|
|
Rajonizace zemědělství v Česku od roku 1871 (od Karla Kořistky) do současnosti a přehled vývoje osevů hlavních skupin zemědělských plodin podle rajonizací
Vaníček, Jaroslav ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se ubírá především dvěma směry. Prvním je podat ucelený náhled na vývoj organizace zemědělství v Česku v období 1871-1996. Rajonizace v podobě přirozených zemědělských krajin (dále PZK) byla vytvořena K. Kořistkou pro Čechy, jako zřejmě jedna z prvních na světě. Na to navazuje analýza vývoje zemědělských výrobních oblastí (dále ZVO). Druhým hlavním cílem práce je postihnout proměny osevní struktury na orné půdě podle šesti skupin plodin podle zvolených odlišných rajonizací. Došlo k seskupení tří zvolených vymezení z let 1885, 1900 a 1930a sledování podle hranic PZK z roku 1900. U ZVO byla použita metoda procentuálního zastoupení, jejímž výsledkem je úprava novodobého zaznamenávání osevu (podle okresů) do hranic ZVO z roku 1923 a 1969. Tak vznikly řady osevů v letech 1930, 1991, 2010 a 1969, 1990 a 2010. Mezi hlavní zjištěné výsledky patří, že obilnářský charakter Česka má své počátky již z Rakouska-Uherska, a to ve všech krajinách, který v dnešní době posiluje i v rámci ZVO. Zaznamenán byl i největší výskyt cukrovky ve sledovaných PZK, a to v roce 1900. Jednoznačně došlo ve všech ZVO k potvrzení nárůstu průmyslových plodin a poklesu pícnin po 1991. Díky použití metody procentuálního přepočtu osevu na dvou odlišných vymezí ZVO a následnému zachycení obdobných trendů se prokázalo,...
|
|
|
Geopolitika Ruska - její konstanty a proměny v období po rozpadu SSSR
Vosátková, Veronika ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Za téma diplomové práce byla zvolena teoretická analýza geopolitického postavení Ruska. Primárním cílem bylo zhodnocení současné geopolitiky Ruské federace po rozpadu SSSR a nástin jejího budoucího vývoje. Práce se snaží odpovědět na několik základních otázek. Jaká je současná geopolitická situace v Rusku, jaký směrem se vyvíjí, vztahy s kterými aktéry jsou pro Rusko klíčové v geopolitickém kontextu a zda můžeme deklarovat výrazný posun k nějakému směru. Práce je členěna do několika hlavních částí. Po úvodu následuje teoretické uchopení hlavních pojmů a hlavních aktérů zabývajících se geopolitikou. Další dvě části jsou analytické, zabývající se vztahem Ruska ke klíčovým aktérům jako jsou USA a NATO, EU, Čína, blízké sousedství Střední Asie a Zakavkazsko a geopolitikou ropy a zemního plynu. Poslední je praktická část, ve které se získané informace z předešlých částí aplikují do konkrétních příkladů v ruské zahraniční politice. Klíčová slova: geopolitika, Rusko, eurasijství, zahraniční politika, USA, EU, Čína, Střední Asie, NATO, energetická politika, ropa, zemní plyn
|
|
| |
|
|
Psychosociální problematika osob po cévní mozkové příhodě a jejich blízkých
Deusová, Vendula ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
DEUSOVÁ, Vendula. Psychosociální problematika osob po cévní mozkové příhodě a jejich blízkých. Praha 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra psychosociálních věd a etiky. Vedoucí práce MUDr. Jiřina Ondrušová, Ph.D. Tématem této diplomové práce je psychosociální problematika lidí po cévní mozkové příhodě a blízkých osob, které o ně po nemoci pečují. Teoretická část se zabývá charakteristikou cévní mozkové příhody, rizikovými faktory, prevencí, příznaky a léčbou iktu. Dále pak pojednává o následcích a rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Zamýšlí se nad tím, jak iktus ovlivní a změní dosavadní fungování člověka, kterého postihl, ale i jak se dotkne jeho blízkých. Popisuje též možnosti formální podpory, sociální služby, příspěvky a organizace, které lidem po CMP pomáhají. Teoretické kapitoly jsou doplněny výzkumnou částí zaměřenou kvalitativně, a to formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi osobami po CMP a třemi blízkými, kteří o pacienty po iktu pečovali či pečují. Cílem této diplomové práce je popsat cévní mozkovou příhodu jakožto onemocnění se závažnými důsledky a shrnout možnosti formální podpory a pomoci pro osoby po iktu a jejich blízké, a prostřednictvím výzkumného šetření zmapovat změny, které mohou nastat v životě lidí, kteří...
|
|
|
Křivky závislosti odpovědi na dávce
Hezoučký, Martin ; Hlávka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maciak, Matúš (oponent)
Název práce: Křivky závislosti odpovědi na dávce Autor: Martin Hezoučký Katedra: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdeněk Hlávka, Ph.D., Katedra pravděpo- dobnosti a matematické statistiky Abstrakt: V této práci se zabýváme procesem výzkumu a vývoje nových léči- vých látek se speciálním zaměřením na statistické metody používané ke stano- vení vhodných dávek léčiva. Za tímto účelem zkoumáme vztah mezi dávkou léku a účinkem. Nejprve popíšeme typický postup vývoje nového léku a poté se detailně zaměříme na metodu MCP-Mod. Dále navrhneme nový postup založený na teorii modelů postupné změny. Tato metoda nejprve testuje, zda má podání léku signifikantní účinek. Pokud ano, přistoupí se k odhadu výsledné dávky pomocí vhodného mo- delu. Konkrétně uvedeme odhad pomocí lineárního, kvadratického a Emax mo- delu postupné změny. Následně popisujeme konstrukci intervalu spolehlivosti pro bod změny, případně i pro dávku s požadovanými účinky. Výhoda vůči metodě MCP-Mod spočívá ve stanovení těchto intervalů spolehlivosti. Nakonec použijeme výše uvedené metody na data pocházející z výzkumného pro- gramu U.S. Tox21 a porovnáme výsledky na několika testovaných látkách a ná- zorně tak demonstrujeme použití a výhody jednotlivých metod. Klíčová slova: dávka; odpověď; křivky;...
|
|
| |
|
|
Posouzení informačního systému firmy a návrh změn
Ondruch, Lukáš ; Kindlová, Dita (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na posouzení informačního systému vybrané firmy. Po detailní analýze stávajícího informačního systému společnosti je vyhodnocen aktuální stav a teoretické hrozby pro společnost. Následně jsou popsány návrhy na změny v systému. Výsledek práce bude dodán vedení firmy k nahlédnutí a následné úvaze o změnách v IS.
|
|
|
Vývoj slovní zásoby v oboru gastronomie a její mediální obraz od roku 1989
Hubka, Tomáš ; Svobodová, Ivana (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Bakalářská práce podává přehled neologismů v českém jazyku v rozdělena do několika částí. První část se teoreticky zabývá neologismy, popisuje změny jazyka roce 1989 a způsob, jakým jsou v našem jazyce přejímána cizí slova, včetně jejich pravopisných podob. Také se věnuje historickému společensko politickému kontextu. Další část se věnuje mediální analýze časopisu Vlasta a zkoumá, s něm byla mediálně pokrývána gastronomická témata od roku 1989. Časopis V důvodu jeho dlouhodobého vydávání. První číslo tohoto týdeníku vyšlo již v 1947. Práce dále informuje o magazínech, které se věnují gastronomii a začaly vycházet po revoluci. Pro doplnění jsou přiloženy dva rozhovory. Janou Bilíkovou se věnuje vztahu mezi médii a kuchaři a pojednává o vlivu sociálních sítí na tuto profesi. Druhý rozhovor se Šárkou Hamanovou popisuje způsob psaní pro lifestylové magazíny a debatuje pomezí tohoto žurnalistického žánru s dní část je věnována konkrétním neologismům, které se českém jazyce objevily po roce 1989. Hesla obsahují gramatické informace, původ (pokud je nezbytný), význam a konkrétní případ užití v kontextu společně se zdrojem.
|
|
| |
|
|
Podniková kultura a její změny
POKORNÁ, Petra
Cílem této diplomové práce je analýza podnikové kultury ve vybrané organizaci s návrhem změny v podnikové kultuře vedoucí k žádoucímu stavu kulturních dimenzí znalostní ekonomiky. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částích teoretické a praktické. První část představuje literární rešerši, která byla zpracována na základě literatury vztahující se k této problematice. Zahrnuje podnikovou kulturu a pojmy s ní související. V druhé části byla provedena analýza dané problematiky. Požadované informace byly získány pomocí dotazníku VSM 94&2013 od Geerta Hofstedeho a testu TBSD. Pro kvalitnější výzkum byly dále provedeny nestrukturované rozhovory se zaměstnanci a pozorování, které přispělo k pochopení celého chodu vybrané organizace. V závěru byly navrženy změny, které by měly zlepšit situaci v organizaci a posunout ji více do žádoucí znalostní ekonomiky.
|
host ::
RSS.