|
|
Štítná žláza prasat
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Štítná žláza je významný endokrinní orgán, který zasahuje do celé řady procesů v organizmu. Pro optimální produkci tyreoidálních hormonů je nezbytná dostatečná saturace zvířat jodem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásobení jatečných prasat jodem a ve štítných žlázách vybraných jedinců také morfometrické parametry. Do studie bylo zařazeno 27 kastrovaných kříženců plemen česká landrase a pietrain. Obsah jodu v moči byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody dle Sandell - Kolthoffa. Mikroskopicky byly stanoveny parametry štítné žlázy: délka, šířka, zevní a vnitřní plocha folikulů a výška tyreocytů. Bylo také zjištěno zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Průměrný obsah jodu v moči byl u sledované skupiny 350,8+-184,3 ug/l, maximum 608 ug/l a minimum 76 ug/l. Optimálně bylo saturováno jodem 44,44 % jedinců, u 11,11 % byl zjištěn deficit a u 44,44 % nadbytek jodu. Průměrná délka folikulu štítné žlázy byla 149,3+-64,8 um, šířka 105,9+-50,6 um, zevní plocha 16810,6+-18030,0 um2, vnitřní plocha 14318,4+-16985,2 um2 a výška tyreocytů 6,2+-2,6 um. Ve štítných žlázách byly zastoupeny z 9,4 % malé, z 62,8 % středních a z 27,8 % velké folikuly. Ve vybrané skupině jedinců byl prokázán dopad různé saturace zvířat jodem na veškeré sledované parametry štítných žláz.
|
|
|
Challenging Hegemony: Coercion, Repression and Protest in Liberal Democracies.
Čapinská, Barbora ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Gagnon, Jean-Paul (oponent) ; Wahlström, Mattias (oponent)
Barbora Čapinská Abstrakt k disertační práci Challenging hegemony: coercion, repression, and protest in liberal democracies Rok obhajoby 2022 Abstrakt: Tato disertační práce identifikuje a klasifikuje typy donucovacích a represivních metod, které liberální demokratické státy používají k prevenci, odporu, nebo potlačení protestu prostřednictvím analýzy sekundární literatury z několika různých vědních oborů. I přes značnou roztříštěnost tohoto výzkumu projekt systematizuje a upřesňuje terminologii používanou k popisu donucování/nátlaku a represí a kombinuje dosavadní poznatky ze všech relevantních výzkumných směrů. Projekt zdůrazňuje skutečnost, že represe jsou uplatňovány v reakci na hrozbu, kterou představují vyzyvatelé, ale že míra této hrozby, respektive legitimita protestu, je ovlivněna či dokonce konstruována masmediálním pokrytím protestu a sociálních hnutí. Přijetím diskurzně-teoretického prizmatu a konceptu hegemonie, vztahové definice státu a trojrozměrného pohledu na moc autorka navrhuje nahlížet na protest a represi jako na hegemonický boj, v němž je protest kontrahegemonickým diskursem a stát ztělesněním hegemonie potlačující výzvy. Pro doplnění existujících typologií autorka zavádí pojmy "institucionální nátlak" a "hegemonický nátlak", aby vysvětlila situace, kdy k protestu nedochází, kdy se...
|
|
|
Media and society
Kianicová, Lucia ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Táto práca si kladie za cieľ prediskutovať hlavné politické a spoločenské aspekty v rámci rozvoja médií a ich zmien, ktoré dané médiá vyvolávajú. Trhové správanie subjektov politickej súťaže je dnes úplne prirodzeným. Rozhodovacie procesy v politickej sfére priťahujú pozornosť nielen odbornej ale i širokej laickej verejnosti. Správanie politických strán je ovplyvnené niekoľkými zmenami prejavujúcich sa vo sfére politiky. Kľúčovú úlohu zohráva globálny prístup k médiám, prostredníctvom ktorých kandidáti aj politické strany priamo a silne apelujú na všetky voličské skupiny. Dôležitým faktorom je aj široká expanzia informačných technológií. Často dochádza k racionalizácií volebného správania, čo v mnohých prípadoch znamená, že voliči sú viac nedôverčivejší vo vzťahu k politickým stranám a ich kandidátom. Najviac hlasov smeruje pre tých kandidátov, o ktorých si voliči myslia, že predkladajú najzaujímavejšiu politickú predvolebnú reklamu a kampaň. Tieto uvedené zmeny vedú k tomu, že politické strany vedú kampane predovšetkým na báze marketingových zásad. Predstava o význame politickej komunikácie vedie ku zvýšenému záujmu práve o vzťah politickej a masovej komunikácie. Vzrastajúce prenikanie médií do politiky vedie k mediokracii, v ktorej sa médiá zmocňujú funkcií politických inštitúcií. Komplexnou a...
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
| |
|
|
Proměny života a vnímání politické moci v obci Sudoměřice mezi II. světovou válkou a návratem kapitalismu
Bek, Lukáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce na příkladu obyvatel jihomoravské převážně katolické obce Sudoměřice zkoumá vztah příslušníků neprivilegovaných vrstev k projevům politické moci v období od konce druhé světové války zhruba do roku 1990. Hlavním pramenem jsou rozhovory s 13 místními občany prováděné orálněhistorickou metodou. Důležitým zdrojem je rovněž místní kronika. Ukazuje se, že moc (panství, použijeme-li Weberův termín), jíž je po většinu zkoumaného období Komunistická strana Československa (KSČ), nabývá ve vzpomínkách řady odlišných podob. A to nejen v závislosti na období, ale také na jejich nositelích a dalších okolnostech. Například i někteří lidé, jejichž rodiny byly persekvovány v době stalinismu, zcela odlišně vzpomínají na místní funkcionáře KSČ v době 50. let a na jejich pokračovatele v 70. či 80. letech. Tématem je otázka víry, ale také třeba životní úrovně. Důraz je kladen na klíčové okamžiky "velkých" dějin, jako byly roky 1945, 1948, 1968 a 1989. Práce chce přispět mj. k diskusi o tom, jak se mohl komunistický režim tak dlouho udržet. Částečná odpověď je právě v onom rozmanitém vnímání moci a také v působení sil sociální koherence na úrovni vesnice - jak na místní nositele moci, tak na nestraníky. Sociální soudržnost a kolektivní paměť jsou rovněž předmětem zkoumání.
|
|
|
Diskurzivní analýza "Mamet speaku": promítání moci do jazyka a jeho limity
Skřivanová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Práce analyzuje hry Oleanna (1992) a Glengarry Glen Ross (1983) současného amerického dramatika Davida Mameta. Zabývá se použitým diskurzem a otázkou mocenských vztahů postav, které zkoumá ze sociolingvistického hlediska. Práce nejprve definuje mocenské vztahy podle Michela Foucaulta a ukazuje, že komunikace může sloužit jako nástroj, jak působit na ostatní. Práce vychází primárně z teorie Deborah Tannen o ambivalentní povaze solidarity a moci a představuje jejích pět oblastí zkoumání: nepřímost, přerušování, ticho a mnohomluvnost, zavádění nového tématu a slovní konflikt. Na vybraných dialozích z her ukazuje, jak tyto aspekty dále ovlivňují jednání a chování postav, a zkoumá účinky výpovědí včetně mocenského působení. Práce se rovněž zabývá otázkou neúspěšnosti komunikace, která je zkoumána z pohledu jazykových funkcí Romana Jakobsona, principu kooperace Paula Grice a principu zdvořilosti Geoffreyho N. Leeche. Klíčová slova Mamet, Oleanna, Glengarry Glen Ross, diskurz, moc, mocenské vztahy, neúspěšnost komunikace
|
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
|
Mocenská nerovnováha v pečujících rodinách
Neubauerová, Eva ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce Mocenská nerovnováha v pečujících rodinách se zabývá problematikou moci v situaci péče, kde opečovávanou osobu je matka a pečující je její vlastní dcera. Teoretická část konceptualizuje pojmy moc, mocenská nerovnováha i ambivalence. V praktické části je prezentováno vlastní kvalitativní šetření s pečovatelkami (dcerami opečovávaných matek). Bylo zjištěno, že ambivalence matek vede v situaci péče k ambivalencím u dcer. Proměnnými, které rozhodujícím způsobem ovlivňují mechanismy mocenské nerovnováhy při péči, jsou matčino přijetí potřeby péče a podoba společné domácnosti. Z výpovědí respondentek vyplývá, že pokud se ve společné domácnosti nachází kromě matky a dcery ještě jiný člen (v případě respondentek se jednalo vždy o manžela), dochází mnohem častěji ke konfliktům, které mívají intenzivnější průběh. Vztahy v těchto rodinách nejsou popisovány jako harmonické a dcery vypovídají o narušení rodinné soudržnosti vlivem péče. Z výzkumu rovněž plyne, že mocenská nerovnováha by mohla být faktorem, který dosud v empirickém šetření ambivalence chyběl, neboť ambivalence byla dosud měřena zejména pomocí manifestních proměnných. Klíčová slova ambivalence, autorita, autonomie, kódování, moc, mocenská nerovnováha, opečovávaná matka, péče v domácím prostředí, pečující dcera
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
host ::
RSS.