Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22,934 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.59 vteřin. 

Rozbor příčin požárů vzniklých v Jihočeském kraji v letech 2009 - 2013 od elektrických zařízení a návrh opatření ke zlepšení stavu
BENEDIKT, Ondřej
DP je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části autor vysvětluje významné pojmy nutné pro zpracování části empirické. Zabývá se v ní teorií požáru a souhrnem obecných norem. Přibližuje zjišťování příčin vzniku požárů a program "Statistické sledování událostí" (dále jen SSU), ze kterého byla čerpána data nutná pro realizaci výzkumu. Následuje přehled el. zařízení, jejich rozdělení, historie a možné nebezpečí. Velmi důležitou kapitolou této části je rozdělení el. iniciátorů, ve které jsou vysvětleny pojmy jako el. zkrat, přechod. odpor, el. jiskra, el. oblouk, proud. přetížení, autoelektrika a její apl. v dopr. prostředcích. Odděleně se pak autor věnuje atmosfér. a elektrostat. výboji. Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem byl rozbor příčin požárů od el. zařízení v JčK a druhým návrh opatření ke zlepšení stavu. K výzkumu autor stanovil celkem dvě hypotézy: 1. Nejčastější příčinou požárů elektrických zařízení v Jihočeském kraji je elektrický zkrat. 2. Nejvíce zastoupenými požáry elektrických zařízení v Jihočeském kraji jsou požáry dopravních prostředků. Na závěr první části nastínil autor metodiku. Pro zpracování empirické části si zvolil kvantitativní výzkum, který byl prováděn pomocí jednorozměrné statistické analýzy dat. Rešerši literárních zdrojů autor vypracoval na základě literatury z vědeckých knihoven, HZS JčK, územního odboru Strakonice a el. zdrojů dostupných na internetu. Veškerá data potřebná k výzkumu získal autor ze statistických dat programu SSU HZS JčK. V rámci druhé, tedy empirické části diplomové práce nejdříve provedl autor celkovou statistiku požárů od el. iniciátorů, kde vyjadřuje podíl požárů od el. iniciátorů na celkovém počtu požárů. Z výsledků vyplývá, že za sledované období 2009 - 2013 došlo k nárůstu počtu požárů od el. iniciátorů ze 7,14 % na 14,97 %, oproti celkovému počtu všech požárů, které mají tendenci klesající. Dále autor řeší podíly mezi jednotlivými iniciátory na vzniku požárů. Z těchto údajů vyplývá, že nejvíce zastoupeným iniciátorem je autoelektrika a její apl. v dopr. prostředcích. Dalšími významnými iniciátory jsou el. zkrat a přechodový odpor. Ostatní iniciátory nesou mnohem menší podíl na celkovém počtu požárů. Následují škody a uchráněné hodnoty. Uchráněné hodnoty v každém sledovaném roce několikanásobně převyšují vzniklé škody, představují cca 80 % celkové hodnoty majetku. Autor pokračuje přehledem počtu usmrcených a zraněných osob, mezi nimiž je velký rozdíl. Za celé sledované období bylo při požárech od elektrických iniciátorů usmrceno 5 lidí, zraněno 51. U celkového počtu požárů jsou čísla logicky vyšší, za sledované období t.j. 2009 - 2013 bylo zraněných osob 363, usmrcených 51. Následuje část výzkumu, ve které se autor zabývá jednotlivými iniciátory požárů zastoupené el. zkratem, přechodovým odporem, el. jiskrou, el. obloukem, proudovým přetížením, autoelektrikou a její apl. v dopr. prostředcích, atmosférickým a elektrostatickým výbojem. V empirické části jsou navíc zařazeny iniciátory, které nelze blíže specifikovat. Po zpracování získaných statistických dat následuje diskuze, ve které autor rozebírá jednotlivé tabulky a grafy, problémy, které nastaly s jejich řešením. Např. špatně zařazené události v programu SSU, autoelektrika a její apl. v dopr. prostředcích byla často mylně řazena mezi zkraty, přechodové odpory atd. V diskuzi se autor také vyjadřuje k dříve stanoveným hypotézám. První hypotéza byla vyvrácena, zatímco druhá potvrzena. Z důvodu zjištění nedostatků bezpečnostních opatření, navrhl autor opatření vedoucí ke zlepšení stavu. Výsledky práce budou přínosem pro HZS ČR, zvláště pro odbor prevence, pedagogické účely či širokou veřejnost v rámci preventivně výchovné činnosti. Po realizaci některého z navržených opatření je možné pomocí stejného výzkumu zjistit, zda realizace návrhu měla pozitivní vliv na počet požárů, zraněných a usmrcených či na výši škod v následujících letech.

Hodnota turistické destinace - Jižní Čechy
Dastychová, Stephanie ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Radek, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnotou turistické destinace Jižní Čechy. V teoretické části je na základě studia odborné literatury charakterizován cestovní ruch, destinace a její potenciál. Nedílnou součástí potenciálu turistické destinace Jižní Čechy jsou i přírodní a kulturní atraktivity, které se v této oblasti nacházejí. Literární část dále podrobně objasňuje vybrané metody sběru dat, které byly použity pro empirický výzkum. Praktická část práce je zaměřená na komparaci výsledků dotazníkových šetření, na jejichž základě byla definována hodnota dané turistické destinace. Výsledky této diplomové práce mohou využít například destinační společnosti nebo jednotlivé centrály cestovního ruchu.

Vliv parametrů ekvilibrace a mrazení ejakulátu býků na motilitu spermií po rozmrazení
Beránková, Monika ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Hypotézou práce je předpoklad průkazných rozdílů v životaschopnosti spermií charakterizované vyšší motilitou a podílem živých spermií po rozmrazení inseminačních dávek vyrobených při aplikaci prodloužené ekvilibrace a nižšího teplotního gradientu mrazení. Cílem práce bylo zjistit, zda mají odlišné podmínky ekvilibrace a mrazení vliv na životaschopnost spermií po rozmrazení. V teoretické části práce jsou shrnuty informace o parametrech ejakulátu býků, metodách jeho hodnocení a především o jeho zpracování a dlouhodobé konzervaci. V průběhu let 2013-2015 byl na inseminační stanici odebírán ejakulát od předem vybrané skupiny plemenných býků, skupina čítala 5 býků s ohledem na stejný věk, plemeno a podmínky ustájení a ošetřování. Odebraný ejakulát byl po vstupním hodnocení rozdělen na několik částí, které byly zpracovány různým způsobem. Část inseminačních dávek byla standardně ekvilibrována po dobu 120 minut, následně byla polovina pejet standardně mrazena metodou Direct Freezing dle standardní 3-fázové mrazicí křivky a polovina pejet dle odlišné 2-fázové mrazicí křivky. Druhá část inseminačních dávek byla ekvilibrována po dobu 240 minut a mrazena jako v předchozím případě dle 3-fázové standardní mrazicí křivky a dle 2-fázové mrazicí křivky. Zmrazené inseminační dávky byly poté uloženy v kontejneru s tekutým dusíkem při -196°C. Byla hodnocena motilita spermií pomocí CASA, dále podíl živých a mrtvých spermií pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem a reakce membrán spermií pomocí HOS testu, který zjišťuje reakci membrán bičíků spermií na vytvořené hypoosmotické prostředí. Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií a podíl živých spermií na základě barvení (+5,57 %; +4,47 %) při použití prodloužené délky ekvilibrace (240 min) rozdíly oproti použití standardní délky ekvilibrace (P < 0,01). Souhlasně byly nalezeny i vyšší hodnoty celkové motility a HOS testu při použití prodloužené délky ekvilibrace, avšak rozdíly nebyly statisticky průkazné. Při mrazení na základě odlišných mrazicích křivek byly zjištěny vyšší hodnoty (v průměru +1,6 %) téměř u všech sledovaných parametrů spermií po rozmrazení při použití 3-fázové mrazicí křivky, nalezené rozdíly nebyly statisticky průkazné. Při hodnocení parametrů ejakulátu u býků zde byly mezi býky nalezeny statisticky významné rozdíly (P < 0,01) v celkové a progresivní motilitě, podílu živých spermií a HOS testu, je tudíž patrná individualita mezi býky v odpovědi na metodiku zpracování ejakulátu. Při hodnocení charakteristik pohybu spermií z CASA zde byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi býky u VCL, VSL, VAP, LIN, STR, WOB, taktéž mezi různými délkami ekvilibrace (P < 0,01), avšak rozdíly nebyly nalezeny u těchto parametrů pohybu spermií při použití různých mrazicích křivek.

Porovnání nutriční hodnoty a stravitelnosti ovsa setého a ovsa černého
Gergelová, Anna ; Plachý, Vladimír (vedoucí práce) ; Dušan, Dušan (oponent)
Literární přehled diplomové práce zahrnuje články a publikace věnované tématice trávicího traktu, problematice měření stravitelnosti živin u koní, charakteristice a nutričním hodnotám ovsa setého žlutého (Avena Sativa), ovsa černého (Avena strigosa) a sena. Praktická část této práce je věnována porovnání nutričních hodnot a stravitelnosti ovsa v krmné dávce, která obsahovala žlutý nebo černý oves a seno. Pokus byl proveden na šesti koních zapůjčených z Akademického jezdeckého klubu v Praze Suchdole v průběhu února 2016. Přípravné období bylo 5 dní, a vlastní odběr vzorků výkalů proběhl 5. dne ráno po ranním krmení. Z šesti koní byly vytvořeny tři páry. První pár tvořili valaši plemene český teplokrevník, kteří byli ustájeni ve vnitřní boxové stáji. Druhý pár tvořili valaši plemene hafling ve venkovním boxovém ustájení. Třetí pár tvořili valaši plemene hucul a welsh cob, ustájeni ve venkovním boxu. Vždy jeden kůň z pokusného páru byl krmen ovsem setým pluchatým a druhý kůň ovsem černým odrůdy Raven. Krmná dávka byla pro oba koně stejná a obě pokusná zvířata zároveň dostávala stejné množství objemného krmiva. Koeficient stravitelnosti byl zjištěn na základně použití indikátorové metody za pomocí indikátoru ligninu. Provedeny byly chemické analýzy stanovení sušiny a popelovin, hrubé vlákniny (CF), neutrálně detergentní vlákniny (NDF), acido detergentní vlákniny ADF a acido detergentního ligninu (ADL), hrubého tuku a dopočítány bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV) a organická hmota (OH). Mezi pokusnými páry nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Proto byla hypotéza o odlišnosti nutriční a dietetické hodnotě ovsa setého a černého zamítnuta

Benefity zelených ploch
Těťálová, Zuzana ; Souček, Josef (vedoucí práce) ; Marek, Marek (oponent)
Tato diplomová práce na téma Benefity zelených ploch se zabývá problematikou benefitů zeleně a jejich hodnotou. Hlavní část práce je literární rešerší na téma benefitů zeleně a metod jejich hodnocení. První část rešerše se věnuje zejména identifikaci funkcí vegetace v městském prostředí a bližší seznámení s jejími účinky, prospěšností a fungováním. V této části jsou také rozebrány dopady jevů, které v urbanizovaném prostředí vznikají a které jsou díky zeleni potlačeny. Druhá část rešerše se poté věnuje významu hodnocení zeleně a jejích benefitů a dále metodikám, které jsou podrobně rozebrány. V následující části jsou metodiky hodnocení zeleně porovnány a jsou identifikovány jejich kladná a kritická místa. Tato část je také věnuje rozřazením metodik dle relevantnosti pro české prostředí, které je specifické a metodiky vyvinuté v anglosaském kontextu v něm nelze bez úpravy aplikovat. V této kapitole jsou také porovnány zdroje dat potřebné pro sestavení metodiky pro ohodnocení benefitů zeleně. V páté kapitole diplomové práce je na základě poznatků získaných v literární rešerši sestavena metodika výpočtu ekonomické hodnoty benefitů zelených ploch ve městě. Metodika kombinuje metody z různých zdrojů a upravuje je pro český kontext. Také se zabývá zdrojovými daty, potřebnými k sestavení celé rozvahy. V šesté části práce, která se zabývá diskuzí, jsou shrnuta data, která ze sestavené metodiky vyplývají a porovnává je s literaturou a aplikací obdobných metodik na jiných územích. Závěrečná kapitola vyhodnocuje výsledky výzkumu a navrhuje další využití získaných informací.

Tradiční metody konzervace ryb v oblasti jihovýchodní Asie
Holmanová, Kateřina ; Banout, Jan (vedoucí práce) ; Leuner, Olga (oponent)
Tradiční metody konzervace ryb jsou stále často využívané v rozvojových zemích, které produkují značné množství čerstvých ryb. Mezi nejčastěji používané metody úpravy ryb v Kambodži patří sušení, solení, fermentace, uzení a marinování. Sušení na slunci jako jedna z nejběžnějších metod zpracování ryb v Kambodži představuje některé nevýhody, které znehodnocují konečný produkt. Solení přispívá k efektivnějšímu průběhu sušení. Sůl vytváří vysoce slané prostředí, ve kterém nemůže přežít většina bakterií, plísní a dalších potencionálně patogenních organismů. Cílem této bakalářské práce bylo provést výzkum zaměřený na metodu sušení v kombinaci se solením. U vybraných pěti druhů sladkovodních ryb: Claris batrachus, Channa micropeltes, Oreochromis niloticus, Pangasius hypophthalmus a Monopterus albus byl stanoven obsah sušiny, obsah tuků a vliv solení na množství soli. Vzorky ryb byly nejdříve ponechány v soli po dobu 2, 4 a 12 hodin a poté sušeny v solární sušárně s přirozeným konvekčním prouděním a elektrické sušárně. Výsledky měření obsahu sušiny se pohybovaly v intervalu 16,67 až 21,74 g/ 100 g svaloviny, kdy nejnižší hodnoty byly naměřeny u C. batrachus a nejvyšší u O. niloticus. Obsah tuků u jednotlivých druhů ryb vyšel rozdílný v intervalu hodnot 2,29 až 30,08 %, nejnižší hodnota u M. albus a nejvyšší u P. hypophthalmus. Z měření byl zjištěn vliv doby nasolení na celkovém množství soli v sušených rybách. Hodnoty se v závislosti na době solení zvyšovaly. Důležitým předpokladem k dosažení kvalitních sušených produktů je charakteristika vlastností jednotlivých druhů ryb, aby bylo dosaženo maximálního výnosu.

Změny v obsahu prolinu a relativního výtoku elektrolytů vybraných genotypů máků v závislosti na působení nízkou teplotou
Kudrna, Jiří ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo studium vlivu nízké teploty (mrazové) na obsah prolinu a relativní výtok elektrolytů u vybraného sortimentu odrůd máku setého. Do experimentu bylo zařazeno 18 odrůd máku s různými obsahy morfinu. Osivo sledovaných odrůd máku bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák. Rostliny vybraných genotypů byly vysety do nádob o velikosti 7,5x7,5 cm. Jako pěstební medium byla zvolena směs zahradního substrátu A s křemičitým pískem v poměru 2:1. Rostliny byly pěstovány v řízených podmínkách klimaboxu Conviron E8. Před zahájením experimentu byla teplota ve dne 10 °C a v noci 5 °C. Světelný režim byl 13 hodin světla a 11 hodin tmy. Maximální hodnota ozářenosti byla 800 micromol. Experiment byl zahájen ve fázi přízemní růžice listů. V této vývojové fázi byly rostliny vystaveny mrazové teplotě (-5 oC) v noci a chladovým teplotám (10 oC) ve dne. Po týdnu byly rostliny regenerovány po dobu 1 týdne při 5 oC v noci a 10 oC ve dne. U všech rostlin probíhalo ve dvoudenních intervalech měření hodnot koncentrace prolinu po vystavení rostlin stresu. Ve stejných intervalech jako prolin jsme měřili hodnoty relativního výtoku elektrolytu (Rel %). Ze získaných výsledků vyplývá, že vlivem působení nízké teploty dochází u jarních odrůd máku ke zvýšení hladiny prolinu. Kontrolní ozimá odrůda Zeno vykazuje stabilně vysoký obsah prolinu (693,33 microg.g-1)v porovnání s jarními odrůdami máku. Po regeneraci došlo u odrůd Lazur, Opál, Buddha, Korneuburger Weisser, Aplaus, Major, Sokol a Zeno ke snížení obsahu prolinu vlivem působení vyšší teploty. U odrůd Orfeus, Tatranský, Opex, Orbis, Maraton, Florián, Marianne a Albín bylo naopak zaznamenáno zvýšení obsahu prolinu. Koncentrace prolinu u odrůd Postomi a Akvarel zůstaly nezměněné. Hodnoty relativního výtoku elektrolytů se zvyšovaly s délkou působení nízké teploty na sledované rostliny. Nejnižší průměrné poškození membrány bylo po působení nízké teploty zaznamenáno u odrůdy Zeno (23,53 %). V případě jarních odrůd bylo nejnižší poškození membrány stanoveno u odrůdy Korneuburger Weisser (44,88 %) a naopak nejvyšší u odrůdy Orfeus (53,15 %). Byla prokázána rozdílná reakce jednotlivých odrůd máku na nízkou teplotu. Nejcitlivějšími na nízkou teplotu byly odrůdy Orfeus, Postomi, Akvarel, Orbis, Sokol a Marianne. Jako méně citlivé na stres, způsobený nízkou teplotou, se jeví jarní odrůdy máku Opex, Buddha, Korneuburger Weisser, a Albín.

Genetická diverzita v populaci západního poddruhu antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) chované v polozajetí v Senegalu, fylogenetické vztahy mezi západním (T. d. derbianus) a východním poddruhem antilopy Derbyho (T. d. gigas)
Zemanová, Hana ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Zástupci čeledi Bovidae jsou předmětem mnoha výzkumů, které se zabývají jejich fylogenezí, taxonomií, časem divergence, nebo genetickou diverzitou. Taxonomie se řeší pomocí srovnání morfologických znaků nebo genetickými metodami, genetická diverzita může být zjištěna analýzou rodokmenu nebo taktéž genetickými analýzami. Tragelaphinae čítají devět druhů v rámci dvou rodů Tragelaphus sp. a Taurotragus sp. Antilopy rodu Taurotragus (T. derbianus and T. oryx) patří mezi největší antilopy světa. Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus) má dva poddruhy, západní (T. d. derbianus) a východní (T. d. gigas), které se rozlišují na základě morfologických znaků. Západní poddruh antilopy Derbyho (T. d. derbianus) patří ke kriticky ohroženým živočichům. Jediná populace tohoto druhu, čítající méně než 200 jedinců, žije národním parku Niokolo Koba v Senegalu. Pro záchranu tohoto poddruhu byl v roce 2000 založen chov v polozajetí. Vznikl za účasti šesti zakladatelů (jednoho samce a pěti samic), u kterých předpokládáme, že nejsou příbuzní. Populace v roce 2013 čítá 95 jedinců, žijících v sedmi stádech v rezervacích Bandia a Fathala v Senegalu. Populace je spravována managementem, který se snaží minimalizovat příbuznost jedinců. V roce 2008 byla vytvořena plemenná kniha antilopy Derbyho (T. d. derbianus), která je každoročně publikována. Jedná se o malou populaci s nízkým počtem zakladatelů a bez genového toku, ohroženou inbreedingem a genetickým driftem. Genetická diverzita této populace byla zhodnocena pomocí mikrosatelitních markerů a výsledky této analýzy byly porovnány s výsledky analýzy rodokmenu. Analýza rodokmenu ukázala největší genetickou diverzitu v generaci zakladatelů (FOUNDERS). V generaci potomků zakladatelů (OFFSPRING 1; narozených v sezóně 2007/2008) genetická diverzita klesla díky tomu, že reprodukce se účastnil jediný samec. V další generaci potomků, tj. mláďat potomků zakladatelů (OFFSPRING 2; narozených v sezóně 2009/2010) diverzita vzrostla díky zapojení více jedinců do reprodukce. Pro genetickou analýzu bylo vybráno patnáct jedinců a pět polymorfních mikrosatelitních lokusů (z celkového počtu třinácti testovaných). Byly hodnoceny parametry genetické diverzity (HE a HO, Ar a odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy, a FIS a FST).Nebyly zjištěny žádné odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Výsledky genetické analýzy potvrdily nejvyšší genetickou diverzitu u zakladatelů (FOUNDERS: Ar = 2.79; HE = 0.664; HO = 0.750; FIS = --0.154). V obou generacích potomků hodnoty alelické bohatosti a pozorované a očekávané heterozygotnosti klesly (Ar = 2.15; HO = 0.580; HE = 0.586 u OFFSPRING 1 a Ar = 2.14; HO = 0.370; HE = 0.480 u OFFSPRING 2). Oproti výsledkům analýzy rodokmenu nebylo pozorováno žádné zlepšení v generaci OFFSPRING 2. Výsledné hodnoty parametrů genetické diverzity byly celkem uspokojivé, navzdory nízkému počtu zakladatelů a páření příbuzných jedinců.

The Impact of Information and Communication Technology (ICT) on Economic Growth – The Case of Selected Arab Countries
Hodrab, Rami Mohammad Awad ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Soukup, Alexandr (oponent)
Informační a komunikační technologie (ICT), populační růst, tvorba hrubého kapitálu, otevřenost a inflace jsou nejčastěji dobře promyšlené, důležité faktory ekonomického růstu ve všech zemích, zejména v rozvojových a stejně tak v Arabských zemích, v našem případě. Tento článek zkoumá dopad těchto faktorů na ekonomický růst pro osmnáct vybraných arabských států v období 1995-2013, s hlavním zájmem o vlivu informačních a komunikačních technologií. Výsledky ukazují pozitivní a významný vliv ICT indexu (Info hustota, která reprezentuje kapitálu a pracovních sil zásoby ICT) pro jednotlivé země (s výjimkou Djibouti, který se setkal s negativním ICT indexem pružnosti a UAE s nevýznamným dopadem) se pohybovala v rozmezí od 0,10 (pro Libanon) do 0,469 (pro Qatar). Výsledky panel regrese ukazují, že ICT pozitivně a významně ovlivňují ekonomický růst vliv na všech 18 arabských zemí s 0,108 bodu, stejně jako poměr GCF s 0,129 dopadu, kde se setká s otevřeností a pozitivní významný dopad na 0,054 bodu a inflace s negativním významným dopadem. Tyto výsledky jsou umístěny s mnoha souvisejících studií. Růst populace je nevýznamný k ekonomickému růstu. Všech 18 arabské země jsou rozděleny do tří podskupin podle jejich úrovně infodensity. Výsledky výzkumu ukazují, že existuje poměrně velký rozdíl mezi první a druhou skupinu hodnot vysoké a střední hustoty infodensity na jedné straně a třetí skupina (s nízkými hodnotami infodensity a GDP na jednoho obyvatele) na straně druhé. Za účelem dalšího ověření výsledků pozitivní a významný vliv ICT na ekonomický růst, druhá studie model, který závisí na funkci Cobb-Douglasově produkční funkce se aplikuje s ICT a jiné kapitálových služby a pracovní služby. tento druhý model je aplikován na pěti arabských zemí v období od roku 1993 do roku 2014 použití metodou ARDL. Výsledky regrese ukazují dlouhý běh rovnováha kointegrované vztah mezi ICT a jiné investiční služby, navíc služeb práce a růst GDP. Výsledky ukazuji pozitivní a významný pružnost ICT kapitálových služeb na krátký a dlouhý doba, a tato hodnota je větší než kompenzace ICT investiční služby akcii, což znamená, přelévání a komunikačních technologií v těchto arabských zemích. Služby vliv práce na Růst GDP je pozitivní a významný v dlouhodobém horizontu, ale pro jiné kapitálové služby , tam je negativní a významný vliv. Tak konečně je třeba pro arabské země, aby investovaly více a efektivněji do majetku informačních a komunikačních technologií, navíc tyto země mají k efektivnímu pomocí dostupných zdrojů ICT.

Růst a environmentalní vlivy pěstovaní jedle obrovské v podmínkách České republiky
Fulín, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Antonín, Antonín (oponent)
Jedle obrovská (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) představuje dřevinu s potenciálním přínosem pro plnění řady funkcí v lesním hospodářství; konkrétně se jedná o funkce produkční, meliorační, stabilizační a krajinářskou. Byla k nám, stejně jako do ostatních evropských zemí, zaváděna od první poloviny 19. století, především šlechtickými rody, nejprve do parkových výsadeb, ale postupně i do lesních porostů. Další vlna zájmu o tuto dřevinu souvisela s chřadnutím domácí jedle bělokoré (Abies alba Mill.), kterou měla do jisté míry nahradit, z tohoto období pochází i největší počet výsadeb u nás. Cílem předkládané disertační práce bylo sledování růstu a produkce vybraných porostů této jedle, ale i vliv na základní charakteristiky půdního chemismu, dynamiku živin a možný degradační nebo meliorační vliv na lesní půdy. Výzkumné plochy byly voleny především na území Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy, ale i na dalších místech (Hrubá Skála u Turnova, lesy v majetku Kinských na Žďársku, Kynšperk nad Ohří). Sledování bylo provedeno na již založených a sledovaných trvalých zkusných plochách středního věku (35 až 55 let), na kterých byly zjišťovány dendrometrické i jiné parametry (pozice, výška, výčetní tloušťka, nasazení koruny), dále byly studovány množství a kvalita nadložního humusu a svrchní složky minerální půdy. Součástí práce bylo i měření na provenienční ploše VÚLHM, v. v. i. Z výsledků vyplývá, že jedle obrovská je produktivní dřevina, která převyšuje svou zásobou domácí jehličnaté dřeviny a její intenzivní růst je srovnatelný s douglaskou tisolistou. Z pohledu provenienčních pokusů je zásadní správný výběr provenience, kterým lze dosáhnout lepších výnosů a kvality dřevní hmoty. V našich podmínkách se jako nejlépe rostoucí ukazují provenience z oblasti ostrova Vancouver a pobřeží státu Washington. Při analýzách půdy dosahovala jedle obrovská příznivějších hodnot pedochemických charakteristik humusových forem ve srovnání se smrkem ztepilým a přibližovala se k hodnotám listnatých dřevin. Lze tedy říci, že se projevila jako meliorační a stabilizační dřevina.