|
|
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
|
|
| |
|
|
Trestněprávní nástroje ochrany životního prostředí
Fabšíková, Tereza ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Trestněprávní nástroje ochrany životního prostředí Disertační práce se zabývá možnostmi trestního práva ve vztahu k ochraně životního prostředí. Analyzovány jsou tak nejvýznamnější trestněprávní nástroje z oblasti mezinárodního, evropského i českého práva, zejména tedy Římský statut Mezinárodního trestního soudu, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí a český trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.). Vedle rozboru nejvýznamnějších právních norem a následného utváření návrhů de lege ferenda se práce zabývá také charakteristikou trestné činnosti proti životnímu prostředí a specifiky trestněprávní normotvorby v ochraně životního prostředí. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá otázkou úlohy trestního práva v ochraně životního prostředí a zvláštnostmi utváření trestněprávních norem v této oblasti. Druhá kapitola se soustředí na charakteristiku trestné činnosti proti životnímu prostředí a popsání jejích specifických rysů. Třetí kapitola pojednává o současném stavu mezinárodního trestního práva a možnostech ochrany životního prostředí, které umožňuje za stavu ozbrojeného konfliktu a v období míru. Nejprve je pozornost věnována zločinům podle mezinárodního práva, ve vztahu k nimž je klíčová především analýza...
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Balounová, Eva ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Tomoszková, Veronika (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 žC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 žC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské...
|
|
|
Ochrana životního prostředí ve vybraných řízeních podle stavebního zákona
Šimák, Filip ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pekárek, Milan (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Ochrana životního prostředí ve vybraných řízeních podle stavebního zákona Nekontrolovaná stavební činnost může poškodit přírodní zdroje, ekosystémy i jednotlivé složky životního prostředí nezvratným či obtížně napravitelným způsobem, a tím znemožnit další vývoj či dokonce přežití obyvatel planety. V českých podmínkách přispívá k ochraně životního prostředí především regulatorní činnost správních orgánů, a to za účasti subjektů dotčených určitým stavebním záměrem. Tato disertační práce se proto zabývá metodami, způsoby, instituty a nástroji ochrany životního prostředí v rámci vybraných řízení usměrňujících výstavbu. Konkrétně je cílem práce zhodnotit možnosti uplatnění environmentální ochrany v rámci realizačně-povolovacích postupů zakotvených v ustanoveních § 103 až § 117 stavebního zákona. Samostatně je zkoumán každý z pěti stavebně-procedurálních režimů, jejichž užití předznamenává potencialitu konkrétní stavební záměr provést, tedy režim stavebního řízení, ohlášení, veřejnoprávní smlouvy, oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora a záměrů nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. Proces povolování staveb významně ovlivňuje řada faktorů, které brání efektivnímu posuzování konkrétních stavebních záměrů z hlediska jejich environmentálních dopadů. Mezi jinými jde o roztříštěnost...
|
|
|
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
|
|
|
Veřejný zájem v právu životního prostředí
Horáček, Zdeněk ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
K DOKTORSKÉ DIZERTAČNÍ PRÁCI "VEŘEJNÝ ZÁJEM V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ" Zdeněk Horáček, 2011 Předmětem doktorské dizertační práce je zkoumání veřejného zájmu v právu životního prostředí. Z důvodu nedostatku odborné literatury k samotnému pojmu veřejný zájem se práce zabývá rovněž jeho základním vymezením a důležitými souvislostmi, vždy však ve vazbě na instituty práva životního prostředí. Jsou analyzovány interpretační a historické aspekty veřejného zájmu a založeny jeho základní definiční znaky, členění a proces formulace veřejného zájmu, včetně nápravy jeho nesprávného provedení. Práce zavádí definici veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako legálně vymezené hodnoty ochrany životního prostředí sdílené celkem. Takový veřejný zájem je prosazován ve všech fázích hodnocení a povolování záměru, který může být škodlivý životnímu prostředí, vždy v rozsahu závislém na konkrétní situaci. Doktorská dizertační práce dochází k závěru, že ochrana životního prostředí je celosvětově sdílenou hodnotou a veřejným zájmem. Nadto je veřejný zájem na ochraně životního prostředí kritériem rozhodování orgánů veřejné moci a výsledný veřejný zájem (přijaté řešení) je závislý na konkrétních podmínkách dané situace.
|
|
| |
host ::
RSS.