|
Postoje nevidomých k manželství a rodičovství.
BENEDIKTOVÁ, Andrea
Předkládaná bakalářská práce se soustřeďuje na problematiku partnerství a rodičovství nevidomých osob. Konkrétně na to, jaké mají nevidomí postoje k instituci manželství a jak se staví k otázce rodičovství. Nutno podotknout, že tato problematika není v naší společnosti příliš rozebírána a řešena odborníky. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část, přičemž teoretická část je dále rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola pojednává o rodině jako o celku, řeší, co to rodina vlastně je a jak ji definují různí odborníci. Dále pak rozebírá problematiku rodinných trendů, které jsou v naší societě v současné době velice frekventované. V této podkapitole je rozebírána také měnící se role muže a ženy napříč historií až po současnost. Druhá podkapitola je zaměřena na partnerská soužití, konkrétně na manželství a nesezdanou formu soužití. Třetí podkapitola je věnována problematice partnerského života lidí s těžkým postižením zraku. Ve čtvrté kapitole je probíráno, kdo je to nevidomý člověk, to, jak se toto postižení definuje odborníky, a také je zde nástin etiologie zrakových postižení a možné vnímání postižení v závislosti na tom, kdy postižení vzniklo. Zdali je vrozené, nebo získané až v průběhu života. Pátá a poslední podkapitola teoretické části pojednává o rodičovství nevidomých osob, o vztahu rodiče a vidoucího dítěte a také o specificích péče o dítě. Empirická část má stanoven jeden hlavní cíl a dva cíle vedlejší. Hlavním cílem je zjistit, jaké postoje zaujímají nevidomí lidé k manželství a rodičovství. Prvním vedlejším cílem je pak zjistit, jaké názory mají nevidomí lidé na partnerský život, jestli dávají přednost manželství či jiné existující formě rodinného soužití a které. Druhým vedlejším cílem bylo zjistit, zdali řadí mezi své životní hodnoty také výchovu dětí a jaké jsou jejich důvody. Taktéž byla stanovena jedna výzkumná otázka, která má pomoci odhalit, zda nevidomí lidé vnímají své postižení jako překážku pro založení rodiny a následnou výchovu dětí. Pro výzkumné šetření byla stanovena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovory byly dělány s pěti komunikačními partnery/partnerkami, kteří byli vybráni účelovým výběrem. Jednalo se o nevidomé lidi, kteří ještě rodinu nezaložili a bylo jim mezi 20 až 30 lety. Rozhovory vždy probíhaly se souhlasem komunikačních partnerů a na předem domluveném a klidném místě. Kvalitativní výzkumné šetření přineslo zajímavé poznatky. Výzkum odhalil, že instituci manželství preferují pouze dva z pěti komunikačních partnerů, jelikož předpokládají, že pouto partnerského vztahu mezi dvěma lidmi bude silnější, a pravděpodobnost ukončení vztahu bude tak menší, jelikož rozvod je složitější proces nežli rozchod dvou nesezdaných lidí. Tito dva komunikační partneři však chtějí před uzavřením sňatku žít nějakou dobu nesezdaně, a vyzkoušet si tak společný život. Zbylí tři komunikační partneři dávají přednost dlouhodobému nesezdanému soužití bez následného uzavření manželství. Argumentují tím, že manželství je vlastně pro šťastný partnerský život nepodstatné. Dále bylo pomocí výzkumu zjištěno, že výchova dětí je velice důležitá pro plnohodnotný život tří z pěti komunikačních partnerů. Pro jednoho z nich je důležité najít si životního partnera a jedna komunikační partnerka uvádí, že otázka výchovy dětí je pro ni zatím otevřená. Velice pozitivním zjištěním je, že své postižení nevnímá jako překážku pro založení rodiny žádný z komunikačních partnerů, a pouze jeden si není stoprocentně jistý, že by se zvládl plnohodnotně postarat o své dítě.
|
|
Hodnocení životní spokojenosti seniorů (zdravotnická zařízení, agentury domácí péče, domovy pro seniory)
FUJDLOVÁ, Radka
Teoretická východiska: Ústředním tématem mé práce je životní spokojenost seniorů, přitom obsah tohoto pojmu je vnímán velice subjektivně a navíc proměnlivě i u jednoho člověka v různých životních etapách a v závislosti na řadě okolností a událostí, které jedince na jeho životní dráze provázejí. Vždy je ovšem předpokladem prožívání spokojenosti saturace potřeb, a to jak fyzických, tak i psychických, sociálních a spirituálních. Většinou je člověk schopen uspokojování svých potřeb zajišťovat nebo alespoň ovlivňovat svými aktivitami a svojí vůlí, avšak čím je starší, tím více se stává v tomto směru závislým na pomoci okolí. Zčásti se tohoto úkolu obvykle ujímají rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni svému blízkému pomáhat a starat se o něj, ale nastávají i situace, kdy se člověk musí svěřit do rukou zdravotníků, zejména zdravotních sester. Náplní sester je nejen plnění ordinací lékařů, ale je nezbytné, aby věnovaly pozornost i osobním potřebám svých klientů. Význam obou těchto složek péče je zcela rovnocenný, neboť úspěšnost léčby do značné míry závisí na psychickém stavu, daném uspokojením klientových životních potřeb a naopak míra pacientovy pohody je výrazně ovlivněna zdravotním stavem odvíjejícím se od úspěšné léčby. Profesionální péče, jež se jejich klientům dostává, je často vázána na umístění seniora v některých zdravotních institucích, eventuelně se jedná o variantu, kdy senior zůstává ve svém domově a přijímá péči od terénních zdravotníků jen po určitý počet hodin denně. V každém případě by cílem takovéto péče, ať už realizované jakýmkoliv způsobem, mělo být dosažení co nejvyšší možné míry spokojenosti starých jedinců. Cíle práce: Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na věku Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na pohlaví Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na typu organizace Hypotézy: H1: Muži jsou spokojenější než ženy H2: S vyšším věkem klesá spokojenost seniorů H3: Nejvíce spokojení jsou senioři využívající služeb ADP Metodika: V praktické části byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Za tímto účelem jsem použila zredukovaný standardizovaný dotazník SQUALA, který jsem vzhledem k cílové seniorské věkové skupině převedla do formy rozhovorů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Office Excel a k některým výpočtům byl využit program Statistica. V rámci výzkumného šetření byly získány odpovědi od sta respondentů z jihočeského kraje, konkrétně Českobudějovicka a Českokrumlovska. Oslovila jsem tři typu zdravotnických zařízení a to agenturu domácí péče, domovy pro seniory a oddělení následné péče v nemocnicích. V agentuře domácí péče jsem získala ke spolupráci 15 seniorů, v domovech pro seniory 39 a v nemocnicích 46. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost seniorů je nejvíce ovlivněna využívaným typem zdravotního zařízení, tedy prostředím, ve kterém je jim zdravotní péče poskytována. Jednoznačně nejspokojenější jsou lidé, kteří využívají služeb agentury domácí péče. Naproti tomu věk ani pohlaví při hodnocení životní spokojenosti podstatnou roli nehrál. Závěr: Význam mé diplomové práce spatřuji především v možnosti využít získaných poznatků, týkajících se spokojenosti seniorů a faktorů, jež tuto spokojenost ovlivňují, ke zkvalitnění péče zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků.
|
|
Motivace ve skialpinismu
Sottnerová, Kateřina ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Motivace ke skialpinismu Cíle: Cílem této práce bylo přispět k hlubšímu poznání motivace skialpinistů ke skialpinismu v horách, zmapovat, jací lidé se mu věnují, zjistit motivy, které je k této aktivitě vedou a jejich angažovanost v tomto sportu. Dále jsme se snažili zjistit a interpretovat případné rozdíly mezi jednotlivými skupinami skialpinistů podle různých hledisek. Metody: V naší práci jsme zvolili metodu anketního šetření (dotazník). Výsledky byly zpracovány v programu Open Office. Výsledky: Zjistili jsme, že nejčastějším motivem je "pobyt v přírodě", který uvedli všichni dotazovaní. Dalšími hlavními motivy k této aktivitě jsou "radost", kterou tento sport přináší a "volnost a svoboda". Většina respondentů je motivována ještě "setkáním s přáteli", "únikem od běžného života", "sportovním výkonem", "objevováním něčeho nového", "výzvou" a "adrenalinem a vzrušením". Dále jsme zjistili, že v českých horách, do kterých se za skialpinismem vydává 95,2% respondentů, tráví téměř polovina dotazovaných (45,1%) více než 10 dní v sezóně. V zahraničních horách, kam se za skialpinismem vydává 77, 1% respondentů, tráví více než 10 dní v sezóně 21,9% dotazovaných. Zjistili jsme také několik rozdílů v motivaci mužů a žen. Klíčová slova: Skialpinismus, motivace 5
|
|
Postoje k riziku u českých studentů středních škol: rozdíly mezi muži a ženami
Holá, Lucie ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce "Postoje k riziku u českých studentů středních škol: rozdíly mezi muži a ženami" pojednává o tom, jak se lidé v každodenním životě setkávají s rizikem a jak se s ním vyrovnávají. První část práce se zabývá tím, jakým způsobem se utváří vnímání rizika a především, které faktory je ovlivňují. Důležitou roli hrají sociální a kulturní struktury, ale i individuální faktory (jako pohlaví nebo osobní zkušenosti) a mediální obraz rizik. Vnímání rizika je klíčové pro proces rozhodování v situacích spojených s rizikem nebo nejistotou a práce dále poukazuje na to, že je možné modelovat chování v rizikových situacích a tak je predikovat. Druhá část práce prezentuje obsah výzkumu mezi českými studenty středních škol a jejich postojích k riziku. Zaměřuje se na rozdíly mezi muži a ženami. Především se zabývá jejich ochotou riskovat ve třech klíčových oblastech - sociální oblast, zdraví a volný čas. Použitý model obsahuje tyto parametry: ochotu zapojit se do aktivity spojené s rizikem, vnímání pravděpodobnosti negativních důsledků a na míru potěšení vyplývajících z aktivity. Výzkum ukazuje, že a) muži jsou více ochotni riskovat v oblasti zdraví a volného času, na druhou stranu ženy jsou odvážnější v sociální oblasti; b) studenti z náročnějších škol riskují více v sociální oblasti, než studenti z...
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
Náhled verějnosti na týrané ženy jako oběti domácího násilí v Jihočeském kraji
BEDLÁNOVÁ, Marta
Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zjistit jaké povědomí má laická a odborná veřejnost o ženách jako obětech domácího násilí v Jihočeském kraji. Protože žiji v Jihočeském kraji směřovala jsem výzkum právě na tuto lokalitu. Zajímala jsem se především o to, zda jsou lidé žijící v Jihočeském kraji ovlivněni určitými předsudky a stereotypy a zda jsou dostatečně o problematice domácího násilí informováni. Z důvodu velkého množství respondentů jsem zvolila empirickou metodu zkoumání - kvantitativní výzkum. Pro získání potřebných dat jsem použila metodu dotazníku neboli standardizovaný soubor otázek s anonymním průběhem. Ze shrnutých výzkumných výsledků jsem vyvodila, že ani laická ani odborná veřejnost žijící v Jihočeském kraji nenahlíží na týrané ženy jako oběti domácího násilí s předsudky a stereotypy. To, že lidé žijící v Jihočeském kraji nenahlíží na týrané ženy jako oběti domácího násilí s předsudky a stereotypy, ale neznamená, že se stále mýty, předsudky a stereotypy u jihočeské laické i odborné veřejnosti nevyskytují. Například u laické veřejnosti jsem zaregistrovala stále převládající mýtus {\clq}qženy muže k použití násilí vyprovokovávají.`` U odborné veřejnosti jsem zaznamenala existenci předsudku {\clq}qoběťmi domácího násilí se nestávají atraktivní a sebevědomé ženy.`` Dalším výsledkem mé bakalářské práce bylo zjištění, že na rozdíl od dostatečné informovanosti odborné veřejnosti, laická veřejnost nemá stále dostatek informací o problematice domácího násilí. V současné době spatřuji jako zásadní problém fenoménu domácího násilí nedostatečnou informovanost o tomto jevu především u laické veřejnosti. Myslím, že by bylo velice užitečné, účelné ale i zajímavé zaměřit pozornost na to, jakým způsobem docílit, co možná největší informovanosti české veřejnosti.
|
|
Marketing importance of Body image
Michelík, Martin ; Machek, Martin (vedoucí práce) ; Kolouchová, Daniela (oponent)
Dnešní doba přináší život plný konzumu, se silným bojem o zákazníka . Každý člověk se chce mít dobře a vypadat lépe. Sdělení, které všude kolem nás prezentují štíhlý a pohledný lidi, ovlivňují naše spotřebné chování. Koupou nejrozličnějších vyrobků se lidé snaží vyrovnat těmto ideálům a docílí častokrát umělé pocity štěstí . Práce se zaměřuje na Body image, při kterém rozebírá spotřební chování jedince, jeho socialní a kulturní predispozice, jaký ideál krásy je zobrazován a preferován u mužů a u žen . Vysvětluje tělesné sebepojetí, jeho vyobrazení v minulosti a jeho vliv ve spojitosti s médiami a reklamou. Cílem této práce je pomocí výzkumu stanovit nejfrekventovanější prvky body image ve spojení s respondenty. Definuje nejčastěji prezentované tělesné ideály a jejich vnímaní dotazovanými. Práca analyzuje i vlivy sociálnich sítí na Body image mladé generace a do jaké velikosti mění jejich běžné návyky .
|
|
Lidé a léky III
Podhrázská, Blanka ; Práznovcová, Lenka (vedoucí práce) ; Zimčíková, Eva (oponent)
LIDÉ A LÉKY III. Autor: Podhrázská B., Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Vedoucí dilplomové práce: Práznovcová L., Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Spotřeba léčiv je součástí farmakoekonomiky a umožňuje zjišťovat náklady státu vynaložené na léčbu nemocí, je ukazatelem potřeby léčiv v daném státě. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit spotřebu léčiv na území České republiky v letech 2004-2008 pomocí dostupných databází a pomocí dotazníků vyhodnotit jaké léčivé přípravky jsou aktuálně předepisovány a užívány pacienty. Metodika: Náhodně bylo vybráno 150 pacientů ( 98 žen a 52 mužů, věk 23 a více let), kteří přišli do lékárny s lékařským předpisem. Pacienti anonymně vyplnili dotazník týkající se základních osobních údajů, léčiv na předpis, léčiv na volný prodej, regulačních poplatků a doplatků. Výsledky: Nejvíce jsou užívána léčiva skupiny C - kardiovaskulární systém (43%), A - zažívací trakt a metabolismus ( 11%), N - nervová soustava (11%) a M - muskuloskeletální systém (10%). Pacienti měsíčně zaplatí za léky bez předpisu do 100 Kč (61% respondentů). Závěr: Spotřeba léčiv má v posledních letech vzrůstající tendenci....
|
|
Duchovní vedení jako důležitá součást permanentní formace dospělých, teorie a současná praxe
Kostelecká, Marie ; Kuźniar, Mariusz (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce se zabývá duchovním doprovázením jako jedním z důležitých způsobů formace věřícího člověka. Doprovázení je pomocí jednoho člověka druhému na cestě k plnějšímu prožívání života s Bohem, ke svatosti. Vychází z ankety, která zjišťuje potřebu duchovního doprovázení mezi věřícími v Čechách a míru jejího uspokojení. Provedený výzkum pomocí ankety u 1200 respondentů ukazuje, že potřeba věřících být doprovázen převyšuje současné možnosti katolické církve. Významně více je neuspokojena tato potřeba u žen než u mužů. Pomocí by bylo vytvořit například v rámci každé diecéze proškolený tým lidí vhodných ke službě doprovázení, a to nejen z řad kněží a řeholníků, ale i laiků. Potom by tato možnost byla mezi věřícími uvedena ve známost, aby se lidé sami nebo na doporučení kněze - zpovědníka mohli o poskytnutí této pomoci ucházet a plně ji využívat. Klíčová slova 5 klíčových slov: Bůh - věřící člověk - doprovázení - zrání - svatost. Počet znaků (včetně mezer): 222 552
|
|
Analýza vnímání genderových rolí
Šuhajová, Irena ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Ticháková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Analýza vnímání genderových rolí" popisuje názory současné společnosti na postavení mužů a žen. Cílem diplomové práce je získání informací, jak lidé vnímají genderové role a genderové stereotypy. Důležité je zjistit, zda se dnešní společnost genderovými stereotypy stále řídí. Teoretická část se zabývá popisem historie genderové problematiky od dob průmyslové revoluce do současnosti, dále definuje a hlouběji popisuje genderové role a stereotypy a ukazuje výsledky některých výzkumů se zaměřením na genderovou problematiku. Empirická část analyzuje výsledky dotazníkového šetření, které zjišťovalo vnímání genderových rolí na vědomé úrovni člověka, nestrukturované rozhovory a projektivní techniky a to konkrétně test nedokončených vět a implicitní asociační test, které zjišťovaly pohledy na tuto problematiku ve vztahu k podvědomí. Závěr zhodnocuje a porovnává výsledky jednotlivých metod výzkumu této práce a vyvozuje patřičné závěry.
|
host ::
