Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35,300 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.88 vteřin. 

Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.

Systém pro podporu činnosti klubu orientačního běhu
Buk, Jindřich ; Vojíř, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent)
V současnosti se stále více procesů a oblastí života dočkává IT podpory. Často se jedná o využití internetu pro zrychlení nebo zjednodušení existujících procesů. Mimo to je zde velká oblast sociálních sítí, které lze využít i jinak, než jen k navazování a utužování přátelství. Bakalářská práce se zabývá možností využití webových technologií pro podporu chodu klubu a jeho následného rozvoje. Přitom oddíl má potenciál jak zjednodušit a zautomatizovat mnohé procesy, kterými se dříve musel někdo osobně zabývat, tak využívat sociální sítě pro vlastní rozvoj a propagaci. Cílem práce je nejprve zjistit, jaké oblasti chodu oddílu je vhodné podpořit nějakým informačním systémem. Dalším cílem je zjištění, jak to řeší ostatní oddíly. Posledním cílem je navržení a vytvoření konkrétní aplikace. První dva cíle jsou řešeny pomocí dotazníkového šetření mezi vedoucími velkých českých oddílů. Právě ve velkých oddílech má využití automatizace a zjednodušení existujících procesů největší potenciál. Návrh konkrétní aplikace poté vychází z dotazníkového šetření a zkušeností autora práce. Navržená aplikace přitom obsluhuje již existující procesy v chodu klubu a přidává k tomu mnohé prvky ze sociálních sítí.

Psychometrické vlastnosti metody Youth Self-Report u klinického souboru
Urbánek, Tomáš ; Čermák, Ivo ; Štěpánek, Petr ; Schmidtová, Jana
Příspěvek se zabývá validitou a reliabilitou dotazníku Youth Self-Report autora Thomase M. Achenbacha. Jde o metodu zjišťující jedenáct subškál, syndromů převážně patologického chování a prožívání dětí a mladistvých. Data byla získána od psychiatrických pacientek ve věku 12-18 let, z nichž většina byla vystavena domácímu násilí a zneužívání. Byla provedena analýza vnitřní konsistence a analýzy dokládající empirickou validitu jednotlivých subškál.

Stomické sestry a jejich podíl na práci se svépomocnými skupinami nemocných
ŠŤASTNÁ, Olga
Svépomocné skupiny, stomasestry a pacienti se stomií jsou v neustálém spojení a stále spolu pracují. Úkolem naší práce bylo zjistit, jaký má stomasestra podíl na práci ve svépomocných skupinách stomiků. Začátky s tímto onemocněním bývají složité, a proto v nemocnicích pracují tzv. stomasestry, což jsou specializované sestry, které jsou zaškolené v ošetřování stomií a vším, co s tímto problémem souvisí. Stomasestry navštěvují pacienty na odděleních a připravují je na život stomika. Seznamují je s možnostmi pomůcek, s jejich dodavateli, i komplikacemi, které mohou nastat. Učí je, jak reagovat, na koho se obrátit a kde si obstarat pomůcky. Také je informují o sdruženích stomiků a o svépomocných skupinách, protože slyšet vzájemně různé problémy, moc pomáhá každému pacientovi. Ve svépomocných skupinách platí principy rovnoprávnosti, vzájemné pomoci a výměny zkušeností. Velkou roli hrají stomasestry, které jsou v každodenním kontaktu se svými pacienty. Měly by umět poradit s mnoha psychologicko etickými problémy. Cílem práce bylo zjistit, zda si stomasestry uvědomují význam svépomocných skupin pro stomiky. Dále pak, zda sestry informují pacienty o svépomocných skupinách, zda spolu vzájemně spolupracují a jaký je podíl stomasestry v těchto skupinách. Také jsme chtěly zjistit, jaký význam přikládají pacienti se stomií svépomocným skupinám.

Nivelační měření na nově stabilizovaných výškových bodech v KÚ Dětmarovice v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. Výsledky měření jsou každoročně prezentovány v závěrečné zprávě - Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I. V roce 2016 byla stávající síť výškových bodů v KÚ obce Dětmarovice rozšířena o 11 nových bodů. Nové body jsou stabilizovány formou ocelových výškových značek na objektech. Výškový bod poblíž domu č.p. 713 je stabilizován formou měřící opěry zabetonované v ocelové pažnici.\n

Maska, převlek a autorská hra na role v současném fotografickém autoportrétu u nás a ve světě
Helfertová, Žofie ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; DVOŘÁK, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí masky, převleku a autorskou hrou na role v současném fotografickém autoportrétu u nás i ve světě. V prvních kapitolách sleduje obecný vývoj a stručnou historii autoportrétu ve fotografii a jeho podoby a tendence až po současnost, dále je zaměřena na masku obecně a roli masky a převleku v dějinách fotografie. Stěžejní částí této práce je poslední kapitola, která se věnuje nejmladší generaci současných fotografek. Ty ve svých autoportrétech projevují tendenci používat masku a převlek pro záměnu své identity. Nevytvářejí ovšem identity nové, ale přejímají, či tvoří iluzi již existujících, definovaných identit. Cílem této práce je představit masku jako prostředek hry s identitou skrze autoportrét.

Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.

Manažerské dovednosti
Červinková, Barbora ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Teoretická východiska v této práci vysvětlují pojmy blízce související s managementem a manažerskými dovednostmi. Úvodní část se týká přiblížení samotného pojmu manažer a management, dále jsou rozepsány manažerské funkce, které jsou souvisle rozvity do popisu dalších schopností, jako jsou komunikace, stanovování cílů, kompetence i koučování. Stěžejním bodem je přiblížení pojmů soft a hard dovednosti, které by manažeři měli vlastnit, anebo kterým by se měli v průběhu své praxi naučit. Jen díky správnému ovládání obou těchto skupin dovedností lze docílit kvalitního vedení organizace. Pro zřetelnější vysvětlení je v části manažerských dovedností obsažen grafický náhled, který přibližuje rozdělení dovedností. V druhé části práce, tedy praktické části, je popsána situace s dosavadními dovednostmi manažerů ve zvolené společnosti. Díky dotazníku je možné změřit současnou úroveň získaných dovedností manažerů na třech úrovních a dále lze vyhodnotit, jaký je zájem o zvyšování jednotlivých dovedností, anebo zda se manažeři cítí dostatečně kvalifikování na výkon své pracovní pozice.

Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně. Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy. Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení. Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.

Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem. Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů. V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace. Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C. Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.