|
|
Dřevinné složení zahrad na Dobříšsku
Lexová, Jana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Diplomová práce spočívá v dřevinném složení zahrad v lokalitě Dobříšsko. Na této lokalitě bylo zkoumáno 50 zahrad. Byly zjištěny základní dendrometrické charakteristiky (výška, průměr kmene, průměr koruny), odhadnuto (určeno) stáří stromu, hodnocena vitalita a zdravotní stav jednotlivých dřevin a následně zhodnocena péče o zeleň. Základní dendrometrické veličiny byly pořizovány pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny Oceňování dřevin rostoucí mimo les. Formou dotazníku byly zjišťovány informace o péči o zeleň, kácení dřevin, projevy sucha v roce 2015. Zjištěná data byla podrobena základní statistické analýze v programu Microsoft Excel.
|
|
|
Růst modřínových výsadeb na výsypce Antonín
Kovařík, Jakub ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Bažant, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá růstem modřínových výsadeb na výsypce Antonín. Rešeršní část se zabývá přiblížením těžby a rekultivací ploch těžbou zdevastovaných, jejich vymezením v zákoně dále výsypkami a druhy modřínů, které se zde vyskytují. Výstupem je zhodnocení růstu modřínů na 21 plochách a zmlazení, které se pod nimi vyskytuje. Výstupy jsou porovnány s jinými pracemi na podobné téma. V závěru jsou navrženy opatření pro zlepšení růstu a obnovy.
|
|
|
Revitalizace zeleně v areálu Domova Modrý kámen v Mnichově Hradišti
Paštyková, Iveta ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá revitalizací zeleně v areálu Domova Modrý kámen a LDN v Mnichově Hradišti.
Cílem práce je zhodnotit stávající zeleň v areálu a navrhnout vhodná opatření a umožnit obyvatelům trávit zde volný čas a odpočinek.
Na této lokalitě bylo provedeno terénní šetření, kdy byla provedena inventarizace stromů, při které byl každý jedinec zhodnocen podle fyziologického stáří, vitality, zdravotního stavu, stability, sadovnického hodnocení a na základě výsledků byla navržena opatření. Řešená plocha byla rozdělena na dvě plochy a to již upravenou část, která je v přední části, u bytových domů a v blýskosti Domova Modrý Kámen, a na zadní část, která je bez úpravy. Celkem je na ploše 201 dřevin, z toho 100 listnatých stromů, 83 jehličnatých stromů a 18 hodnocených keřů v zadní části, které budou většinou ponechány, ostatní keře jsou považovány za náletovou zeleň Celkově je nejvíce zastoupený druh Břízy bělokoré (Betula pendula).
Tato práce bude sloužit jako podklad s možným řešením dané plochy. Tímto návrhem by se zlepšila kvalita a atraktivita bydlení obyvatel Domova, obyvatel žijících v bytových domech a rodinných domech v blízkém okolí.
|
|
|
Lesopark Čeřovka (Jičín) - zhodnocení současného stavu a návrh využití v budoucnosti
Koudelka, Roman ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Bažant, Václav (oponent)
Cílem práce bylo provést inventarizaci dřevin v lesoparku Čeřovka v Jičíně. Zjištěné údaje byly zaznamenány do inventarizační tabulky. Byl určen taxon, zjištěn obvod kmene, průměr kmene, výška jedince, výška nasazení koruny, průměr koruny, růstové stadium, odhadnuto stáří, určen zdravotní stav, vitalita, sadovnická hodnota, zaznamenáno poškození a navrženy opatření vedoucí ke zlepšení stavu dřevin nebo ke zvýšení provozní bezpečnosti. Byl vyhotoven inventarizační plán se zakreslením jedinců a skupin dřevin. Součástí projektu bylo zmapování cestní sítě a mobiliáře s návrhem jeho vylepšení. Práce bude sloužit jako podklad pro péči o lesopark pro Městský úřad Jičín.
|
|
| |
|
|
Struktura rozptýlené zeleně kolem Lovoše na Litoměřicku
Kuperová, Zuzana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Tato práce byla zaměřena na revizi dřevinného složení rozptýlené zeleně v obhospodařované krajině. Místem revize bylo Litoměřicko, konkrétně okolí vrchu Lovoš, které je zajímavé svým dendrologickým vývojem s ohledem na historické souvislosti. Cílem práce bylo zjistit druhovou bohatost v závislosti na stanovištních podmínkách a tendence ve vývoji jejího složení. Složení skladby dřevin zde výrazně ovlivnilo poválečné období a období kolektivizace. Na jednotlivých stanovištích bylo mimo druhového složení z dendrologického hlediska sledováno také množství mrtvého dřeva, skeletovitost:přítomnost skeletu viditelně vystupujícího nad povrch půdy, zápoj, patrovitost a v neposlední řadě ovlivnění vodou, kterým se zde rozumí vodu stále přítomnou. Bylo zjištěno významné zastoupení starých ovocných stromů i solitérně se vyskytujících, avšak nejúspěšnější dřevinou z hlediska sukcese byla zjištěna růže šípková (Rosa canina) a bez černý (Sambucus nigra). Tyto dřeviny patří mezi keře a vliv na jejich úspěšnost má zcela jistě i způsob přenášení semen ptactvem a odolnost proti poškození. Ze stromů byly nejúspěšnějšími dřevinami ořešák královský (Juglans regia) a hrušeň (Pyrus communis). Zjištěné skutečnosti byly porovnány na snímcích v systému Marushka a dobových snímcích z roku 1953, které vysvětlují mnohé výskyty starých ovocných stromů.
|
|
|
Struktura rozptýlené zeleně v okolí Ostřetína (Pardubice)
Hloušková, Jana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Rozptýlená zeleň tvoří významný prvek v krajině a má několik funkcí. Mezi ty hlavní patří ekologická, půdoochranná, mikroklimatická, produkční, zdravotní a hygienická funkce. Tato bakalářská práce je zaměřená na druhové složení rozptýlené zeleně. Cílem práce bylo zjistit druhové složení a stanovištní charakteristiky během dendrologického průzkumu. Určit faktory, které ovlivňují druhové složení. Průzkum probíhal v září a říjnu 2015 v okolí obce Ostřetín v Pardubickém kraji. Bylo zjištěno celkem 19 druhů stromů a 9 druhů keřů na 70 lokalitách. Nejpočetnější druhy keřů byly bez černý (Sambucus nigra), růže (Rosa sp.), hloh (Crateagus sp.) a trnka obecná (Prunus spinosa). Ze stromů byly nejčetnější olše lepkavá (Alnus glutinosa), švestka domácí (Prunus domestica), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). Zjištěná data byla statisticky vyhodnocena pomocí zobecněného lineárního modelu. Ovlivnění vodou a nadmořská výška se ukázaly jako neprůkazné. Ale faktory jako jsou rozloha, zápoj, patrovitost a výskyt mrtvého dřeva byly statisticky významné. Měly tedy vliv na druhové složení. Porovnáním podobných prací bylo zjištěno, že keřové druhy jako růže a bez černý v rozptýlené zeleni výrazně dominují. Naopak četnost stromových druhů se často liší.
|
|
|
Vliv podmínek prostředí na přežívání semenáčků borovice lesní
Pourová, Marie ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Práce hodnotí přežívání a mortalitu semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), ve vegetační sezóně 2015. Semenáčky byly ve skleníkových podmínkách na Trubech vystavovány nedostatku vody, 3 variantám zástinu a současně také teplotě okolního prostředí, která byla v době experimentu, díky počasí, nadprůměrně vysoká.
Největší množství vzrostlých semenáčků ze semenného materiálu z Plas bylo 89% z vysazených 224 a to v podmínkách se středním zástinem s mírně sníženou zálivkou. Nejvyšší mortalita semenáčů byla zaznamenána v nezastíněném prostředí s lehce sníženou zálivkou, ve středním zástinu s druhou nejnižší zálivkou a v nejvyšším zástinu s druhou nejnižší zálivkou, zde mortalita činila 100%. O mnoho hůř na tom byly semenáčky ze semenného materiálu, který pocházel z Doks. Pouze ve čtyřech případech vyrostly semenáčky v prostředí bez zastínění s nejvyšší zálivkou (4% z vysetých 224), ve středním zástinu s nejvyšší zálivkou (38%) a v prostředí s nejvyšším zástinem s nejvyšší zálivkou (68%) a lehce sníženou zálivkou (1,3%). Ve všech případech byla mortalita semenáčků vyšší než 70%.
Nejnižší počet vzrostlých semenáčků byl v prostředí bez zástinu a mezi variantami se středním a vysokým zástinem byl rozdíl jen malý. Výsledky byly výrazně ovlivněny nadprůměrně teplou vegetační dobou.
|
|
|
Návrh expozice mokřadních biotopů v Arboretu FLD v Kostelci nad Černými lesy
Havránková, Zuzana ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá návrhem nové expozice dřevin v Arboretu v Kostelci nad Černými lesy, kde vzniknou modelové mokřadní biotopy. Důraz je kladen na doplnění autochtonních dřevin a to především vrb rodu Salix.
Literární rešerše podává informace o Arboretu Kostelec a kompozičních zásadách. Je zaměřena na mokřady, lužní lesy a vrbová společenstva v nich. Součástí práce je charakteristika zájmového území a jeho přírodních poměrů.
V praktické části byly provedeny inventarizace území. Botanickým inventarizačním průzkumem byl zjištěn aktuální vegetační kryt. To mělo za cíl vyhodnotit zájmové území z botanického hlediska. Hodnocení zdravotního stavu dřevin bylo provedeno za účelem zlepšení stavu stávajících porostů a rozvržení modelových biotopů. Byla navržena ošetření, ale i kácení současných porostů. Mapové výstupy z průzkumů byly zpracovány v programu ArcGIS 10.1. Návrh expozice byl vypracován v programu AutoCAD 2016. Na základě analýzy českých a cizojazyčných zdrojů byl vytvořen seznam doporučených dřevin. Navrženy byly také cesty a informační systém pro návštěvníky s využitím QR kódu.
Výstupy z této práce mohou být uplatněny v praxi v Arboretu Kostelec. Modelové mokřadní biotopy mohou sloužit pro výzkumné i didaktické účely.
|
|
|
Dendrologická revize vybrané zeleně v intravilánu a majetku města Blatná
Červená, Tereza ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Bažant, Václav (oponent)
Stromy a zeleň obecně měly vždy na člověka pozitivní vliv. Věděli to již naši předkové, když v nově budovaných či rozšiřovaných městech nezapomínali na zřizování různých forem parků, zahrad nebo například alejí. Byť se ještě nejednalo o jejich podoby, jak je známe nyní, plnily i tehdy různé funkce společenské nebo environmentální. O tuto zeleň bylo důležité se samozřejmě starat a mít o ní přehled. S postupem času tento aspekt nabýval na důležitosti. Tato diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení stavu vybrané zeleně v majetku města Blatná na základě provedené dendrologické revize. Zjištěny byly základní dendrometrické a kvalitativní údaje. Cílem této práce je navržení opaření podle naléhavosti a příprava dalších souvisejících úprav, kterými bychom měli docílit, aby méně využívané plochy se staly atraktivními a tím se zároveň zlepšila i s nimi související funkce zeleně. V rámci této práce pak bylo provedeno u 5 nejhodnotnějších jedinců jejich ocenění dle metodiky AOPK. Dalším z výstupů práce je projekt, který byl vytvořen v programu AutoCAD, který by měl sloužit k vizualizaci sledovaných lokalit.
|
host ::
RSS.