|
Vzdělávání Romů na území bývalého Československa od roku 1945 po současnost
Hlaváčková, Iva ; Sadílková, Helena (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a hodnotí jak bylo k vzdělávání Romů přistupováno v období komunismu a po roce 1989 hlavně ze strany státní politiky. Práce klade důraz na objasnění současné situace ve vzdělávání Romů. První část práce mapuje období 1945-1989. Vzdělávání se stává nástrojem asimilace. Záměrem režimu bylo zcela odstranit romský jazyk a kulturu. Školský systém nereflektoval odlišnou etnicitu romských dětí, které tak dosahují pouze nízké vzdělanostní úrovně. Tato část se například věnuje tzv. "cikánským" školám, rozebírá snahy státu o zapojení romských dětí do školní docházky a jejich výsledky. Blíže jsou osvětleny důvody neúspěchů ve vzdělávání Romů např. problémy s vyučovacím jazykem. Nelze opomenout ani kapitolu o výchově a vzdělávání dítěte v romské rodině. Druhá část práce se věnuje situaci po roce 1989. Navzdory politickým změnám školský systém přítomnost romských dětí dlouhou dobu stále nereflektoval. Určitý zlom nastal v letech 1997-2000, kdy vládní opatření začala být uváděna do praxe. Tato část práce tedy rozebírá vládní ustanovení, koncepci integrace, školský zákon a další důležité dokumenty ve vztahu ke vzdělávání Romů. Popisuje různé příčiny neúspěchů romských dětí ve vzdělávacím systému v tomto období. Zabývá se diskriminačním a segregačním faktorem. Pozornost je věnována nástrojům umožňujícím...
|
|
Vývoj českého venkova po roce 1989
Suchopárová, Lenka ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Havlík, Radomír (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce je český venkov a jeho vývoj především po roce 1989, kdy celá česká společnost procházela obdobím velkých změn. Ve své práci se pokusím sledovat jaký vliv měly tyto změny na venkovské oblasti, jak na ně reagovali jejich obyvatelé a čeho se tyto změny týkaly nejvíce. Na tyto hlavní otázky se budu snažit najít odpovědi. Dotknu se i problému budoucnosti českého venkova, budu hovořit o koncepcích obnovy venkova a názorech odborníků na tuto problematiku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Roční průběh tloušťkových přírůstů vybraných dřevin v Arboretu FLD v Kostelci nad Černými lesy
Chržová, Anna ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením ročního tloušťkového přírůstu měřeného ve vegetačním období mezi roky 2014 a 2015. Sběr a vyhodnocení dat proběhlo u 3 druhů dřevin: jedle obrovské (Abies grandis), smrku sitka (Picea sitchensis) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Formou literární rešerše jsou zde dále stručně charakterizovány zájmové dřeviny a popsáno jejich využití v evropských podmínkách.
Samotné měření probíhalo v Arboretu FLD ČZU v Kostelci nad Černými lesy. U vybraných dřevin proběhlo vyhodnocení sezónní dynamiky tloušťkového přírůstu. na zkusných plochách bylo provedeno porovnání klimatických podmínek a v měřeném období docházelo k zaznamenávání ročního tloušťkového přírůstu a jeho změn v průběhu sezóny. Hodnoty ročního tloušťkového přírůstu byly měřeny pomocí přístroje EMS DRL26A, který rovněž detekoval informace o teplotě ve vegetačním období. Data byla zpracována softwarem EMS Mini32 a posléze exportována do programu Microsoft Excel 2016. Pomocí lokální meteorologické stanice v objektu Arboreta byly zjištěny další údaje týkající se teploty v daném období. Data z dendrometru a meteostanice byla dána do vzájemné závislosti a následně vyhodnocována pomocí programu Microsoft Excel 2016 formou spojnicových grafů.
V roce 2014 jsem se zabývala taktéž fenologickými fázemi pozorovaných dřevin a dobami jejich nástupu a konce. Díky mimořádně teplému a suchému roku 2015 jsem dostala možnost porovnání reakcí jednotlivých dřevin na tyto klimatické jevy. v diskuzi jsou pak mé poznatky konfrontovány s výsledky jiných výzkumů zabývajících se problematikou těchto druhů.
|
|
Vývoj nákladovosti a způsoby kalkulace u vybrané komodity
Borešová, Naďa ; Mach, Jiří (vedoucí práce) ; Žídková, Dana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsoby kalkulace nákladů u cukrovky u FADN a v zemědělském obchodním družstvu Potěhy. Teoretická část popisuje cukrovku z biologického hlediska, její výskyt, zařazení v osevním postupu a přípravu půdy, která se dělí na podzimní a jarní. Způsob setí má vliv výnos cukrovky, stejně jako ošetření půdy před setím. Na závěr se provádí sklizeň a cukrová řepa musí být odvezena do cukrovaru. Tato část popisuje také náklady a jejich členění. Metodická část se věnuje kalkulaci nákladů, metodám kalkulace a to jak celkovým tak nákladům na cukrovku. Zároveň popisuje rentabilitu a její hodnocení, časové řady a trendové funkce. Praktická část zhodnocuje celkovou osevní plochu v letech 1995 -- 2014, plochu osetou cukrovkou v letech 1995 -- 2014, celkovou sklizeň cukrovky v letech 1995 -- 2014 a vývoj cen, které se týkají pěstování cukrovky. Dále uvádí nákladovost u FADN v letech 2003 -- 2012, podpory týkající se této plodiny a její rentabilitu. Na závěr zmiňuje celkové náklady a výnosy v ZOD Potěhy v letech 2009 -- 2013 a náklady a výnosy na cukrovku v roce 2014.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Reakce travního porostu na aplikaci tekutého hnojiva DAM 390
Netřebová, Lucie ; Hrevušová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje výsledky získané na základě studia jednoleté pokusné plochy trvalého travního porostu, která byla založena ve Vítězné - Záboří v roce 2015. Na luční ploše byly sledovány čtyři varianty hnojení dusíkem (nehnojeno, 30 kg N.ha-1, 60 kg N.ha-1 a 90 kg N.ha-1) a jeho vliv na produkci nadzemní biomasy. Dalším hodnoceným faktorem byl vliv dusíku na změnu druhové skladby, a to pomocí váhového podílu zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin v porostu (trávy, jeteloviny, ostatní byliny).
Výsledky pokusu byly značně ovlivněny nepříznivým průběhem počasí ve sledovaném roce. Na paměti je třeba mít také krátkou dobu trvání výzkumu. Zaznamenán byl kladný, ale neprůkazný vliv dusíku na vyšší produkci objemu nadzemní píce, a to především v dávkách 30 kg N.ha-1 a 60 kg N.ha-1. Výjimku tvoří výsledky varianty s použitím 90 kg N.ha-1, u kterých jsou hodnoty výnosů značně nevyrovnané. Z pohledu vlivu dusíku na změnu druhové skladby se zvyšování dávek hnojení projevilo především v nárůstu zastoupení trav za současného ustupování bylinných druhů v druhové skladbě sledovaného porostu. Výsledky však nejsou statisticky průkazné. V případě jetelovin nelze z výsledků pokusu potvrdit studie uvádějící úbytek jejich zastoupení v porostu v důsledku hnojení dusíkem.
|
|
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ).
Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015.
Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo.
Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko,
družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Vývoj početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších druhů synantropních ptáků v malých sídlech v okolí Prahy
Řezáčová, Andrea ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
V okolí Prahy, stejně jako v mnoha dalších částech Evropy došlo v posledních letech ke sníţení početnosti populací synantropních druhů. Tyto změny početnosti jsou připisovány změně vyuţívání zemědělské krajiny, úbytku drobných chovů drůbeţe a především změně charakteru výstavby.
Cílem této práce bylo zjištění početnosti vybraných druhů synantropních ptáků a porovnání jejich početností s daty získanými v roce 2012. V této studii byly také vyhodnoceny rozdíly početnosti těchto druhů v lokalitách staré a nové zástavby. Ze všech sledovaných druhů byli pro statistické zpracování výsledků vybráni 3 hlavní představitelé, a to vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Sčítání probíhalo celkem na 40 čtvercích, z nichţ 20 se nacházelo ve staré zástavbě a 20 v zástavbě nové. Všechny lokality leţí v oblasti s vysokou mírou suburbanizace, ve středočeském kraji, v blízkém okolí Prahy. Studované plochy o rozloze 200 x 200 metrů byly navštíveny celkem dvakrát během hnízdního období na jaře roku 2015.
Z výsledků vyplývá preference staré zástavby pro vrabce domácího a hrdličku zahradní. Vrabec polní byl početnější v lokalitách charakterizujících novou zástavbu. U hrdličky zahradní byl pozorován vzrůstající trend početnosti, zatímco u obou druhů vrabců byl zaznamenán její pokles.
Nejpočetnějším druhem byl vrabec domácí s celkovým počtem 209 jedinců, naopak nejméně jedinců, a to 23, bylo zaznamenáno u zvonohlíka zahradního (Serinus serinus).
|
host ::
