Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,536 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.20 vteřin. 

Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu
Knoblochová, Martina ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti. Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů. Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005). V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.

Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče. Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984). Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha. Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově. V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě. V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015). Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.

Budování značky zaměstnavatele
Diasníková, Kateřina ; Urbancová, Hana (vedoucí práce) ; Eva, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na téma Budování značky zaměstnavatele. Zvolené téma je v současné době velmi aktuálním pro podniky, které se snaží udržet si svou pozici na trhu. Mezi nejdůležitější nástoje patří lidský kapitál, který je nutno rozvíjet a podporovat. Dané téma se zabývá postojem zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům a to nejen stávajícím, ale i potenciálním budoucím pracovníkům. V teoretické části je toto aktuální téma popsáno ve všeobecné míře, jsou zde vysvětleny jednotlivé pojmy a souvislosti se zaměřením na jejich důležitost. Pro zpracování práce byly použity poznatky z odborné české i zahraniční literatury. K zajištění konkrétních poznatků ve zvoleném podniku byly použity kvantitativní metody, bylo provedeno dotazníkové šetření mezi stávajícími zaměstnanci firmy. Dále bylo šetření provedeno mezi potenciálními novými zaměstnanci v okolí sídla firmy. Pro možnost komparace názorů zaměstnanců a členů vyššího managementu bylo využito také kvalitativních metod, byl veden rozhovor se členem vedení společnosti. Syntézou zvolených kvalitativních a kvantitativních metod bylo dosaženo závěrů, které jsou uvedeny v konečné části práce. Cílem této diplomové práce bylo identifikovat a vyhodnotit současný stav ve vybrané firmě na základě výsledků zvoleného výzkumu. V závěrečné části pak byl zpracován návrh možných nápravních opatření pro zlepšení firemních procesů.

Využití Business Intelligence v soukromém a veřejném sektoru
Todorov, Lukáš ; Tyrychtr, Jan (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem využití Business Intelligence (BI) v soukromém a veřejném sektoru v České republice. První část je teoreticky orientovaná. Nejprve je popsán vývoj BI, definována její dnešní podoba a vymezen vztah k příbuzným disciplínám. Dále jsou identifikováni uživatelé BI a je vysvětleno její postavení v rámci IS/ICT organizace. Poté jsou popsány její principy. Představeny jsou jednotlivé komponenty a jejich části. Závěr ukazuje návrh obecného komplexního řešení BI. Druhá část je prakticky orientovaná. Nejprve je zkoumán současný stav využití BI v soukromém a veřejném sektoru a popsán její očekávaný vývoj do roku 2020. Práce se v rámci každého sektoru zabývá potenciálním využitím BI a možnostmi získání dotací z EU na její implementaci, dále uvádí překážky bránící její realizaci a ukazuje konkrétní příklady významných softwarových řešení. Poté jsou shrnuty hlavní rozdíly ve využití BI v daných sektorech. Závěr práce je věnován vytvoření, provedení a vyhodnocení on-line dotazníkového průzkumu. Práce ukazuje, proč je v současnosti BI jednou z nejperspektivnějších oblastí podnikové informatiky. Důraz byl kladen také na typograficky správné zpracování celé práce.

Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací. Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci. Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince. Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX. Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.

Zhodnocení úrovně finanční gramotnosti vybrané skupiny obyvatelstva
Špirka, Jozef ; Ulrich, Milan (vedoucí práce) ; Stanislav, Stanislav (oponent)
Současná doba je charakteristická konzumním způsobem života, tržní ekonomikou, snadno dostupnými půjčkami, zadlužováním domácností, odosobněním toku peněz zavedením elektronických plateb a viditelnými důsledky dluhových pastí a následných exekucí při nezvládnutí bezpečného financování. Nedostatečná, nebo jen elementární znalost finanční gramotnosti mladých lidí je stav, který je nejvíce rizikovým faktorem při dovednostech v hospodaření se svými penězi. Výše uvedené skutečnosti jsou prostředím, kdy se nejvíce mohou uplatnit někdy až agresivní způsoby nabídky nevýhodných půjček. V praktické části práce si kladu za úkol pomocí dotazníkové metody zjistit stav finanční gramotnosti a porovnat výsledky v několika středních školách včetně zhodnocení schopnosti orientace na finančním trhu a rezistence vůči rizikovému jednání při finančním hospodařeni s osobními financemi.

Dřevinné složení zahrad na Dobříšsku
Lexová, Jana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Diplomová práce spočívá v dřevinném složení zahrad v lokalitě Dobříšsko. Na této lokalitě bylo zkoumáno 50 zahrad. Byly zjištěny základní dendrometrické charakteristiky (výška, průměr kmene, průměr koruny), odhadnuto (určeno) stáří stromu, hodnocena vitalita a zdravotní stav jednotlivých dřevin a následně zhodnocena péče o zeleň. Základní dendrometrické veličiny byly pořizovány pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny Oceňování dřevin rostoucí mimo les. Formou dotazníku byly zjišťovány informace o péči o zeleň, kácení dřevin, projevy sucha v roce 2015. Zjištěná data byla podrobena základní statistické analýze v programu Microsoft Excel.

Destrukce mozaiky zemědělské krajiny - oblast Dolnohbitsko
Furchová, Věra ; Zímová, Kateřina (vedoucí práce) ; Lagner, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem zemědělské krajiny na území Dolnohbitska. Na základě historických dat sleduje tuto oblast od prvních zmínek o obci Dolní Hbity ve 12. století až po rozsáhlé destrukční zásahy do zemědělské krajiny zejména v 70. - 80. letech 20. století. Zabývá se jednotlivými zásahy v této oblasti, vlivem těchto zásahů na stav zemědělské půdy.

Analýza půdního fondu Domažlicka
Hovorka, Jan ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou půdního fondu v oblasti Domažlicka. V tomto příhraničním regionu dochází k významným změnám ve využívání půdy a tím i ke změnám ve struktuře krajiny. Práce se soustřeďuje zejména na ochranu půdy a strukturu krajiny ve zmíněném regionu. Zabývá se tedy nejen trendy ve vývoji půdního fondu, ale celým systémem procesů, který změny v půdním fondu vyvolává. Proto se zabývá i širšími souvislostmi s přesahem do dalších oblastí. V úvodní části je čtenáři nastíněn celospolečenský význam půdy a půdního fondu, ale i krajiny a její struktury. Dále jsou popsány některé procesy, ke kterým v krajině dochází včetně jejich vlivu. Následující část je věnována evidenci nemovitostí (katastrům), jejich významu a zásadním historickým změnám v evidenci nemovitostí. Věnuje se také zemědělským evidencím pozemků. Následně jsou také popsány faktory, které působí na stav půdního fondu ČR a to včetně politiky státu a Evropské unie. Je zde popsán i trh s půdou a cena půdy v českém prostředí. Celá kapitola je uzavřena stručným popisem historického vývoje až do současnosti. Literární rešerše má poskytnout celkový náhled na problematiku včetně souvislostí s navazujícími oblastmi. Další část je již věnuje vymezenému regionu Domažlicka. Jsou zde rozebrány podmínky a odlišnosti zmíněného regionu i jeho historický vývoj, neboť jen s takovými znalostmi lze dosáhnout objektivního zhodnocení dané problematiky. Je také stanovena metodika pro danou práci. Část výsledky je věnována výsledkům podkladům a výsledkům jednotlivých šetření, které jsou v následující části porovnávány s dosavadními vědeckými poznatky a částečně i s celospolečensky přijímanými postoji. V závěru jsou shrnuty výsledky celé práce a je stanoveno, zda bylo dosaženo hypotéz, které byly vytýčeny v úvodní části práce. Jsou zde také nastíněny problémy a případně i nabídnuty možná řešení. Část přílohy je věnována obrazovým podkladům, které dokreslují textovou část práce.

Poprojektová analýza Golfového hřiště Beroun
Helebrantová, Renata ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Vlastimil, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poprojektové analýzy v rámci procesu EIA. Poprojektová analýza patří mezi jednu z nejdůležitějších fází procesu EIA, díky kterému můžeme považovat proces za kvalitní a uzavřený. Hodnotí stav projektu a to, zda jeho dopady odpovídají dopadům v předpokládaném rozmezí a zda byla dodržena opatření na zmírnění nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí. Tato práce si klade za cíl popsat proces EIA včetně poprojektového vyhodnocování vlivů u golfového hřiště Beroun a zhodnotit do jaké míry ovlivňuje životní prostředí. Praktická část práce zpracovává poprojektovou analýzu golfového hřiště Beroun prostřednictvím analýzy EIA dokumentace s vyhodnocením účinnosti realizovaných opatření. Pro dosažení cíle práce bylo důležité vybrat vhodné ukazatele pro stanovení post-realizační kontroly predikce se skutečným stavem a na základě dosažených zkušeností a získaných údajů vytvořit doporučení pro zpracování poprojektové analýzy obdobných záměrů.