|
|
Rodinné prostředí a konzumace alkoholu mezi mladistvými
Rendlová, Barbora ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem Rodinné prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých se zabývá vztahem čtyř dimenzí rodinného prostředí a konzumace alkoholu u šestnáctiletých. Těmito čtyřmi dimenzemi jsou způsob trávení volného času, struktura rodiny, styl rodičovské výchovy a socioekonomický status. V teoretické části práce je nejdříve popsán vliv rodiny na vývoj dítěte a také vymezen proces socializace, prostřednictvím kterého rodina na dítě působí. Dále je rozebrána souvislost mezi rodinným prostředím a konzumací alkoholu u mladistvých a poté jsou charakterizovány čtyři zkoumané dimenze rodinného prostředí ve vztahu ke konzumaci alkoholu. Souvislost rodinného prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých byla zkoumána pomocí smíšeného designu výzkumu. V hlavní, kvantitativní části práce byly pomocí dat z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2007 zkoumány vztahy mezi vybranými dimenzemi rodinného prostředí a ukazateli konzumace alkoholu, dále byla vytvořena typologie mladistvých konzumentů alkoholu. Na výsledky této části práce navázala část kvalitativní, kde byly pomoci deseti polostrukturovaných rozhovorů zkoumány hlubší souvislosti a směr vztahů zjištěných na základě analýzy kvantitativních dat. Tato část byla především zaměřena na styl rodičovské výchovy a trávení volného...
|
|
| |
|
| |
|
|
Potenciál knih jako zdroj kognitivního kulturního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status
Gorčíková, Magdaléna ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce Potenciál knih jako zdroj kulturního kognitivního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status se zabývá sociokulturním fenoménem čtení, jež jako kognitivní dovednost je těsně spjato se základními potřebami dítěte a návykem pracovat a učit se. Cílem této práce je zmapovat mechanismus této kulturní aktivity (jako specifický typ kulturního kapitálu), který nejen v rámci rodiny ale i školy formuje individuální schopnosti jedinců jako předpoklad úspěchu v životě. V teoretické části popisuje životní etapy čtení s jasně vymezenými čtenářskými návyky a utváření vztahu ke knize, nastiňuje koncepci kognitivního kulturního kapitálu a shrnuje význam vnějších determinantů pro vznik a rozvoj čtenářského zájmu. Empirická část pracuje s datovou bází z výzkumu Distinkce a hodnoty 2008 (SOÚ AV ČR, v.v.i.), kde je představena struktura čtenářského klimatu (dostupnost domácí knihovny, nápodoba čtenářských vzorů, interakce o čteném s dítětem i vlastní četba v dětství). V návaznosti na domácí čtenářskou socializaci dětí je analyzován vliv čtenářského klimatu v oblasti vzdělání: na školní výsledky základní škole, přechody mezi jednotlivými stupni vzdělanostního systému (střední škola a vysoká škola) nejvyšší dosažené vzdělání a mezigenerační vzdělanostní mobilita. Dále je analyzován vliv...
|
|
|
Determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
HORÁKOVÁ, Vladimíra
Hlavním tématem této bakalářská práce jsou determinanty zdraví. Protože se jedná o velmi širokou oblast, zaměřila jsem práci na sociální determinanty, které se skládají z deseti hlavních faktorů, ovlivňujících zdraví. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde jsem čerpala z poznatků české i zahraniční literatury. Popsala jsem základní determinanty, biomedicínský model zdraví a ekologicko sociální model zdraví, do kterého řadím koncepci deseti sociálních determinant zdraví, dle poznatků Wilkinsona a Marmota, kteří ve své studii rozpracovali deset hlavních sociálních determinant: sociální gradient, dětství, výživa, sociální opora, stres, závislosti, práce, nezaměstnanost, doprava, sociální vyloučení. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum zaměřený na porovnání cílové skupiny, studenty gymnázia ve věku 16 -19 let žijící v hlavním městě v Praze a studenty státního gymnázia menšího města Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zjistit jak ovlivňují sociální determinanty studenty v přímé souvislosti s životním stylem v těchto městech. V dotazníkovém šetření se zaměřuji na způsob života studentů, trávení volného času, ekonomické faktory rodiny, faktory sociálního prostředí, sociální gradient rodiny, motivaci studentů ke studiu a užívání návykových látek. V diskusi hodnotím výsledky získané v dotazníkovém šetření, v porovnání s obecně platnými poznatky. V závěru bakalářské práce poukazuji na stanovené cíle a získané poznatky této práce. V poslední části se zamýšlím nad nezastupitelnou rolí rodiny, důležitosti výchovy v rodině a vlivu sociálních determinant na zdraví a psychosociální vývoj dospívajícího studenta. Pro získání dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu je dotazník s uzavřenými otázkami. Statistické vyhodnocení dotazníku je vyjádřené v procentech, výsledky jsou rozpracované v tabulkách a znázorněné graficky. Vyhodnocené dotazníkové šetření porovnávám s danými hypotézami a cílem práce. Závěr práce obsahuje shrnutí možností využití získaných poznatků v každodenním životě, protože determinanty zdraví mají vliv na naše zdraví v průběhu celého života.
|
|
|
Vliv materiálních podmínek studentů na studijní úspěšnost
Machek, Roman ; Bína, Vladislav (vedoucí práce) ; Hiršová, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem materiálního zázemí na úspěšnost studentů při studiu na vysoké škole. Je členěna do několika částí. V teoretické části jsou popsány, rozebírány a případně komentovány výsledky, ke kterým došli jiní lidé zabývající se stejnou, případně podobnou problematikou. V další, praktické, části je popsáno, jak probíhal výzkum, jaké jsem získal data a také vyhodnocení a výsledky jednotlivých testů, které měly za úkol identifikovat faktory materiální povahy, které mohou mít vliv na úspěšný průběh vysokoškolského studia. V závěru jsou všechny výsledky sumarizovány a komentovány s doporučením pro další výzkum.
|
|
|
Úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách (se zvláštním zaměřením na shaken baby syndrom)
PRŮCHOVÁ, Dominika
Úrazy, které se stanou dětem v domácnosti, nebo při volnočasových aktivitách jsou nejčastějšími typy úrazů. Specifickou skupinou jsou úrazy způsobené třesením. Informovanost laické veřejnosti v České republice o Syndromu třeseného dítěte je téměř nulová. Základním předpokladem snížení úrazovosti je identifikace rizikových faktorů, které způsobují vznik úrazu nebo činí jedince zranitelnějším. Jedná se o faktory prostředí, zdravotní, chování a faktory socio-demografické a sociální. Cílem disertační práce je zmapovat úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Dílčím cílem je zmapovat užívání ochranných pomůcek k prevenci úrazů. Dalším cílem disertační práce je zmapovat informovanost rodičů o syndromu třeseného dítěte a dále zmapovat techniky uklidnování plačících dětí a pocity rodičů při tom. Metodou výzkumu je kvantitativní prospektivní výzkum, ke sběru dat jsou využity dva strukturované dotazníky. Sběr dat probíhal v letech 2009-14. První dotazník je zaměřen na získávání informací o úrazech dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Cílem studie je rozbor úrazů dětí ve věku 0-18 let. Druhý dotazník je zaměřen na syndrom třeseného dítěte a skládá se z několika dílčích okruhů: dětský pláč, techniky zvládání a tišení dětského pláče, pocity rodičů a informovanost o syndromu třeseného dítěte (SBS). Na základě těchto výsledků lze zkvalitnit přístup k primární prevenci úrazů dětí zvýšeným sledováním dítěte, zefektivněním preventivních postupů, zvýšenou dispenzarizací, kontrolou, případně zvýšením efektivity realizované primární úrazové prevence.
|
|
|
Ovlivnění socioekonomického statusu člověka ve vztahu k hodnotě indexu KPE
KNOTKOVÁ, Nikola
Abstrakt Má diplomová práce se zabývá vztahem mezi úrovní orálního zdraví pacientu a jejich socioekonomického statusu. V teoretické cásti je zmínen obor stomatologie a jeho rozdelení, onemocnení v dutine ústní a jejich lécba, prevence a profylaxe, rozdelení defektu chrupu a jejich rešení. Praktická cást je realizována na základe jedné hypotézy. Cílem je zhodnocení ovlivnení socioekonomického statusu cloveka ve vztahu k hodnote indexu KPE. Stanovená hypotéza byla vyhodnocena na základe sekundární analýzy dat z dokumentace pacientu navštevujících ordinaci zubního lékare a dotazníkového šetrení. Ke zhodnocení orálního zdraví jsem využila index KPE a pro doplnení index CPITN a API. Pro zhodnocení socioekonomického statusu respondentu jsem zvolila trídní schéma podle Goldthorpa. Statusotvornými údaji pro tento výzkum byli vzdelání respondenta, príjem rodiny, podíl na moci a rozhodování atd. Bylo zjišteno, že existuje vztah mezi vyšším stupnem vzdelání, vyšším spolecenským postavením, vyšším príjmem a lepšími výsledky indexu KPE, ale i celkového orálního zdraví. Úcelove je tento výzkum podkladem pro mou diplomovou práci. Dále k publikaci v odborném casopise pro stomatology, sestry a hygienistky a zároven bude sloužit k interním úcelum zubní ordinace.
|
host ::
RSS.