|
|
Protierozní ochrana svahů od zadání po realizaci
Konopecká, Vladislava ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; Kalibová, Jana (oponent)
The thesis is following up on the findings to the issues presented in the Bachelor's thesis, where they were described mainly the methods and materials used to secure the slopes of pipeline, will address not only the final solution method of protection against erosion of the slopes, but in particular all conditioning influences such as the topography, the type and quality of rock and soil in the area of the building, surrounding buildings, and last but not least property relations that can significantly affect the design solution in terms of difficulty of implementation, durability, aesthetics and economic performance of the resulting construction works. Alpha-Omega of the initial phase is the analysis and the interdependence of the issues just for land consolidation, anti-erosion measures, construction procedures in accordance with the geology of the chosen territory and the intended realization of the construction project. The evaluation of the risks associated with this issue on the basis of field investigation, examination with a valid legal legislation, SWOT analysis will be ended.
|
|
|
Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu
Knoblochová, Martina ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti.
Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů.
Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005).
V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.
|
|
|
Příspěvek k hodnocení různých přístupů v modelování ztráty půdy vodní erozí v prostředí GIS
Hrabalíková, Michaela ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Disertační práce: Příspěvek k hodnocení různých přístupů v modelování ztráty půdy vodní erozí v prostředí GIS je souborem pěti studií publikovaných nebo přijatých k publikaci ve vědeckých časopisech. Tematicky se práce zaobírá otázkou propojení erozního modelování s geografickými informačními systémy. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je uvedena problematika erozního a srážko-odtokového modelování se zaměřením zejména na koncept a základní rovnice, na nichž je modelování eroze postaveno. Druhá kapitola obsahuje 2 studie, které se zabývají modelováním srážko-odtokových poměrů v experimentální lokalitě modelem KINFIL. Kapitola se také zaobírá výběrem vhodného modelu a zdrojovými daty, které tvoří základ pro vyhodnocení fyziografických parametrů povodí. Třetí kapitola se tematicky věnuje výpočtu faktoru erozní účinnosti srážek z dlouhodobých záznamů 32 meteorologických stanic v České republice. Částečné se prolíná s předchozí kapitolou a tím, že jedním z výstupů studie je databáze REDES obsahující hodnoty R-faktoru. Kapitola se ovšem více zaměřuje na časové měřítko v modelování a to zejména na vliv časového kroku v modelování na výsledné hodnoty. Čtvrtá kapitola se tematicky věnuje modelování eroze v prostředí GIS na základě analýzy digitálního modelu terénu. Obsahuje jednu studii, která řeší vliv různých algoritmů a rovnic na výpočet topografického faktoru a celkové ovlivnění predikce ztráty půdy.
|
host ::
RSS.