|
|
Českoslovenští historici a západoevropská historiografie. Sonda do kontaktů s frankofonním světem v meziválečném období
Semerádová, Dominika ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Meziválečná československá historiografie byla orientována na frankofonní prostředí více než je tomu v současné době. Možností kontaktovat se s ním byla řada, jednou z nich bylo setkávání na mezinárodních odborných sjezdech a konferencích. Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje konkrétně na účast československých historiků na VIII. Mezinárodním kongresu historických věd v Curychu v roce 1938 a dění kolem něj. Na základě úředních dokumentů a korespondence mapuje vztahy československých badatelů se západoevropskými historiografy, zejména pak s těmi z frankofonních zemí. Vychází z rozboru programu sjezdu, analyzuje podíl československých historiků na něm, a to i pokud jde o přípravu jejich vystoupení, koordinaci se zahraničními kolegy (na základě korespondence). Program sjezdu a další informace pro účastníky využívá tato bakalářská práce i k rekonstrukci průběhu sjezdu, všímá si také neoficiálních kontaktů a k nim vybízejících doprovodných programů.
|
|
|
Ukrainian national identity on the territory of Western Ukraine under Polish rule in the interwar period (1918-1939)
Riabushkina, Sofiia ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Národnostní politika v meziválečném Polsku usilovala o plnou asimilaci všech národnostních menšin včetně Ukrajinců kterí žili veVýchodní Haliči, oblasti obsazené Polskem. Tato disertační práce studuje politicky základ, nástroje a výsledky politiky polonizace v období mezi rokem 1918 a 1939 na území Východní Haliče a jeho hlavního města Lvova. Hloubková analýza polských a ukrajinských politických doktrín, polské legislativy, knih, článků a periodik meziválečného období, stejně jako moderní historiografie (obš polská a ukrajinská) vedlo k vývoji komplexního pochopení toho, proč nebyla funkční politika Polska, která byla zaměřena na asimilaci populace Haliče a proč se nepodařilo změnit historickou ukrajinskou identitu. Z analýza vyplývá, že polská vláda používala nesmírně přísné, ne-li brutální nástroje asimilace, a to mělo za následek odmítnutí polské národní identity ze strany Ukrajinců. Navíc, důvěra v to, ze Ukrajinci nejsou nic víc než ne rozvinutí Poláci vedla k vzestupu ukrajinského radikálního nacionalismu v předvečer druhé světové války. Klíčová slova Ukrajina, Polsko, Národní Identita, Asimilace, Polonizace, Meziválečné období
|
|
|
Budování národních organizací YMCA v Československu a Polsku a jejich přínos rozvoji tělesné kultury v letech 1918-1939
Tlustý, Tomáš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Kašpar, Ladislav (oponent) ; Bobrík, Miroslav (oponent)
Dizertační práce pojednává o historii jedné, i když ne výlučně tělovýchovné organizace, která měla velký význam pro rozvoj tělesné kultury v meziválečném Československu a Polsku. YMCA vznikla v Anglii, ale velkého rozkvětu dosáhla především ve Spojených státech amerických. Během první světové války se s její činností seznámili českoslovenští a polští vojáci, které po skončení války doprová- zeli členové tohoto mezinárodního sdružení domů. Na žádost tamních vojenských a politických špiček pak vyslala americká YMCA do nově vzniklého Českosloven- ska a obnoveného Polska své sekretáře, kteří zde pomáhali se zakládáním prvních místních sdružení. Především jejich prostřednictvím sem začaly pronikat nové sporty, které zde byly prakticky neznámé. Mimo to se organizace YMCA za- sloužila jak v Československu, tak i v Polsku o výstavbu nových tělovýchovných zařízení, zlepšení tréninkových metod a celkovou výchovu mládeže prostřednic- tvím sportu. V řadě sportovních odvětví si místní sdružení YMCA a jejich čle- nové udrželi v meziválečném období zcela mimořádné postavení a pronikli i mezi československou a polskou špičku. Kromě toho přispěla organizace YMCA v Čes- koslovensku a Polsku k založení tradice trvalých letních táborů. Činnost obou ná- rodních sdružení však byla narušena druhou světovou válkou. Ze...
|
|
| |
|
|
Paris in the French, Czech and American tourist guidebooks (1918-1939)
Rudová, Lenka ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubišová, Vlasta (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent) ; Czoch, Gábor (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá turistickými průvodci o Paříži vydanými ve Francii, Československu a Spojených státech amerických mezi lety 1918-1939. Zkoumá, jak bylo francouzské hlavní město prezentováno a do jaké míry se tato reprezentace lišila v závislosti na zemi, kde byl průvodce vydán. První dvě kapitoly se zabývají moderní historií turismu do doby mezi dvěma světovými válkami a utvářením nejdůležitějších kolekcí turistických průvodců. Analytická část zkoumá za použití komparativní perspektivy tři hlavní aspekty: itineráře zahrnuté v průvodcích, doporučená turisticky neopomenutelná místa a ucelené obrazy Paříže. Výzkum ukázal, že země vydání měla pouze omezený vliv na obsah průvodců; ty spíše respektovaly již ustálená pravidla daného žánru. Klíčová slova: turismus, turistický průvodce, Paříž, meziválečné období, reprezentace, obraz města
|
|
|
Maďarsko-italská spolupráce v letech 1922 - 1940
Auzká, Tereza ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na meziválečné vztahy Maďarska a Itálie, států, které odmítaly poválečné evropské uspořádání a požadovaly jeho revizi. Hlavní zkoumanou oblastí je politická spolupráce obou zemí na vládní úrovni s přesahem do ekonomických a vojenských aspektů partnerství. Cílem práce je zdůraznit význam maďarsko-italských vztahů v kontextu dějin meziválečné Evropy a přispět ke znalosti tématu v českém prostředí. Práce hledá důvody, které vedly ke spolupráci daných zemí, a věnuje se otázce významu spolupráce pro oba zúčastněné státy. V první části jsou představeny ideologické i praktické důvody, které Maďarsko a Itálii sblížily, následující kapitoly se týkají konkrétních kroků spolupráce. Jednotlivá období spolupráce (1927 - 1933 a 1933 - 1940) jsou vymezena jmenováním Adolfa Hitlera německým kancléřem v roce 1933, což výrazně zasáhlo do vývoje maďarsko- italských vztahů. Práce zkoumá, jak spolupráce ovlivňovala uskutečňování cílů zahraniční politiky obou států - v případě Itálie snahu o navýšení svého vlivu ve střední Evropě, v maďarském případě pokusy o revizi Trianonské mírové smlouvy. V závěru práce jsou zhodnoceny možnosti maďarských a italských státníků se samostatně rozhodovat a nezávisle na Německu prosazovat své revizionistické a expanzionistické ambice.
|
|
|
Vliv zahraniční politiky na vztah japonských politických stran a ozbrojených složek v meziválečném období
Kafka, Martin ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
V této práci jsem se zabýval především vlivem zahraniční politiky na vývoj vztahů mezi japonskými politickými stranami a ozbrojenými složkami v meziválečném období. Zkoumal jsem jakým způsobem se politické strany a ozbrojené složky vzájemně ovlivňovaly, a které faktory měly vliv na vzájemné rozložení jejich moci na japonské politické scéně. Dále jsem se pokusil postihnout, jakým způsobem tyto vztahy přispěly k růstu významu i následnému pádu politických stran a jak se podepsaly na militarizaci japonského státu a následném směřování Japonska ke 2. světové válce. Zaměřil jsem se proto na zkoumání období let 1921 až 1936, ve kterém se odehrály klíčové události určující podobu Japonska přinejmenším do konce 2. světové války.
|
|
|
Motiv krajiny v díle Alfreda Justitze
Stárková, Anna ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Anotace: Bakalářská práce s názvem Motiv krajiny v díle Alfreda Justitze se zabývá motivem krajiny v díle Alfreda Justitze (1879 - 1934), člena zakladatelské generace československého moderního malířství. Skrze motiv krajiny, prostupující téměř všechna období malířovy tvorby, přibližuje jeho životní a umělecké ideály v širším kontextu doby. Na základě pramenů a odborné literatury rozděluje Justitzovu tvorbu chronologicky do čtyř období, která nesou společné znaky a inspirační zdroje. Práce představuje Alfreda Justitze jako významného krajináře z řad avantgardních umělců.
|
|
| |
|
|
Otakar Šourek (1883-1956) a jeho hudebně kritické působení
Nová, Kateřina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce s názvem "Otakar Šourek (1883-1956) a jeho hudebně kritické působení" se zabývá osobností Otakara Šourka, autora dosud nejobsáhlejší monografie o Antonínu Dvořákovi. Šourek hrál v hudebním životě 1. Československé republiky (1918 - 1938) významnou roli. Byl aktivní v mnoha hudebních institucích, přispíval hudebními kritikami, recenzemi a studiemi do mnoha periodik, publikoval knihy. Na základě popisu Šourkova veřejného působení a jeho angažmá v několika hudebních "aférách" první republiky se práce pokouší zhodnotit Šourkovo postavení v hudebním životě této doby a charakterizovat ho jakožto hudebního kritika. Práce je založena na studiu části pramenných materiálů z pozůstalosti Otakara Šourka, uložené v Národním muzeu - Českém muzeu hudby a na studiu dobového periodického tisku. Klíčová slova: hudební kritika, hudba, hudba 1. pol. 20. století, 1. Československá republika, meziválečné období, Otakar Šourek
|
host ::
RSS.