|
|
Orientace vážek v prostoru
Hupková, Lenka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cílem mé práce je shrnutí a zhodnocení dosavadních poznatků o orientaci vážek v prostoru, a to zejména na malých a středních prostorových škálách. Ve své práci se zabývám orientací vážek dle horizontálně polarizovaného světla, která patří mezi nejvíce prozkoumané oblasti orientace příslušníků řádu Odonata, a dále vizuální orientací vážek při výběru habitatu a v rámci něj. Pozornost věnuji zejména úloze prostorových landmarks v orientaci vážek v rámci habitatu, která není, tak jako plno jiných oblastí orientace řádu Odonata, výrazně prozkoumána a nabízí mnoho příležitostí k dalšímu výzkumu. Dále popisuji orientaci vážek během migrací. Kromě zrakové orientace se ve své práci zabývám i orientací vážek pomocí jiného smyslu, a to čichu - ačkoliv Odonata byla dlouhou dobu považována za anosmická. Klíčová slova: prostorová orientace, vizuální orientace, vážky, Odonata, landmarks
|
|
| |
|
| |
|
|
Změny vnímání subjektivní vertikály u pacientů po CMP
Kříž, Petr ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cévní mozková příhoda často postihuje oblasti zodpovědné za prostorovou orientaci. Optimální integrace aference z vestibulárního, zrakového a somatosenzorického systému je podstatná především pro udržení posturální stability a často ve výsledku pro soběstačnost pacienta. Citlivým ukazatelem poruch orientace v prostoru a zejména schopnosti správně posoudit směr gravitace je vyšetření subjektivní vertikály. Klinickým vyšetřením subjektivní vizuální vertikály je možné objektivizovat a kvantifikovat poruchu vnímání směru gravitace při vyloučení vizuálního kontextu. Teoretická část této práce stručně shrnuje současnou úroveň vědeckého poznání v této oblasti. V praktické části byla vyšetřena subjektivní vizuální vertikála pomocí bucket- method 29 pacientům po cévní mozkové příhodě a jejich výsledky byly statisticky porovnány s výsledky skupiny 34 seniorů. Dále byly také testovány hypotézy o vlivu doby uplynulé od léze a vlivu strany léze. Výsledky této studie potvrzují, že vnímání vertikality u pacientů po cévní mozkové příhodě může být zásadním způsobem narušeno. Dalším přínosem studie je zvýšení reliability vyšetření pomocí klinicky velmi praktické bucket-method na pacientech po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Flexibilita v prostorové kognici potkana
Staňková, Anna ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
4 Abstrakt Kognitivní flexibilita je schopnost přizpůsobovat své jednání dynamicky proměnlivému okolnímu prostředí. Společně s procesy pracovní paměti, pozornosti, motivace a dalšími je řazena mezi exekutivní funkce. Je důležitá v procesu změny kontingence podnět-odpověď, v okamžiku, kdy již původní podnět dále nevede k odměně. Podle povahy změny lze rozlišit tři druhy kognitivní flexibility: přeučování (reversal), intradimenzionální set shifting a extradimenzionální set shifting. Procesy kognitivní flexibility jsou zpracovávány v fronto- striato-thalamickém okruhu s četnými spojeními s jinými mozkovými oblastmi, zejména s limbickým systémem. Deficit kognitivní flexibility patří mezi kognitivní příznaky schizofrenie, jejíž potkaní animální model byl využitý v experimentální části práce. Cílem práce bylo cílem otestovat deficit kognitivní flexibility u potkaního modelu schizofrenii podobného chování v Kolotočovém bludišti ve čtyřech variantách úlohy s různou kognitivní zátěží. Animální model schizofrenie byl vyvolaný akutním podáním nonkompetitivního antagonisty NMDA receptorů MK-801 v dávkách 0,05 a 0,10 mg/kg intraperitoneálně. Přeučování v této úloze po podání těchto dávek MK-801 poškozeno není, ale byl pozorován signifikantní deficit v procesu extradimenzionálního set shiftu u skupiny s dávkou 0,10 mg/kg...
|
|
|
Vyšetření prostorové orientace
Rebcová, Martina ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cíl práce: Cílem této práce je zjistit, zda zvyšující se věk koreluje s úrovní poruchy prostorové orientace a shrnout současné poznatky o prostorové orientaci, jak z pohledu neurofyziologie a agingu, tak po stránce jejího vyšetřování. V experimentální části porovnáváme a testujeme dvě skupiny zdravých jedinců. Experimentální část si klade otázku, zda vzrůstající věk ovlivňuje prostorovou navigaci. Hypotéza: Proces stárnutí ovlivňuje prostorovou percepci. Metodika: Vyšetříme dvě skupiny zdravých probandů Montrealským kognitivním testem (MoCA). Skupina A (10 osob od 75 do 85 let, průměrný věk 77 let) a skupinu B (10 osob od 18 do 25 let, průměrný věk 23 let). Obě dvě skupiny probandů budeme testovat pomocí Testu triangulace a Testu chůze po trase. Výsledky: Na základě výsledků testů jsme potvrdili rozdíl mezi skupinou A a B. S přibývajícím věkem se snižuje schopnost prostorové navigace. Závěr: Získané výsledky potvrzují, že se vzrůstajícím věkem dochází ke změnám prostorové orientace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Testování prostorové orientace u gekončíka nočního (Eublepharis macularius)
Voňavková, Monika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Schopnost prostorové navigace u plazů není dosud plně prozkoumána. Nevíme, zda plazi používají pouze jednodušší typy navigací, např. "cue learning" (jedna klíčová značka), nebo typy složitější, např. allothetickou navigaci (vztahy mezi několika značkami) či kognitivní mapu (mentální reprezentaci okolí). Cílem práce bylo testování prostorové orientace u modelového plaza gekončíka nočního (Eublepharis macularius) v modifikovaném Morrisově vodním bludišti (MWM). Design experimentů vycházel z tzv. "Parallel Map Theory", tj. teorie o využití prostorových informací z více navigačních rámců. Testována byla preference gekončíků nočních ohledně jednotlivých orientačních rámců. Tzn. schopnost kombinovat prostorové informace z "bearing map" (jedna značka a gradient) a "sketch map" (lokální značky), která je předpokladem pro vytvoření integrované mapy. Zjišťován byl také význam jednoduché strategie "cue learning" a kognitivně obtížnější allothetické navigace pro jejich orientaci. Gekončíci jsou schopni kombinovat informace z jednotlivých navigačních rámců, což ukazuje na schopnost tvorby integrované mapy. Použití navigačních strategií je individuální. Klíčová slova: plazi, gekončík noční, prostorová orientace, Parallel Map Theory, cue learning, allothetická navigace.
|
|
|
Geny časné odpovědi jako nástroj pro studium prostorové orientace a paměti
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vlastnosti prostředí, orientační body v prostoru a časové zařazení stavů těla a jeho pohybů jsou stěžejními prvky mapy prostoru vytvářené v mozku ("cognitive map"). Naše znalosti týkající se toho, jak je v mozku reprezentován prostor a poloha zvířete v tomto prostoru, byly revolučním způsobem rozšířeny s objevem čtyř typů neuronů: místových neuronů ("place cells"), neuronů směru hlavy ("head direction cells"), neuronů prostorové mřížky ("grid cells") a hraničních neuronů ("border cells"). Jejich aktivita je závislá na alotetických (zraková a jiná senzorická orientační vodítka) a idiotetických podnětech (informace z propriorecepčního a vestibulárního systému). Mozková centra obsahující výše zmíněné typy neuronů vytváří složitý navigační systém. Geny časné odpovědi ("immediate early genes"; IEGs) a jejich produkty se staly důmyslným nástrojem pro studium neurálního substrátu prostorové orientace včetně orientace magnetické. Pro další výzkum v této oblasti je nezbytné zjistit co nejvíce o dynamice dějů spojených s IEGs, což přispěje k lepšímu porozumění činnosti mozkových center zapojených v navigačním systému hlodavců ("rodent navigation circuit"). Tato práce shrnuje poznatky o prostorové orientaci obratlovců se zaměřením na hlodavce v kontextu detekce exprese IEGs jako aktivitních markerů v neurálním...
|
|
|
Využití bludiště Kolotoč jako testu kognitivního poškození v animálním modelu schizofrenie
Buchtová, Helena ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Prostorového chování zvířat se využívá k modelování lidských kognitivních schopností jako jsou například deklarativní paměť a učení. S narušením kognitivních schopností se setkáváme u řady neuropsychiatrických onemocnění a právě léčba kognitivních potíží patří k nejobtížnějším. Jedním takových onemocnění je schizofrenie. Behaviorální neurochemické i molekulární důkazy ukazují na zásadní roli glutamatergních NMDA receptorů v patogenezi schizofrenie. Narušení funkce těchto receptorů vyvolává řadu změn v chování jedince i fyziologii mozku, včetně dysregulace dopaminergní neurotransmise. Těchto jevů se využívá k modelování schozofrenii-podobných příznaků pomocí systémové aplikace antagonistů NMDA receptorů. Zvláště užitečné jsou animální modely, které kombinují podání těchto látek s behaviorálními testy zaměřenými na specifické kognitivní poškození. Tato práce na základě existujících zjištění ukazuje, že Bludiště Kolotoč je právě takovým behaviorálním testem, který na základě dynamického prostorového učení testuje schopnost koordinace protichůdných informací a upřednostnění těch relevantních
|
|
|
Somatognostické funkce a prostorová paměť u pacientů s FBSS
Křikavová, Alena ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Petrová, Naďěžda (oponent)
Cíl: Cílem této diplomové práce je zhodnotit kvalitu somatognózie a posoudit převahu osobnostních dimenzí u pacientů s FBSS. Metody: 30 pacientů s diagnózou FBSS a 25 probandů kontrolní skupiny bylo vyšetřováno testem prostorové orientace v laboratoři prostorové kognice Blue Velvet Arena, čtyřmi testy na tělesné schéma, a byly zhodnoceny osobnostní dimenze na základě NEO osobnostního dotazníku a testu dle Petrie u skupiny pacientů s FBSS. Byly porovnávány výsledky mezi oběma skupinami a stanoveno procentuelní zastoupení probandů v dílčích kategoriích. Hodnotili jsme rovněž míru závislosti některých proměnných ve skupině pacientů. Výsledky: Prokázali jsme signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou v testu prostorové orientace, kde větší přesnost odhadu se týkala skupiny pacientů. Signifikantní rozdíl mezi skupinami byl i v jednom ze čtyř testů na tělesné schéma, kde pacienti měli horší výsledky oproti skupině kontrolní. Prokázali jsme silnou závislost tělesného schématu na věku, době trvání bolesti a míře pohybové aktivity. Zhodnotili jsme vysoké zastoupení probandů ze skupiny pacientů v kategorii vysokého skóre svědomitosti a v testu dle Petrie bylo vyšší zastoupení podhodnocujících probandů ve skupině pacientů. Celkově byl zjištěn větší počet pokusů mimo pásmo tolerance v...
|
host ::
RSS.