|
|
Lucía Jerez jako modernistický román
Hricsina Puškinová, Nina ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
(česky): V diplomové práci jsem se zabývala románem Lucía Jerez a jeho postavením v rámci hispanoamerické modernistické tvorby, a to převážně na pomezí prozaického žánru románového s přihlédnutím k jeho poetickým polohám. Mým cílem bylo dokázat a konkrétními příklady z knihy doložit, že toto významné dílo Josého Martí může být právem považováno za modernistické, i přesto, že některé jeho aspekty ještě spadají pod vlivy romantismu. I když se jedná o román poměrně krátký, a jeho dějová linie není nikterak složitá, spatřuji v knize dokonalou syntézu modernistických tendencí jak v rovině lexikální, syntaktické, tak i v tematické. Kniha je jedinečná především díky tomu, že v mnohých aspektech předběhla z chronologického hlediska díla obecně známější, v jejichž stínu možná neprávem po dlouhou dobu zůstávala skryta. V této souvislosti uvedu alespoň sbírku Azul... od Rubéna Daría. V románu Lucía Jerez se mnohem dříve než v románech jiných projevuje nová estetika v plné síle. Nejedná se přitom jen o použití jazykových prostředků a forem pro modernismus typických, ale rovněž i o dokonalý popis doby nových intelektuálů rodících se v Latinské Americe, doby na sklonku století devatenáctého, která pro mnohé představovala určitou osobní krizi, doby, kdy se rodí národní charakter hispanoamerických států. Sám Martí...
|
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
| |
|
|
Teologický odkaz české moderny v životě a díle Františka Bílka
Langer, Marketa ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
ThDr. Marketa Langer Praha, 2018 TEOLOGICKÝ ODKAZ ČESKÉ MODERNY V ŽIVOTĚ A DÍLE FRANTIŠKA BÍLKA ABSTRAKT Disertační práce se ve třech kapitolách zabývá životem a dílem umělce Františka Bílka a jeho vztahem k teologickému odkazu české katolické moderny konce devatenáctého a začátku dvacátého století. Cílem jsou odpovědi na tři stanovené otázky: Byl umělec mystikem, za kterého byl ve své době považován?, může být označován za modernistu?, jaké byly důvody jeho vstupu do Církve československé po jejím vzniku v roce 1920? Je užita metoda hypotézy, která je předem stanovená v položených otázkách a následně zkoušená. Další použitou metodou je rozbor a srovnání přístupu a postojů české společnosti k umělci v průběhu jeho života. Úvodní kapitola popisuje základní ukazatele práce se stručným vymezením její problematiky, dále použitou formu a strukturu. Oddíl A se věnuje prostředí vzniku moderní Evropy. Především předpokladům vzniku zápasu o modernismus, okolnostem konání prvního vatikánského koncilu, hnutím české katolické reformy a hnutím evropského modernismu ve vztahu k ústřednímu předmětu disertační práce, kterým je umělec František Bílek. Každá ze tří kapitol se zabývá jedním ze tří období/pilířů umělce. Jsou rozděleny podle životních předělů Bílka a vycházejí z členění jeho životopisců Emanuela Chalupného a...
|
|
|
Representation of the House in British Fiction /1906-2009)
Hanzlová, Tereza ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na různorodá ztvárnění domu ve vybraných britských románech od roku 1906. Romány byly vybrány na základě důležitosti připisované domům v rámci jejich "architektury" - v kontextu děje, postav a prostředí, každý nabízí jedinečný obraz domu. Dům je vnímán jako domov, jako majetek, či jako umělecké dílo. Romány E.M. Forstera, Johna Galsworthyho a Simon Mawera jsou nahlíženy optikou Fenomenologie, jmenovitě skrze eseje Martina Heideggera, Jana Patočky a Anny Hogenové. Takové zkoumání přináší vhled do motivace jednotlivých postav, ale také hlubší porozumění funkcí a rolí domu ve fikci stejně jako v realitě. Všechna díla jsou tudíž studována v kontextu širšího sociálního, kulturního a estetického pozadí. Klíčová slova: Britský román, Fenomenologie, Dům, Domov, Modernismus, Umělecké dílo
|
|
|
Chandighar - indický sen o městě
Spilková, Klára ; Tichý, Jan (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem indického města Chandigarh, které bylo postaveno na zeleném drnu. K jeho vybudování vedly závažné politické důvody související se vznikem Indie jako samostatného státu. První část vysvětluje architektonické a urbanistické principy světoznámého architekta Le Corbusiera, který navrhl „master plan“ Chandigarhu. Dále je popsán vznik a vývoj města až do současnosti. V praktické části práce porovnává Chandigarh s tradičním indickým městem Amritsar. Následuje popis současného stavu vybraných sektorů a stručná analýza příslušných výkresů územně plánovací dokumentace. Cílem práce je představit problematiku výstavby města Chandigarh na zelené louce, včetně analýzy jeho funkčnosti. Tato práce by mohla být přínosná vzhledem ke skutečnosti, že v podobném rozsahu se vznikem, vývojem a současným stavem Chandigarhu žádná českojazyčná publikace zatím nezabývala.
|
|
|
Shakespearean Intertextuality in Aldous Huxley's Brave New World
Fišerová, Hana ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
The aim of this thesis is to present intertextuality as a literary device and to offer a description of its function based on the ideas of the most prominent theorists, who are concerned with this very topic. The thesis describes the employment of intertextuality in literature and its influence on reader's interpretation of a text. The practical part analyses the use of intertextuality in Aldous Huxley's novel Brave New World, concentrating in particular on chosen theatre plays by William Shakespeare. Key Words: intertextuality, allusion, interconnection, fiction, modernism Abstrakt Cílem této práce je představit intertextovost jakožto literární prostředek a vylíčit její funkci na základě idejí a myšlenek nejvýznamnějších teoretiků, kteří se tímto tématem zabývají. Práce popisuje funkci intertextovosti v literatuře a její vliv na čtenářovu interpretaci textu. Praktická část zkoumá užití intertextovosti v díle Aldouse Huxleyho Konec civilizace, zabývajíc se konkrétně vybranými divadelními hrami Williama Shakespeara. Klíčová slova: intertextovost, aluze, propojení, fikce, modernismus
|
|
|
High Tatras as a field of confrontation of Czech and Slovak modern architecture
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spracováva štúdiu o architektúre na území Vysokých Tatier v časovom rozpätí od počiatku rekreačnej a kúpeľnej architektúry po prípravy Majstrovstiev sveta v klasických lyžiarských disciplínach v roku 1970. Téma je spracovaná najskôr v širších súvislostiach objavovania hôr európskou kultúrou, ich postupného osídľovania a hospodárskeho využívania, nástupu a rozvoja klimatických kúpeľov a horských športových stredísk. Jadro štúdie ukazuje Vysoké Tatry ako priestor kontaktov architektúry slovenskej, českej, maďarskej a poľskej s dôrazom na vzájomné vplyvy českej a slovenskej architektúry v rokoch 1918-1970. Vybrané stavby na území Vysokých Tatier sú podrobené porovnávacej analýze a niektoré z nich sú porovnané s typovo príslušnými dielami ich autorov na iných miestach Slovenska a Česka. Cieľom komparatívnej časti je jednak stanovenie špecifík slovenskej a českej modernej architektúry, jednak stanovenie špecifických rysov architektúry Vysokých Tatier. Klíčová slova Vysoké Tatry, slovenská architektúra, česká architektúra, kúpeľná architektúra, športová architektúra, historizmus, secesia, moderna, funkcionalizmus
|
|
|
Považská Bystrica: Mesto so zmazaným geniom loci a podnety k jeho regenerácii
Turošík, Marek
The 20th century was an era of massive urbanization and big projects that changed the landscape. These changes, in many cases, totally changed the image of the environment. One example of such change is the Slovak town of Považská Bystrica and its surroundings, the historical settlement and landscape structure of which was dramatically altered. Inhabitants of the town have still not adapted to the changed structure and therefore it is important to find and recreate places of connections to cutted threads that would once again anchor man in this landscape and man-made environment.
|
host ::
RSS.