|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Vybrané motivy řeckého myšlení v Nietzscheho filosofii
Fodorová, Aneta ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato práce shlíží na vybrané řecké motivy očima svérázného německého filosofa devatenáctého století Friedricha Nietzscheho. Jedná se o nastínění Nietzscheho chápání řeckého myšlení a zároveň sledování Nietzscheho při inspirování se řeckým myšlením a následně i při začleňování prvků tohoto myšlení do Nietzscheho vlastní filosofie. Práce odhaluje časté Nietzscheho problematické chápání a uchopování řeckých myšlenek, stěžejní je ale důkladná interpretace jednotlivých motivů a jejich postavení v Nietzscheho filosofii. Stěžejními myšlenkami pro tuto práci je problém apollinského a dionýského umění, problém vztahu Sókratés - Platón a Nietzsche - Hérakleitos a problém nadčlověka. V neposlední řadě je provedeno zamyšlení nad významem Nietzscheho "řeckého" myšlení pro nás dnes. Klíčová slova Umění, Apollón, Dionýsos, Sókratés, život, Zarathustra, věčný návrat téhož, hra, oheň, dítě, nadčlověk, agón
|
|
| |
|
|
Vztah mezi člověkem a obcí v dialogu Ústava
Felix, Filip ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Cílem mé práce je zachytit vzájemný vztah člověka a obce podle Ústavy. Abych toho byl schopen, budu se zabývat problémem jednoty obou členů této relace. Do jaké míry můžeme chápat člověka jako jednotného a do jaké míry tak můžeme chápat obec, jež je tvořena jednotlivými lidmi? Otázku lze položit také takto: Může být člověk plně sám sebou a případně, co tuto identitu zakládá či (ne)umožňuje? Je ideální obec vnitřně jednotná, co k této jednotě přispívá a jakou roli v ní sehrává člověk? Takto formulované otázky mě zavedou ke zkoumání duše, jejích částí, k pojetí ctností a vztahu duše a těla. A k charakteristice ideální obce a jejích částí. Zde budu klást důraz na úlohu filosofa, jelikož, jak se domnívám, tím, že v něm v nejvyšší míře panuje soulad ctností a nadvláda rozumové části duše nad ostatními částmi a zároveň svou úlohou v obci umožňuje samotnou existenci této obce, čímž se stává vysvětlujícím rámcem onoho vzájemně konstitutivního vztahu mezi člověkem a obcí.
|
|
|
Vybrané aspekty vývoje liberalismu
Novosadová, Hana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tématem předložené diplomové práce je pojednání o liberalismu nejprve v obecné rovině, kde je zmíněna samotná etymologie slova liberalismus. Dále jsou vysvětleny počátky tohoto směru, které sahají až do doby antiky a středověku. Následně jsou podrobně popsány samotné počátky liberalismu v Anglii, které jsou propojeny s historickými událostmi dané doby, které sehrály ve zrodu liberalismu velkou roli. Stejně jako je každá společenská či politická teorie postavena na určitých principech, z nichž vychází a které uznává, tak i liberalismus staví na jistých hodnotových principech, které jsou v této práci obohaceny zejména myšlenkami Johna Locka. Významné místo zde zaujímá také samotný vrchol liberalismu, který v Anglii devatenáctého století obhájil svou významnou pozici. Liberalismus nebyl pouze společenským a politickým směrem, hrál důležitou roli i v ekonomii, kde podporuje otevřený obchod bez státních zásahů a obhajuje soukromé podnikání. I když byl tento směr často kritizován zejména představiteli církví a konzervativci, liberální myšlenky a liberalismus samotný je aktuální i dnes. Ve Velké Británii je v současnosti Liberální demokratická strana třetí největší stranou dolní komory parlamentu a od roku 2010 je společně s Konzervativci součástí vládní koalice. Klíčová slova: Liberalismus, individualita,...
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
|
|
Unamuno's religion (in reference to the Tragic sense of life and Saint Manuel Good, martyr)
Kotuľáková, Lívia ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
Náboženstvo má v diele Miguela de Unamuna významné miesto. Táto práca sa zaoberá Unamunovým ponímaním náboženstva hlavne v dielach Tragický pocit života v ľuďoch a v národoch a Svätý Manuel dobrotivý, mučeník. V práci sa nachádza popis teoretickej koncepcie Unamunovho náboženstva, založenej na pojmoch ako nesmrteľnosť duše, súboj viery a rozumu a viera vytvárajúca Boha ako svoj objekt. V práci sa poukazuje aj na koncepciu náboženstva v Unamunovom naratívnom diele Svätý Manuel dobrotivý, ktorá je porovnávaná s teoretickými myšlienkami obsiahnutými v Tragickom pocite života. Náboženstvo je zdoraznené ako prepojovací prvok medzi esejistickou alebo teoretickou tvorbou Unamuna a jeho naratívnou tvorbou. Zdorazňuje sa aj veľký vplyv autorovej osobnej skúsenosti s náboženstvom. Okrem vyššie spomenutého sa v práci nachádza aj stručný popis myslenia niekoľkých filozofov a mysliteľov, ktorý buď vplývali na Unamuna, alebo mali podobné náboženské názory. Poukazuje sa na príbuznosť alebo odlišnosť v názoroch Unamuna a týchto mysliteľov. Malý priestor je v práci venovaný aj prvému vatikánskemu koncilu, udalosti, ktorá zaviedla do učenia katolíckej cirkvi niekoľko významných dogiem, ktoré sa stali predmetom Unamunovej kritiky.
|
host ::
RSS.