|
|
Malé nádrže v kulturní krajině
Királ, Martin ; Roubcová, Radka (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se převážně zabývá studií návrhu rybníku, je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická je rozčleněna do tří hlavních kapitol. V první části se zaměřuje na vodu, jež je důležitým aspektem života na Zemi, ve vztahu s krajinou. Druhá kapitola pojednává o malých vodních nádržích, zmiňuje jejich rozdělení podle různých funkcí, zásobení vodou nebo prostředí, v nichž se nacházejí, soustřeďuje se na jejich technická řešení a velmi důležitou obnovu stávajících vodních nádrží. Poslední kapitola teoretické části se věnuje rybníkům v České republice a historii rybníkářství. Praktická část se soustředí na studii návrhu rybníku v lokalitě Zbýšov v okrese Brno-venkov, doplňují ji hydrotechnické výpočty, průvodní a technická zpráva včetně fotografie lokality.
|
|
|
OD VÝCHODU NA ZÁPAD: VZTAHY, KOLIZE A ODCHYLKY ČESKÉ A JAPONSKÉ KULTURY
Vaculík, David ; Čapková, Helena (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní výzkum zabývající se studiem vybrané literatury o japonské tradiční a moderní architektuře a zahradách, archivním výzkumem dochovaných staveb 20. století v Čechách ovlivněných česko-japonskými vztahy a dobovou percepcí Japonska v očích českého odborného i nezainteresovaného publika. Součástí byl také výběrový slovník japonských slov a pojmů obsahující studijní překlady z angličtiny vybrané architektonické literatury vztahující se k danému tématu. Výstup měl formu Objevitelské knihy s krátkým slovníkem, obrazovými daty a antologií překladových textů. Na tento předběžný „seznamovací výzkum“ diplomová práce navazuje dvěma hlavními částmi. V první části (A) se věnuje koncepcím tvorby prostoru a prostorových elementů hluboko zakořeněným v japonských tradičních staveních, jak byly znovu objeveny a promyšleny zejména japonskými architekty 20. století – ti tyto koncepce nadále používali a oživovali ve své vlastní tvorbě. Text mapuje jejich pochopení japonské tradiční architektury. Dále na příkladu třech japonských tradičních prostorových „ikon“, čtyřech děl japonských architektů 20. století a třech děl českých architektů v různých fázích 20. století práce sonduje vztahy těchto dvou architektonických kultur v evropském kontextu. Druhou část (B) tvoří texty k architektonickému návrhu modelového, utopického bydlení. Celý návrh se řídí příběhem – scénářem, který utváří takovou časovou a prostorovou posloupnost, jež není v souladu s klasickým vnímáním času ani prostoru ale spirálovitě narůstá. Další dílčí část tento příběh interpretuje do časoprostorových gradientů a prvků. Části C a D obsahují závěry a použitou literaturu. Modelové stavby jsou navrženy ve škále měřítek: nejmenší příbytek (kapsle), minimální byt, komunitní byt, dům, vila, město a rakev. Komponování jednotlivých scénářů a struktur respektuje pohyb po spirále, kde můžeme zároveň sledovat i cykličnost samotného života, který končí poslední terminální fází vymykající se gradientu měřítek – rakví. Tyto jednotlivé návrhy se inspirují studovanými jevy a elementy, texty a stavbami japonské a evropské architektury s jejich vzájemnými vztahy. Cílem této práce je nejprve studovat prostorové, časové, ale také světelné a barevné možnosti japonské tradiční a moderní architektury v kontextu s těmi evropskými, zejména českými. Dalším cílem je navrhnout modelový, utopický projekt bydlení s gradientem vrstvení prostorů, struktur, materiálů, průhledů a osvětlení na základě různých herních strategií a také maximy „Form follows fiction“.
|
|
|
Příroda. Mezi krajinou a městem.
Hermanová, Ada ; Galeová, Nicol (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Vstupní objekt kampusu Univerzity Palackého v Olomouci vychází z okolní krajiny a přírody . Vytváří reprezentativní prostory univerzity a také zvyšuje potenciál budoucí atraktivity areálu nacházejícího se na přelomu města a volné krajiny v návaznosti na zelenou rekreační osu Olomouce.
|
|
|
Korňa – sídlo v krajině
Bělica, Ondřej ; Šipulová, Janica (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Snahou diplomové práce je navrhnout impulz, který skrze architekturu a tvorbu krajinných prvků v domovské krajině, pomůže obnovit vztah člověka a krajiny. Drobnými zásahy komunitního charakteru, lze aktivovat prostředí i mysl obyvatel. Podtrhnout krásu krajiny i člověka v ní. Jde o sérii krajinných zásahů doplněných o soubor dřevěných objektů, které jsou volně inspirováný místní lidovou architekturou.
|
|
|
NEO (nepojmenovatelný ekologicko-umělecký objekt/y)
Molišová, Kateřina ; Lungová, Barbora (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce Koule/Planeta je založena na recyklaci v přírodě nalezeného odpadu na umělecký objekt. Planeta vychází z potřeby podílet se na uvedení krajiny do původního stavu a zároveň reagovat na přístup lidstva k odpadu a jeho vlivu na přírodu. Nalezený odpad svazuji a tvaruji do podoby planety, jež je odrazem a souputníkem Země, přehlcené lidmi vyprodukovaným odpadem. celý proces vzniku zaznamenávám na video, které je součástí instalace.
|
|
|
Stavba v krajině - Winery
Miková, Karolína ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Areál vinařství spojený s farmou, která se zabývá zejména chovem ovcí, navržený do malebné krajiny Jižní Moravy, s impozantním výhledem na Pavlovské vrchy. V rámci území je řešeno i ubytování a několik drobných staveb jakožto zajímavostí pro návštěvníky. Návrh se inpiruje zásadami permakultury, ekologického zemědělství a primárně vzniká prostor pro spokojeného hospodáře.
|
|
|
Suburbanizace – mezi městem a krajinou (hledání strategie pro udržitelný rozvoj suburbií v zázemí velkého města)
Šerá, Jana ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zadání mé diplomové práce vyšlo z modulového specializovaného ateliéru Kompaktní město. Zabývá se problematikou suburbanizace - fenoménu posledních 20 let v naší zemi. Jejím smyslem je hledat kroky, které by vedli k zlepšení kvality života v nich. Stojíme tváří v tvář problému rozpínání města do krajiny na úkor zemědělské půdy. Stěhujeme se blíž přírodě a tím ji paradoxně ztrácíme. Trávíme hodiny a hodiny v dopravních prostředcích, nejčastěji osobním automobilu. Ale přichází doba, kdy se zásoby neobnovitelných zdrojů tenčí a jejich cena roste a pak možnost volby: použít auto a jet do práce do města nebo dojít pěšky do zaměstnání v místě bydliště bude velmi ceněná. Současný český venkov přestává být venkovem v pravém slova smyslu. Stává se rezidenčním zázemím blízkých měst. Lidé, kteří se stěhují na vesnici, tam většinou nejdou za prací v zemědělství. Stěhují se tam za vidinou rodinného domu se zahradou blízko přírody. Tuhle tu svoji představu tam ale nenacházejí. Realitou je velký dům, uprostřed malé parcely, která nenabízí intimní prostor. Satelitní obytné soubory jsou málokdy koncipovány ve vztahu k okolní krajině, jak je v tomu v tradiční zástavbě. Pravoúhle narýsované parcely obehnané zdmi vytvářejí ostrou hranici, která vybízí k přistavění dalšího satelitu. Práce je dělena to několika částí. V první se zabývám obecně proměnami vztahu člověka ke krajině. V druhé jsem se zaměřila na mapování suburbanizace v okolí Brna. Vybrala jsem několik městských částí i samostatných obcí, ve kterých už proces suburbanizace proběhl, nebo jím jsou nejvíce ohroženy. Tři zvolené lokality (Útěchov, Jehnice, Troubsko) jsem analyzovala detailněji a následně porovnala. V následující části jsem definovala pět oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost při rozvoji suburbánních lokalit. Cílem všech zásahů je především minimalizovat nezbytné cesty automobilem V poslední části se věnuju konkrétně Jehnicím. Netvořím územní ani regulační plán. Definuji důležitá místa, prostory a nabízím vize, kterým směrem by se měl jejich rozvoj ubírat.
|
|
|
Vrůstání
Lubovská, Karolína ; Příhoda, Jiří (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám elementy v krajině obklopující jihomoravskou vinařskou obec Bavory. Pro zasazení prostředí do souvislostí jsem zkoumala historický a geografický kontext oblasti, a blíže potom konkrétního pozemku, na kterém se nachází vinohrady patřící mé rodině a dnes už zaniklý pramen potoku. V jedné části své práce sleduji aktivitu na místě dřívějšího pramene a v druhé časti práce jsem se zabývala vytvořením instalace za použití uschlých stromků vinné révy.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Kubíčková, Karolína ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření krajiny, která podporuje zadržování vody a pomáhá řece Dyje k vytvoření větveného, meandrujícího vodního toku. Návrh se dále zabývá prostupností územím a návrhem dřevěných objektů, které reagují funkcí i tvarem na vytvořenou krajinu.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Bomberová, Eva ; Sochor, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
1. identifikační údaje Vinařský majer v Jaroslavicích 2. urbanistické řešení Řešeným územím je pozemek manželů Markelových o rozloze přibližně 6,5 ha. Nachází se při okraji zástavby obce Jaroslavice mezi zalesněnou částí bývalé zámecké bažantnice a zemědělsky obdělávanými poli vinic (z části vlastních). Hlavní myšlenkou pro řešení vinařství bylo jeho zasazení do krajiny a vytvoření vinařství, které bude rodinným podnikem. Objekty vinařství tvoří kompaktní „hospodářský“ dvůr (majer) na pravoúhlém prostoru a navazují na stávající dům, který se jako jediný zachoval ze stavby cihelny a stává se rodinným domem majitelů. Jednotlivé provozy jsou rozděleny do samostatných objektů a jsou umístěny zejména s ohledem na plynulost výroby a návaznost vlastních vinic. Část pro ubytování návštěvníků je orientována směrem do krajiny, aby i přes blízkost bylo zajištěno soukromí rodiny. Středobodem vnitřního dvora se stává degustační místnost/místo pro stravování sloužící k setkávání majitelů, návštěvníků se samotným vínem. Pro oddělení provozu vinařství a pohodlí návštěvníků jsou na stávající cestu navázány 2 obslužné komunikace – pro návštěvníky:ze směru příjezdu od centra obcek k parkování za výrobní částí; a pro techniku: z opačné strany majeru, pro nejkratší a nejideálnější svoz hroznů a techniky z vinic (druhá část vinic Markelů se nachází asi 2km cestou kolem bažantnice). Část pozemku při stávajícím domu je rovinného charakteru, tedy ideální k vytvoření prostoru dvora v jedné úrovni ploch a zajištění bezbariérových přístupů do jednotlivých budov. Zároveň při řešení bez podzemních částí objektů je nutná jen munimální úprava terénu. Pozemek je v horní části využit pro navýšení kapacity vinic. Ve zbylé, rozsáhlé ploše je možné založení ovocných sadů – jabloní, švestek, rakytníkových keřů či rozšíření počtu mandloní. Celý soubor objektů tvoří kompaktní celek, přesto je díky oddělení jednotlivých provozů možné výstavbu etapizovat dle priority pro rozvoj vinařství jako takového. Tedy hlavní je výrobní a skladovací část, degustace a ubytování může být doplněno při postupném rozvoji podniku. 3. architektonické řešení Klidné prostředí v přírodě jižní moravy je ideálním místem pro spojení návštěvy rodinného vinařství s odpočinkem. Návrh se snaží o nejvýhodnější spojení provozu podnikání s využitím místa pro bydlení. Díky možnosti etapizace výstavby mohou majitelé optimálně investovat a rozvíjet soubor do konečného celku. Všechny objekty tvarově vychází ze stávajícího domu, jsou jednopodlažní(vyjímkou je ubytovací část s obytným podkrovím) a opláštění dřevěnými prkny všechny objekty sjednocuje do celkově jednoduchých hmot. Celkově by vinařství mělo, díky přírodnímu materiálu stárnoucímu postupně s okolím, zapadat do krajiny a nerušit jedinečnost tohoto místa.
|
host ::
RSS.