Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vojenské výsadky ze Sovětského svazu na Žďársku a Novoměstsku. Příspěvek k dějinám partyzánského odboje na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1944-1945
Kynclová, Vlasta ; Horčička, Václav (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Rigorózní práce analyzuje partyzánské hnutí za druhé světové války v regionech Žďársko a Novoměstsko v letech 1944-1945. Věnuje se vymezení pojmu partyzán vzhledem k řešené problematice. Dále předkládá postoje nacistického Německa a Sovětského svazu k partyzánskému odboji a nastiňuje tento typ rezistence na východní frontě. Její nedílnou součástí je také zmapování vývoje odbojových organizací ve zkoumané oblasti. Poslední dvě kapitoly práce klasifikují celkovou činnost partyzánských výsadků a vymezují typologii partyzánů v Protektorátu Čechy a Morava za druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Repatriace českých pobělohorských exulantů z Polska na Bezdružicko po druhé světové válce
Kvasničková, Zdeňka ; Foltýn, Dušan (oponent)
Téma této rigorózní práce pojednává o reemigrantech, kteří odešli v polovině osmnáctého století kvůli tehdy zakázanému evangelickému vyznání do Slezského Pruska, a o jejich návratu zpět do vlasti. První kapitoly zachycují důsledky bitvy na Bílé hoře v roce 1620 pro nekatolíky, jejich odchod do ciziny a celkovou náboženskou situaci v českých zemích v osmnáctém století. Další kapitoly rigorózní práce se věnují samotnému životu nekatolíků v cizině a vzniku hlavních českých kolonií v dnešním Polsku. Hlavní část práce se pak na základě vzpomínek pamětníků zabývá návratem reemigrantů z polského Táborska do tehdy Československé republiky po druhé světové válce a jejich počátečnímu životu ve vlasti, konkrétně v obcích Zhořec, Kamýk, Pačín a Loučky na Bezdružicku. Velká kapitola práce je také věnována původním německým obyvatelům v této lokalitě, jejich vzájemnému soužití s příchozími reemigranty a odsunu zpět do Německa. Je zde také zachycen příděl usedlostí a pozemků navrátilcům, volby v obci Zhořec, do nichž kandidovali reemigranti, a vznik místního odboru Sboru českých exulantů ve Zhořci. Rozsáhlou kapitolu této práce také představuje vznik sborů Českobratrské církve evangelické v Černošíně a Bratrské jednoty baptistů v Teplé, založených příchozími reemigranty, a náboženská situace v období komunismu....
Pplk. Josef Šimůnek:biografie příslušníka československých zahraničních jednotek
Víšek, Lukáš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osudy odbojáře a příslušníka československých zahraničních jednotek za 2. světové války, pplk. Josefa Šimůnka. Tak jako tisícovky jemu podobných, i on odešel za hranice a aktivně se zúčastnil bojů v Polsku, na francouzské frontě v roce 1940, ve Velké Británii prošel parašutistickým výcvikem a nakonec byl nasazen během obléhání přístavu Dunkerque. Na válečnou část života navazují jeho osudy během pohnuté doby po roce 1948, kdy ani jemu se nevyhnuly represe totalitního režimu. Prameny tu budou představovat fondy Vojenského ústředního archivu v Praze nebo Archiv bezpečnostních složek v Brně, dále poválečná historiografie, vzpomínky veteránů, příbuzných a další doplňkové prameny.
Vliv nacionálněsocialistického režimu na židovské obyvatelstvo za druhé světové války v Protektorátu Čechy a Morava a v Slovenském státu.
Palkosková, Kristýna ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá protižidovskými opatřeními v Protektorátu Čechy a Morava a ve Slovenském státě v období druhé světové války. Analyzuje vztah mezi Německou říší a nástupnickými útvary Česko-Slovenské republiky. Cílem práce je najít spojitost mezi vnitřním uspořádáním Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu s protižidovskými opatřeními přijímanými za druhé světové války. Nacionálněsocialistická ideologie se vymezila vůči skupině obyvatelstva židovského původu a snažila se o její vyřazení z veřejného života a následnou likvidaci. Tyto cíle byly na územích pod vlivem nacistického Německa nebo kolaborujících států dosaženy pomocí protižidovských opatření. Tato opatření byla přijímána samotnými národními politickými reprezentacemi nebo byla z nacistického Německa přímo nařízena. V případě Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu se jednalo o kombinaci iniciativy národních politických představitelů a vliv Německé říše v otázce protižidovských opatření.
Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace
Eisenhammer, Miroslav ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Miroslav Eisenhammer Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc., DSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá dosud souhrnně nezpracovaným tématem nuceného pracovního nasazení žáků středních a odborných škol v době okupace českých zemí nacistickým Německem. Po úvodní charakteristice vývoje německého a protektorátního hospodářství a přístupu nacistů k využívání pracovních sil vlastního obyvatelstva i okupovaných zemí přibližuje další kapitola situaci českého školství v letech 1939-1945. Nacisté spatřovali v české inteligenci nepřítele, proto po uzavření českých vysokých škol cíleně omezovali i české střední školství. Tato omezení neměla jen národně politický, ale i hospodářský význam. Již od roku 1939 byli pracující z českých zemí posíláni na práci do Říše. Tento trend se výrazně zvýšil od roku 1942, kdy Německo zintenzívnilo rozšiřování válečné výroby a současně zahájilo rozsáhlý program nuceného přikazování zahraničních pracovních sil do práce v německém průmyslu. Jedním ze zdrojů pracovních sil se stali i žáci středních škol, u nichž nově přijatá legislativa od února 1943 umožňovala uznání fakticky nedokončeného vzdělání na základě potvrzeného osvědčení se v pracovním nasazení. Hlavní kapitoly práce se zabývají sledováním vývoje pracovního využívání žáků v...
German writing author from Bohemia Hanna Demetz (interpretation ot the autobiographical novel "Ein Haus in Böhmen")
Králíková, Petra ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Název práce: Německy píšící autorka z Čech Hanna Demetz (interpretace autobiografického románu "Ein Haus in Böhmen") Katedra: Katedra germanistiky Autor: Petra Králíková Vedoucí práce: PhDr. Viera Glosíková, CSc. Počet stran: 56 Jazyk práce: němčina Klíčová slova: 2. světová válka, Protektorát Čechy a Morava, německy psaná literatura, Židé, sudetští Němci, antisemitismus, autobiografie, interpretace Abstrakt: Bakalářská práce obsahuje interpretaci autobiografického románu Ein Haus in Böhmen(1970) německy píšící autorky pocházející z Ústí nad Labem Hanny Demetz. Analýzy byly zaměřeny na motivy "soužití" tří národnostních skupin (Čechů, Židů a Němců) v době Protektorátu Čechy a Morava.
Českoslovenští letci za Druhé světové války
Tomek, Bronislav ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Tématem práce jsou českoslovenští letci za druhé světové války. Práce je především historicko-sociální studií, jejímž cílem práce je sestavit model čs. letce za druhé světové války. Primární prameny práce jsou dokumenty VHA a ABS. Sekundárním pramenem práce je literatura českého původu a několik prací zahraničního původu, které byly přeloženy do českého jazyka. Klíčové pojmy Druhá světová válka, českoslovenští letci, československé letectvo, historicko-sociální studie, sociální stratifikace.
History interpretation in Fred Wander's literary works
Ligačová, Veronika ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
I Název Ztvárnění minulosti v literárním díle Freda Wandera Abstrakt Tématem této diplomové práce je ztvárnění událostí z období druhé světové války v díle Freda Wandera, významného představitele německy psané literatury minulého století. V úvodní kapitole je, především na základě Wanderovy vlastní autobiografie a rozhovorů, představen jeho život a tvorba. Následující části jsou věnovány jednotlivým analýzám jeho tří prozaických děl Der siebente Brunnen, Ein Zimmer in Paris a Hotel Baalbek. Wander se v nich zaměřuje především na zprostředkování konkrétních lidských osudů této doby. V románu Hotel Baalbek je zachycena situace během prvních válečných let na jihu Francie, Der siebente Brunnen popisuje okolnosti života vězňů v koncentračních táborech. Tématice vyrovnání se s prožitky z druhé světové války se Wander věnuje v próze Ein Zimmer in Paris. Hlavní část této diplomové práce představuje interpretace vybraných motivů, které jsou pro uvedená díla stěžejní. V práci je také poukázáno na význam literárního ztvárnění minulosti pro samotného autora. Klíčová slova Fred Wander, literatura o holocaustu, druhá světová válka, židovství
Odboj na Plzeň - sever za druhé světové války
Boříková, Barbora ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje situaci na Plzeňsku v průběhu období od podepsání Mnichovské dohody po osvobození a konec II. světové války na pozadí mezinárodního dění a se zvláštním akcentem na každodenní život. Dále mapuje vývoj domácího odboje a jeho součinnost s odbojem zahraničním a přináší výčet organizací působících na Plzeňsku. Převážná část práce je věnována odboji na Nýřansku, které je od roku 1960 součásti okresu Plzeň - sever. Tato část se zabývá jak odbojem organizovaným, ať již se jedná o odboj na komunistickém či demokratickém základě, tak spontánními odbojovými činy jednotlivců. Práce přináší několik konkrétních příběhů lidí, jejichž osudy významně poznamenal protinacistický odboj, a do jejichž životů zasáhla nacistická perzekuce. Cílem práce bylo vykreslit na pozadí těchto příběhů situaci domácího odboje v průmyslové oblasti Nýřanska.
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.