|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
| |
|
| |
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
|
| |
|
|
Historie elementárního školství ve vybraných lokalitách (školní projekt)
Obermajerová, Kateřina ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent)
Práce se zabývá regionální historií okresu Praha západ, vznikem a historií základního školství. Dělí se na teoretickou a praktickou část. Teoretická část chronologicky seznamuje s historií jednotlivých škol od jejich vzniku (úplného zániku), až po současnost. Historie konkrétních škol na okrese je materiálovým zdrojem k vypracování projektu pro žáky jednotlivých škol i širokou veřejnost. Cílem tohoto projektu bylo seznámení žáků s dějinami jejich školy a prohloubení vztahu žáků k ní. Projekt byl realizován ve školním roce 2014/2015.Všechny navrhované aktivity a očekávané výstupy jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
|
|
|
Obraz svatého Václava v kronikách starší české literatury
Kaiserová, Michaela ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Cílem bakalářské práce bude postihnout obraz svatého Václava ve vybraných kronikách starší české literatury. Primárními texty, které poslouží jako východiska k bakalářské práci, budou zejména tzv. Kristiánova legenda, Kosmova Kronika Čechů, Kronika tak řečeného Dalimila, Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína, spis O státě českém Pavla Stránského ze Zapské Stránky, Kronika česká Václava Hájka z Libočan, Diadochus Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, Poselkyně starých příběhů českých Jana Františka Beckovského a anonymní spis Země dobrá, to jest země česká. Práce se zaměří na zobrazení postavy českého patrona z hlediska popisu jeho osobnosti, života, způsobu jeho vlády, vztahu k ostatním rodinným příslušníkům a dalších aspektů. Tyto motivy budou sledovány v rámci primárních pramenů a následně porovnávány.
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Historie ZŠ Davle
Obermajerová, Kateřina ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Anotace: Bakalářská práce "Historie základní školy Davle" se zabývá dějinami základního školství v této obci. Jejím cílem je podat celkový přehled o škole a školství v obci od roku 1778 po současnost. Práce se však zabývá nejen historií davelských škol, ale věnuje se prvotně i historii ostrovského kláštera, dějinám vzdělávání v Čechách a starším i novějším dějinám městyse Davle. Pozornost je věnována i některým těžkým obdobím v životě školy. Samotná práce je zakončená pojednáním o osobě spisovatele Vladislava Vančury, který školu v minulosti navštěvoval. Obsah práce vychází převážně z původních pramenů a odborné literatury.
|
host ::
RSS.