Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  začátekpředchozí22 - 31  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj české politiky sociálního začleňování
Šálková, Eva ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Navrátil, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj české politiky sociálního začleňování" se zabývá tím, jaké faktory ovlivňovaly vývoj a podobu politiky sociálního začleňování se zaměřením převážně na sociálně vyloučené Romy od roku 1989. V období po roce 1989 působilo na českou veřejnou a sociální politiku mnoho vlivů jak vnějších, plynoucích ze snahy České republiky o připojení se k Evropské unii nebo později ze samotného členství, tak i vnitřních, vyplývajících z potřeby zajistit fungování systému v rychle se měnících socioekonomických podmínkách. Při mapování vývoje zkoumané politiky je v práci věnována pozornost zejména dopadům procesu evropské integrace a institucionálním změnám, které se promítly do implementace politiky sociálního začleňování. Dále se text snaží odhalit příčiny a dopady jednotlivých změn ve vývoji zkoumané politiky, přičemž při určování faktorů, které lze považovat za podstatné pro vývoj české politiky sociálního začleňování, bylo vycházeno z výsledků tematické analýzy rozhovorů s experty. Data získaná od respondentů jsou pak často doplněna o podrobnější informace z odborné literatury a veřejně politických dokumentů. Změny v české politice sociálního začleňování od roku 1989 se práce snaží vysvětlit pomocí teorií evropeizace a nového institucionalismu.
Problémy města Mostu očima jeho mladých obyvatel
Pícha, Tomáš ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálními problémy města Mostu a tím, jak je vnímají a hodnotí mladí Mostečané. Město má vlivem historických událostí velmi specifickou skladbu obyvatelstva a již dlouhodobě čelí mnoha problémům, které jsou svou povahou sociální, ekonomické, environmentální i jiné. Práce mapuje názory žáků a studentů mosteckých škol na dané problémy a analyzuje, které z nich považují za naléhavé, jak hodnotí životní podmínky v Mostě a jaký je jejich vztah k městu. Oporou práce a záro- veň hlavní zdroj empirické informace je vlastní dotazníkové šetření provedené na vzorku zhruba 600 studentů různých typů škol, které dává odpovědi na většinu vý- zkumných otázek. Ty se kromě sociálních problémů týkají taktéž doposud nepříliš dis- kutovaného fenoménu masového odlivu obyvatel Mostu, který by mohl všechny ostat- ní problémy do budoucna ještě prohloubit. Celkový výstup tak tvoří popis aktuální si- tuace města a jeho problémů, percepce těchto problémů mladým obyvatelstvem a náčrt vize budoucího vývoje.
Důsledky suburbanizace pro obec - případová studie obce Velebov
Puchálková, Pavla ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Proces rezidenční suburbanizace, beroucí na sebe často podobu sídelní kaše, se ve vyspělých zemích objevuje od poloviny 18. století, zatímco v České republice se jedná o poměrně nový fenomén, v masovém měřítku pozorovatelný až od 90. let 20. století. Ačkoli se výzkumu suburbií věnovala řada prací, všechny z nich se zabývaly výhradně okolím největších českých měst. V první části práce shrnuje autorka, za použití metody analýzy dokumentů, historický vývoj forem suburbanizace, přičemž se detailně zaměřuje na moderní suburbanizační procesy ve Velké Británii, USA a České republice, důsledky suburbanizace v podobě sídelní kaše a vliv na existenci a fungování místních komunit v nových suburbiích. Dále autorka provedla případovou studii obce Velebov, do níž směřuje suburbanizace z Karlových Varů, za použití metod analýzy dokumentů, kvalitativního a kvantitativního dotazování rezidentů, a zaměřila na skladbu obyvatel, sociální kontakt a celkovou sociální kohezi v rámci obce. Výzkumná zjištění do značné míry potvrzují výsledky předchozích studií a ukazují tak na univerzálnost průběhu suburbanizace na území ČR. Skladba nových obyvatel obce se značně odlišuje od těch původních, což ústí v malou míru sociálních kontaktů a celkově nevyvinuté vztahy mezi oběma skupinami. Lze ale očekávat, že časem dojde v tomto...
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
Determinants of Social Trust and Cohesion
Sedláčková, Markéta ; Šafr, Jiří
The authors first discuss two basic dimensions of social cohesion (inequality and social capital) and their indicators. They also present the concept of social cohesion as a “good society”, with an emphasis on civic integration, mutual intergroup tolerance, trust and respect for differences. The second empirical part looks at the state of selected components of social cohesion in Czech society. In addition to focusing on the way the concept of “social cohesion” is perceived by Czech public opinion, an international comparison of the level of civic trust among people is presented. Finally the paper discusses relationship between indicators of social cohesion such as generalized social trust, trust in institutions, civic engagement, and the legitimacy of the democratic system.
Názory na uspořádání společnosti a sociální soudržnost
Tuček, Milan
V březnu jsme do dotazníku zařadili dvě otázky, které se týkaly sociální struktury společnosti a její sociální soudržnosti.
Sociální koheze – teorie a výzkum. Názory české veřejnosti na společenskou soudržnost
Sedláčková, Markéta ; Šafr, Jiří
Přestaveny jsou sociologické koncepty studia sociální koheze jak východisko pro zkoumání sociální rovnováhy na makrospolečenské úrovni. V empirické části rozebíráme na základě výzkumu veřejného mínění Naše společnost z roku 2004 a 2005 názory české populace na významy pojmu společenská soudržnost a to v čem spatřují lidé její zdroje. Dále zkoumáme důvěru v druhé lidi a hodnocení mezilidských vztahů v české společnosti, které jsou analyzovány v souvislosti s postavením ve společnosti a subjektivními postoji a hodnocením.
Občané o společenské soudržnosti
Červenka, Jan
Text přináší některé základní výsledky výzkumu zaměřeného na problematiku sociální soudržnosti, který proběhl v rámci řešení projektu "Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti".

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   začátekpředchozí22 - 31  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.