Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  začátekpředchozí22 - 31  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
Využití literárního textu v dramatickém projektu
Novotný, Michael ; Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Název Využití literárního textu v dramatickém projektu Abstrakt Tato práce se ve své teoretické části zabývá vymezením pojmů dramatika, prostředky, techniky a metody tvořivé dramatiky. Dále pak možnostmi využití literárního (pohádkového) textu v práci s dětmi předškolního věku V praktické části pak zpracovává projekt, který využívá pohádkového textu v dramatice při vzdělávací nabídce v mateřské škole. Aplikuje různé dramatické, pocitové, smyslové, pantomimické a jiné hry v období měsíce února. Následně vyhodnocuje tento projekt po stránce účinnosti prostředků, technik a metod tvořivé dramatiky na osobnost dětí předškolního věku. Klíčová slova Tvořivá dramatika, literární text, předškolní věk, hra, dramatizace, předškolní vzdělávání, mateřská škola.
Vhodnost literárních textů pro výchovu ke čtenářství na 1.stupni ZŠ
Šroubková, Barbora ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Práce má zmapovat, které rysy literárních textů je činí vhodnými pro výchovu ke čtenářství žáků ve věku mezi 4. a 5. ročníkem 1. stupně základní školy. Sleduje jak rysy náročnosti, tak prvky podnětné pro rozvoj čtenářství. Součástí práce je akční výzkum, který nabízí pohled na čtenářské klima v jedné třídě. Žáci zde jmenují oblíbené tituly, které jsou posouzeny dle náročnosti. Model čtenářských kontinuí od Bonnie Campbell Hill je klíčovým aspektem v hledání náročnosti literárních textů a slouží k vytvoření kritérií vyspělosti, podle kterých jsou hodnoceny dětské knihy. Vybrané texty, vyhodnocené na základě jejich vyspělosti, i zjištěné rysy vhodnosti poslouží k návrhu postupu, který může učitelům sloužit při vyhledávání textů a při určování vhodnosti daného textu pro určitou třídu. Tato diplomová práce zahrnuje literární lekci, která poukazuje na přítomnost čtenářských kontinuí v plánování práce s textem.
Language management in the process of reception of literary texts from the perspective of a native and a non-native speaker of the Czech language
Reuter, Magdalena Antonia ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá možnosti zmapování recepce literárních textů jakožto procesů jazykového managementu a následně poukazuje na hlavní rozdíly v percepci literárního textu v případě rodilého mluvčího a nerodilého mluvčího. První tři kapitoly práce se zabývají metodologií výzkumu, která se opírá o Teorii jazykového managementu, Neustupného přístup k literární kritice skrze zmíněnou teorii a formalistické a strukturalistické teorie. Samotný výzkum je popsaný ve čtvrté až sedmé kapitole. Zabývá se jednotlivými případy povšimnutí, hodnocení a strategiemi řešení problémů, jak je provádějí dva čtenáři moderní české povídky (jeden rodilý a jeden nerodilý mluvčí). Konkrétně jde o rozpoznání takových procesů a jejich analýzu pomocí následných interview. Cílem práce je sestavení komplexní metodologie pro identifikaci, bližší popis a interpretaci procesů jazykového managementu probíhajících při recepci literárního textu. Dalším cílem je zjištění hlavních rozdílů v tomto procesu, je-li příjemcem textu rodilý resp. nerodilý mluvčí.
Dramatická výchova a literární příběh v mateřské škole - v díle Zdeňka Svěráka
Čiháková, Julie ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi uplatnění díla Zdeňka Svěráka v dramatické výchově v mateřské škole. V teoretické části jsou shrnuty informace o životě a díle Zdeňka Svěráka a poznatky o možnostech využití literárního příběhu v mateřské škole s uplatněním metod dramatické výchovy. Dále jsou popsány vývojové zákonitosti dítěte předškolního věku a jejich význam pro dramatickou výchovu. V praktické části DP jsou na podkladě knih Zdeňka Svěráka zpracovány a zreflektovány tematické celky, v nichž byly využity metody dramatické výchovy. V závěru DP jsou vyhodnoceny poznatky, ke kterým jsem na základě realizace tematických celků dospěla.
Využití metod a technik dramatické výchovy k pochopení literárního textu
Mihalová, Tereza ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití metod a technik dramatické výchovy k pochopení literárního textu při výuce žáků zejména na prvním stupni základní školy se zřetelem k podpoře jejich čtenářství. V první, teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy: literatura, čtenářství a jejich význam pro člověka; literární a dramatická výchova (včetně jejích metod) a jejich možná setkávání při výuce. Dále se teoretická část zabývá použitím literárního textu jako námětu pro přípravu literárně-dramatických lekcí, včetně strukturované dramatické práce. Praktická část je zaměřena na konkrétní návrhy tří dramaticko-výchovných lekcí s využitím literárního textu jako předlohy, z nichž dvě byly zrealizovány a zhodnoceny z hlediska dosažení stanovených cílů. Potvrzuje, že využití metod a technik dramatické výchovy má ve výuce literární výchovy své opodstatnění. Klíčová slova: dramatická výchova, školní vzdělávací program, metody a techniky dramatické výchovy, příprava lekce, prožitek, kooperativní učení, umělecký text
Role nedourčenosti v literarním díle
Marković, Maša ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám pojmem "nedourčenosti" v rámci literární teorie. Práce ja založena na fenomenologické teorii Romana Ingardena, recepční estetice Wolfganga Isera a teorii fikčních světů Lubomíra Doležela. Nedourčenost zkoumám ze vztahu k literárnímu dílu a jakou roli má při konstituci fikčních světů. Bylo zjíšteno, že dochází do změny jí funkce. Práce se soustřeďuje na vytváření estetické recepce v souvislosti s mezerami a místy nedourčenosti v literárním díle. Část práce byla věnována konstrukci "fikčních a možných světů" a jejich vztah k nedourčenosti. Nedourčenost byla představena v práci jakožto nezbytná součást estetické recepce.
Demonstrativní predeterminant v současné francouzštině a jeho fungování v textu
Bečvářová, Karolina ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
demonstrativní determinant - aktualizace - identifikace - reference - deixe - anafora - katafora - literární narativní text Demonstrativní determinant aktualizuje a identifikuje obecné podstatné jméno tak, že odkazuje k předmětu řeči tohoto obecného jména do situace, do jazykového kontextu nebo do společně sdílené zkušenosti. V literárním narativním textu odkazuje k předmětu řeči fiktivního světa do jazykového kontextu anaforicky/ kataforicky, ve zvláštních případech odkazuje do situace fiktivního světa.
Využití prvků uměleckých výchov ve vyučování němčině jako cizímu jazyku (se zaměřením na dramapedagogiku a práci s obrazovou knihou "Královna barev" od Jutty Bauerové)
Moravčíková, Eva ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Název: Využití prvků uměleckých výchov ve vyučování němčině jako cizímu jazyku (se zaměřením na dramapedagogiku a práci s obrazovou knihou "Královna barev" od Jutty Bauerové) Abstrakt: Tématem předkládané diplomové práce je integrace estetických prvků do hodiny německého jazyka, které pomáhají zlepšovat jazykové prostředky a řečové dovednosti studentů a rovněž rozvíjejí jejich osobnost. Předmětem mé práce je sepětí jazyka s uměním - dílčí umělecké výchovy, dramatická, hudební, literární a částečně i výtvarná výchova a jejich aplikace ve vyučovací hodině. Práce vychází z teorie dramapedagogiky a rozboru autentického cizojazyčného literárního textu, konkrétně žánru obrazové knihy. Náměty v praktické části jsou čerpány z uměleckých zdrojů, zkoumané metody a jejich konkrétní formy byly ověřeny ve zkušebních vyučovacích hodinách. Klíčová slova: Estetický prvek, dramapedagogika, hudební výchova, obrazový materiál, literární text, projektové vyučování, jazykové prostředky, řečové dovednosti
Text a jeho ilustrace
ŠVEJKOVSKÁ, Karolína
Práce se zabývá otázkou provázání výtvarné reprezentace a uměleckého díla literárního. Je zaměřena především na žánr knižní ilustrace a na otázku vzájemného vztahu verbálních a vizuálních složek literárního díla, resp. možností a limitů transformace jazykového a výtvarného zobrazení. Teoretický výklad provází analýza ilustrací několika konkrétních děl české literatury v jejich vztahu k ilustrovanému textu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   začátekpředchozí22 - 31  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.