladu s širší francouzskou strategií pro střední Evropu. Po roce 1925, kdy se náčelníkem hlavního štábu stal generál J. Syrový, už byly československé válečné plány dílem československých důstojníků. Ve dvacátých letech bylo v souladu s československou zahraniční politikou za hlavního československého nepřítele považováno Maďarsko. Růst revizionistických a revanšistických tendencí v Německu a nástup nacismu přiměl československé plánovače obrátit pozornost k Německu. Rozdíly ve vojenských možnostech Československa a Německa vedly k rozhodnutí o vybudování stálého opevnění, stále více defenzivnímu charakteru obrany v československých válečných plánech a k přijetí koncepce ústupu vojska východním směrem na Slovensko. Klíčová slova: pevnostní opevnění, Československo, vojenství, první Československá republika
|
|
|
Jan Scheinost. Katolík a fašista, novinář a politik
Klementová, Eliška ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je analýza myšlenek i politických aktivit Jana Scheinosta (1896- 1964), novináře a zároveň obratného zákulisního politika, známého také jako ideologa českého fašismu. Práce představuje a analyzuje především ty texty a aktivity této kontroverzní osobnosti, které byly svým způsobem unikátní, typické nebo naopak atypické pro československou politickou a intelektuální scénu první a druhé republiky, od 20. let 20. století do období Protektorátu Čechy a Morava. Vlivný katolický publicista Scheinost bývá v odborné literatuře spojován nejen s konzervativním tradicionalistickým katolicismem, ale také s fašismem. Práce se však snaží prokázat, že Jan Scheinost především vždy hledal nejvhodnější hnutí či politickou stranu, skrze něž by mohl realizovat své výbojně katolické ideje. Práce zároveň sleduje historický i kulturní a mediální kontext, v němž Scheinost, mj. šéfredaktor deníku Lidové listy, působil. Přesvědčený nacionalista a katolík Scheinost vstoupil na počátku 20. let do Československé strany lidové, ale ta pro něj byla příliš kompromisní a málo konzervativní. Proto založil se spisovatelem Jaroslavem Durychem revue Rozmach, kde koncipoval a prezentoval své myšlenky. Když se v polovině 20. let 20. století formoval český fašismus, Scheinost vstoupil do fašistického hnutí, aby jej...
|
|
|
Koaliční chování a vládní model první československé republiky (1918-1938)
Suchá, Anita ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat první Československou republiku (1918-1938) z hlediska koaličního chování. Práce mapuje všechny aspekty, které s tímto jevem souvisí, pomocí analytické a deskriptivní metody. Nejprve je představena teorie koalic včetně typologie koaličních vlád, ale i další teoretické aspekty související zejména s formováním koalic. Samotnému představení určujících faktorů koaličního chování během první republiky předchází historický kontext vzniku Československa s důrazem na národnostní problematiku jako neopomenutelného faktoru s dopadem na utváření vlád. Práce se zabývá i dalšími klíčovými faktory, které měly vliv na koaliční chování ať už přímo nebo nepřímo. Proto je představen vztah mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, volební systém, specifika stranického systému včetně přehledu relevantních stran. Politické strany měly v době první republiky rozhodující vliv, proto tzv. Pětka složená z hlavních představitelů československých stran dokázala v určitém období odsunout roli parlamentu a vlády do pozadí. Naproti tomu stála silná autorita prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Stěžejní část práce se věnuje samotnému koaličnímu chování v letech 1918-1938, kde je představeno reálné fungování prvorepublikových vlád a jejich specifika. Rovněž je kladen důraz na analýzu...
|
|
|
Slovenské politické strany za první Československé republiky: Analýza programových cílů
Dolejší, Tereza ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politických stranách působících na Slovensku za první Československé republiky. Cílem práce je zanalyzovat politické programy jednotlivých stran, konkrétně programy Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, Československé sociálně-demokratické strany dělnické, Komunistické strany Československé, Hlinkovy slovenské ľudové strany a Slovenské národné strany. Budu sledovat jak se jednotlivé požadavky týkající se Slovenska proměňovaly v čase, zanikaly nebo se objevovaly v souvislosti s historickým kontextem. Jako výzkumnou metodu aplikuji diskursivní analýzu. Kromě oficiálních politických programů použiji jako sekundární zdroje dobové dokumenty a další publikace věnující se tomuto historickému období. Hlavní výzkumná otázka se bude primárně týkat témat institucionálního uspořádání, pravomocí, státního uspořádání, čechoslovakismu nebo autonomních požadavků. V politických programech vyhledám všechny pojmy související s těmito tématy. Bude mě zajímat problematika týkající se slovenské otázky. Zaměřím se na rozdíly mezi slovenskými a celorepublikovými politickými stranami. V závěru budou získaná data vyhodnocena a porovnána mezi sebou.
|
|
|
První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie
Palkosková, Lucie ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie" aplikuje teorii konsociační demokracie na první Československou republiku. Tato práce popisuje konsociační demokracii v podobě, jak ji definoval Arend Lijphart v 60. letech. Jsou zde představeny podmínky fungování této teorie a její charakteristické znaky. Tyto charakteristické znaky - velká koalice, proporcionalita, segmentální autonomie a menšinové veto - jsou následně aplikovány na případ první Československé republiky. Práce se snaží odpovědět, zda během krátké existence Československé republiky byly naplněny čtyři základní podmínky teorie konsociační demokracie. Na základě analýzy politického systému Československa a analýzy národnostních, hospodářských a sociálních problémů bylo zjištěno, že první Československá republika částečně splňuje dvě podmínky konsociační demokracie (velkou koalici a proporcionalitu), avšak zbývající dvě podmínky - segmentální autonomii a menšinové veto - nesplňuje vůbec.
|
|
|
První Československá republika v kontextu teorie konsociační demokracie
Zavřel, Filip ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika v kontextu konsociační demokracie" pojednává o analýze politického systému první Československé republiky s cílem určit, zda a případně do jaké míry tento systém obsahoval prvky charakteristické pro teorii konsociační demokracie, jak ji popsal nizozemský politolog Arend Lijphart v šedesátých letech 20. století. Zaměřuje se na analýzu systému v oblastech fragmentace společnosti, volebního a stranického systému, výsledků voleb do Národního shromáždění, jednání politických elit a utváření a fungování vládních koalic. Vychází z teze, že politický systém první Československé republiky obsahoval prvky později spojované s teorií konsociační demokracie, a to především v podobě vlády velké koalice (od roku 1926 i s účastí reprezentantů německé menšiny) a relativně dlouhodobé systémové stability, dosažené i přes rozsáhlou fragmentaci společnosti, která se štěpila zejména národnostně. Sledovaným obdobím je celá éra první republiky, tedy léta 1918 až 1938.
|
|
|
Osobnost českobudějovického biskupa Šimona Bárty (1920-1940)
ŠMÍD, Marek
Bakalářská práce se zabývá životem, dílem a aktivitami českobudějovického biskupa Šimona Bárty (1864-1940) v období let 1920-1940, kdy stál v čele českobudějovické diecéze. Studie vychází z pramenů státního oblastního archivu v Třeboni (fond Biskupský archiv), dobových periodik, dokumentů úřední povahy a početné literatury. Bártův život je zasazen do historicko-náboženského kontextu první a druhé Československé republiky a protektorátu Čechy a Morava, přičemž se v tematických blocích snaží rekonstruovat biskupské působení osmého českobudějovického biskupa. Významné části tak tvoří Bártova správa diecéze, konání eucharistického kongresu v roce 1927, proměny místního kněžského semináře, národnostní pnutí i biskupovo místo v hierarchii československých biskupů. Práce představuje zajímavý příspěvek k církevním dějinám první poloviny 20. století.
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
host ::
RSS.