|
|
Naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR
Krejzek, Igor ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
V diplomové práci jsem se zabýval aktuální problematikou naplňování veřejného zájmu památkové péče v České republice. V teoretické části práce jsem vymezil základní pojmy - veřejný zájem, a to zejména ve vztahu k památkové péči, dále jsem charakterizoval pomocí modelu A-A-A klíčové aktéry památkové péče, organizaci památkové péče v České republice jako arénu a agendu rozhodovací činnosti. Její kvalita je klíčovým indikátorem naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR. Následně jsem se zabýval podstatou všeobecně proklamovaného, zároveň však dosud kriticky nezkoumaného postulátu "dvoukolejnosti památkové péče". Rozhodovací činnost v památkové péči je i přes zákonem jasně stanovené pravomoci a kompetence značně matoucí a logicky s sebou přináší řadu konfliktů a dílčích problémů, které je žádoucí nejen identifikovat, ale také navrhnout některé varianty jejich smysluplných řešení. Podmínkou zjištění míry naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR bylo nalezení kritérií kvality rozhodování. Těmi jsou základní zásady rozhodovací činnosti správních orgánu, uvedené v ustanoveních § 2 až § 8 správního řádu. Přínosy zpracování diplomové práce pro potřeby oboru Veřejná a sociální politika spatřuji zejména v posouzení kvality rozhodovací činnosti v památkové péči a v interpretaci pojmu veřejného zájmu...
|
|
|
Závazná stanoviska jako nástroj ochrany přírody a krajiny
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem předložené rigorózní práce je právní instrument závazného stanoviska. Autorka práce se zaměřuje na vymezení jeho klíčové role v rámci ochrany přírody a krajiny. Z hlediska toho, že autorka má za to, že stavební činnost je aktivita, při níž dochází k největším zásahům do přírody a krajiny, se předložená práce zaměřuje kromě jiného na důkaz tvrzení, že účelem vydávání závazných stanovisek je právě regulace výstavby. Práce sestává z úvodu, závěru a pěti kapitol členěných do podkapitol dle logické a přehledné struktury. První kapitola pojednává o roli dotčeného orgánu při ochraně veřejného zájmu, kterým ochrana přírody a krajiny dle zákona je. Druhá kapitola strukturovaná do několika podkapitol se věnuje analýze předmětného právního nástroje, konkrétně jeho definičními znaky a jeho právní povahou, jeho obsahovými náležitostmi a procesem jeho vydávání. Dále se autorka zaměřila na přezkumný mechanismus závazných stanovisek, a to konkrétně na jeho právní úpravu ve správním řádě, soudním řádě správním, včetně odchylky od obecného režimu stanovenou stavebním zákonem. Čtvrtou kapitolu autorka práce věnovala vymezením jednotlivých dotčených orgánů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato část navazuje na již velmi konkrétní úsek práce analyzující jednotlivá závazná stanoviska vydávaná orgány...
|
|
|
Naplňování veřejného zájmu památkové péče v ČR
Krejzek, Igor ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
V diplomové práci se zabývám aktuální problematikou naplňování veřejného zájmu památkové péče v České republice. V teoretické části práce se nejprve budu zabývat pojmem veřejného zájmu, a to zejména ve vztahu k památkové péči, dále budu stručně charakterizovat stávající systém památkové péče v České republice včetně geneze rozhodovací činnosti správních orgánů po dobu existence stávajícího zákona a vysvětlím souvislosti všeobecně proklamovaného, zároveň však dosud kriticky nezkoumaného postulátu "dvoukolejnosti památkové péče". Stávající systém rozhodování v památkové péči je i přes zákonem jasně stanovené pravomoci a kompetence značně matoucí a logicky s sebou přináší řadu konfliktů a dílčích problémů, které je žádoucí nejen pojmenovat a analyzovat, ale také navrhnout některé varianty jejich smysluplných řešení. Přínosy zpracování diplomové práce pro potřeby oboru Veřejná a sociální politika spatřuji zejména v objevení a rozkrytí některých dosud neřešených souvislostí rozhodovací činnosti v památkové péči a uchopení pojmu veřejného zájmu památkové péče z odlišných úhlů pohledu, než nabízí zejména soudní judikatura. Ta je v současnosti nejobsáhlejším pramenem definování pojmu veřejného zájmu ve vztahu k památkové péči. Základním cílem výzkumné části diplomové práce je prostřednictvím realizace...
|
|
|
Poskytování informací o probíhajícím trestním řízení
Bendová, Kristýna ; Heranová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poskytováním informací o probíhajícím trestním řízení směrem od orgánů činných v trestním řízení k jednotlivcům účastnícím se na procesu i k široké veřejnosti. Text práce je vystavěn na východiscích, kterými jsou mj. právo na informace, právo na soukromí a veřejný zájem na řádném, spravedlivém průběhu trestního řízení. Samotné jádro spočívá v kritické analýze české právní úpravy, konkrétně ustanovení § 8a až 8d trestního řádu s odbočkami do zvláštních předpisů. Na závěr jsou shrnuty problematické oblasti a nabídnuto jejich řešení i s návrhem de lege ferenda.
|
|
|
Státní zastupitelství v civilním procesu
Pavlásková, Zdeňka ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Winterová, Alena (oponent)
Disertační práce je rozdělena na část obecnou (kapitoly 1 až 6) a část zvláštní (kapitola 7). V rámci obecné části jsou zpracovány kapitoly věnující se historickému vývoji prokuratury a státního zastupitelství s důrazem na jeho vývoj v občanskoprávním řízení, především pak po roce 1989. Dále je věnována pozornost aktuální odborné diskusi stran ústavněprávního zařazení státního zastupitelství v systému státní moci. Výklad je věnován i nezávislosti a nestrannosti státního zastupitelství v kvalitativní komparaci s nezávislostí a nestranností soudů. V další části práce je pozornost zaměřena na popis soustavy státního zastupitelství, a to včetně nové instituce Úřadu evropského veřejného žalobce. Následující kapitola se zabývá způsobem organizace a personálního zajištění na mimotrestním úseku státního zastupitelství ve všech jeho stupních. Je navazováno kapitolou věnující se právním pramenům upravujícím a vztahujícím se k netrestní působnost státního zastupitelství. Podstatnou součást obecné části disertační práce tvoří i popis role státního zastupitelství v občanskoprávním řízení s odlišením typu jeho účasti jednak jako specifického subjektu v rámci svých vstupových oprávnění, jednak jako účastníka řízení při uplatnění svých návrhových oprávnění. Podrobněji je rozvedena i problematika příslušnosti...
|
|
|
Ochrana životního prostředí ve vybraných řízeních podle stavebního zákona
Šimák, Filip ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pekárek, Milan (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Ochrana životního prostředí ve vybraných řízeních podle stavebního zákona Nekontrolovaná stavební činnost může poškodit přírodní zdroje, ekosystémy i jednotlivé složky životního prostředí nezvratným či obtížně napravitelným způsobem, a tím znemožnit další vývoj či dokonce přežití obyvatel planety. V českých podmínkách přispívá k ochraně životního prostředí především regulatorní činnost správních orgánů, a to za účasti subjektů dotčených určitým stavebním záměrem. Tato disertační práce se proto zabývá metodami, způsoby, instituty a nástroji ochrany životního prostředí v rámci vybraných řízení usměrňujících výstavbu. Konkrétně je cílem práce zhodnotit možnosti uplatnění environmentální ochrany v rámci realizačně-povolovacích postupů zakotvených v ustanoveních § 103 až § 117 stavebního zákona. Samostatně je zkoumán každý z pěti stavebně-procedurálních režimů, jejichž užití předznamenává potencialitu konkrétní stavební záměr provést, tedy režim stavebního řízení, ohlášení, veřejnoprávní smlouvy, oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora a záměrů nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. Proces povolování staveb významně ovlivňuje řada faktorů, které brání efektivnímu posuzování konkrétních stavebních záměrů z hlediska jejich environmentálních dopadů. Mezi jinými jde o roztříštěnost...
|
|
|
Analýza využití práva jako nástroje pro řízení vzdělávací soustavy v ČR a vyhodnocení dopadů vybraných legislativních změn v letech 1990 - 2010
Heroldová, Eva ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím práva jako nástroje pro řízení vzdělávací soustavy v ČR a vyhodnocením dopadů vybraných legislativních změn na vzdělávací systém, přičemž sledované období je vymezeno roky 1990-2010. Tématem práce je právo jako nástroj vzdělávací politiky v ČR, sledování a posuzování záměrů a skutečnosti. Jedna část teoretické pasáže je věnována definicím a vysvětlení základních pojmů, se kterými autorka v dalších částech pracuje a využívá je. Teoretická část přináší stručnou analýzu vývoje prvních dvaceti let proměny školství po listopadovém převratu v roce 1989, popisuje stěžejní pokusy proměny vzdělávání a výchovy, zabývá se novelami školského zákona a příp. další legislativou, která měla vliv na školství a vzdělávání. Práce shrnuje nejen stěžejní legislativní úpravy ve vzdělávacím procesu v ČR v letech 1990- 2010. Zabývá se vzdělávacím systémem z pohledu kurikulárních dokumentů - Základní škola, Obecná škola a Národní škola, Rámcový vzdělávací program - a rovněž systémem řízení škol a jejich financování. Práce se soustřeďuje na základní a střední školství, akcentuje však školy základní. Na ty je zaměřena praktická část, v níž proběhly polostrukturované rozhovory s deseti řediteli škol. Jelikož byla práce zaměřena na tři základní problematické okruhy, tedy legislativu a...
|
|
|
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny
Vomáčka, Vojtěch ; Franková, Martina (oponent)
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá poměřováním veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny. Blíže analyzuje odchylné režimy, jejichž prostřednictvím zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, umožňuje realizaci zásahů do chráněných zájmů, a soustředí se na koncept převažujícího veřejného zájmu, který musí být identifikován v konkrétních případech správními orgány. Zejména se práce soustředí na požadavky vyplývající v tomto ohledu z mezinárodního práva a z práva Evropské unie, konkrétně úpravu podmínek odchylných režimů z ochrany stanovišť, volně žijících ptáků a ohrožených druhů. Těžiště práce spočívá v analýze judikatury českých soudů a Soudního dvora Evropské unie, zejména s důrazem na požadavky na identifikaci a vyvažování veřejných zájmů. Autor poukazuje na skutečnost, že se poměřování veřejných zájmů odehrává v širším kontextu právní úpravy a především mnohem dříve než v rámci odchylných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Konstatuje, že v zásadě neexistuje žádný zásadní rozdíl v odlišných postupech mezi dlouhodobě zavedeným vnitrostátním systémem ochrany přírody a požadavky práva EU. Zdá se však, že vágně formulovaná úprava odchylných režimů, kterou doplňuje rozsáhlá soudní judikatura, jde spíše proti smyslu...
|
|
|
Teoretická východiska limitování základních práv a svobod v České republice
Madej, Martin ; Tryzna, Jan (oponent)
Teoretická východiska limitování základních práv a svobod v České republice Martin Madej Pojetí základních práv a podmínky pro jejich limitování v ČR jsou výsledkem specifické interpretace Listiny základních práv a svobod Ústavním soudem, která odráží jeho širší ústavně- teoretická východiska. Ačkoliv je tato teorie soudem prezentována takřka dogmaticky, konfrontace se zahraniční literaturou naznačuje, že tzv. externí teorie Ústavního soudu nachází silnou alternativu v teorii interní. Ta zpochybňuje takové základní kameny externí teorie, jako je široké pojetí základních práv, princip proporcionality nebo existence konfliktů ústavních hodnot. Přestože interní teorie zatím nemůže tu externí zcela nahradit, představuje příležitost přehodnotit současnou pozici Ústavního soudu tak, aby důvěrněji zachycovala úmysl ústavodárce, respektovala politiku zákonodárce a především brala základní práva vážně. Optimální model limitování základních práv rozlišuje mezi vymezováním a omezováním základních práv. K vymezování dochází formou bezprostředních vymezení, ústavně imanentních vymezení a vymezení odvozenou ústavní normou. K omezování může docházet toliko zákonnou formou. Podle podmínek pro jejich omezení se základní práva dělí na práva absolutní, nekvalifikovaná a kvalifikovaná. Pro vymezování i omezování je podstatné,...
|
|
|
Ochrana přírody a veřejný zájem
Müllerová, Hana
Zájem na ochraně přírody se v rozhodovacích procesech často ocitá v kolizi s jinými zájmy a hodnotami. Přiřazení určité hodnotě charakteru veřejného zájmu jí dává v případě těchto kolizí vyšší důležitost a legitimizuje její upřednostnění před jinými zájmy. Příspěvek se zabývá nejprve konceptem veřejného zájmu a způsoby řešení kolizí mezi různými zájmy v obecné rovině. Poté aplikuje tato obecná východiska na českou právní úpravu ochrany přírody a v ní zakotvená ustanovení o veřejném zájmu
|
host ::
RSS.