|
|
Továrna JAWA v Týnci nad Sázavou v dobách socialistického experimentu - Továrna, lidé a motocykly v době tzv. normalizace a ekonomické transformace (1968 - 1995)
Bárta, Karel ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je zachycení časového úseku let tzv. normalizace během 70. a 80. let 20. století v Československu. Právě normalizace je v tomto případě primárním zkoumaným obdobím s přesahem do doby ekonomické transformace v 90. letech, a to v podmínkách v té době největšího výrobce a vývozce československých cestovních motocyklů - podniku JAWA, přičemž hlavním středobodem, kde se tyto motocykly ve velkém vyráběly, byla továrna v Týnci nad Sázavou - Brodcích. Kromě samotné výroby motocyklů v Týnci nad Sázavou v rámci zkoumaného období se práce zabývá také rolí Československa coby "velmoci" motocyklového sportu v období socialismu a dalšími aspekty souvisejícími s motocykly v rámci zkoumaného období jako je otázka role motocyklů v době normalizace v Československu, či nastínění historického vývoje samotné značky JAWA v poválečných letech a její rozmach v celosvětovém měřítku před samotným znárodněním podniku. Práce se zabývá také dalšími aspekty ve zkoumaném období, jako je dopad továrny na život obyvatel a zaměstnanců v regionu, otázka vztahů k firmě a značce JAWA či zkoumání ekonomické situace továrny v období normalizace a ekonomické transformace. Zdrojem této práce jsou rozhovory a interview s bývalými, ale i současnými zaměstnanci továrny JAWA v Týnci nad Sázavou, kteří zde působili, či působí...
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
|
|
Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století
Šiller, Jiří ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent) ; Brožová, Věra (oponent)
Práce s názvem Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století se dívá na sedmdesátá léta jako první normalizační desetiletí. To bylo pro oficiální proud české literatury obdobím svazujícím; autoři nemohli svobodně tvořit, režim striktně vytyčil mantinely, v nichž se ve své tvorbě mohli pohybovat. Původní dramatická tvorba 70. let tak plasticky vypovídá o tom, jak se kultura chová v nesvobodné době, jaké byly cesty ke smysluplnému fungování. Je zřejmé, že literatura zabývající se současností, měla situaci oproti autorům uchylujícím se k tzv. únikovým tématům značně ztíženou. Navíc pro divadlo byly podmínky ještě přísnější, a to ve vztahu ke schvalovacím procesům, jimiž nová hra procházela, a pokud byli lidé pohromadě, mohlo se improvizovat a reakce publika byla jen těžko předvídatelná. V tomto desetiletí již autoři víceméně jen předstírali, že idejím socialismu věří, do svých textů nicméně vkládali myšlenky utvrzující čtenáře o správnosti socialistického vývoje. Jen tak jejich dílo mohlo být oficiálně vydáno, v případě dramatu jevištně realizováno. A to je zásadní změna oproti 50. letům 20. století, zejm. od jejich první poloviny, kdy víra ve správnost nastoleného socialistického vývoje byla skutečná, ovšem časem pozvolna dostávala trhliny a ovlivňovala profesní i osobní životy i...
|
|
|
Recenze na československé televizní seriály v týdeníku Tvorba v období normalizačních 70. a 80. let
Hliňáková, Kristýna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce se primárně zabývá recenzemi na československé televizní seriály v týdeníku Tvorba, ústředním tiskovém orgánu KSČ, v časově vymezeném období 70. a 80. let. Sekundárně se věnuje jiným relevantním dobovým materiálům vztaženým k seriálové problematice obecně. Doplňkově práce přihlíží také k formálním aspektům zkoumaných recenzí (jazyková specifika, podoba, rozsah a vývoj rubriky pro televizní recenze apod.). Práce je rozdělena na dvě základní části: teoretickou a analytickou. Teoretická část přináší výklad o kulturně-politickém týdeníku Tvorba, nastiňuje společensko-historický kontext tzv. normalizace a v neposlední řadě podává výklad o fenoménu televizního seriálu u nás. Část analytická pracuje přímo s dohledanými recenzemi a jinými relevantními materiály z Tvorby. Cílem této diplomové práce je na základě zcela konkrétních recenzí a dobových článků přiblížit představy kulturních redaktorů a recenzentů Tvorby o žádoucí podobě, uměleckém zpracování a poslání televizních seriálů jakožto specifického žánru televizní tvorby a zároveň přinést přehled o tom, jaké aspekty byly na recenzovaných seriálech hodnoceny kladně, jaké záporně, co bylo opakovaně oceňováno, co naopak kritizováno atd.
|
|
|
Politika interpretace. Rétorické, diskursivní a textové hry v normalizační literární kritice
Andreas, Petr ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent) ; Pullmann, Michal (oponent)
Bibliografický záznam ANDREAS, Petr. Politika interpretace. Rétorické, diskursivní a textové hry v normalizační literární kritice. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky, 2014. Vedoucí disertační práce: prof. Petr A. Bílek, CSc. Anotace Tématem této disertace je politika interpretace v normalizační literární kritice a publicistice (1968-1989). Práce kategorizuje a analyzuje diskursivní, rétorické a textové strategie, které používali literární kritici a publicisté (a jednotlivé profesní a názorové skupiny) publikující v oficiálním publikačním prostoru. Metodologicky vychází z konceptu politiky interpretace podle P. C. Hogana, rozvinutého o teorii jednání a teorii řečových aktů. V první, teoreticko-metodologické části (kapitoly II-IV) je představen a rozvíjen pojem politiky interpretace a analyzovány metodologické problémy interpretace literárněkritických a publicistických textů z normalizační éry. V druhé, analytické a interpretační části (kapitoly V-VII) jsou rozlišeny tři roviny politiky interpretace podle umístění ve struktuře kritického aktu a identifikovány kategorie rétorických, diskursivních a textových strategií. V třetí, závěrečné části (kapitola VIII) je zobecněno a syntetizováno poznání o podobě a fungování kritického aktu v normalizační éře. Annotation...
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace a na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989. Archiv TS Ostrava utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících kapitolách a jsou celkovým a všeobjímajícím způsobem shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Osobnosti novinářů - seniorů v Praze
Nováková, Denisa ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Magisterská práce Osobnosti novinářů - seniorů v Praze je zaměřena na několik okruhů. Netýká se pouze současných aktivit a názorů dnešních novinářů - seniorů. V první části se zaměřuje na popis životních podmínek novinářů za dob normalizace, tedy v době, kdy dnešní novináři - senioři byli ekonomicky aktivní, přičemž hlavní důraz je v tomto popisu kladen na roli Československého svazu novinářů. Práce popisuje jednotlivé segmenty, skrze něž novinářský svaz na své členy působil, a v jakých jim poskytoval výhody a podporu (zahraniční rekreace, rekreace, lázeňské léčení, pomoc v řešení bytové situace, jazykové kurzy). Jako hlavní zdroj poznání zde slouží materiály z fondu Archivu Syndikátu novinářů. Východiskem druhé části jsou standardizované rozhovory s konkrétními novináři - seniory. Vyhodnocením jejich odpovědí práce doplňuje zjištění z první části a přidává další zjištění z oblastí novinářské každodennosti 70. a 80. let a role Československého svazu novinářů ve vztahu ke svým členům. Dále přináší názory respondentů na situaci v médiích po roce 1989 a jejich srovnání žurnalistiky z období před rokem 1989 a dnes. Kromě toho se snaží zjistit, jaký mezi respondenty panuje názor na novinářské vzdělání a jeho nutnost, na současnou roli Syndikátu novinářů a zejména pak na možnosti novinářů - seniorů uplatnit se v...
|
|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
host ::
RSS.